Víte, která pojišťovna je v tuzemsku největší? No přece samotný český stát! Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) vybírá od zaměstnanců, zaměstnavatelů a živnostníků pojištění, ze kterého následně vyplácí důchody. Podobně jako když platíme soukromému finančnímu ústavu, aby nám potom pomohl, pokud nám třeba vyhoří dům. Ovšem abychom dostávali vysoké důchody v roce 2020 („pojistné plnění“), musíme splňovat 2 podmínky:

  1. Máme zaplacené dostatečné pojištění – aspoň za minimální předepsanou dobu, v požadované výši (buďto ze svojí osobní kapsy, nebo prostřednictvím manžela, manželky, rodiče nebo osvojitele).
  2. Zažíváme „pojistnou událost“ (vysoký věk, pokles pracovní schopnosti kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu, nebo úmrtí blízké osoby – manžela, manželky, rodiče, osvojitele).

důchody v roce 2019

Pozor! Důchody nepatří mezi sociální dávky, které fungují pouze na solidárním principu a uspokojují základní potřeby chudých občanů, nebo mladých domácností (například příspěvky na rodičovství, na bydlení apod.).

Všechny základní a odvozené důchody v roce 2020

Každý důchod má „solidární“ a „zásluhovou“ složku

Stát vyplácí pojistnou dávku tak, že vlastně kombinuje „rovnostářský“ a „konkurenční“ princip. Každému pojištěnci, který splnil podmínky, dává základní složku podle aktuální průměrné mzdy v České republice (například penzisté letos dostávají 10 % z 32 698 Kč, zaokrouhlených na celé desetikoruny nahoru = 3 270 Kč; v novém roce 2020 má tato částka podle Ministerstva práce a sociálních věcí stoupnout na 3 490 Kč). Takže máme svoje jisté, i když třeba celý život pracujeme v užitečných, ale špatně placených sociálních službách. Navrch připočítáváme ještě motivační složku podle toho, kolik pojištěnec zaplatil (obvykle rozhoduje hrubý plat).

Co kdyby všichni dostávali úplně stejnou penzi?

Velké vášně vyvolává valorizace penzí v roce 2020. „Celý život jezdím po republice a prodávám vlastnoručně vyšívané oblečky pro děti. Teď dostávám minimální starobní důchod 4 040 Kč – a po další slavné valorizaci mně vyjde úžasných 4 452 Kč. Výsměch!,“ naříká jedna čtenářka. „Valorizace důchodů má vykrývat zdražování základního zboží, bydlení, energií a služeb, takže by všichni měli dostat přidáno stejně,“ navrhuje další seniorka. (Svůj názor přidejte do diskusního fóra níže, věcnou diskusí kultivujeme sebe i společnost!)

Naproti tomu jeden vysoce produktivní občan namítl, že není spravedlivé, když dostává důchod jenom ve výši 19 % svého bývalého příjmu, zatímco průměrná výše penze činí 44 % průměrného hrubého příjmu (57 % čisté mzdy). Ústavní soud souhlasil, že tady rovnostářský princip vlastně vedl k nerovnosti naruby. Jak vnímáte spravedlnost vy? Revolucionář Ernesto Che Guevara v minulém století na Kubě zavedl příjmový strop, což vedlo k propadu ekonomiky. Některé státy (hlavně Finsko) nyní zvažují jiný model: nepodmíněný základní příjem pro všechny.

48 KOMENTÁŘE

  1. Nepřipadá mi spravedlivé, aby všechny důchody byly téměř stejně vysoké. Mnozí podnikatelé vědomě a zcela cíleně neplatili dostatečné sociální pojištění, odváděli naprosté minimum a ještě se chlubili, jak převezli státní správu. Žili na vysoké noze a teď brečí, že mají 6 000 Kč důchodu. Vždycky jsem přiznávala všechny svoje příjmy, svědomitě platila pojistné a přitom vlastně uhrazovala penzi svým rodičům. Takový přístup považuji za správný a funkční. Zásluhovost každopádně musí být v důchodu zohledněna.

    • Systém by měl být nastavený tak, aby nebylo ani pár chudých důchodců. Proto navrhuji nivelizovat penze, a to na úroveň cca 7 000 Kč/měsíc. Nikdo nebude mít pocit, že je přeplácený – a nikdo nebude nikomu vyčítat větší důchod.

      • Vážený pane Josefe, buď si děláte legraci, nebo jste byl dlouho na sluníčku. Ale vlastně máte pravdu – při nivelizaci na cca 7000 Kč už nebude chudých jenom pár důchodců, to budou chudí všichni. Já jsem pracoval do 64 let jako déčko, chodil na přesčasy, hleděl na budoucnost a podle Vás bych měl dostávat stejně jako ten, co šel do penze v 58 letech a léta se mi posmíval, jaký jsem debil, když jdu dělat v neděli. To prý je solidarita. Děkuji, nechci.
        Zdraví důchodce Tomáš

  2. V zásadních aspektech je důchodový systém spravedlivý. Výpočet například nezáleží na tak zástupných vlastnostech, jako etnicita (Čech, Moravan, Slovák, Rom atd.), rasa apod. Platí jednoduchá logika: Čím více jsi přispěl/a na důchody předchozí generaci, tím větší získáš příspěvek od následující generace. A protože penzi nechceme dostávat ve formě láskyplného pohlazení, ale každý měsíc očekáváme tržní oběživo, náš přínos společnosti se tady měří penězi.

  3. Nový vzorec je mnohem lepší, než bývalý a zvýšení o přibližně 1 000 Kč/měsíc je hezké, ale důchodcům nad 75 let nepokrývá inflaci. Ztráta = cca 2 000 Kč a více. Jediný Škromach toto jednou zohlednil. Ministři jsou buď tupí, nebo nemají zájem o skutečné problémy. Asi platím speciální daň kvůli tomu, že ještě žiji.

    Ale Babiš řeší důchody dobře. V nových volbách utřou nos asi 3 subjekty – ztratí skvěle placená koryta. Kdyby tady fungovalo právo, byli bychom ještě mnohem dále: Zdanit nevýrobní subjekty a ve státních organizacích snížit počty a platy manažerů. Kdo říká, že by potom odešel, ten kecá. Máte-li zájem, můžu okomentovat, jak jsem ke svým závěrům prakticky, při kontrole došel.

    Kotula

  4. Kroutím hlavou nad současným stavem, kdy z průměrného hrubého měsíčního výdělku (za celé rozhodné období) 10 000 korun, při době pojištění 45 let, vychází letos (v roce 2018) občanovi měsíční důchod 9 450 Kč. Tedy více, než jakou kdy dostával „čistou“ mzdu! Občan, který také pracoval 45 roků a průměrně vydělával 30 000 Kč, dostane důchod 14 555 Kč, čili jenom necelou polovinu (48,5 %) svého příjmu, přestože do systému vložil násobně víc! Důvodem je redukce příjmu na takzvaný výpočtový základ. Můj závěr?

    Každoroční valorizace „všem o stejnou částku“ by byla nesmyslem a velkou nespravedlností, když nízkopříjmoví občané dostávají důchod – jak vidno – ve výši skoro 100 % (přesněji 94,5 %) svého dřívějšího výdělku, zatímco vysokopříjmoví občané při stejné době pojištění obdrží důchod ve výši třeba jenom 36 % svého bývalého příjmu (například při pětinásobně vyšší mzdě). Jistě, jde o solidaritu, při výpočtu penzí však až přehnanou. Ale budiž, pokud nenastane rovnostářské každoroční „přisypávání“, jak veřejně plánují někteří politici (Zeman, Babiš, Okamura).

    Ano, rovnostáři sklidí potlesk svých voličů, ovšem já tvrdím: Absolutně rovnostářskou valorizaci bych považoval za diskriminaci vůči lidem, kteří do systému odvedli daleko víc. Takže základní část důchodu zvyšujme všem stejně jako doposud, ale procentní složku zvedejme procentuálně (zvýhodněně pro starodůchodce, kteří jsou penzisty deset nebo více let, aby nerostla propast mezi ročníky a generacemi).

    Můj příklad dokazuje, že současný systém není vůbec tvrdý vůči nízkopříjmovým lidem: Manželčin důchod byl kdysi menší než 50 % mého, nyní však již přesáhl polovinu. Oba jsme takzvaní starodůchodci.

    • Máte sice pravdu, že příjemce vyššího důchodu odvedl více do systému. Ale někde jsem slyšela, že prý byl ukradený důchodový fond. Takže by mě zajímalo, z čeho jsou penze vypláceny nyní. A pokud jde o argumentaci, že někdo před 30 lety vykazoval nějaké výdělky a sociální odvody: Dobře, takhle můžeme přemýšlet, ale potom chci v obchodech platit stejné ceny jako tenkrát!

  5. Je nesmysl, aby valorizace byla pro všechny důchodce naprosto stejná, čímž by fakticky klesal vyšší důchod, vypočítaný podle zásluh. Souhlasím však, aby procento základní i zásluhové výměry stoupalo všem podle růstu mezd, jinak budou senioři ještě více chudnout!

  6. Moje paní šla do důchodu 25.12.2017. Jsem zvědav, jestli dostane v lednu 2018 přidáno, jako všichni ostatní důchodci.

  7. Pořád dokola: Ti co mají málo, dostanou zase málo a ti co mají nadprůměrný důchod, opět dostanou přidáno víc. Měli bychom zavést trochu jiný systém. A zastropovat penze, bohatým seniorům už nepřidávat tolik.

  8. Důchody mají stoupat tak, aby valorizace pokryla zvýšení nákladů. Pokud ceny potravin nebo jiného nezbytného zboží zdraží například o 1 000 Kč měsíčně, tak chudší penzisté dostanou přidáno 200 Kč, tedy příliš málo – a bohatší penzisté dostanou přidáno 1 800 Kč, tedy vzhledem k inflaci zbytečně mnoho. A ekonomické rozdíly jsou stále větší.

  9. Pěkný den! Záleží, jak definujeme slovo „valorizace“. Podle mě valorizace znamená vyrovnání cen. Takže když ceny výrobků a služeb zdražují všem stejně, taky důchody mají stoupat všem stejně. Ale přitom mám, po 42 letech práce a výchově dvou dětí, 8 300 Kč měsíčně.

  10. Dobrý den, z čeho budou vypočítávány důchody osobám, které nemají odpracováno nic, nebo jenom velmi málo let? Předem děkuji za vyčerpávající odpověď.

    • Dobrý den, Pavle, předpokládám, že myslíte starobní důchod ze systému veřejného (státního) pojištění, které tady povinně platí každá výdělečně činná osoba. Při velmi vysokém věku stačí 20 „odpracovaných let“. Podrobnosti najdete pod TÍMTO odkazem. Při menším, nebo nulovém počtu odpracovaných let – tedy pokud jsme do veřejného rozpočtu nepřisypávali žádné sociální odvody, nemáme vůbec nárok na vlastní starobní penzi, ani když dosáhneme třeba 100 let věku.

      Důvod je nemilosrdně logický: Důchod dostává jenom občan, který dostatečně dlouho dával státu peníze formou sociálních odvodů (v rámci mzdy, platu nebo živnostenského paušálu apod.). Podobně jako když vyhoří dům, potom taky dostaneme finanční kompenzaci, jenom pokud jsme měli svoji nemovitost pojištěnou.

      Na druhou stranu, každý dospělý občan České republiky má právo na základní finanční příjem. Kromě starobního, vdovského, vdoveckého a invalidního důchodu existují ještě sociální dávky, jako příspěvky na živobytí a na bydlení, na které mají chudobní lidé nárok, i když třeba nikdy vůbec nepracovali.

  11. Do roku 1996 stoupaly důchody hodně, třeba i o 7 %. Počínaje rokem 1997 valorizace zmírňovala, ale přitom vyostřovala příjmové rozdíly. Takže příslušníci starších ročníků, kteří mají například jenom základní vzdělání a vydělávali málo, dneska můžou pobírat více než mladší senioři, kteří mají vzdělání na úrovni bakaláře a vydělávali relativně hodně. Jinými slovy, valorizace spravedlivá není: Boháči dostanou přidáno dost a chuďasové obdrží jenom žebračenku. Spravedlivá by byla paušální částka – přilepšit všem stejně.

  12. V roce 1980 se mi narodil syn, který vinou nešetrného porodu zůstal invalidní. Přestože vyžadoval péči 24 hodin denně, do roku 1994 jsem pracovala a zároveň se také starala o syna (s pomocí matky). Pak jsem ale musela zůstat doma, protože matku postihla mrtvice. Do roku 2011 jsem měla syna doma a státu šetřila nemalé peníze za ústavní péči – toto ale není pro výpočet důchodu důležité. Proč? Také jsem stát nedrancovala, navíc syn je doživotně postižený vinou lékaře, na což doplácíme oba dva. To je spravedlivé?

    • Také preferuji rovnou valorizaci. Nelze dogmaticky tvrdit, že nízký důchod je vždycky důsledkem malých zásluh (odvodů, užitečnosti, snahy). Znám dokonce i opačné případy! Má například kapelník vojenského orchestru právo na vyšší důchod, než matka dvou dětí, která dlouho pracovala jako zdravotní sestra ve směnném provozu? Argument, že vysoké penze by se rovnou valorizací snižovaly, mi přijde urážlivý, necitlivý, trapný.

  13. Dobrý den. Je mi 78 let. Pracovala jsem od svých 14 let. Mám odpracováno 50 let. Vystudovala jsem večerně a dálkově VŠ pedagogickou, včetně postgraduálního studia atd. Mám 1 dítě (už 55 let!), vdaná. Pracovala jsem od r. 1963 jako učitelka, předtím jako úřednice. Můj důchod činí 11 306 Kč.

    Nejsem sice zvyklá na přepych, ale přece jen se domnívám, že dostávám skutečně málo. Samozřejmě jsem nikdy neměla problémy s placením pojištění, daní apod. Dnes se – konečně! – učitelům něco přidalo, ale nás, učitelské důchodce, už nikdo nezvýhodní.

  14. Dobrý den, můžeme být všichni rádi, že ve vládě stojí paní Mgr. Marksová a díky ní dostaneme všichni přidáno. Díky. Důchodkyně.

  15. Prosím vás, takové hlouposti. Vždyť ten, kdo poctivě pracoval celý život, má podle toho vypočítaný důchod a flákač dostane podstatně méně. Pak už jsou oba penzisté a není podstatné, kdo byl politik nebo zametač. Přidáno by měli dostávat stejně, bývalý zametač nikdy nedožene bývalého politika.

    • Souhlasím s Milanem Peterkou. Například já jsem celý život pracovala, neflákala se. Ale bohužel jsem se narodila v Podkrkonoší – a tady byly a stále jsou nízké platy. Lidé přece nemohou být trestáni za svoje rodiště a bydliště!

  16. Odpracovala jsem 40 let. Šla jsem do předčasného důchodu, sebrali mi 2 300 Kč. Kdyby mně vzali peníze jenom za tři roky, co zbývaly do řádného důchodu, tak souhlasím. Ale proč mám napořád dostávat pouze 6 900 Kč? To nás trestají za co? Ti co nedělají, mají víc než já. A zdaleka nejsem sama. Proč podle toho nehlasujeme ve volbách? Zdravím. Kučerová

    • Miluše, záleží jednak na délce Vašeho sociálního pojištění – pokud chcete jít do penze letos, měla byste mít ideálně odpracováno aspoň 33 let. Do takzvaných vyloučených let obvykle počítáme například čas, kdy jste dostávala dávky nemocenského pojištění, nebo invalidní důchod III. stupně, nebo kdy jste byla nezaměstnaná apod.

      Dále rozhoduje věk. Jestli chápu dobře, vzhledem k Vašemu datu narození a případně také počtu vychovaných dětí máte svůj „termín“ letos v listopadu. Takže pokud nechcete být krácená na starobním důchodě, vydržte aspoň do listopadu a máte-li možnost, vydělávejte mezitím peníze nebo dobrovolně plaťte státu vyšší sociální pojištění, abyste si ještě nastřádala nějaké peníze, které se potom projeví v penzi.

      Ministerstvo práce a sociálních věcí v uplynulých letech aktualizovalo kalkulačku pro orientační výpočty. Poslední – loňskou verzi najdete pod TÍMTO odkazem, na letošní zatím čekám.

  17. Pokud nebude každý důchod navýšen stejně, jde o velikou nespravedlnost. Zajímalo by mě, kdo za tím stojí, myslím jmenovitě.

    • Pane Chudomele, pokud by se navyšovaly důchody všem o stejnou částku, byly by po nějakých dvaceti letech mezi důchody tak malé rozdíly, že by prakticky byla zcela popřena jakákoli zásluhovost. Jinak řečeno, (falešná) solidarita by byla tak velká, že důchod lenocha, který se třetinu své pracovní kariéry flákal mezi úřadem práce, podporou, dávkami a melouchy, a který do systému téměř nic nevložil, by byl prakticky stejný, jako u člověka, který 45 let pracoval „jak bílej“, nikdy nebyl „na pracáku“ a reálně na důchodový účet přispěl na sociálním pojištění několikanásobkem toho, co mu kdy bude na důchodu „vráceno“.

      Mám za to, že současná kombinace navyšování základní výměry všem stejně a procentní výměry poměrně je spravedlivá. (I tak lidé, kteří mají/měli vyšší výdělky než 40 % průměrné mzdy, a tedy mají/měli příjmy nad redukční hranicí, ty nízkopříjmové fakticky dotují a přenechávají jim 74 % procent z toho, co odvedli nad tuto redukční hranici. Čili solidarity bohatších s chudými je více, než málo.) A mimochodem, ty peníze na důchody se nerodí na stromech, ani na poli. Ty pro nás musí vydělat a odvést správě sociálního zabezpečení naše děti, případně my sami, pokud ještě pracujeme a jsme sociálně pojištěni.

  18. Myslím si, že vztahy mezi státem a jednotlivcem byly vypořádány při odchodu do důchodu – kdo si platil více, má důchod větší a obráceně. Inflace je stejná pro všechny, tudíž navýšení důchodů by mělo být také stejné. To udělala pouze jednou vláda pana Topolánka, která přidala všem 450,- Kč. To mi připadlo fér.

    • Paní Kouřilová, pokud by se zvyšovaly důchody všem o stejnou částku, docházelo by postupně ke snižování podílu „zásluhové“ složky na výši důchodu. Pokud by se naopak zvyšovalo všem o stejné procento (např. o inflaci), byla by zachována zásluhovost, ale vzhledem k postupnému růstu reálných mezd, z nichž se důchody počítají, by na tom „starodůchodci“ byli výrazně hůře, než důchodci noví.

      V praxi je to tak, že základní výměra je zvyšována všem stejně (o stejnou částku) tak, aby činila 9 % průměrné mzdy. A procentní výměra, respektive výpočtový základ, a tedy zásluhová složka, roste poměrně, a to o inflaci + 1/3 růstu reálných mezd. To v podstatě znamená, že nízké (podprůměrné) důchody rostou vzhledem k průměru důchodů o něco vyšším tempem, neboť základní složka u nich činí větší podíl. A u vysokých to je naopak.

    • Ten kdo více vydělával, platil více do všech systémů a zásluhovou složku má vyšší. Ale když srovnáme podíly procentuálně, tak u nižších platů činí důchod až 95 % bývalého příjmu, u vyšších asi 55 %. Nikdy nepobírají lidé stejný příjem ve všech zaměstnáních, takže nemohou dostávat ani stejné důchody a zásluhovost by měla opravdu zůstat zachována.

    • PŘESNĚ! Já jsem pro svůj vyšší důchod udělala hodně. Při třech dětech jsem studovala, abych měla šanci na lepší a lépe placenou práci, dělala přesčasy atd. To znamená, že jsem odváděla mnohem více do státní pokladny než paní, která píše, že má důchod 6 300 Kč měsíčně. Já – ačkoli jsem byla taky invalidní, vstávala v 4:20, dojížděla do práce a dělala 3 roky navíc, mám 13 270 Kč. Takže SORRY, ale vážně nejsem zastáncem stejného navyšování.

      • Za svou práci už jste byla odměněna vyšším důchodem. Chcete profitovat nadále, stále víc a víc? Jsem zastáncem stejného navýšení pro všechny. Platil jsem vyšší daně, tak mi dali vyšší důchod, hotovo, nyní následuje valorizace podle inflace a průměrného růstu životní úrovně.

  19. Z invalidního důchodu (ID) 1. stupně jsem odcházela o 14 měsíců dřív do předčasného starobního důchodu. Při ID jsem již nepracovala ze zdravotních důvodů. Příliš pozdě jsem se zorientovala, že mi již důchod nebude dorovnaný. Hned jsem přišla o 1 200 Kč a teď jen zírám, o co přicházím. Přivýdělek není možný pro špatný zdravotní stav. Mohu ještě nějakým způsobem zmírnit dopad?

    • Jano, za určitých podmínek je možné, aby si člověk doplatil chybějící dobu pojištění, podrobnosti sděluje okresní správa sociálního zabezpečení.

      Podle zákona č. 582/1991 Sb. (o organizaci a provádění sociálního zabezpečení) smějí nemajetní senioři požádat ministra práce a sociálních věcí o výjimku. To znamená, že pokud nyní paní Michaela Marksová-Tominová osobně vyhodnotí Vaši žádost a vysvětlení jako dostatečné, může Vám prominout chybějící dobu důchodového pojištění a stát Vám potom dopočítá celou penzi, jako byste zbylých 14 měsíců odvody platila. Jde však o čistě osobní kompetenci ministryně (něco jako právo prezidenta udělovat milost, když hodně přeženu).

      Doslovná citace zákona: „Ministr práce a sociálních věcí může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, a může pověřit správy sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých případech.“ (§ 4)

  20. Dobrý den. Valorizace důchodů se provádí za účelem dorovnávání vzrůstajících životních nákladů. Ty rostou všem stejně, ale valorizace dělá každý rok velké rozdíly mezi nízkými a vysokými důchody. Za deset let to může dělat i tisíce korun, propast mezi podprůměrnými a nadprůměrnými důchody se bude prohlubovat. Je to spravedlivé?

  21. Dobrý den, chtěla jsem si vypočítat, kolik dostanu přidáno v r. 2017, ale nějak mi to nejde, stále se mi tam ukazuje slůvko Valfe. Mám nyní důchod 6430,-. Taky bych se ráda připojila k diskusi, myslím si, že v důchodu by měl dostat přidáno každý stejně. Přeci jenom jsme všichni stejní důchodci. Proč se stále přidává na vyšší hromadu. Děkuji za odpověď.

    • Drahomíro, při současném starobním důchodu 6 430 Kč byste podle mého výpočtu měla příští rok dostat přidáno 198 Kč měsíčně. Ale zaráží mě, že Vám nefunguje „kalkulačka důchodové valorizace“ ZDE. Zobrazuje se Vám aspoň mřížka pro výpočet (kde máte do prvního řádku doplnit aktuální výši svojí penze)? A kde přesně se slovo „Valfe“ zobrazuje – v některém řádku, nebo tam nic jiného nevidíte?

      Každopádně chápu názor, že by se příjmy měly sjednocovat, taky upřednostňuji spíš soucit než soutěživost. Ale na druhou stranu, když vidím, jak agresivně někteří senioři (to není Váš případ, teď píšu obecně) požadují solidaritu, jsem poněkud zmaten a obávám se, aby v případě rovné valorizace neobrátili svůj hněv vůči slabším lidem, tedy vůči menšinám.

      • Mám poměrně malý důchod 10 000 Kč. Předpokládám, že většina penzistů bere maximálně 15 000 Kč. A podle mého názoru se nůžky mezi nízkými a vysokými důchody stále rozevírají. Určitě by bylo spravedlivější, kdyby každý důchodce dostal stejnou částku!

        • Stále tatáž písnička: Všem stejně. Nesouhlasím. Mám odpracováno 45 let, zatímco někdo jiný jenom 35 let. Proč bychom měli brát stejně? Záleží, kolik jste odváděla na sociálním pojištění (asi málo). Já dosahovala vyšších výdělků a více přispívala, takže mám logicky nárok na vyšší penzi. Moje kamarádka se mezi 50. a 60. rokem věku válela doma, protože nechtěla pracovat a teď nechápe, proč má nízký důchod. A měla by snad dostávat stejně jako celoživotní dříči? Ne!

          • Naprosto s vámi souhlasím. Přece není možné, aby všichni měli stejné důchody bez ohledu na to, jak dlouho kdo pracoval a kolik vydělával. A navíc, ty nízké mzdy, které byly před desítkami let, se násobí koeficientem, aby se dostaly na dnešní úroveň.

  22. To znamená, že důchodci, kteří šli do důchodu před 30 lety, budou mít opět důchody navýšeny o minimum a důchodci, co odešli před valorizací, dostanou opět víc. Tak neustále budou nejnižší důchody ubity na úkor nejvyšších. Při valorizaci by se měly zohledňovat nejnižší důchody a nejvyšší důchody, a valorizace by měla být v několika stupních. Lidé, kteří jsou velmi staří, si musí platit ošetřovatele a veškeré práce na rozdíl nových důchodců, kteří jsou ještě velmi mobilní. Tak by valorizace měla být několikastupňová. Mzdy, ze kterých se důchody vypočítávají, jsou nyní 10x vyšší než ty před 30 a více lety.

    • Mayo, díky za podnětný komentář. Jenom ale připomenu, že při výpočtu starobního důchodu hraje významnou roli takzvaný „koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (VVZ)“ – co to znamená? Že platy z dřívějších let násobíme určitým koeficientem, aby byly „převedeny“ na současnou úroveň. Koeficienty uvidíte v oficiální státní kalkulačce pro výpočet důchodu pod TÍMTO odkazem.

      Například plat z roku 1986 násobíme číslem 9,1111. Takže pokud například prodavačka brala v roce 1986 plat 2 000 Kč hrubého měsíčně, nyní má za stejný rok započítáno 18 222 Kč hrubého měsíčně. Tím dochází k narovnání platových hladin v čase, aby nebyly starší ročníky trestané za to, že chodily do práce v dobách nominálně nižších cen (protože reálně přispívaly do společné kasy víceméně stejně jako dnešní zaměstnanci a podnikatelé).

  23. Dobrý den, velice by mě zajímalo, jak dopadl pan Pernes s dotazem, zda byly v minulosti důchody počítány správně (viz soudci, kteří dostali náhradu). Tehdy pan předseda oznámil, že to nechá přezkoumat, ale nikde jsem se nedočetla, jak to dopadlo. Valorizace důchodů by měla být u všech důchodců stejná, zohlednění zásluhovosti je ve výpočtu důchodu. Děkuji za odpověď.

    • Dobrý den, paní Marie, díky za zajímavý dotaz. Předpokládám, že máte na mysli Zdeňka Pernese – předsedu Rady seniorů ČR, která navrhovala zavedení minimální starobní penze ve výši 8 300 Kč (až na výjimky, kdy například senior má hodně naspořeno). Tento námět (zatím) zákonodárci nevyužili. Ale pan Pernes taky protestoval proti tomu, že byly poměrně více zdaňovány penze pracujících důchodců, kteří ještě ve vysokém věku dokážou vydělat přes 840 000 Kč ročně. Ústavní soud letos v létě souhlasil, takže daňové zatížení bohatších seniorů bude sníženo a vlastně se zvětší rozdíly ve vyplácených penzích. Zdroje: Rada seniorů ČR, Ústavní soud

      • Když porovnáváme penze, nechejme stranou pracovní výdělky a jejich případné daňové zvýhodnění. Senioři, kteří jsou stále ještě ekonomicky produktivní, zasluhují vděk a nevadí, pokud mají více peněz než pasivní člověk. Ale pro úplnost: Znám jednu maminku, která byla čtyřikrát na mateřské, jinak celý život pracovala a nyní – ve svých 85 letech – musí chodit pro příspěvek na bydlení, aby vyžila. Tomu říkám ostuda státu!

    • Paní Marie, v případě, že by valorizace důchodů byla stejná, snižuje se tím relativní příjem vyšších důchodů, což by nebylo jistě správné.

      • Ano, základ zvyšujme všem stejně o potřebnou částku, podle zdražování potravin, energií a bydlení, protože základní výdaje musíme uhrazovat všichni shodně. Ale procenta z výdělku (zásluh) nechejme poměrná a přestaňme marnit čas spekulacemi, jestli uklízečka byla pro ekonomiku stejně důležitá jako ředitelka prosperujícího podniku.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno