decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Rakouská dálniční známka 2017, mýto a pokuty

Vstupenky na prémiové evropské silnice jsou ukázkou národních specifik, respektive roztříštěnosti našeho kontinentu, záleží na úhlu pohledu. V osobním automobilu přejedete celé Polsko, aniž byste za mýtné utratili více nežli 100 Kč. Rakušané, Maďaři a Slováci vám naúčtují mezi 200 a 300 Kč. V České republice necháte za nejkratší, desetidenní propustku 310 Kč. Nejdražší je poměrně malé Slovinsko, kde ztratíte zhruba 400 Kč, tedy pokud nepojedete bezplatnou zkratkou. Tady dostane prostor rakouská dálniční známka pro rok 2017. (Při cenovém srovnání používáme aktuální kurzy 26,2 Kč/euro, 6,2 Kč/zlotý, 0,085 Kč/forint, 3,5 Kč/kuna.)

Které úseky jsou před Alpami zpoplatněny

Rakouská dálniční známka je povinná na oranžově zbarvených úsecích.

Rakouská dálniční známka 2017 + vysokohorská přirážka

Dopravní prostředek 10 dnů 2 měsíce rok
Vozidlo do 3 500 kilogramů € 8,90 € 25,90 € 86,40
Motocykl € 5,10 € 13,00 € 34,40

Všechny ceny jsou včetně daně z přidané hodnoty. Rakouská dálniční známka zůstává v roce 2017 poměrně srozumitelná, platíme totiž podle typu vozidla a časového intervalu. Jakmile ale zabrousíme do velehor, kde údržba komunikací vyžaduje větší investice, vypadá kompletní ceník komplikovaněji. Porovnejme mýta pro vysokohorské tunely a průsmyky, vždycky pro jediné projetí drahé trasy.

  • A9 Pyhrnautobahn / Bosruck Tunnel € 5,00
  • A9 Pyhrnautobahn / Gleinalm Tunnel € 8,50
  • A10 Tauernautobahn € 11,50
  • A11 Karawankenautobahn € 7,20
  • A13 Brennerautobahn € 9,00
  • S16 Arlbergschnellstraße € 9,50 (do 2. října 2017 je však zavřený)

Mýtné při povolené hmotnosti nad 3 500 kg (eurocent/km)

Emisní třída 2 nápravy 3 nápravy více náprav
den noc* den noc* den noc*
EURO VI 17,800 17,840 24,983 25,075 37,436 37,552
EURO V 19,660 19,700 27,587 27,679 40,657 40,773
EURO IV 20,290 20,330 28,469 28,561 41,665 41,781
EURO 0 až III 22,290 22,330 31,269 31,361 44,865 44,981

* Noc tady začíná 22. a končí 5. hodinou.

Prodejní místa a eventuální pokuty

Státní akciová společnost ASFINAG (Autobahnen- und Schnellstraßen-Finanzierungs-Aktiengesellschaft) přijímá platbu buďto elektronicky, anebo přes 6 000 fyzických obchodů, některé najdeme i kousek za českými hranicemi. Podle mých zkušeností je rakouská dálniční známka dobrou investicí, vzhledem ke stavu tamních komunikací, ale taky odpočívadel.

Možná právě proto jenom 2 % řidičů vjedou na prémiovou silnici pokoutně, bez zaplaceného oprávnění. Pokuty potom sahají od 65 (120) euro pro řidiče motorky (osobního automobilu), pokud zaplatí okamžitě – až po vysokánských 3 000 euro.

Externí odkazy

Dálniční poplatky v Chorvatsku 2017 + mapa

Vstupenky na prémiové evropské silnice jsou ukázkou národních specifik, respektive roztříštěnosti našeho kontinentu, záleží na úhlu pohledu. V osobním automobilu přejedete celé Polsko, aniž byste za mýtné utratili více nežli 100 Kč. Rakušané, Maďaři a Slováci vám naúčtují mezi 200 a 300 Kč. V České republice necháte za nejkratší, desetidenní propustku 310 Kč. Nejdražší je poměrně malé Slovinsko, kde ztratíte zhruba 400 Kč, tedy pokud nepojedete bezplatnou zkratkou. Tady blíže prolistujeme dálniční poplatky v Chorvatsku roku 2017. (Při cenovém srovnání používáme aktuální kurzy 26,2 Kč/euro, 6,2 Kč/zlotý, 0,085 Kč/forint, 3,5 Kč/kuna.)

Které úseky jsou zpoplatněné podél Jadranu

Oblíbená přímořská země vybírá od řidičů peníze podle kategorie automobilu a ujetých úseků, buďto fyzicky na mýtných branách nebo elektronicky. Většina prémiových silnic vede do hlavního města Záhřebu. Pokud míříme k Jadranu a dálniční poplatky v Chorvatsku platit nechceme, dejme pozor hlavně na komunikace A2 a A3 (od slovinských hranic na Záhřeb), A4 (od maďarských hranic na Záhřeb), A6 (z Rijeky na východ), A1 (směr Split a Dubrovník), jak ukazuje následující mapa mýtných bran.

Kategorie automobilů

  • IA jsou dvoukolové, tříkolové i čtyřkolové motorky.
  • I jsou automobily se dvěma nápravami, do výšky 190 centimetrů.
  • II jsou vozidla nižší než 190 cm s přívěsem, nebo větší vozidla se dvěma nápravami do 3 500 kilogramů.
  • III jsou vozidla se dvěma nebo třemi nápravami nad 3 500 kg, nebo vozidla vyšší než 190 cm s přívěsem.
  • IV jsou vozidla s více nežli třemi nápravami nad 3 500 kg apod.

Dálniční poplatky v Chorvatsku 2017

Od slovinských hranic na Záhřeb

Na mýtné bráně Bregana zaplatíme 4 (kategorie IA), 7 (I), 9 (II), 13 (III) nebo 25 (IV) kun včetně DPH. Pokud ovšem sjíždíme kratší cestou od Mariboru, potom před Záhřebem mineme více pokladen. Jelikož tady nevedou paušální, časově ohraničené permanentky (například na celý týden), dálniční poplatky v Chorvatsku zjistíme leda podle následujících tabulek. Příklad: V běžném osobním automobilu (kategorie I) zaplatíme za úsek Zaprešić   Krapina 21 kun včetně DPH, zatímco za kratší úsek Mokrice Krapina dáme 10 kun včetně DPH (21 mínus 11).

Kategorie
IA I II III IV
Zaprešić 0 0 0 0 0
Mokrice 7 11 16 24 47
Sv.Križ-Začretje 11 18 28 42 83
Krapina 13 21 32 49 97
Đurmanec 16 27 41 63 123
Trakošćan 29 48 72 110 215

Od maďarských hranic na Záhřeb

Kategorie
IA I II III IV
Sveta Helena 0 0 0 0 0
Komin 6 10 15 23 34
Breznički Hum 10 16 24 36 53
Novi Marof 13 21 31 47 69
Varaždinske Toplice 15 25 37 56 82
Varaždin 17 28 42 63 92
Ludbreg 19 32 47 71 104
Čakovec 21 36 53 80 117
Goričan 26 44 65 98 144

Kolem Rijeky

Za úsek Rupa → Rijeka zaplatíme 5 (IA), 8 (I), 15 (II), 20 (III) nebo 33 (IV) kun. Na Krčském mostu necháme dokonce 21, 35, 46, 81 nebo 138 kun.

Záhřeb Split Dubrovník

Kategorie
IA I II III IV
Lučko
0 0 0 0 0
Zdenčina 4 7 12 17 29
Jastrebarsko 6 10 18 25 43
Karlovac 11 19 34 46 80
Novigrad 14 24 44 59 103
Bosiljevo 18 30 55 74 129
Vrbovsko 23 39 71 95 166
Ravna Gora 28 46 84 113 197
Delnice
31 51 94 126 219
Vrata
33 55 101 136 237
Oštrovica 37 61 111 149 260
Rijeka (Kun) 42 70 127 170 297
Ogulin
25 41 72 99 167
Brinje
33 55 93 130 212
Žuta Lokva 36 60 100 140 227
Otočac
40 66 109 154 248
Perušić
49 81 132 189 299
Gospić
52 86 140 201 317
Gornja Ploča 59 97 157 226 354
Sveti Rok 61 100 161 232 363
Maslenica 71 116 185 267 415
Posedarje 73 119 190 275 426
Zadar 1
74 121 193 279 432
Zadar 2
76 125 200 289 446
Benkovac 81 133 212 307 472
Pirovac
87 143 228 330 506
Skradin
90 148 235 341 522
Šibenik
92 152 242 351 536
Vrpolje
96 159 252 367 559
Prgomet
101 167 264 386 587
Vučevica 105 174 274 401 609
Dugopolje 109 181 284 416 631
Bisko
113 187 292 429 650
Blato na Cetini 118 196 305 449 679
Šestanovac 120 199 310 456 690
Zagvozd
123 204 318 467 707
Ravča
131 218 339 499 754
Vrgorac
134 223 347 510 771
Karamatići 139 231 359 528 797
Čarapine 139 232 360 530 800

Na jihu zaplatíme taky za Tunel Sveti Ilija: 12 (IA), 20 (I), 30 (II), 45 (III) nebo 66 (IV) kun.

Externí zdroje:

Úřad vlády České republiky – rozpočet 2017

Státní rozpočet České republiky pro rok 2017 najdete podrobně a kompletně rozebraný pod TÍMTO odkazem. Zde prostudujeme, jaké příjmy a výdaje plánuje Úřad vlády. Vycházíme přitom z návrhu zákona, který schválila Poslanecká sněmovna. Jednotkou pro finanční částky je česká koruna (Kč).

Souhrnné ukazatele

Příjmy celkem 107 183 399
Výdaje celkem 1 291 661 151

Příjmy

Daňové příjmy 1) 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem 107 183 399
– příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky 105 983 399
– příjmy z prostředků finančních mechanismů 0
– ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery 1 200 000

Výdaje

Výdaje na zabezpečení úkolů Úřadu vlády ČR 1 291 661 151
– výdaje vlastního Úřadu vlády ČR 744 922 241
– výdaje spojené s činností poradních orgánů vlády 546 738 910

Průřezové ukazatele

Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci 474 196 605
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2) 161 062 697
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb 7 946 576
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech 178 462 992
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě 219 690 260
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace včetně zahraničních programů 3) 221 428 934
– institucionální podpora 4) ze státního rozpočtu 213 601 015
– podíl prostředků zahraničních programů 3) 7 827 919
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji 5) 0
Program protidrogové politiky 146 188 054
Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity 125 546 901
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. 0
Výdaje (spolu)financované z rozpočtu EU bez společné zemědělské politiky 136 907 299
– ze státního rozpočtu 30 923 900
– podíl rozpočtu Evropské unie 105 983 399
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS 30 113 000

1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.

Bezpečnostní informační služba – rozpočet 2017

Státní rozpočet České republiky pro rok 2017 najdete podrobně a kompletně rozebraný pod TÍMTO odkazem. Zde prostudujeme, jaké příjmy a výdaje plánuje Bezpečnostní informační služba. Vycházíme přitom z návrhu zákona, který schválila Poslanecká sněmovna. Jednotkou pro finanční částky je česká koruna (Kč).

Souhrnné ukazatele

Příjmy celkem 146 700 000
Výdaje celkem 1 652 946 000

Příjmy

Daňové příjmy 1) 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem 146 700 000

Výdaje

Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Bezpečnostní informační služby 1 652 946 000

Průřezové ukazatele

Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS 298 000 000

1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

- PAGE 1 OF 6 -

Next Page ⇀

loading
×