decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Parita kupní síly: Máme se chudě a draze?

Můžeme si koupit více, nebo méně zboží ve srovnání se zahraničím? Skutečně nás svým materiálním blahobytem předstihli Slováci? Dohnali jsme svým bohatstvím nějaký západoevropský stát? Podobné otázky vzbuzují zvědavost. Srovnáme tedy platy a ceny uvnitř různých států. Pomůže nám koncept, zvaný parita kupní síly, podle kterého sestavuje mezinárodní žebříčky hned několik významných organizací.


Graf vyjadřuje hodnotu práce průměrného Rakušana/Němce/Čecha/Slováka/Poláka, přičemž zohledňuje rozdíly mezi tuzemskými a zahraničními cenami. Řečeno odborným jazykem, srovnáváme státy podle hrubého domácího produktu přepočteného na jednoho obyvatele, ve standardu kupní síly. 100 je průměr Evropské unie. Vidíme, že naši germánští sousedé mohou nakupovat asi o 50 % více zboží a služeb.
ŠIRŠÍ MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ najdete v závěrečné tabulce!
  • podle CIA: parita kupní síly (PPP) jako hrubý domácí produkt na obyvatele v amerických dolarech
  • OECD: parita kupní síly (PPP) jako počet jednotek národní měny mající nákupní sílu rovnou 1 americkému dolaru
  • Eurostat: parita kupní síly (PPP) jako počet jednotek národní měny mající sílu rovnou 1 průměrné měnové jednotce v EU
  • Eurostat: index cenových hladin (PLI) vyjadřující nižšími čísly lacinost a vyššími čísly drahotu
  • Eurostat: hrubý domácí produkt na obyvatele zohledňující odlišnost zahraničních cen ve standardu kupní síly (PPS)

Tradičně a moderně pojatá parita kupní síly

Původní koncept předpokládal, že měnové kurzy odpovídají poměrům mezi cenami. Například za jedno euro musíme ve směnárně zaplatit přibližně 27 českých korun. Teoreticky můžeme očekávat, že stejný vztah najdeme mezi cenovými hladinami eurozóny a České republiky. Tradičně pojímaná parita kupní síly tedy vyvozuje, že česká cena čepovaného piva kolem 27 Kč znamená německou cenu piva 1 euro, což ale odporuje realitě berlínských nebo vídeňských hospod, kde necháme za půllitr spíše kolem 4 eur. Lidská společnost zkrátka funguje složitěji a vyžaduje poctivější studijní přístup.

Důsledně měřená parita kupní síly (anglicky Purchasing Power Parity, zkráceně PPP) srovnává, kolik českých korun stojí tuzemský nákup – a kolik cizích peněz stojí tentýž nákup v zahraničí. Jinými slovy popisuje, kolik jednotek které měny dáme za stejné množství zboží a služeb v jejich domovských zemích. Metodika výpočtu pokročila, ale není jednotná. Parita kupní síly vychází různým institucím jinak, což uvidíme na příkladech.

Parita kupní síly podle CIA a OECD

Ústřední zpravodajská služba USA (CIA) hodnotí prosperitu České republiky následovně. Nás hrubý domácí produkt, neboli všechno zboží a služby vytvořené na tuzemském území, přepočítá na ceny běžné ve Spojených státech. Součet vydělí počtem obyvatel České republiky, a vyjde „parita kupní síly“28 400 dolarů na osobu a rok, tedy více než polovina ve srovnání se Spojenými státy. CIA přiznává nedostatky. Různé trhy mají svoje specifické výroby, což někdy komplikuje převod mezi měnami.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) postupuje podobně, ale používá jiné jednotky. Pomocí ekvivalentních produktů porovnává ceny mezi státy. Například zjistila, že běžný český nákup stojící 133 Kč lze ve Spojených státech pořídit za 10 dolarů. Parita kupní síly mezi Českou republikou a USA v tomto případě činí 133/10 – tedy 13,3.

Evropská parita kupní síly a mezinárodní srovnání

Evropský statistický úřad (Eurostat) porovnává dlouhou řadu produktů a shrnuje, že za stejné zboží musíme doma vyplatit 18krát více svých peněžních jednotek, než naši sousedé. Takže parita kupní síly (Purchasing Power Parity, PPP) české koruny vůči Evropské unii činí 18.  Přitom máme poměrně nízké ceny, jak jsme ostatně zjistili už návštěvou berlínské nebo vídeňské pivnice. Celkový index cenové hladiny (Price Level Index, PLI) ukazuje, jaký procentuální podíl má parita kupní síly na skutečně obchodovaném měnovém kurzu. Pokud označíme unijní průměr jako 100, České republice náleží číslice 69, což znamená poměrně levnou nabídku obchodů.

Podobně jako CIA, také Eurostat poměřuje hrubý domácí produkt počtem obyvatel. Ale pozor! Zohledňuje cenové rozdíly mezi vnitrostátními trhy tak, že hrubý domácí produkt vyjádřený národní měnou vydělí její paritou, čímž vyjde takzvaný standard kupní síly (Purchasing Power Standard, PPS). Nyní dokážeme procentuálně poměřit bohatství spotřebitelů: Unijní průměr označíme stovkou a obyvatelům České republiky vyjde poměrně slabá kupní síla 80. Přitom jsme bohatší než Portugalci, Řekové a obyvatelé ostatních postkomunistických zemí. Parita kupní síly evidentně není primitivním statistickým pojmem, nakonec jsme však úspěšně našli odpovědi na úvodní otázky.

 CIA (PPP)OECD (PPP)Eurostat (PPP)Eurostat (PLI)Eurostat (PPS)
Belgie417000.8382541.10986111119
Česká republika2840013.33195517.651764.184
Dánsko443007.58558910.0434134.7124
Estonsko 266000.5639630.74669574.773
Evropská unie383000.7552781100100
Finsko405000.9392851.24363124.4110
Francie404000.8291111.09776109.8107
Irsko468000.8406021.11297111.3132
Island42600140.228417185.665119.9121
Itálie345000.7581211.00376100.497
Japonsko37700105.270346139.3899.3101
Lucembursko924000.9003861.19213119.2263
Maďarsko24300131.999634174.77056.668
Německo447000.7869691.04196104.2124
Nizozemsko474000.8250461.09237109.2130
Norsko659009.45478312.5183149.8179
Polsko244001.8284792.4209457.968
Rakousko454000.8347471.10522110.5128
Portugalsko263000.5875370.77790977.878
Řecko258000.6261910.82908682.972
Slovensko276000.5032170.66626866.676
Slovinsko294000.6037140.79932779.983
Španělsko330000.6755710.89446689.493
Švédsko447008.94951811.8493130.2124
Velká Británie377000.7081440.937593116.3108
Švýcarsko552001.3700881.81402149.4161
Turecko196001.1985781.5869454.653
USA5480011.3240299.7151

Zdroje najdete pod odkazy: Podle CIA parita kupní síly (PPP) jako hrubý domácí produkt na obyvatele v amerických dolarech; podle OECD parita kupní síly (PPP) jako počet jednotek národní měny mající nákupní sílu rovnou 1 americkému dolaru; podle Eurostatu parita kupní síly (PPP) jako počet jednotek národní měny mající nákupní sílu rovnou 1 průměrné měnové jednotce v EU, index cenových hladin (PLI) vyjadřující nižšími čísly lacinost a vyššími čísly drahotu, hrubý domácí produkt na obyvatele zohledňující odlišnost zahraničních cen ve standardu kupní síly (PPS). Data vyjadřují rozdíly v roce 2014. Dále je parita kupní síly sledována Světovou bankou.

Petr Woff
Novinář (ekonomika, právo).
Podnikatel (média, marketing).
Sociolog (vzděláním).
29. Čvn 2015   /   

Tags: kupní síla

KOMENTUJTE! Chcete-li odpověď, lajkněte náš FB.

10 Komentáře zapnuto "Parita kupní síly: Máme se chudě a draze?"

Upozornit na
avatar
Fatima Zairo
Fatima Zairo

Kaufland, to je pro nás zlatíčko v obchodních řetězcích, i díky jeho cenám stoupá parita kupní síly v České republice! Ale Kaufland zaměstnavatel v Berouně – Česká republika – velmi zlí šéfové, kteří perzekvují, diskriminují a šikanují nově příchozí zaměstnance. Diskriminují i brigádníky v důchodu, kteří dělají, co mohou. Prosíme, vyměňte vedení, které je absolutně neprofesionální – vůči nově příchozím zaměstnancům se vyjadřuje velmi vulgárně a zle. Prosíme o pomoc a zadostiučinění. Děkujeme. Prosím o odeslání této zprávy na ústředí do Německa.
Občané okresu města Berouna

Václav Tezner
Václav Tezner

Mnohokrát díky za čtivo, už nejsem úplný trotl. Přesto mě zaráží (s vědomím nepřesností), že jedno pivo za 27 Kč = 4 €. To by pak znamenalo, že ve skutečnosti 1 E = 6,75 Kč. V případě zavedení eura bych ale Kč měnil v bance, tedy podle měnového kurzu, tj. 27 Kč!!! To je v právním státu možné? A kde by zůstal zisk z této finanční transakce? V ČNB? V jiné zahraniční bance? V jiné zemi? Ve kterém HDP které země?

Václav Tezner
Václav Tezner

Díky za rozšíření problematiky (a obzorů). Takže pokud to dobře chápu, ČNB masivním nákupem € za Kč zvyšuje jeho hodnotu. Ale v rámci jakého regionu? Hodnota € se tím zvýší všem, kteří jej mají? V celé Evropě? V celém světě? Nebo jen ve směnárnách ČR? A zvýší se současně i hodnota € vůči hodnotě Ł nebo $? Nebo se změní pouze vztah € a Kč, takže směna Kč -> Ł -> € bude výhodnější než směna Kč -> € (bez uvažování poplatků), protože ČNB Ł nenakupuje?

Eva Nová
Eva Nová
Ano, utrácejte a rozhýbejte ekonomiku. Zároveň šetřete na důchod, na železnou rezervu, uživte sebe a svou rodinu, zaplaťte nájem, energie, ale kde na to brát a nekrást? O dovolené si může nechat běžný občan jen zdát. Slabá měna a její neustálé znehodnocování znehodnocuje naše úspory. Proč šetřit? Pro zisky bank? Pak ať nám vlády vykládají o šetření na penzi, když peníze nejsou solidní komodita. A kolik občanů má na to, aby nakupovali nemovitosti, akcie, zlato apod. Na ty chudší naše vlády nemyslí a když, tak s nějakými drobky v době voleb. Inu divoký kapitalismus s žebráckými mzdami. A ti naši,… Číst vice »
Jaroslav Orlík
Jaroslav Orlík

„…Tradičně pojímaná parita kupní síly tedy vyvozuje, že česká cena čepovaného piva kolem 27 Kč znamená německou cenu piva 1 euro, což ale odporuje realitě berlínských nebo vídeňských hospod, kde necháme za půllitr spíše kolem 4 eur…“ – Můj ty Tondo, kam pisatel chodí v Praze na pivo za 27 kaček? Tohle jsou neuvěřitelně demagogické články. Neberte pivo v Berlíne nebo ve Vídni, ale někde na maloměstě.

David.J
David.J

Takže, kdyby si exportéři nechali platit výhradně jen v korunách, znamenalo by to hromadný nákup koruny a tím pádem by koruna šla nahoru?

endy
endy

Hezky to píšeš, Petře, a taky víš, kam jít na levné pivko. Ale parity se podle různých zdrojů, zejména OECD a Eurostatu, dost liší. Nemohl bys doplnit nějaké úvahy o tom, které metody výpočtu PPP jsou relevantnější pro které účely, respektive skupiny občanů? Zajímá mne užití vhodného PPP v návaznosti na analýzy a porovnání mezinárodního median net worth jednotlivců/domácností (třeba z csfb wealth report)
Díky. E.

wpDiscuz
loading
×