Doplatek na bydlení 2017 podle velikosti bytu

Neziskové organizace a média upozorňují, že jistou sociální dávku často kasírují provozovatelé předražených ubytoven. Mnozí politici slibovali, že upraví pravidla vyplácení, aby doplatek na bydlení sloužil pouze chudým občanům. Nuže posuďme, čím legislativa a výkonná moc podmiňuje diskutovanou dávku v roce 2017.

Maximální příjmy domácností, které dostanou doplatek na bydlení

Podrobnosti stanovuje zákon o pomoci v hmotné nouzi (č. 111/2006 Sb.), doplněný zákonem o státní sociální podpoře (č. 117/1995 Sb.). Doplatek na bydlení náleží především domácnostem, které splňují podmínky hmotné nouze. Příjemce svými silami, bez pomoci státu nedosahuje částky živobytí, kterou bývá životní nebo existenční minimum. Ale zákon umožňuje shovívavost. Doplatek na bydlení mohou dostávat i domácnosti, jejichž čistý měsíční příjem dosahuje až 1,3násobku částky živobytí. Uveďme konkrétní čísla.

1členná domácnost dospělé osoby: 4 433 Kč

1 rodič a 1 dítě ve věku
do 6 let: 6 344 Kč
od 6 do 15 let: 6 864 Kč
od 15 do 26 let: 7 267 Kč

1 rodič a 2 děti ve věku
0 – 6: 8 606 Kč
6 – 15: 9 646 Kč
15 – 26:10 452 Kč
0 – 6 a 6 – 15: 9 126 Kč
6 – 15 a 15 – 26: 10 049 Kč
0 – 6 a 15 – 26: 9 529 Kč

2členná domácnost dospělých osob: 7 761 Kč

2 rodiče a 1 dítě ve věku
do 6 let: 10 023 Kč
od 6 do 15 let: 10 543 Kč
od 15 do 26 let: 10 946 Kč

2 rodiče a 2 děti ve věku
0 – 6: 12 285 Kč
6 – 15: 13 325 Kč
15 – 26: 14 131 Kč
0 – 6 a 6 – 15: 12 805 Kč
6 – 15 a 15 – 26: 13 728 Kč
0 – 6 a 15 – 26: 13 208 Kč

(Početnější, než zde uvedené domácnosti mohou pobírat doplatek na bydlení, i když mají čistý měsíční příjem o něco vyšší.)

Dávka dorovnává základní životní náklady. Spočítáme příklad

Nízkopříjmové domácnosti primárně čerpají příspěvek na bydlení, který vyžaduje finanční spoluúčast. Příjemce nejdříve sám odvádí 30 % nebo 35 % svých příjmů, státní podpora pokrývá do přiměřené výše zbytek jeho nájmu a souvisejících služeb. Finanční spoluúčast nejchudších občanů znamená, že ztrácejí část svého životního nebo existenčního minima, které jinak postačuje tak akorát na jídlo. Právě proto existuje doplatek na bydlení, který potřebným předchozí výdaj kompenzuje, aby měli kde složit hlavu, i co jíst. Princip výpočtu sepíšeme formou vzorce.

Měsíční doplatek na bydlení = (odůvodněné náklady na bydlení – příspěvek na bydlení za předchozí kalendářní měsíc) – [(příjem + vyplacený příspěvek na živobytí) – částka živobytí]

Doplatek na bydlení v konkrétním příkladu (osaměle žijící jedinec v menším krajském městě):

  • odůvodněné náklady na bydlení (nájem, energie a související služby) 5 822 Kč
  • příspěvek na bydlení (dávka státní sociální podpory) 4 799 Kč
  • vyplacený příspěvek na živobytí (dávka pomoci v hmotné nouzi) 3 410 Kč
  • částka živobytí (zákonem stanovené životní minimum) 3 410 Kč
  • jiný příjem (například z brigády) 0 Kč
  • měsíční doplatek na bydlení = (5 822 – 4 799) – [(0 + 3 410) – 3 410] = 1 023 Kč

Doplatek na bydlení v roce 2017 schvaluje Úřad práce

Zájemci nechť navštíví místní pobočku Úřadu práce, kde obdrží formulář žádosti, která bývá posuzovaná individuálně. Kažopdáně musíte prokázat, že bydlíte legálně. Nestačí čestné prohlášení – předložte příslušnou nájemní smlouvu nebo rozhodnutí, případně jiný dokument, na základě kterého užíváte byt. Doplatek na bydlení v roce 2017 nemusíte dostat, například pokud odmítáte pracovní nabídky. Úředníci také mohou chtít, abyste se přestěhovali do menšího a levnějšího bytu, který však samozřejmě musí splňovat stavební a hygienické standardy.

Přiměřená podlahová plocha v metrech čtverečních:

  • pro jednu osobu 38 m2
  • pro dvě osoby 52 m2
  • pro tři osoby 68 m2

Doplatek na bydlení často kasírují provozovatelé ubytoven, kteří vlastně parazitují na cizí bídě. Od loňského května měl takový byznys skončit, díky novele zákona o pomoci v hmotné nouzi. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádělo, že doplatek na bydlení dostanou pouze klienti ubytoven, které poskytují kvalitní služby, a jenom se souhlasem obce. Ovšem místní samosprávy mnoha žadatelům dávku odmítly a hrozil alarmující nárůst bezdomovectví, takže vláda použila jinou interpretaci zákona a raději vrátila celou zodpovědnost zpátky Úřadu práce.

53 komentářů

  • Stanislava Boudova napsal:

    Dobrý den, chtěla jsem se zeptat: Mám pronajatý byt od svého bratra. I přesto, že jsem dokladovala evidenční list, který po mně chtěl Úřad práce Klášterec nad Ohří ohledně doplatku na bydlení, pořád mi tvrdí, že potřebuji ještě nějaký papír, prý vyšel v červnu 2015.

    • Petr Woff napsal:

      Paní Boudová, potřebovali bychom znát název onoho papíru. Nepamatujete si jeho jméno? Různé zdroje uvádějí, že pro doplatek na bydlení stačí vyplnit formulář příslušné žádosti, který byste měla dostat právě na Úřadu práce. Ostatní přílohy obyčejně odevzdáváte, už když nárokujete příspěvek na živobytí.

      Do 8 dnů potom musíte doložit případné důležité změny – například pracovní neschopnost kterékoli společně posuzované osoby, pobírání dávek nemocenského pojištění z důvodu těhotenství nebo mateřství, ohlásit nástup výkonu trestu odnětí svobody, vzetí do vazby, pobyt v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory nebo domově se zvláštním režimem, v chráněném bydlení nebo ve zdravotnickém zařízení zdravotní péče apod.

  • lenka napsal:

    Dobrý den, mám nárok na doplatek na bydlení v Jirkově? Nájem platím 7 000 Kč, bydlím v pronajatém družstevní bytě. Děkuji. V Jirkově mi bylo sděleno, že nemám nárok na doplatek na bydlení. Jsem trvale hlášena – já i druh i syn. Prosím o radu. Děkuji.

    • Miriam napsal:

      Pro odpověď jste zadala velmi málo informací. Pokud Vám bylo doručeno písemné rozhodnutí o nepřiznání dávky a vy nesouhlasíte, podejte u příslušného úřadu práce odvolání.

  • Lada Kovářová napsal:

    Dobrý den. Odstěhovala jsem se od manžela z jeho domu i se třemi dětmi (chodí ještě do školy) kvůli neshodám. Zatím se dohadujeme, kdo má podat žádost o rozvod. Bydlím v nájemním bytě ve stejném městě. Já i manžel máme příjem ze zaměstnání, ale nic mně nepřispívá. Přídavky na děti beru já. Chci žádat o příspěvek na bydlení, ale nevím, jestli do příjmů uvedu i jeho příjem – jsme pořád manželé. Děkuji. Lada Kovářová

  • Lada Kovářová napsal:

    Dobrý den. Upřesňuji svůj dotaz zde z 8.8.2015 (7:40) tím, že manžel má dál trvalé bydliště ve svém rodinném domě a já sama s dětmi trvalé bydliště v nájemním bytě. Jiné příjmy než ze zaměstnání nemáme. Město má 4500 obyvatel. Chci prvně požádat o příspěvek a omlouvám se, že jsem dotaz uvedla zde, kde se mluví o doplatku na bydlení. Děkuji. Kovářová

    • Miriam napsal:

      Příspěvek na bydlení se řídí trvalým pobytem, nezáleží na tom, zda máte manžela, ale kde má trvalý pobyt. Pokud s Vámi trvalý pobyt nemá, nebude se do výpočtu dávky jeho příjem počítat.

  • Zuzana napsal:

    Dobrý den,
    s manželem se rozvádím a od svého otce jsem si pronajala 1+1 v rodinném domě (dům s několika bytovými jednotkami, které se pronajímají a v jednom bydlí i rodiče), v byte žiju sama s ročním synem. ÚP po mně chce doložit kolaudační list na tuto vilu, která byla ovšem postavena v roce 1929 a můj otec jako vlastník tímto dokumentem nedisponuje. Jak mám tuto situaci řešit?
    Další dotaz: Mám nárok na doplatek na bydlení? Náklady na bydlení mám celkem 8750 Kč a příjem rodičovský příspěvek ve výši 7600 Kč plus 1500 Kč výživné. Děkuji za radu.

    • Miriam napsal:

      Došlo ke změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Do § 24 – podmínky nároku na příspěvek na bydlení, byl přidán odstavec 5) Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt.

      Jestliže v katastru nemovitostí není uvedeno, že se jedná o byt, vyžaduje ÚP potvrzení od Stavebního úřadu, zda splňuje požadavky dle výše uvedeného odstavce.
      Pobíráte-li dávku příspěvek na bydlení a nepokryje celkové náklady na bydlení, pak můžete žádat o dávku doplatek na bydlení.

  • Renata Javorková napsal:

    Dobrý den,

    trvalé bydliště mám na obecním úřadu, ul. Horní 3, O – Hrabůvka a pobírám hmotnou nouzi a to příspěvek na živobytí.
    Chtěla bych si vyřídit bydlení, ale nevím, na koho bych se měla přesně obrátit. Něco jsem už v této věci podnikla, ale nejsem si jistá, jestli jsem postupovala správně.
    Šla jsem na bytové oddělení a tam mi dala 2 papíry a to: PŘIHLÁŠKA DO VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ NA PRONÁJEM BYTU V RÁMCI NÍZKONÁKLADOVÉHO BYDLENÍ a potvrzení o dosavadním bydlení k žádosti (přihlášce) o pronájem obecního bytu.
    Poté jsem šla na magistrát na ul. Provaznické, kde jsem dostala i klíče od různých bytů k prohlédnutí.
    Po prohlídce jsem si vybrala jeden byt na ul. Čujkovová, O – Zábřeh, který jsem zapsala do daného formuláře a pak vložila do obálky a podala na podatelnu. Tudíž obálkový systém.
    Od známých jsem se dozvěděla, že oni nic takového neabsolvovali, tak teď nevím, kde jsem udělala chybu.
    Předem děkuji za Vaši odpověď.

    S pozdravem

    Renata Javorková

    • Miriam napsal:

      Na pronájem můžete získat doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení se při podnájmu nepřiznává.

  • Pavel Michálek napsal:

    Dobrý den,
    prosím o informaci, zda-li mám nárok na příspěvek na bydlení nebo na doplatek na bydlení.
    Jsem invalidní důchodce, 13 806 Kč měsíčně.
    Manželka je na úřadu práce a máme 16letého syna.
    Bydlíme v rodinném domě, 8 000 obyvatel, měsíční náklady (plyn elektřina a voda) činí cca 4 900 Kč/měsíc.

    • Miriam napsal:

      Pokud jste majitelem domu a máte v domě všichni 3 trvalý pobyt jen s Vaším příjmem, podejte si žádost o příspěvek na bydlení, nárok by měl vzniknout. Záleží však na příslušném Úřadu práce, jak rozhodne.

    • Pavel Michálek napsal:

      Prosím o informaci, zda-li mám nárok na příspěvek na bydlení: Jsem invalidní důchodce, 13 805 Kč/měsíc, manželka je v evidenci na ÚP, máme 16letého syna, bydlíme v rodinném domě, obec má 8 000 obyvatel, náklady (plyn, voda, elektrická energie) cca 4 000 Kč/měsíc.

  • Renata Javorková napsal:

    Dobrý den,
    prosím o informaci, zda-li mám nárok na bydlení, když trvalé bydliště mám na obecním úřadu.
    Mohla bych dostat příspěvek na bydlení, kdybych si pronajala byt? A kolik se doplácí? Předem děkuji za Vaši odpověď.

  • andrea napsal:

    Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli mám nárok na příspěvek na bydlení, i když je ten byt družstevní, ale budu normálně nahlášena v tom družstvu a mít trvalé bydliště tam.

  • David napsal:

    Dobrý den. Chtěl jsem se zeptat, jestli mam nárok na nějaký příspěvek na bydlení.
    Nájem bytu: 11 600 Kč včetně energií
    Můj plat: 12 000 Kč
    Manželka – mateřská: 3 800 Kč
    2 děti: 2 a 4 roky
    Děkuji moc za odpověď.

    • hela napsal:

      Davide, ano, určitě zajděte na sociálku. Nepobíráte ale ještě přídavky na děti? Také jsou důležité přeplatky a nedoplatky za energii. Jinak by jste mohli pobírat kolem 5 000 Kč.

  • judita napsal:

    Dobrý večer, chtěla jsem se zeptat. Když mám trvalý pobyt v Novém Jičíně a budu se stěhovat na ubytovnu do Frenštátu pod Radhoštěm, dostanu doplatek na bydlení? Chci se odhlásit z Nového Jičína, takže budu přihlášena ve Frenštátě. Děkuji.

  • Jana napsal:

    Dobrý den, bydlím již tři roky v pronájmu, majitelka nesvéprávná a smlouvu jsem měla uzavřenou s jejím bratrancem, který měl ze soudu určené zastupování v těchto věcech. Majitelka umřela v dubnu a mně hned zamítli příspěvek. Pronajímatel říkal, že po čas dědictví smlouva běží dál. Na úřadě to neuznali, v srpnu je již majitel on, ale zase na úřadě tvrdí, že na srpen potřebuji doklady ze 2. čtvrtletí, takže mi nic nedají, protože jsem podle nich nebydlela. Doložené všechny platby jsem měla, oni je prostě vyhodí? Jak je to možné? Vždyť si myslím, že jde sepsat nějaké čestné prohlášení – nebo skutečně ně?

  • Hana napsal:

    Dobrý den, chtěla bych poradit, jestli musím doložit ukončení předešlého nájmu.
    Asi po dvou letech mého neustálého dotazování, jestli bych tam mohla mít hlášený trvalý pobyt, majitelka sdělila, že byt bude potřebovat pro svého rodinného příslušníka a tak ať si najdeme něco jiného. Asi po třech měsících jsem našla náhradu i s trvalým pobytem. Těsně před odstěhováním (asi 5 dnů) mně majitelka řekla, že nakonec můžeme zůstat. Já již nechtěla, neboť mám postiženého syna a tolik hledání a lítání, telefonování mně to dalo, že raději půjdu do jistoty, než zas čekat další vyhazov.
    Nyní po mně úřad chce ukončení smlouvy z předešlého bytu, že prý musí být důvod, proč jsem odešla, když žijeme po pronájmech. To jsem nepochopila. Vše bylo ústně a nyní to asi od ní již nedostanu písemně. Je to nutnost pro doplatek na bydlení? Nebo jen rozvernost někoho z úředníků? Děkuji.

  • Karel Balík napsal:

    Hezký den!
    Jsem veden 2 roky na Úřadu práce. Nyní pobírám hmotnou nouzi a příspěvek na bydlení. Příspěvek na bydlení je nižší než částka energie. Mám nárok na doplatek na bydlení? Jsem spolumajitel rodinného domku – bydlím sám.
    Děkuji.

  • Kolářová Andrea napsal:

    Dobrý den, mohl by mi někdo vysvětlit, proč jako pracující samoživitelka tří dětí nedostávám od sociálky nic? Prý na to nemáme nárok!!! Přitom veškerý příjem je má výplata – 14 000 Kč a přídavky – 1 920 Kč. Z toho platím 10 000 Kč nájemné!

    • hela napsal:

      Paní Kolářová, chybí další informace jako je výživné a doplatky za energii, takže celkem byste měla mít 21 300 Kč.

  • Kateřina K. napsal:

    Dobrý den,

    prosím o radu, už jsem zoufalá.
    Před 4 lety jsem se nastěhovala do bytu v RD. Proč v RD? protože tam chtěli za byt 3+1 pouze 7 000 kč. Na sociálce mi vyplácejí pár let doplatek na bydlení (HN) (příspěvek mi kvůli této věci zamítli) .Pak se změnily zákony a já se musela přihlásit trvale, abych dále mohla doplatek pobírat.Tak jsem přemluvila majitele, on mě trvale přihlásil a nyní nastal další problém.
    Paní mi řekla, že nemá důkaz o tom, že byt je kolaudován jako samostatná jednotka, protože na stavebním úřadě údajně nemají žádný doklad. (Majitel tvrdí, že jej mají na úřadě – tj jeden hází na druhého)Na úřadě mají sice plán 1. patra, ale kolaudační rozhodnutí prý chybí.
    Nicméně sociální úřad má již tyhle doklady:
    1) paní u mě byla na kontrole, podala hlášení, že byt má samostatnou chodbu, vstup, atd.
    2) doložila jsem výpis z katastru, kde jsou uvedeny 2 bytové jednotky
    3) doložila jsem potvrzení o tom, že mám zvlášť i hodiny na elektřinu)
    4) doložila jsem nájemní smlouvu, kde je uvedena bytová jednotka zvlášť
    5) mohu sepsat čestné prohlášení o tom, že s ostatními osobami v domě nijaký vztah neudržuji a vyloučit je tak ze společně posuzovaných osob.

    Přesto mi sociální pracovnice řekla, že to nestačí, že rozhodnout mohou pouze na základě toho jediného papíru ze stavebního úřadu.

    Prosím o radu, mohu se nějak bránit i bez rozhodnutí stavebního úřadu?
    Paní na sociálním úřadě mi pouze chladně řekla: Odstěhujte se.
    Jenže můj syn to tam miluje, bydlíme konečně někde po neustálém stěhování 4 roky – a navštěvuje tam školu pár metrů od domova (1. třída).

    Dělám bohužel jen na dohodu, protože mohu jen dopoledne, kdy můj syn navštěvuje školu.

    Prosím o radu, jsem již v koncích.

    Mnohokrát děkuji.

    • Pavel Štefka napsal:

      Kateřino, katastr nemovitostí je přece veřejnou evidencí nemovitostí. Výpis z katastru je jasným důkazem, že jednotka existuje a byla vymezena. Zajímá mě jak věc dopadla, za zpětnou reakci budu rád.

  • Monika napsal:

    Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu. Máme možnost si pronajmout rodinný dům, který po 3 letech bude v odkupu formou splátek. Jenže stávající majitelka nám řekla, že si nyní nepřeje, abychom tam měli trvalý pobyt. Pokud všechno bude, jak má, povolí nám ho za rok. Máme nárok na doplatek na bydlení? Jsem na rodičovském příspěvku a přítel zatím nemá práci. Moc děkuji za odpověď.

    • Petr Woff napsal:

      Moniko, v zákoně č. 111/2006 Sb. (o pomoci v hmotné nouzi) stojí: „Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí.“ A abyste získala příspěvek na bydlení, musíte (hned, nikoli třeba až za rok) mít trvalé bydliště v bytě, pro který dávku žádáte.

  • ilona napsal:

    Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak je možné, že si musím u nás v Mostě doplácet na nájem ze životního minima? Beru 7 800 Kč jako bydlení + doplatek a máme živobytí na 3-člennou rodinu kolem 7 000 Kč. A z toho mála musím dát 3 000 Kč na doplacení k nájmu, jelikož mám nájem 10 000 Kč. Nerozumím tomu.

    • Petr Woff napsal:

      Ilono, doplatek na bydlení může být snížen například proto, že se domácnost odmítá přestěhovat do jiného bytu, který by stál na nájemném méně peněz. Neříkám, že je to Váš případ – samozřejmě Vaši situaci podrobně neznám. Ale obecně může úřad snížit tuto dávku hmotné nouze, pokud odpovědný úředník dospěje k názoru, že příjemce není dost aktivní, aby přinejmenším snížil svoje výdaje na standardní úroveň – třeba když dostane nabídku, aby bydlel v levnějším objektu.

  • ilona napsal:

    Děkuji za odepsaní. Vím, jak to myslíte, ale před nedávnem jsem bydlela v 1+1 (nájem byl 8 200 Kč) a i tak jsem musela doplácet nájemné ze živobytí, takže si myslím, že je v tom nějaký jiný háček.

  • Erika napsal:

    Dobrý den, chtěla jsem se zeptat. Když mám na rozhodnutí napsáno, že mám na tříčlennou rodinu 7 400 Kč, tak přece tuto částku bych měla mít v rukou na jídlo – jenomže já si musím z tohoto živobytí doplácet cca 3 000 Kč na nájem a k tomu ještě elektrika 1 000 Kč, a tak mi tedy s dětmi zbude 3 400 Kč na celý měsíc. Jak je možné, že to takhle musím dělat? Děkuji.

    • Petr Woff napsal:

      Eriko, předpokládám, že žijete sama s dvěma dětmi (jedno do 6 let věku, druhé do 15 let věku) a dohromady máte životní minimum 7 330 Kč. Souhlasím s Vámi, že po součtu příspěvku na živobytí, příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení byste měla dostat 7 330 Kč „na jídlo“ a navíc ještě prostředky na nájem, energie, vodu a eventuálně svoz odpadu.

      Pokud Vám ve výsledku zůstává méně, klíčové je vysvětlení tohoto stavu, které byste měla dostat v rozhodnutí/posudku od Úřadu práce. Nebydlíte třeba v příliš drahém bytě? Nemáte možnost přestěhovat se do levnějšího? Pokud Úřad práce svoje rozhodnutí nevysvětluje, nebo uvádí nesmyslný argument, podejte odvolání. Anebo v krajním případě napište o pomoc veřejnému ochránci práv na e-mailovou adresu podatelna@ochrance.cz.

  • Romana napsal:

    Dobrý den, chci se zeptat, jestli mně úřad práce může ještě stáhnout doplatek na bydlení. Platím nájem 10 000 Kč. Úřad práce mně dává doplatek na bydlení 2 082 Kč, příspěvek na bydlení mám 6 647 Kč, mateřskou 4 300 Kč, příspěvek na živobytí 1 030 Kč a alimenty 1 200 Kč. Dohromady je to 15 259 Kč. Takže zbývá pro mě a syna 5 259 Kč, z toho ještě platím 2 000 Kč. Tak jak mně to můžou snížit? Děkuji moc za odpověď. Viková

    • Petr Woff napsal:

      Romano, myslím, že odpověď na Vaši otázku je snadná. Životní minimum pro 1 dospělého člověka a 1 dítě mladší šesti let je dohromady 4 880 Kč. Tato částka může podle českého právního řádu stačit zmíněné dvojici na potraviny a nezbytné výdaje, kromě bydlení a energií (teď neřešme, jestli to je dostatečná částka, jenom přepočítávám oficiální čísla). A Vám zůstává, jak sama píšete: 5 259 Kč – tedy víc. Navíc podle tabulky uznatelných nákladů na bydlení je nájem 10 000 Kč pro 2 osoby poměrně hodně vysoký kdekoli, kromě Prahy.

  • Barbora napsal:

    Dobrý den, mám dotaz. Bydlím s manželem a dvěma dětmi v družstevním bytě. Byt nám pronajímá manželův bratr. Beru hmotnou nouzi, příspěvek a doplatek na bydlení. V červenci jsem se vdala a paní na úřadě mi nyní řekla, že mi zastavila doplatek na bydlení a prý, když je švagr rodina, tak by po nás neměl chtít nájem. Že se to nájemné nebude započítávat! Ale já mu to nájemné platím a přece po něm nemůžeme chtít, aby nám pronajímal byt zadarmo. Máme normálně družstevní i podnájemní smlouvu. Dokládám výpis s platbou.
    Je tohle vůbec možné? Je takový zákon?

    • Petr Woff napsal:

      Barboro, bohužel si myslím, že Vás odpovědný zástupce Úřadu práce může hodnotit dohromady se švagrem, jako byste byli jedna domácnost. V Zákoně č. 111/2006 Sb. (o pomoci v hmotné nouzi), § 8, odstavci 2 totiž stojí: „Orgán pomoci v hmotné nouzi určí v případě, že osobu lze posuzovat v rámci dvou či více okruhů společně posuzovaných osob, do kterého okruhu osoba patří, a to podle skutečného soužití osob.“ Citované pasáži osobně rozumím tak, že úředníci mohou hodnotit švagra jako součást Vaší domácnosti, pokud dospějí k názoru, že společně užíváte stejný byt.

      Není ale problém spíše ve Vaší podnájemní smlouvě? Lidé s podnájemní smlouvou obvykle nedostávají ani příspěvek na bydlení, natož doplatek – zpravidla musejí mít nájemní smlouvu (ve Vašem případě přímo s bytovým družstvem), nebo být majiteli bytu.

      • Barbora napsal:

        Dobrý den, podnájemní smlouvu máme v pořádku, švagr s námi nebydlí. Paní úřednice mi tvrdí, že co je nad rámec plateb v družstvu a elektřiny (tzn. nájemné, které si švagr účtuje navíc za to, že nám pronajímá byt), mi nebude započítávat, protože je to rodina a neměl by to po nás chtít! Jak můžou vědět, jaké máme vztahy? A to platí jako jen pro některé rodinné členy? Třeba strýc už by byl v pohodě? Jako vůbec mi to nedává smysl. Normálně mu platíme, máme smlouvu, výpisy za platby.

        • Petr Woff napsal:

          Barboro, jestli jste přesvědčená, že Vám Úřad práce křivdí, napište stížnost veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi) na e-mailovou adresu: podatelna@ochrance.cz – stačí vylíčit podstatu problému, připojit svoje kontaktní údaje a možná raději taky upřesnit, s jakou pobočkou Úřadu práce o svojí žádosti jednáte.

  • Hybes napsal:

    Ubytovny, i když se schváleným provozním řádem, jsou často po stránce hygienické a provozní ve špatném stavu. Netekoucí teplá voda, rušení lidu sousedy, a provozovatelé odmítají rozdělovat klienty na pokoje pro kuřáky a nekuřáky. Stížnosti však Úřad práce odmítá řešit. Dále je nepochopeno, proč úřady práce nerozlišují doplatek na bydlení podle zákona o rodině. Žiji-li na ubytovně na jednolůžkovém pokoji, mám nárok na doplatek v plné výši. Žiji-li na dvoulůžkovém pokoji, tak ze životního minima musím na nájem doplácet. A to podle lůžek na pokoji. Úřad práce odmítá konkretizovat důvody. Obávám se, že ochránce práv je v tomto případě budižkničemu.

  • Jaroslava napsal:

    Dobrý den, bydlím sama v bytě RPG 2+1, 51 metrů čtverečních, již 15 let. V loňském roce jsem přišla o práci, jsem vedena na Úřadě práce a pobírám sociální dávky. Do srpna tohoto roku jsem dostávala dávky, které pokryly nájem a služby + energie. Od září mi paní na úřadu značně snížila dávku doplatek na bydlení, protože údajně mám nárok na příspěvek jenom do 38 m2. Momentálně mi po zaplacení nákladu na byt + energie zůstává na živobytí 900 Kč na měsíc. Je tohle dané nějakým zákonem, kolik m2 může maximálně mít 1 osoba, aby příspěvek + doplatek na bydlení dohromady pokryly náklady spojené s bydlením a člověku zůstalo životní minimum? Děkuji předem za odpověď. Jarka

    • Petr Woff napsal:

      Jaroslavo, vím, že dříve někdo navrhoval, aby byl doplatek na bydlení limitován taky rozlohou bytu. Ale neznám žádný právní předpis, kde by tohle kritérium bylo oficiálně stanoveno a upřesněno. Napsal jsem dotaz na Ministerstvo práce a sociálních věcí, zda třeba pro Úřad práce nevydalo nějakou interní směrnici, kde vymezují uznatelnou velikost obytného prostoru pro účely sociálních dávek. Oficiální odpověď sem doplním, jakmile přijde (předpokládám do 3 pracovních dnů, tiskové oddělení ministerstva bývá rychlé).

      Aktualizace 15.11.:

      Úřad práce je ze zákona metodicky veden k tomu, že je-li možné, aby si příjemce doplatku na bydlení (např. za pomoci sociálních pracovníků) našel levnější přiměřený byt, může započítat přiměřenou podlahovou plochu bytu. V případech, kdy je podlahová plocha bytu nepřiměřeně velká, porovnává se výše nájemného v místě obvyklého s náklady na plochu bytu připadající na jednotlivé osoby. Přiměřená podlahová plocha na jednu osobu je 38 m2, pro dvě 52 m2 a pro tři činí 68 m2.
      Pokud v bytě bydlí více osob, lze obytnou plochu navýšit. Platí ale, že pokud pro příjemce doplatku na bydlení není dostupný přiměřenější byt (např. menší a levnější), je mu poskytnut doplatek ve výši odpovídající skutečné podlahové ploše.
      S pozdravem
      Petr Sulek, tiskový mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí“

  • Libuše napsal:

    Dobrý den. Žádala jsem o příspěvek na bydlení za červenec, srpen a září. Mám důchod 11 488 Kč a za nájem platím celkem 9 700 Kč. Bydlím v Praze. Přišlo mi rozhodnutí 3 734 Kč. Podle tabulek to neodpovídá. Mám nárok dostat zbytek za 7., 8. a 9. měsíc zpětně? Na úřadu mi řekli, že zpětně nic nedostanu. První částka mi přišla dnes 10.11.2016. Můžete mi, prosím, poradit? Děkuji.

    • Petr Woff napsal:

      Libuše, tabulky a kalkulačku pro výpočet příspěvku na bydlení najdete pod TÍMTO odkazem. Pokud bydlíte sama v pražském nájemním bytě, podle zákona Vám Úřad práce může uznat nájemné jenom do výše 7 731 Kč měsíčně a jako adekvátní náklady za bydlení považuje 35 % Vašeho příjmu. To znamená, že částku podpory spočítáme následovně: 7 731 mínus (11 488 x 0,35) = 3 710 Kč. Vychází mi tedy, že Vám Úřad práce posílá dokonce ještě trošku více, než by podle mně dostupných informací měl.

  • Karel napsal:

    Dobrý den, od května jsem nezaměstnaný, za 2. čtvrtletí jsem dostal příspěvek na bydlení 350 Kč. Bydlím sám, sháním práci, ale dost často jsem u dcery a vnoučat. Můžu žádat o příspěvek na bydlení za 3. čtvrtletí, když jsem hodně u dcery, která mě dost finančně podporuje? Nechtěl bych žádat o hmotnou nouzi, ale byt zaplatit musím a žádný příjem nemám.

    Také uvažuji, že bych do budoucna byt pronajal a šel bydlet k dceři, pokud neseženu práci, ale má dvě děti a manžela, tak je určitá obava. Pokud zažádám o příspěvek na toto čtvrtletí, budou mi nějaké peníze vyplaceny a já od Nového roku byt pronajmu, tak bych byl vyplacen půl roku z celého roku. Můžu vracet nějaké peníze, nebudu vědět, jestli by byl přeplatek? NEBO UŽ PROSTĚ ŽÁDAT NEBUDU. NERAD BYCH SE DOSTAL DO PROBLÉMU.

    • Petr Woff napsal:

      Karle, pozor, abychom nezaměňovali různé sociální dávky. O příspěvek na bydlení klidně opět požádejte, budete hodnocený společně jenom s lidmi, kteří mají trvalé bydliště ve stejném bytě jako Vy. (Takže pokud tam například máte trvalé bydliště jenom Vy, budou zohledněny jenom Vaše příjmy.) Abyste neriskoval žádné problémy, stačí, když v žádosti uvedete celou pravdu. (Takže mezi svými příjmy uveďte nejlépe i veškerou finanční pomoc od dcery.)

      Kdybyste ovšem žádal o takzvanou pomoc v hmotné nouzi – tedy příspěvek na živobytí (obvykle životní, eventuálně existenční minimum), doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc – budete hodnocený se všemi lidmi, se kterými společně hospodaříte. Takže pokud trávíte čas u dcery, vnoučat a zetě, byly by dohromady sčítány příjmy Vaše + dcery + zetě a pro výpočet životního minima by byli počítáni všichni členové takové domácnosti, tedy i vnoučata.

  • Vladimír napsal:

    Dobrý den, jsem vlastníkem bytu 3+1, který pronajímám svojí matce, vedené na úřadu práce. Pobírá hmotnou nouzi a zároveň příspěvek na bydlení již zhruba 7 let. Nyní byla na úřadě přeřazena do gesce jiného pracovníka a přišla právě o příspěvek na bydlení, údajně protože bydlí u syna. Rodinný příslušník prý nemůže účtovat nájemné.

    Sám bydlím v pronajatém bytě se svojí rodinou za podstatně vyšší nájemné, než které platí matka v mém bytě. Hradí pouze základní náklady, takže mně nezbude ani koruna navíc. Nicméně úředníkům vadí, že v rozpisu uvádí položku nájemné: 1 900 Kč. Tudíž najednou po 7 letech přestali počítat tuto částku do nároku na příspěvek!

  • denisa napsal:

    Dobrý den, máme nárok na doplatek, když platíme nájem 7 500 Kč? Příspěvek na bydlení nemáme. V bytě žiji já a dvě malé děti.

  • Alice napsal:

    Dobrý den. Jsem v nájmu, v bytě vlastní matky a na hmotné nouzi mi řekli, že nemám nárok na doplatek. Mám normální nájemní smlouvu a každý měsíc zaplacení nájmu dokazuji výpisem z účtu. Mám tedy nárok na doplatek, nebo nemám? Děkuji. Alice

    • Petr Woff napsal:

      Alice, ano, v podobných případech nyní dochází k zamítání žádostí. Úřad práce, respektive Ministerstvo sociálních věcí zřejmě předpokládá, že v rodinném kruhu převládá solidarita (pomůžeme si zadarmo) a vzájemné platby nejsou zcela standardní. Anebo mají obavu, aby nedocházelo ke zneužívání sociálních dávek (matka a dcera sice jsou formálně pronajimatelkou a nájemnicí, ale prakticky hospodaří společně a doplatek využívají dohromady – tohle neberte osobně, jenom uvádím fiktivní příklad, ze kterého možná mají úředníci obavu).

  • Michaela napsal:

    Dobrý den, přišla jsem o práci. Chtěla bych doplatek na bydlení a případně další dávky hmotné nouze. Ale bydlím s přítelem, který pracuje a vydělává 12 000 Kč hrubého. Mám na něco nárok?

    • Petr Woff napsal:

      Michaelo, za účelem pomoci v hmotné nouzi (kam patří také doplatek na bydlení) budete posuzována dohromady se všemi lidmi, se kterými žijete a aspoň částečně hospodaříte společně – takže nahlásíte rovněž příjmy svého přítele. Vzhledem k tomu, že životní minimum dvou dospělých lidí činí letos 5 970 Kč měsíčně, obávám se, že pomoc v hmotné nouzi nedostanete (Váš přítel vydělává víc.)

      Ale zkuste požádat o podporu v nezaměstnanosti, a příspěvek na bydlení (to je něco jiného než doplatek, počítá se podle jiných právních předpisů) – tam vidím velkou šanci, pokud bydlíte ve svém vlastním bytě/domě, anebo v nájmu (nikoli v podnájmu – tedy máte uzavřenou smlouvu přímo s majitelem nemovitosti, nikoli s nájemníkem).

Napište komentář. Chcete odpověď? V tom případě lajkněte náš Facebook ZDE :-).

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *