Parita kupní síly: Máme se chudě a draze?

Můžeme si koupit více, nebo méně zboží ve srovnání se zahraničím? Skutečně nás svým materiálním blahobytem předstihli Slováci? Dohnali jsme svým bohatstvím nějaký západoevropský stát? Podobné otázky vzbuzují zvědavost. Srovnáme tedy platy a ceny uvnitř různých států. Pomůže nám koncept, zvaný parita kupní síly, podle kterého sestavuje mezinárodní žebříčky hned několik významných organizací.


Graf vyjadřuje hodnotu práce průměrného Rakušana/Němce/Čecha/Slováka/Poláka, přičemž zohledňuje rozdíly mezi tuzemskými a zahraničními cenami. Řečeno odborným jazykem, srovnáváme státy podle hrubého domácího produktu přepočteného na jednoho obyvatele, ve standardu kupní síly. 100 je průměr Evropské unie. Vidíme, že naši germánští sousedé mohou nakupovat asi o 50 % více zboží a služeb.

ŠIRŠÍ MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ najdete v závěrečné tabulce!
  • podle CIA: parita kupní síly (PPP) jako hrubý domácí produkt na obyvatele v amerických dolarech
  • OECD: parita kupní síly (PPP) jako počet jednotek národní měny mající nákupní sílu rovnou 1 americkému dolaru
  • Eurostat: parita kupní síly (PPP) jako počet jednotek národní měny mající sílu rovnou 1 průměrné měnové jednotce v EU
  • Eurostat: index cenových hladin (PLI) vyjadřující nižšími čísly lacinost a vyššími čísly drahotu
  • Eurostat: hrubý domácí produkt na obyvatele zohledňující odlišnost zahraničních cen ve standardu kupní síly (PPS)

Tradičně a moderně pojatá parita kupní síly

Původní koncept předpokládal, že měnové kurzy odpovídají poměrům mezi cenami. Například za jedno euro musíme ve směnárně zaplatit přibližně 27 českých korun. Teoreticky můžeme očekávat, že stejný vztah najdeme mezi cenovými hladinami eurozóny a České republiky. Tradičně pojímaná parita kupní síly tedy vyvozuje, že česká cena čepovaného piva kolem 27 Kč znamená německou cenu piva 1 euro, což ale odporuje realitě berlínských nebo vídeňských hospod, kde necháme za půllitr spíše kolem 4 eur. Lidská společnost zkrátka funguje složitěji a vyžaduje poctivější studijní přístup.

Důsledně měřená parita kupní síly (anglicky Purchasing Power Parity, zkráceně PPP) srovnává, kolik českých korun stojí tuzemský nákup – a kolik cizích peněz stojí tentýž nákup v zahraničí. Jinými slovy popisuje, kolik jednotek které měny dáme za stejné množství zboží a služeb v jejich domovských zemích. Metodika výpočtu pokročila, ale není jednotná. Parita kupní síly vychází různým institucím jinak, což uvidíme na příkladech.

Parita kupní síly podle CIA a OECD

Ústřední zpravodajská služba USA (CIA) hodnotí prosperitu České republiky následovně. Nás hrubý domácí produkt, neboli všechno zboží a služby vytvořené na tuzemském území, přepočítá na ceny běžné ve Spojených státech. Součet vydělí počtem obyvatel České republiky, a vyjde „parita kupní síly“28 400 dolarů na osobu a rok, tedy více než polovina ve srovnání se Spojenými státy. CIA přiznává nedostatky. Různé trhy mají svoje specifické výroby, což někdy komplikuje převod mezi měnami.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) postupuje podobně, ale používá jiné jednotky. Pomocí ekvivalentních produktů porovnává ceny mezi státy. Například zjistila, že běžný český nákup stojící 133 Kč lze ve Spojených státech pořídit za 10 dolarů. Parita kupní síly mezi Českou republikou a USA v tomto případě činí 133/10 – tedy 13,3.

Evropská parita kupní síly a mezinárodní srovnání

Evropský statistický úřad (Eurostat) porovnává dlouhou řadu produktů a shrnuje, že za stejné zboží musíme doma vyplatit 18krát více svých peněžních jednotek, než naši sousedé. Takže parita kupní síly (Purchasing Power Parity, PPP) české koruny vůči Evropské unii činí 18.  Přitom máme poměrně nízké ceny, jak jsme ostatně zjistili už návštěvou berlínské nebo vídeňské pivnice. Celkový index cenové hladiny (Price Level Index, PLI) ukazuje, jaký procentuální podíl má parita kupní síly na skutečně obchodovaném měnovém kurzu. Pokud označíme unijní průměr jako 100, České republice náleží číslice 69, což znamená poměrně levnou nabídku obchodů.

Podobně jako CIA, také Eurostat poměřuje hrubý domácí produkt počtem obyvatel. Ale pozor! Zohledňuje cenové rozdíly mezi vnitrostátními trhy tak, že hrubý domácí produkt vyjádřený národní měnou vydělí její paritou, čímž vyjde takzvaný standard kupní síly (Purchasing Power Standard, PPS). Nyní dokážeme procentuálně poměřit bohatství spotřebitelů: Unijní průměr označíme stovkou a obyvatelům České republiky vyjde poměrně slabá kupní síla 80. Přitom jsme bohatší než Portugalci, Řekové a obyvatelé ostatních postkomunistických zemí. Parita kupní síly evidentně není primitivním statistickým pojmem, nakonec jsme však úspěšně našli odpovědi na úvodní otázky.

 CIA (PPP)OECD (PPP)Eurostat (PPP)Eurostat (PLI)Eurostat (PPS)
Belgie417000.8382541.10986111119
Česká republika2840013.33195517.651764.184
Dánsko443007.58558910.0434134.7124
Estonsko 266000.5639630.74669574.773
Evropská unie383000.7552781100100
Finsko405000.9392851.24363124.4110
Francie404000.8291111.09776109.8107
Irsko468000.8406021.11297111.3132
Island42600140.228417185.665119.9121
Itálie345000.7581211.00376100.497
Japonsko37700105.270346139.3899.3101
Lucembursko924000.9003861.19213119.2263
Maďarsko24300131.999634174.77056.668
Německo447000.7869691.04196104.2124
Nizozemsko474000.8250461.09237109.2130
Norsko659009.45478312.5183149.8179
Polsko244001.8284792.4209457.968
Rakousko454000.8347471.10522110.5128
Portugalsko263000.5875370.77790977.878
Řecko258000.6261910.82908682.972
Slovensko276000.5032170.66626866.676
Slovinsko294000.6037140.79932779.983
Španělsko330000.6755710.89446689.493
Švédsko447008.94951811.8493130.2124
Velká Británie377000.7081440.937593116.3108
Švýcarsko552001.3700881.81402149.4161
Turecko196001.1985781.5869454.653
USA5480011.3240299.7151

Zdroje najdete pod odkazy: Podle CIA parita kupní síly (PPP) jako hrubý domácí produkt na obyvatele v amerických dolarech; podle OECD parita kupní síly (PPP) jako počet jednotek národní měny mající nákupní sílu rovnou 1 americkému dolaru; podle Eurostatu parita kupní síly (PPP) jako počet jednotek národní měny mající nákupní sílu rovnou 1 průměrné měnové jednotce v EU, index cenových hladin (PLI) vyjadřující nižšími čísly lacinost a vyššími čísly drahotu, hrubý domácí produkt na obyvatele zohledňující odlišnost zahraničních cen ve standardu kupní síly (PPS). Data vyjadřují rozdíly v roce 2014. Dále je parita kupní síly sledována Světovou bankou.

9 komentářů

  • Fatima Zairo napsal:

    Kaufland, to je pro nás zlatíčko v obchodních řetězcích, i díky jeho cenám stoupá parita kupní síly v České republice! Ale Kaufland zaměstnavatel v Berouně – Česká republika – velmi zlí šéfové, kteří perzekvují, diskriminují a šikanují nově příchozí zaměstnance. Diskriminují i brigádníky v důchodu, kteří dělají, co mohou. Prosíme, vyměňte vedení, které je absolutně neprofesionální – vůči nově příchozím zaměstnancům se vyjadřuje velmi vulgárně a zle. Prosíme o pomoc a zadostiučinění. Děkujeme. Prosím o odeslání této zprávy na ústředí do Německa.
    Občané okresu města Berouna

  • Václav Tezner napsal:

    Mnohokrát díky za čtivo, už nejsem úplný trotl. Přesto mě zaráží (s vědomím nepřesností), že jedno pivo za 27 Kč = 4 €. To by pak znamenalo, že ve skutečnosti 1 E = 6,75 Kč. V případě zavedení eura bych ale Kč měnil v bance, tedy podle měnového kurzu, tj. 27 Kč!!! To je v právním státu možné? A kde by zůstal zisk z této finanční transakce? V ČNB? V jiné zahraniční bance? V jiné zemi? Ve kterém HDP které země?

    • Petr Woff napsal:

      Dobrý den, pane Teznere, děkuju Vám za dobrou otázku. Každá peněžní měna má vlastně sloužit k tomu, abychom prostřednictvím jedné jednotky dokázali porovnat hodnotu všech výrobků a služeb, což není skromná ambice. Například čistý vzduch při procházce lesem nestojí nic (kromě jízdenky na autobus nebo benzínu, který jsme potřebovali ke svému výletu), zatímco hamburger v nejmenovaném řetězci rychlého občerstvení stojí docela hodně peněz, ačkoli podle mého selského rozumu má reálně menší hodnotu. Ještě větší absurdity najdeme, když porovnáme dva odlišné státy – například právě Česko a Německo. Nejhůře placený dělník dostane v Drážďanech skoro 5-krát vyšší mzdu, než kdyby odvedl stejnou práci v Praze. Jak je to možné?

      Dvě různé lidské společnosti (populace) aktuálně přikládají stejným věcem odlišnou hodnotu. Podobně v německé hospodě přikládají čepovanému půllitru piva výrazně vyšší hodnotu (přes 100 Kč), než v české hospodě (několikrát méně). Při převodu peněz mezi různými měnami ovšem potřebujeme jednoduchý kurz – jedna ku dvěma, nebo 1:27 apod. Kdo určuje, jaký kurz aktuálně platí?

      Centrální banky, finanční trhy, spekulanti, ale také obyčejní lidé například na zahraniční dovolené – když prodávám české koruny a kupuji chorvatské kuny, můžu malinko snížit hodnotu svojí měny a zvýšit hodnotu kuny (protože co je masově nabízeno a prodáváno, klesá na hodnotě – zatímco co je masově poptáváno a kupováno, stoupá na hodnotě). Každý ale můžeme individuálně prodělat, i vydělat – podle toho, co přesně kde nakoupíme.

      Například když si v mnichovské hospodě koupíte pivo, proděláte. Po zohlednění kurzu a ceny totiž zaplatíte zhruba 4-krát více, než kdybyste si zašel na pivo ve vlasti. Ale na druhou stranu, v německém supermarketu můžete vydělat. Po zohlednění kurzu a ceny tam totiž běžné potraviny stojí někdy méně, než u nás.

      V prvním případě (český spotřebitel v německé hospodě) zůstane zisk směnárníkovi a německému hospodskému. Ve druhém případě (český spotřebitel v německém supermarketu) zůstane zisk směnárníkovi a českému spotřebiteli. A kdybychom platili stejnou měnou, můžeme směnárníka úplně škrtnout, nákupem v cizím obchodě byste mohl vydělat ještě více.

      Sečteno a podtrženo, nelze jednoduše říci, kdo rozhoduje o měnové paritě, ani kdo vydělává na odlišných kurzech. Respektive rozhodují všichni ekonomicky aktivní lidé svými nákupy a prodeji, a vydělávají „chytřejší“. Ve výsledku není nic stoprocentně jisté a všechna hospodářská aktivita stojí především na vzájemné mezilidské důvěře, že přijímané oběživo bude mít aspoň podobnou hodnotu zítra jako dneska.

  • Václav Tezner napsal:

    Díky za rozšíření problematiky (a obzorů). Takže pokud to dobře chápu, ČNB masivním nákupem € za Kč zvyšuje jeho hodnotu. Ale v rámci jakého regionu? Hodnota € se tím zvýší všem, kteří jej mají? V celé Evropě? V celém světě? Nebo jen ve směnárnách ČR? A zvýší se současně i hodnota € vůči hodnotě Ł nebo $? Nebo se změní pouze vztah € a Kč, takže směna Kč -> Ł -> € bude výhodnější než směna Kč -> € (bez uvažování poplatků), protože ČNB Ł nenakupuje?

  • Petr Woff napsal:

    Opět Vám přeju dobrý den, pane Teznere – a díky za doplňující otázky. Pro jistotu budu citovat Českou národní banku (ČNB), která popisuje svoje intervence následovně: „Intervence na devizovém trhu na oslabení koruny znamenají, že centrální banka nakupuje cizí měnu a prodává koruny. V případě potřeby, tedy bude-li se kurz koruny obchodovat na úrovních neslučitelných s kurzovým závazkem ČNB, zahájí tým obchodníků v Sekci bankovních obchodů ČNB automaticky nákupy zahraniční měny za koruny. Tímto způsobem ČNB bude bránit posílení kurzu přes úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako poblíž hladiny 27 CZK/EUR.“ (Například na podzim roku 2013 informovala, že takhle utratila 200 miliard Kč.)

    Nakupovaná měna by teoreticky měla stoupnout na ceně všude (i když třeba jenom nepatrně a za předpokladu, že jiné události ve světě nepůjdou opačným směrem; například rozpad eurozóny by pravděpodobně poslal euro dolů, bez ohledu na počínání ČNB) – v českých směnárnách, v celé Evropě, v celém světě, vůči všem protihodnotám (nejenom vůči české koruně, ale i například vůči libře, která nyní ke všemu výrazně oslabila kvůli Brexitu, apod.).

    Sečteno a podtrženo, parita kupní síly nyní kvůli intervenci národní banky klesá všem lidem, kteří mají svůj majetek uložený převážně v českých korunách. Ale ČNB věří, že vlastně zlevňuje tuzemskou výrobu, a tím pádem posiluje vývoz do zahraničí. Zároveň podporuje inflaci (česká měna relativně ztrácí svoji hodnotu), takže jsme nucení (lidově řečeno) „neškudlit koruny doma pod polštářem“, ale utrácet, což opět rozhýbává ekonomiku a zrychluje růst hrubého domácího produktu. V dlouhodobém výhledu by tedy měla kupní síla průměrného občana stoupnout. Ovšem například oba poslední prezidenti (Zeman i Klaus) intervenci centrální banky kritizovali, protože o pozitivních důsledcích pochybují.

  • Eva Nová napsal:

    Ano, utrácejte a rozhýbejte ekonomiku. Zároveň šetřete na důchod, na železnou rezervu, uživte sebe a svou rodinu, zaplaťte nájem, energie, ale kde na to brát a nekrást? O dovolené si může nechat běžný občan jen zdát. Slabá měna a její neustálé znehodnocování znehodnocuje naše úspory. Proč šetřit? Pro zisky bank? Pak ať nám vlády vykládají o šetření na penzi, když peníze nejsou solidní komodita. A kolik občanů má na to, aby nakupovali nemovitosti, akcie, zlato apod. Na ty chudší naše vlády nemyslí a když, tak s nějakými drobky v době voleb. Inu divoký kapitalismus s žebráckými mzdami. A ti naši, národní bankou podporovaní exportéři, opravdu odvádějí daně našemu státu? Také si nejsem jistá, zda oslabování koruny má jen sama pozitiva. Jde o podporu exportu oproti importu a úsporám běžného občana. Proto doufám ve změnu, která nám nebude ukrajovat z našich úspor.

  • Jaroslav Orlík napsal:

    „…Tradičně pojímaná parita kupní síly tedy vyvozuje, že česká cena čepovaného piva kolem 27 Kč znamená německou cenu piva 1 euro, což ale odporuje realitě berlínských nebo vídeňských hospod, kde necháme za půllitr spíše kolem 4 eur…“ – Můj ty Tondo, kam pisatel chodí v Praze na pivo za 27 kaček? Tohle jsou neuvěřitelně demagogické články. Neberte pivo v Berlíne nebo ve Vídni, ale někde na maloměstě.

    • Petr Woff napsal:

      Jardo, jestli považujete za demagoga každého, kdo zná levnější hospody, nechtěl bych trpět vaší arogancí. V Praze samozřejmě lze koupit půllitr do 30 korun – například v Klubu Blatnice (Kunratice), Café V lese (Vršovice), Hany Bany (Praha 1), 007 (Strahov). Různé zdroje potvrzují, že v Německu stojí pivo asi třikrát více než v Česku (vizte ZDE nebo ZDE). Ale v tomto případě nejde o přesnou částku, nýbrž o ilustrační příklad, že nelze odvozovat vnitrostátní ceny zboží podle mezinárodního měnového kurzu.

  • David.J napsal:

    Takže, kdyby si exportéři nechali platit výhradně jen v korunách, znamenalo by to hromadný nákup koruny a tím pádem by koruna šla nahoru?

Napište komentář. Chcete odpověď? V tom případě lajkněte náš Facebook ZDE :-).

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *