Pohřebné a cena pohřbu v roce 2017

Úmrtí blízkého člověka prožívají všichni lidé podobně. Ať už jsme věřící, agnostici (skeptici), nebo ateisté, bez ohledu na národnost pociťujeme ztrátu. Následující přechodový rituál, kterým symbolicky ukončujeme pozemskou existenci zemřelého, však záleží na místní kultuře. V České republice není cena pohřbu obsahem běžné reklamy a někteří pozůstalí dostávají pohřebné – státní sociální podporu pro financování obřadu.

Zákon o pohřebnictví (256/2001 Sb.) definuje hlavní úkon jako „uložení lidských pozůstatků do hrobu nebo hrobky na veřejném nebo neveřejném pohřebišti nebo jejich zpopelnění v krematoriu“. Legálním místem odpočinku jsou také úložiště uren, rozptylové či vsypové louky. Neveřejná pohřebiště patří především registrovaným církvím (jejich řeholním řádům a kongregacím) nebo náboženským společnostem, jejichž vnitřní předpisy stát respektuje. Cena pohřbu v takových případech není lehce zjistitelná, a obvykle nevzniká ani nárok na pohřebné.

Cena pohřbu záleží na zvolené podobě obřadu

Ceremonie vyžaduje profesionální zajištění. Ale provádění balzamace a konzervace, provozování krematoria a veřejného pohřebiště, zkrátka pohřební služby mohou být inzerované pouze tak, že poskytoval sdělí svůj obchodní název, vymezí svoji činnost, uvede kontakty, provozní dobu a logo, případně jiný grafický motiv. Zákon o regulaci reklamy (40/1995 Sb.) zakazuje, aby se podobné materiály objevovaly ve zdravotnickém zařízení a ústavu sociální péče. Nepřípustné jsou reklamní dopisy, letáky, e-maily nebo jiná adresná forma, stejně jako inzerce v souvislosti s oznamováním úmrtí. Navrhovaná cena pohřbu bývá diskrétně naznačovaná přes firemní webové stránky.

  • Například některé pohřební služby v Praze nabízejí:
  • skromnější a levnější verzi obřadu,
  • případně splátkový kalendář;
  • člověk může také zaplatit vlastní pohřeb předem, ještě za svého života,
  • aby měl důstojné rozloučení bezpečně zajištěno.

Pohřebnictví je spolufinancované státem, formou adresné dávky sociální podpory, známé jako pohřebné. Náklady pozůstalého ale bývají vyšší. Celková cena pohřbu sice nemusí přesáhnout 10 000 Kč, když zvolíme takzvanou ekonomickou verzi (například několik kusů smutečního oznámení, půjčenou květinovou výzdobu, pronájem síně, reprodukovanou hudbu, převoz zesnulého, zpopelnění). Ale pokud objednáme dražší servis (například kvalitní dřevěnou rakev s kyticemi a věnci, desítky kusů parte s obálkami, řečníka, vyřízení úmrtního listu a veškerou administrativu), cena pohřbu bývá kolem 20 000 Kč. Pohřebné pokryje polovinu až čtvrtinu běžných nákladů.

Pohřebné pro mladé rodiny činí 5 000 Kč

Podrobnosti stanovuje zákon o státní sociální podpoře (117/1995 Sb.). Právo na pohřebné máte, pokud vypravujete pohřeb osobě, která zemřela jako A/ nezaopatřené dítě nebo B/ rodič nezaopatřeného dítěte. Podmínkou je trvalý pobyt rodiče, nebo dítěte na území České republiky, s výjimkou dítěte mrtvě narozeného. „Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první,“ říká zákon o státní sociální podpoře.

Právo na dávku vzniká dnem obřadu, žádost podejte na krajské pobočce Úřadu práce podle místa svého trvalého pobytu. Pohřebné činí 5 000 Kč a je vyplaceno jednorázově. Jak už jsme viděli, poslední rozloučení bývá nákladnější: Celková cena pohřbu běžně dosahuje 2-násobku až 4-násobku pohřebného.

17 komentářů

  • Vlasta napsal:

    Dobrý den,
    chtěla bych se touto cestou zeptat, zemřel mi druh, bydleli jsme spolu bezmála 20 let. Kremaci zařídila jeho dcera, která po obdržení faktury ji chce proplatit ode mě.
    Bohužel našetřeno nemám, jsem v invalidním důchodě a částečně si přivydělávám.
    Mám nárok na pohřebné? Děkuji za odpověď, Šachrová V.

    • Petr Woff napsal:

      Vlasto, zákonu o státní sociální podpoře rozumím tak, že nárok na pohřebné vzniká pouze osobě, která vypravila pohřeb a) nezaopatřenému dítěti, nebo b) rodiči nezaopatřeného dítěte, přičemž ono dítě nebo rodič muselo/musel mít trvalý pobyt na území ČR; tato podmínka neplatí, pokud šlo o dítě mrtvě narozené.

  • Petr napsal:

    Dobrý den. Chci se zeptat, jestli můžu žádat pohřebné zpětně. Je to rok, co jsem pochoval otce. Děkuji za odpověď. Petr

    • Petr Woff napsal:

      Petře, Ministerstvo práce a sociální věcí píše, že nárok na jednorázové dávky státní sociální podpory zaniká „uplynutím 1 roku ode dne, za který dávka náleží“, což je tady den pohřbení.

  • Jana napsal:

    Dobrý den, je vůbec v dnešní době nárok na nějaké pohřebné? Nevím, zda to ještě existuje, nebo je to zrušeno. Děkuji.

    • Petr Woff napsal:

      Jano, nárok na pohřebné mají jenom některé osoby, podle § 47 zákona o státní sociální podpoře, pročtěte si článek a diskusní fórum.

  • Marcela napsal:

    Dobrý den, maminka nám zemřela při nehodě – srazila ji dodávka na chodníku, byla na místě mrtvá. Máme nárok na pohřebné? Nebo nějakou jinou finanční pomoc, když to bylo takové tragické úmrtí? Děkuji.

  • Groh Martin napsal:

    Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jestli mám nárok na pohřebné. V pátek 6.11.15 mi zemřel otec. Byl jsem na zaplacení pohřbu sám!

    • Petr Woff napsal:

      Pane Grohu, lituji, ale na (ne)vyplacení pohřebného nemá vliv ani samotná finanční situace osoby, která obřad vypravila. I kdybyste byl třeba úplně na mizině, pokud v tragické události významně nefigurovalo nezaopatřené dítě, nárok podle mého názoru nevzniká.

  • marie Pulgrová napsal:

    Mám nárok na 5 tisíc pohřebného? V dubnu 2015 mi zemřel syn – otec nezletilého 13letého chlapce, kterého měl ve výchově. Nyní chlapce vychováváme my – prarodiče. Máme ho soudně. Pohřeb jsem platila já – jeho matka. Děkuji. Marie

    • Petr Woff napsal:

      Dobrý den, paní Pulgrová, myslím si, že máte právo, aby cena pohřbu Vašeho syna byla aspoň částečně proplacená státem. Podmínkou ovšem je, že zesnulý, nebo pozůstalé dítě mělo trvalý pobyt na území ČR. Nárok na pohřebné zanikne 1 rok ode dne pohřbení. Raději zde ještě zkopíruji klíčovou pasáž zákona č. 117/1995 Sb.:

      „HLAVA DEVÁTÁ
      POHŘEBNÉ
      § 47
      Podmínky nároku na pohřebné
      (1) Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb
      a) dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo
      b) osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte, jestliže dítě nebo osoba uvedená v písmenu b) měly trvalý pobyt (§ 3) na území České republiky.
      (2) Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení podle zvláštního právního předpisu48a).
      (3) Podmínka trvalého pobytu a bydliště podle § 3 se nezjišťuje pro nárok na pohřebné, jestliže jde o dítě mrtvě narozené.
      § 48
      Výše a výplata pohřebného
      (1) Výše pohřebného činí 5000 Kč.
      (2) Pohřebné se vyplatí jednorázově.

      48a) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“

  • dares napsal:

    Proč není možné pohřbít zesnulého sám? Člověk by někde v lese vykopal hrob, pohřbil ho a udělal kříž z větví. Neplatil by desítky tisíc darebáckým vykořisťovatelským pohřebním službám, které nemravně vydělávají na smrti druhých. I za války bylo jednodušší umřít. Vykopali jámu, hodili na vás hlínu a místo kříže zapíchli pušku a na ní pověsili přilbu. Nebo když jste byl partyzán nebo civilista, tak vás Němci zajali a před smrtí jste si vykopal hrob a pak vás zastřelili. Po válce vás exhumovali na státní náklady a ještě jste byli hrdinové. Takže z toho vyplývá, že dnešní kapitalisticko-zlodějský stát je horším režimem než nacistické Německo a to už je co říct.

    • Petr Woff napsal:

      Daresi, regulace pohřbů není žádným spiknutím, šikanou, ani protěžováním vybraných obchodních společností. Mrtvá těla živočichů, i lidí jsou velmi příznivým prostředím pro množení všelijakých bakterií, a umožňují šíření různých epidemií – v historii například moru, v nedávné minulosti nemoci šílených krav (v Indii), v současnosti leishmaniózy (v Sýrii). Věřím, že 10 000 Kč za důstojný a přitom zcela bezpečný obřad není příliš. Ale jestli odmítáte náš vyspělý a humánní společenský systém, přestěhujte se do Severní Koreje, tam primitivní hromadné hroby stále ještě vznikají.

  • Irena napsal:

    Dobrý den, před měsícem nám po porodu zemřela dvojčátka a v pohřební službě nám vystavili dvě faktury na každé zvlášť. Vzniká tedy i nárok na pohřebné pro každé miminko zvlášť, nebo zde platí jednorázová částka ve výši 5.000,- Kč? Děkuji za odpověď. Irena

    • Petr Woff napsal:

      Ireno, v zákoně o státní sociální podpoře stojí (§ 47), že „nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb“ například „dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem“. Je použité jednotné číslo – dítěti a není nijak podrobněji popsáno, zda dochází ke krácení podpory, pokud spolu zemřou dvojčata. Zákonu tedy rozumím tak, že máte nárok na 2 dávky pohřebného, celkem 10 000 Kč. Doporučuji Vám proto, abyste na Úřadu práce podala 2 žádosti, za každé dítě 1 žádost. Rád bych Vám taky popřál hodně sil a do budoucnosti všechno dobré.

  • Jiřina Šubrová napsal:

    Dobrý den, mám čerstvou zkušenost s cenou pohřbu, provedeného 28.1.2017 do země. Pohřební služba účtovala za vykopání hrobu 8 000 Kč, za obřad celkem 35 000 Kč. Ihned jsem zaplatila. O několik dnů později z televizní reportáže zjišťuji, že vykopání hrobu běžně stojí 3 000 Kč (v létě) nebo 4 000 Kč (v zimě). Okamžitě jdu položku reklamovat, aby mi pohřební služba vrátila 4 000 Kč.

    Od kopáčů zjišťuji, že hrob vyhloubili za 5 000 Kč. Jak je tedy možné, že pohřební služba bez jakékoli další práce účtovala o 3 000 Kč více? Vedoucí pracovník argumentuje, že může cenovou nabídku nastavovat libovolně a nic dalšího se mnou nebude řešit. Bohužel zřejmě neexistuje zákonné právo pozůstalých na přiměřené pohřební náklady. Takže pozor, příště může firma naúčtovat třeba 10 000 Kč, nebo rovnou 20 000 Kč.

Napište komentář. Chcete odpověď? V tom případě lajkněte náš Facebook ZDE :-).

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *