decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Astma, CHOPN, sarkoidóza a jiné dýchací potíže invalidů

Jak závažná musí být alergická rýma, astma, ztráta čichu nebo chuti, aby nás státní správa uznala vážně nemocnými? Postižení dýchací soustavy  jsou podrobně popsána vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., pro účely invalidního důchodu. Posudkový lékař, respektive orgán sociálního zabezpečení vyčíslí závažnost zdravotní poruchy procentuálně, podle pracovního omezení. Mezi poruchy dýchací soustavy patří také CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc), sarkoidóza nebo tuberkulóza. Prostudujme závažnou skupinu hendikepů blíže.

Kapitola X. – POSTIŽENÍ DÝCHACÍ SOUSTAVY (astma, CHOPN apod.)

Obecné posudkové zásady:
Míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle lokalizace, rozsahu a tíže postižení, četnosti recidiv, resp. chronicity, účinnosti léčby, komplikací (zejména záněty, septické stavy), případné komorbidity (kardiovaskulární), stupně omezení plicních funkcí dle spirometrie, příp. dle tělové pietysmografie, vyšetření saturace hemoglobinu kyslíkem (SaO2), event. krevních plynů, alterace celkového stavu a dopadu zjištěných funkčních poruch na celkový stav, výkonnost a na schopnost zvládat denní aktivity. Při posuzování míry poklesu pracovní schopnosti by sledované období, rozhodné pro posouzení míry poklesu pracovní schopnosti, mělo trvat zpravidla jeden rok, v případě chronické obstruktivní plicní nemoci a astmatu zpravidla dva roky.

A – Horní cesty dýchací (alergická rýma, ztráta čichu nebo chuti apod.)

POLOŽKA- DRUH POSTIŽENÍ PROCENTA
1 Funkční následky po operacích rtů, čelisti, patra, jazyka
Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit intenzitu a rozsah postižení, tj. poruchu artikulace, žvýkání, mimiky, poruchu funkce jazyka, defekt čelistí, dosažení tvarové a funkční nápravy a dopad na celkový stav a výkonnost.
1a lehké funkční postižení, s uspokojivou tvarovou a funkční úpravou, rinolálie 10-15
1b středně těžké funkční postižení, omezení funkce orgánů v postižené oblasti, ovlivnění mastikačních, polykacích, dechových, hlasových a řečových funkcí, recidivující záněty, poruchy inervace, cévního a lymfatického zásobení postiženého regionu, podle rozsahu poruch 30-50
1c těžké funkční postižení, neschopnost zpracování potravy (mastikace, transport), těžké poruchy polykání, náhradní příjem potravy, závažné poruchy dýchání, hlasu a řeči znemožňující adekvátní komunikaci, devastující postižení 70
2 Zúžení nosních průchodů s chronickými záněty, deformací nosní přepážky, polypóza nosní 5
3 Alergická nebo vazomotorická rýma perzistentní nebo intermitentní, se snížením nosní průdušnosti, s omezením čichových funkcí, bez alergických nebo nealergických komorbidit dýchacích cest 5
4 Chronický zánět vedlejších nosních dutin
chronické rinosinusitidy infekční, dentální, alergické, kombinované, sinorinopatie
4a minimální funkční postižení, lokální a celkové příznaky 5
4b středně těžké funkční postižení,s komplikacemi nitrolebními, očními, podle rozsahu funkčního postižení 35-50
5 Ztráta čichu, chuti 5
6 Tracheální stenóza
Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit těsnost stenózy; za funkčně významné se považují stenózy na polovinu a méně než polovinu normálního průsvitu. U proximálně uložených stenóz dochází k omezení inspiračních funkcí, u kaudálně uložených ke kombinované dusnosti.
6a lehké funkční postižení, stenóza menší než polovina normálního průsvitu, bez dopadu na spirometrický nález 10-15
6b středně těžké funkční postižení, s dobrým nebo lehce sníženým spirometrickým nálezem, snížení výkonnosti při středním/obvyklém zatížení 25-35
6c těžké funkční postižení, značně zhoršený spirometrický nález, značné snížení výkonnosti při obvyklém zatížení 40-50

B – Dolní cesty dýchací (CHOPN, astma, sarkoidóza atd.)

POLOŽKA- DRUH ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ PROCENTA
1 Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)
Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit jak plicní složku postižení (bronchiální obstrukci, zánětlivou složku), tak mimoplicní. Pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující stupeň postižení plicní funkce, posouzení progrese (poklesu plicních funkcí), přičemž za nejvhodnější se považuje tříleté, minimálně však dvouleté sledování ventilace, event. respirace ve stabilním období, exacerbace, nutnost ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu, úroveň nezbytné léčby. Klinický obraz je pomocným kritériem (dusnost, kašel, expektorace). Bronchiální obstrukce se prokazuje spirometrickým vyšetřením po bronchodilatačním testu, tj. FEV1/FVC je menší než 0,7 a zařazení do stadia (I-IV) určuje FEV1 vyjádřená v procentech náležitých hodnot. V případě, že sledované období trvá pouze jeden rok, je nutno ve stabilním období provést alespoň dvě spirometrická vyšetření.
1a lehké funkční postižení, stadium IFEV1/FVC < 0,70,FEV1 ≥ 80% náležitých hodnot,stavy bez nutnosti hospitalizace,
stavy, kdy není respektováno doporučení přestat kouřit
5-10
1b středně těžké funkční postižení, stadium IIFEV1/FVC < 0,70,50% ≤ FEV1 < 80% náležitých hodnot,dvě a více exacerbací ročně, stavy bez nutnosti hospitalizace 15-30
1c těžké funkční postižení, stadium IIIFEV1/FVC < 0,70,30% ≤ FEV1 < 50% náležitých hodnot,dvě a více exacerbací ročně, stavy s občasnou nutností hospitalizace 40-60
1d zvlášť těžké funkční postižení, stadium IVFEV1/FVC < 0,70,FEV1 < 30% náležitých hodnot nebo FEV1 < 50% náležitých hodnot+ chronické respirační selhání 70-80
2 Bronchiektázie
Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit anatomický rozsah (lokalizované, generalizované bronchiektázie), příznaky (suché, vlhké – s nebo bez chronické infekce dýchacích cest, event. hemoptýzu, komplikace – záněty plic, sepsi či septické stavy, zhoršení plicních funkcí (porucha obstrukčního typu) event. respirační insuficienci.
2a lehká forma, lokalizované bronchiektázie, příznaky zpravidla do 3 měsíců v roce, plicní ventilace mimo příznakové období normální 10-20
2b středně těžká forma, generalizované bronchiektázie s příznaky zpravidla 4-6 měsíců v roce, plicní ventilace omezena mírně až středně, bez poruchy krevních plynů 25-40
2c těžká forma, generalizované bronchiektázie, opakované exacerbace, komplikace záněty plic, chronická bakteriální pozitivita, plicní funkce pod 50% náležitých hodnot bez nebo s poruchou krevních plynů 60-80
3 Astma
Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit úroveň kontroly nad astmatem (zvládání), přičemž se kontrola týká denních příznaků, omezení denních aktivit, nočních příznaků, plicních funkcí (PEF, FEV1), exacerbací, event. hospitalizací. Přitom je třeba přihlédnout i ke komplikujícím faktorům, vedlejším účinkům léčby astmatu, syndromu spánkové apnoe, respiračním infekcím, depresím. Spirometrie je nutná pro posouzení příznakového i bezpříznakového období astmatu; přitom se bere v úvahu i současná léčba. Spirometrii je třeba provést v průběhu jednoho roku nejméně 2x u astmatu pod kontrolou; v případě částečné nebo nedostatečné kontroly 1x za tři měsíce. Pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující dopad stavu na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity.
3a astma pod kontrolou, žádné omezení denních aktivit, funkce PEF, FEV1 normální, denní příznaky nejvýše 2x týdně, zpravidla žádné noční příznaky, potřeba úlevových léků nejvýše 2x týdně, zpravidla žádné exacerbace, příp. jedna až dvě za rok 5-10
3b astma pod částečnou kontrolou, omezení denních aktivit jen při výskytu příznaků a exacerbaci, PEF, FEV1 < 80% náležitých hodnot nebo osobních nejlepších hodnot, denní příznaky více než 2x týdně, noční příznaky, potřeba úlevových léků více než 2x týdně, tři nebo více exacerbaci za rok 20-40
3c astma pod nedostatečnou kontrolou, tři nebo více znaků částečné kontroly v týdnu, jedna exacerbace v kterémkoliv týdnu, FEV1 zpravidla v rozmezí 60-70 % náležitých hodnot 50-60
3d obtížně léčitelné astma (OLA), přítomna tři hlavní a alespoň dvě vedlejší diagnostická kritéria, FEV1 < 50% náležitých hodnot, nutnost ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu 70-80
4 Zaprášení plic (pneumokoniózy)
Silikóza, pneumokonióza uhlokopů, azbestóza
Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba vzít v úvahu, že pneumokoniózy kolagenní (silikóza, uhlokopská pneumokonióza, azbestóza) zpravidla progredují i po ukončení expozice fibrogennímu prachu. Pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující prokázání rozsahu a tíže postižení (dle rtg obrazu a klasifikace, výjimečně dle vysokorozlišující tomografie – HRCT), dynamika vývoje postižení, zjištění plicních funkcí a transfer faktoru (TLCO), vyšetření krevních plynů a krevního obrazu, přítomnost chronického zánětu dýchacích cest.
Benigní pneumokoniózy nekolagenní nepůsobí pokles pracovní schopnosti.
Míra poklesu pracovní schopnosti u silikózy s infekcí Mycobacterium tuberculosis (M. tbc) se stanoví podle poruchy plicních funkcí srovnatelně podle položky 1, oddílu B, kapitoly X.
4a silikóza prostá, pneumokonióza prostá, azbestóza v počátečním stadiu (s2), stavy bez podstatného omezení plicních funkcí 10-15
4b silikóza komplikovaná, pneumokonióza komplikovaná, pokročilejší stadium azbestózy (s3, t2 -výše), stavy bez podstatného omezení plicních funkcí nebosilikóza prostá s lehkou poruchou plicních funkcí 20-25
4c silikóza, azbestóza se středně těžkou poruchou plicních funkcí 35-50
4d silikóza, azbestóza s těžkou poruchou plicních funkcí 60-70
4e středně těžká nebo těžká porucha plicních funkcí s kardiovaskulárními komplikacemi, s plicní hypertenzí, cor pulmonale 75
5 Jiná postižení plic, pohrudnice
Vrozené vady, stavy po plicní embolii, intersticiální fibróza, postižení plic při systémových postiženích, jizevnaté srůsty pohrudnice, stavy po operacích plic.
Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit zejména rtg plic, HRCT, funkční vyšetření plic – ventilaci, transfer faktor, plicní poddajnost, krevní plyny v klidu a po tělesné zátěži a jiné. Pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující porucha ventilace a respirace.
5a lehké funkční postižení, restrikční, obstrukční nebo smíšená porucha ventilace beze změn saturace arteriální krve kyslíkem (SaO2), snížení hodnot plicních funkcí o 10-34% náležitých hodnot 10
5b středně těžké funkční postižení, snížení plicních funkcí o 35-50% náležitých hodnot, v klidu SaO2 92 a vyšší, normální hodnota krevních plynů, snížení SaO2 nebo PaO2 po tělesné zátěži (např. 6 minutový test chůze), podle stupně snížení plicních funkcí 30-50
5c těžké funkční postižení, plicní funkce snížené pod 35% náležitých hodnot nebo pod 50% náležitých hodnot v případě zhoršení krevních plynů již v klidu 70-80
6 Tuberkulóza (TBC)
Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující přítomnost rozsáhlých zbytkových lézí na plicích a pokles plicních funkcí a nepříznivý dopad na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity. Míra poklesu pracovní schopnosti u plicních forem TBC s poruchou plicních funkcí se stanoví srovnatelně podle položky 1, oddíl B, kapitoly X.
Plicní formy TBC, v případě, že jde o M. tbc citlivé na léky (antituberkulotika), obvykle nevedou k poklesu pracovní schopnosti, neboť neinfekčnosti a obnovení funkčního stavu je dosaženo během několika týdnů (popř. měsíců).
Míra poklesu pracovní schopnosti se u mimoplicní TBC stanoví podle reziduálního poškození funkce postiženého orgánu srovnatelně podle příslušného zdravotního postižení.
6a plicní forma TBCs lehkými zbytkovými rentgenovými změnami, bez poruchy plicních funkcí 5
6b TBC na léčbu rezistentní, MDR, XDR, pokud léčba má trvat nebo trvá déle než jeden rok 70
7 Sarkoidóza
Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit lokalizaci, rozsah a tíži postižení, zda jsou postiženy nitrohrudní uzliny, plíce a jiné orgány – centrální nervový systém, uvea, myokard, ledviny, drobné klouby a slinné žlázy.
7a zvětšení hilových uzlin, bez omezení plicních funkcí, stavy v remisi 5
7b s lehkou poruchou plicních funkcí (restrikční) 10
7c postižení ve stadiu II., postižení uzlin i plicního parenchymu, se středně těžkou poruchou plicních funkcí, snížení plicních funkcí o 35-50% náležitých hodnot, podle stupně poruchy 30-50
7d postižení ve stadiu III., rozsáhlé postižení plicního parenchymu s rozsáhlými fibrózními změnami, s těžkou poruchou plicních funkcí nebo s cor pulmonale 60-70
8 Transplantace plic
8a do stabilizace zdravotního stavu 70
8b po stabilizaci stavu, podle stupně omezení plicních funkcí a celkové výkonnosti 40-60
8c selhávání transplantovaného orgánu 70-80

 K tématu astma, CHOPN, TBC a obecně postižení dýchací soustavy:

Petr Woff
Novinář (ekonomika, právo).
Podnikatel (média, marketing).
Sociolog (vzděláním).
04. Říj 2015   /   

Tags: důchod, invalidní důchod, nemoci, plat

KOMENTUJTE! Chcete-li odpověď, lajkněte náš FB.

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
avatar
wpDiscuz
loading
×