Příspěvek na bydlení 2017: poučná diskuse!

Středoevropskému podnebí sice říkáme mírné, ale taky našinec může promoknout a dostat zápal plic, případně venku umrznout. Každý prostě potřebujeme vytápěné přístřeší. Listina základních práv a svobod bydlení výslovně nezmiňuje, ale apeluje: „Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.“ Český stát vyplácí slabším občanům příspěvek na bydlení. Jaké podmínky musí příjemce splnit a kolik může dostat peněz?

Oproti loňsku, vláda snižuje maximální příspěvek na bydlení 2017. Zdůrazňuje přitom, že pouze reaguje na tržní vývoj. „Maximální výše příspěvku se mění podle skutečného vývoje cen komodit v oblasti bydlení a neurčuje si je v žádném případě Ministerstvo práce a sociálních věcí, ani vláda. Jestliže v loňském roce převažovalo zdražování, dochází zákonně k navýšení uznatelných nákladů,“ vysvětlila již dříve Irena Dlesková, tisková mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí.

Výpočet vysvětlíme, netrpělivcům pomůže kalkulačka

Komu stát zaplatí střechu nad hlavou, energie a služby?

Příspěvek na bydleníNa podporu má obvykle nárok rodina, jejíž náklady na bydlení včetně energií a odvozu odpadů přesahují 30 % celkových čistých příjmů, v Praze 35 % celkových čistých příjmů. Rodinou zákon o státní sociální podpoře rozumí všechny osoby mající v daném bytě trvalé bydliště. Nezapočítává dítě v ústavní péči, které dostává stravu, ubytování a ošacení jinde. Počet jedinců hraje důležitou roli, stejně jako velikost obce, protože podle těchto kritérií stát stanovuje maximální uznatelné náklady.

Měsíční příspěvek na bydlení většinou spočítáme tak, že od měsíčních nákladů na bydlení odečteme 30 % čistého měsíčního příjmu, v Praze 35 % čistého měsíčního příjmu. Směrodatné jsou přitom hodnoty za poslední kalendářní čtvrtletí. Pokud rodina disponuje nižšími příjmy, než kolik činí její životní minimum, započítá se její životní minimum. Podpora má samozřejmě svůj strop. Maximální uznatelné náklady na bydlení jsou upřesněné následujícími tabulkami, obsaženými ve vládním nařízení pro rok 2017!

Příspěvek na bydlení 2017 pro nájemníky

Úvodní tabulka platí pro domácnosti, které bydlí na základě nájemní smlouvy. Započítáme samozřejmě nájemné a další „náklady za plnění poskytované s užíváním bytu“, dále útratu za zemní plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění. Případně zohledníme cenu pevných paliv „částkami za kalendářní měsíc“.

Například čtyřčlenné venkovské rodině stačí, alespoň podle státu, náklady na bydlení 12 195 Kč měsíčně. Předpokládejme, že právě tolik utratí za nájem, energie a odvoz odpadů. Jakého čistého měsíčního příjmu musí dosáhnout, aby nedostala příspěvek na bydlení? 40 650 Kč, protože uvedené náklady jsou 30 % této částky.

Jiný příklad: Jistý osaměle žijící Pražan utratí za nájem, energie a odvoz odpadu 8 000 Kč měsíčně. Jenomže podle následující tabulky můžeme započítat nanejvýš 7 720 Kč! Do jakého čistého měsíčního příjmu se musí vejít, aby dostal příspěvek na bydlení? Přibližně do 22 057 Kč, protože uznatelné náklady těsně převyšují 35 % této částky.

Osob v rodiněUZNATELNÉ NÁKLADY (Kč) podle počtu obyvatel v obci(pevná paliva)
Hlavní m. Prahavíce než 100 00050 000 – 99 99910 000 – 49 999do 9 999
jedna7 7206 1145 8224 9504 763(711)
dvě11 004 8 8068 4077 2136 957(973)
tři14 89612 02211 5009 9399 604(1 272)
čtyři a více18 57715 11214 48212 59912 195(1 572)

Příspěvek na bydlení ve vlastních bytech a družstvech

Druhá tabulka náleží občanům, kteří bydlí takříkajíc ve vlastním, nebo jsou členy bytového družstva. Započítáme samozřejmě energie a odvoz odpadu. Dále zahrneme „srovnatelné náklady“ a případně pevná paliva „částkami za kalendářní měsíc“. Čtenáři v diskusním fóru níže správně upozornili, že srovnatelní náklady jsou vlastně protějškem nájemného. Zohledňují běžnou, nezbytnou údržbu bytů, kterou musejí vlastníci průběžně platit.

Opět uveďme příklady. Jak vysoký příspěvek na bydlení dostane dvoučlenná mimopražská domácnost, která má výdaje (energie a odpad) 3 769 Kč a čisté měsíční příjmy 22 000 Kč (minimální mzdy)? Do výdajů připočteme ještě srovnatelné náklady 2 660 Kč, čímž dostaneme celkem 6 429 Kč. Vzorec výpočtu je potom snadný: 6 429 – (22 000 x 0,3) = 6 429 – 6 600 = měsíční příspěvek na bydlení 0 Kč.

Konečně poslední situace: Představme si, že ve vlastním pražském bytě žije matka, která sama živí dvojčata předškolního věku. Hlavně kvůli elektrickým přímotopům má vysoké náklady na bydlení 10 000 Kč, ale žádné příjmy. Podle zákona nemůžeme uznat vyšší výdaje, než podle následující tabulky, ale musíme započítat životní minimum domácnosti, i když reálně postrádá jakékoli finanční prostředky! Takže vychází: maximální uznatelné náklady na bydlení mínus (životní minimum krát 0,35) = 8 880 – (6 620 x 0,35) = 8 880 – 2 317 Kč = měsíční příspěvek na bydlení 6 563 Kč.

Osob v rodiněUZNATELNÉ NÁKLADY (Kč) 
Tzv. srovnatelné nákladyEnergie, odpadPevná palivaUznatelné náklady celkem
jedna1 944dle útraty7114 357
dvě2 660dle útraty9736 429
tři3 478dle útraty1 2728 880
čtyři a více4 194dle útraty1 57211 244

Podpora v roce 2017 stále nemá časové omezení

Už předloni potěšila mnoho občanů velmi dobrá zpráva. Novelizovaný zákon o státní sociální podpoře (117/1995 Sb.) totiž příspěvek na bydlení nijak časově neomezuje. Byla vypuštěná jeho pasáž § 27a, která mnoha příjemcům přiznávala dávku jenom „84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let“. Také letos mohou příspěvek na bydlení pobírat neomezeně dlouho nejenom domácnosti seniorů starších 70 let a postižených lidí, kteří žijí ve speciálně pro ně upravených bytech, ale také všechny ostatní nízkopříjmové domácnosti! Dávku případně žádejte na místní pobočce Úřadu práce.

Proti rozhodnutí Úřadu práce je odvolání

Všechny internetové poradny a kalkulátory dávají pouze orientační informace! Příspěvek na bydlení přiznává a vypočítává, nebo zamítá krajská pobočka Úřadu práce. Je možné odvolání, klidně opakované, ale svoje pochybnosti musíte pokaždé sdělit nejpozději do 15 dnů ode dne doručení verdiktu. Úřad práce nesmí nikomu prozrazovat osobní údaje svých klientů, ale přispěvatelé místního diskusního fóra uvedli řadu cenných zkušeností. Například že příspěvek na bydlení nemusí být přiznaný:

  • pokud dům/byt nevyhovuje stavebnímu zákonu a není zkolaudovaný například kvůli malým rozměrům.
  • pokud žádáte dávku pro dům/byt, kde nemáte hlášené trvalé bydliště.
  • pokud nejste majitel, ani nájemník, ale podnájemník (domu/bytu). Raději upřesněme pojmy.
    • Nájemní smlouvu uzavíráte s vlastníkem nemovitosti – například s bytovým družstvem.
    • Podnájemní smlouvu uzavíráte s nájemníkem – například se členem bytového družstva.
  • pokud jste v posledních 3 měsících neuhradili náklady na bydlení (platí hlavně pro nájem!).
  • pokud jsou vaše náklady na bydlení hrazeny z účtu jiné osoby
  • pokud platíte nájemné svému příbuznému (například synovi nebo otci).

(Originál článku byl zveřejněný 18.11.2014 a následně několikrát aktualizovaný. Autor fotografie: Efraimstochter.)

546 komentářů

  • Klara napsal:

    Dobrý den, chtěla bych vědět, zda mohu žádat o příspěvek na bydlení v nájemním bytě i bez souhlasu majitele? Ještě tam tedy ani nebydlím. Ale až budu, tak abych věděla, zda mu to musím oznámit, nebo jestli musí souhlasit. Dále by mě ještě zajímalo: Z otázek a odpovědí, co jsem si zde přečetla, jsem pochopila, že žádat mohu až po třech měsících placení nájemného. Je to tak, nebo se pletu? Děkuji mockrát za odpovědi.

    • Petr Woff napsal:

      Klaro, to jsou dobré otázky. Nikdy jsem ale neslyšel, že by úřad vyplácel příspěvek na bydlení leda pod podmínkou, že s tím souhlasí pronajímatel bytu. Musíte přinést doklad o tom, že byt užíváte na základě nájemní smlouvy nebo jako majitelka – nikoli souhlas žádné další osoby, že smíte dostávat sociální dávku :-).

      Pokud jde o prokazování nákladů na bydlení, skutečně hraje roli předcházející kalendářní čtvrtletí. Ale po přestěhování můžete odkázat na výrok veřejného ochránce práv: „Pokud jste v bytě nebydleli, a nehradili jste tedy náklady na bydlení, úřad práce započítá 80 % normativních nákladů na bydlení.“ (ZDROJ)

      A pro úplnost, v Žádosti o příspěvek na bydlení stojí: „Pro trvání nároku na každé kalendářní čtvrtletí musíte do konce prvního měsíce tohoto čtvrtletí doložit Doklad o výši nákladů na bydlení za byt, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení.“

    • Lukáš napsal:

      Klaro, příspěvek je vyplácen kvartálně za uplynulé tři měsíce. A majitel o tom nemusí vědět. Jen byste tam měla mít trvalé bydliště.

  • jirkabaran napsal:

    Dobrý den, můžu zažádat o příspěvek na bydlení, když žiju sám v bytě 2+1 (45 m2)? Mám normativně menší náklady než byty 1+kk v této lokalitě, tudíž nechci se stěhovat, ale s přítelkyní se rozcházíme a tudíž mi finanční pomoc k platu pomůže.

    • Petr Woff napsal:

      Dobrý den, Jirko, na přiznání, nebo nepřiznání příspěvku na bydlení nemá vliv, jestli žijete sám, ani jak velký byt obýváte, ani cena nemovitostí v okolí. Důležité je, aby byla bytová jednotka řádně zkolaudovaná (zapsaná samostatně na stavebním úřadě), abyste tam měl nahlášené trvalé bydliště a aby Vaše náklady na bydlení převyšovaly 30 % (v Praze 35 %) Vašich čistých příjmů, přičemž započíst můžeme jenom výdaje do určité výše, jak upřesňuje tabulka ve článku (například v Praze se berou jako adekvátní náklady na bydlení 1 samostatně žijícího nájemníka 7 731 Kč, na vesnici 4 811 Kč; ale pozor, aby v bytě neměl hlášené trvalé bydliště ještě někdo další, jeho příjmy by se pravděpodobně přičítaly k Vašim).

  • Jitka napsal:

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat. Vlastním byt 3+1 v městě s 11000 obyvatel. Od července jsem na neschopence a na konci října mám termín porodu. Výše mého platu byla základní mzda. Mám nárok na podporu bydlení? Nikdo jiný než já v bytě není hlášený. Vůbec z těch tabulek nedokážu spočítat, jestli bych něco dostala. Děkuji za odpověď.

    • Petr Woff napsal:

      Dobrý den, Jitko, předpokládám, že základní mzdou máte na mysli minimální mzdu, která je letos 9 900 Kč hrubého (pro invalidy méně, což ale asi není Váš případ).

      Oficiální kalkulačka pro výpočet nemocenské říká, že za 30 dní nemocenské máte při minimální mzdě nárok na 5 280 Kč. Jako přiměřené náklady na bydlení jedné osoby ve vlastním bytě mimo Prahu jsou brány celkové výdaje (za údržbu nemovitosti, energie apod.) do 30 % čistých příjmů, respektive měsíčně 1 923 Kč + doložené výdaje za energie, svoz odpadu, pevná paliva, celkově až 4 484 Kč. Ve vašem případe je ovšem 30 % z nemocenské = 1 584 Kč, tedy méně, takže byste podle mého názoru mohla dostat příspěvek na bydlení (aspoň 339 Kč, až 2 900 Kč).

      Nevím ale, zda jste „základní mzdou“ nemyslela třeba některou vyšší sazbu zaručené mzdy (více než 9 900 Kč měsíčně), nebo jestli aktuálně nejste na mateřské, potom by výsledek mohl vypadat jinak.

  • Robert Kuthan napsal:

    Vážený pane Woffe,
    má rodina, která žije v pražském nájemním bytě, nárok na podporu bydlení, pokud splácí hypotéku na rodinný dům na venkově?
    Děkuji za Vaši odpověď.
    R.K.

    • Petr Woff napsal:

      Dobrý den, vážený pane Kuthane, podle mého názoru samotná hypotéka není důvodem, abyste nedostal příspěvek na bydlení. Respektive není podstatné, kam směřujete svoje zbylé výdaje, které jdou nad rámec nájemného, energií, svozu odpadu a případně pevných paliv. Neexistuje žádný speciální seznam „povolených“ a „zakázaných“ výrobků, nebo služeb, do kterých příjemci této sociální dávky smějí, nebo nesmějí investovat. Hypotéka na vlastní dům ale pochopitelně nebude počítaná do nákladů za bydlení, pokud máte trvalé bydliště hlášené jinde.

      K Vašemu dalšímu dotazu z e-mailu: „Co mohu udělat, když pronajímatel nebude souhlasit s tím, abych si převedl trvalé bydliště na byt, který mi pronajímá? Je nutné převést i trvalé adresy dětí nebo jen rodičů?“ Řada právníků tvrdí, že souhlas pronajímatele nepotřebujete. Je ovšem otázka, jaké by potom byly Vaše vztahy, zda by Vám nedělal různé „naschvály“. Na místě každopádně musejí mít nahlášený trvalý pobyt všechny osoby, které budou při výpočtu příspěvku na bydlení zohledněny (2 lidé mohou dostat více, než 1 člověk apod.).

  • klara napsal:

    Dobrý den, dostávám příspěvek na bydlení. Manžel bydlí a má trvalé bydliště jinde. Zatím rozvedení nejsme a nic mi neplatí (na naše dvě děti). Nyní se rozhodl mi dávat 2 000 Kč měsíčně. Soudně to tedy není. Jako příjem to tedy musím uvést, ale alimenty to nejsou, nebude v tom nějaký problém, když to jako alimenty uvedu? A ještě otázku, můžu si děti odečítat ze mzdy (z daní)? Díky.

    • Petr Woff napsal:

      Klaro, myslím si, že peníze od manžela můžeme klidně uvést jako výživné (lidově řečeno „alimenty“). Občanský zákoník totiž říká: „Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.“ Soud tedy nemusí potvrzovat, že odděleně žijící otec musí přispívat na svoje potomky – to je prostě zákon :-).

      Daň z příjmu může být zvýhodněna také díky dětem, jinými slovy měsíční záloha na daň může aktuálně klesnout o následující částky: 1 117 Kč na první dítě, 1 417 Kč na druhé dítě, 1 717 Kč na třetí a každé další dítě, které s daňovým poplatníkem žije ve společné domácnosti. O stejné částky Vám tedy může stoupnout čistá mzda, pokud byste jinak (jako bezdětná nebo samostatně žijící) musela tyto peníze odvádět na dani z příjmu. Abyste toho dosáhla, musíte podepsat růžové Prohlášení poplatníka daně z příjmů. O všech daňových slevách a zvýhodněních se dočtete pod TÍMTO odkazem.

      • Martina napsal:

        Dobrý den, jsem rozvedená a žiji s 16letou dcerou, já bez příjmu, ona výživné 4500 Kč, jsem příjemcem příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí z hmotné nouze (HN) a dcera má příspěvek na péči ve stupni 1 + navýšení z důvodu HN (jsem poskytovatel péče + v evidenci Úřadu práce – hledám zkrácený úvazek, který lze zvládnout při péči).

        Za rok 2015 jsme dostaly vyúčtování služeb, kde je doplatek na teplou užitkovou vodu (TUV) 35 000 Kč, došlo k němu chybou pracovníka odečtu v předchozím roce, kdy jsme nedoplácely, nyní mi bytové družstvo povolilo na rok splátky této částky.

        Lze to promítnout do formuláře pro příspěvek na bydlení jako náklady na bydlení, když budu nyní doplatek splácet každý měsíc stejně jako normální platbu nájmu za byt?

        • Petr Woff napsal:

          Dobrý den, Martino, řekl bych, že dodatečné splátky můžete zahrnout do nákladů za období, kdy tyto peníze odvádíte. Usuzuji tak podle zákona o státní sociální podpoře, § 25, odstavec 3, kde čtu:

          „Pro zjištění nákladů na bydlení za kalendářní čtvrtletí se započítávají i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období doplaceny, a to i za období delší, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují. Byla-li v období kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují, vrácena částka jako přeplatek na nákladech na bydlení, snižuje se částka nákladů na bydlení v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení částky došlo, a to i v případě, že vrácená částka byla za dobu delší než toto kalendářní čtvrtletí.“

          Uvedené pasáži rozumím tak, že se prostě vždycky započítávají „aktuální peněžní toky“. Pokud něco zpětně doplácíte, zahrňte to do současných nákladů na bydlení. Pokud byste naopak dostávala nějaké přeplatky zpět, o tuto částku musíte svoje náklady pokrátit.

  • Broňa napsal:

    Dobrý den. Chtěl jsem se zeptat, co se vše uvádí v „Dokladu o výši nákladů na bydlení“ do první položky odstavce „G“ – „Nájemné a náklady na byt“ (nájem, fond oprav, společná anténa, společná elektřina v domě, plat za správu družstva, výtah). Zda se tam můžou napsat všechny tyto věci, nebo je to nějak určeno. Nikde jsem se to přesně nedočetl. Děkuji za odpověď.

  • Tina napsal:

    Dobrý deň.
    Vedeli by ste mi, prosím, poradiť? Som matka 6-ročného dieťaťa, samoživiteľka, žijeme samé dve. Sťahujeme sa do ČR na byt, nakoľko tu mám prácu a dieťa už školu. Trvalý pobyt máme ale na Slovensku a v ČR ho hneď nedostaneme. Možno po 5-tich rokoch prechodného pobytu, ale to neviem či ešte platí. Vybavovať teda budeme len adresu pobytu v ČR. Ak som ale správne pochopila, pre príspevok na bývanie je podmienka trvalý pobyt v danom byte (budeme mať prenájom). Vedeli by ste mi poradiť, ako je to s cudzincami? Je vobec možnosť žiadať (a samozrejme dostať :) príspevok na bývanie?
    Ďakujem krásne, Tina.

    • Petr Woff napsal:

      Dobrý den, Tino, díky za důležitý dotaz, který tady ještě nebyl. Vypadá to, že v rámci Evropské unie platí volnost pohybu, včetně práva na sociální zabezpečení v kterémkoli členském státě. Budu citovat české Ministerstvo zahraničních věcí (ZDROJ):

      „Občanům EU, kteří nesplňují podmínku §3 (podmínka trvalého pobytu) zákona o státní sociální podpoře a jsou výdělečně činní v ČR, popř. pobírají hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání z českého systému, vyplácí rodinné dávky ČR. Žádost se podává na místně příslušném úřadě státní sociální podpory. Žádosti jsou k dispozici na každém úřadě a rovněž na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. K žádosti se doloží pracovní vztah (pracovní smlouvu, popř. doklad o výkonu samostatné výdělečné činnosti, doklad o pobírání hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání).“

      Někdo interpretuje stávající evropskou legislativu tak, že máte právo na „rodinné dávky“ od jiného členského státu teprve, až tam pobudete 3 měsíce a jenom pokud máte aspoň nějaké vlastní zdroje obživy (zřejmě aby nikdo nemohl migrovat například z Bulharska do Česka, nebo České republiky do Anglie apod., pouze aby tam žil ze sociálních dávek). Předpokládám ale, že 3 měsíce lze překonat a jak píšete, v ČR máte práci, takže by neměl vzniknout žádný problém.

      Zašel bych tedy hned po přestěhování, eventuálně 3 měsíce po přestěhování na pobočku Úřadu práce, která je nejblíže od sídla Vašeho českého zaměstnavatele, vzal s sebou svoji pracovní smlouvu, na úřadě vyplnil Žádost o příspěvek na bydlení a případně (kdyby třeba odpovědný úředník neměl jasno) odkázal na internetovou stránku Ministerstva zahraničí (to je dost velká autorita).

  • Tom napsal:

    Dobrý den, mám zažádáno o příspěvek na bydlení. Jedná se o byt, ke kterému mám nájemní smlouvu, mám zde trvalé bydliště a úřadem mi byl přiznán nárok na příspěvek cca 2 000 Kč. Problém je v tom, že nezletilé dítě majitelky domu a pracovnice úřadu v tom vidí problém, chce doložit od majitele domu nějaké zřejmě soudní rozhodnutí a dala k tomu lhůtu 8 dnů. Majitelce domu na soudu řekli, že takové rozhodnutí dostane až za několik měsíců a jsou s tím spojené další finanční náklady právníků atd. Co se dá s tímhle udělat? Já mám smlouvu a vše potřebné, ale pokud majitelka domu ono soudní rozhodnutí nedoloží, tak můj nárok na příspěvek zanikne? Děkuji.

    • Petr Woff napsal:

      Tome, příspěvek na bydlení nemusíte dostat, například pokud nebylo pro byt vydáno příznivé kolaudační rozhodnutí – tedy potvrzení, že objekt splňuje bezpečnostní a kvalitativní standardy. Někdy jsou nutné stavební úpravy, což proces protahuje a prodražuje. Pokud máte, nebo majitelka nemovitosti má problémy s úřady či soudem, hrozí prodleva mnoha měsíců apod., doporučil bych přestěhování na místo, kde podobné komplikace nenastanou (tzn., byt prošel kolaudací, dostanete nájemní smlouvu, nahlásíte trvalé bydliště atd.). Těžkosti s přesunem jsou někdy snáze překonatelné, než boj proti jasnému úřednímu rozhodnutí, respektive „liteře zákona“.

  • Petris napsal:

    Dobrý den, prosím o radu. Jak často nebo zda vůbec chodí vlastně kontroly z úřadu, aby zjistily, zda opravdu žiji v bytě sama, jak jsem uvedla? Sama žiji, v listopadu čekám miminko. Nyní mi schválili příspěvek na bydlení, jsem nájemník. Občas ale u mě přespí přítel se svým synem a má tu i osobní věci, tak mne zajímá, zda by to byl případně nějaký problém. Děkuji.

    • Petr Woff napsal:

      Petris, pokud vím, Úřad práce nevysílá žádné kontrolory, kteří by ověřovali počet obyvatelů bytu. A v případě příspěvku na bydlení stejně podle zákona rozhoduje jenom fakt, kolik lidí má v místě hlášené trvalé bydliště, plus samozřejmě jejich příjmy atd. :-)

  • Michaela napsal:

    Vážený pane Woff,
    s manželem žiji odděleně již půl roku, do teď jsem pobírala doplatek na bydlení, a od října mám vzhledem ke změnám ohledně bydlení nárok na příspěvek na bydlení. Má otázka zní, je pravda, že nejpozději do roka od odchodu od muže musím mít podanou žádost o rozvod, abych i nadále mohla pobírat příspěvek na bydlení, když každý žijeme zvlášť? Předem velmi děkuji za odpověď a přeji pěkný den. Míša.

    • Petr Woff napsal:

      Dobrý den, Michaelo, manželský vztah by v případě příspěvku na bydlení neměl hrát žádnou roli. Zákon o státní sociální podpoře totiž jasně definuje jako rodinu (pouze) všechny osoby, které „jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu“.

      Jinak zákonodárci popsali domácnost (přesněji „společně posuzované osoby“) v případě jiných sociálních dávek (třeba při doplatku na bydlení hraje roli, zda společně užíváte stejný byt/obytný prostor/ubytovací zařízení).

      Ovšem pro potřeby příspěvku na bydlení nebudou příjmy Vašeho manžela prostě a jasně započítány, pokud nemá v dotyčném domě nebo bytě (na který dávku žádáte) hlášený trvalý pobyt. Kdyby měla odpovědná osoba na Úřadu práce odlišný názor, lze odkázat na zákon o státní sociální podpoře (č. 117/1995 Sb., paragraf 7, odstavec 5).

  • Vítězslav Valouch napsal:

    Dobrý den, manželka pobírá k důchodu příspěvek na dorovnání do životního minima, můj příjem činí pouze 400 Kč jako příspěvek na mobilitu a 2 000 Kč na bydlení. Nyní mi byl přiznán příspěvek na péči. Bude to mít vliv na výše uvedené příspěvky? Děkuji.

    • Petr Woff napsal:

      Pane Valouchu, kvůli příspěvku na péči by podle mého názoru neměl klesnout žádný jiný Vámi jmenovaný příspěvek.
      1/ Důchody jsou vlastně pojistné dávky, které dostáváme, protože jsme si dříve platili sociální pojištění – takže tam není, co krátit.
      2/ Pokud jde o příspěvek na živobytí (dorovnávající životní minimum, především výdaje za potraviny), ten sice normálně klesá kvůli skoro každému příjmu. Ovšem výjimkou je třeba právě příspěvek na bydlení, protože ten slouží na zaplacení nájmu nebo údržby domu – a stejným případem by měl být příspěvek na péči, protože ten vlastně slouží na zaplacení pečovatele, formálně tedy nepřichází na úhradu potravin.

  • Jiří napsal:

    Dobrý den, od 1.10. se stěhujeme do bytu v Praze. Budeme mít nájemní smlouvu a zařídíme si trvalé bydliště. Je pro příspěvek na bydlení nutné nechat přepsat na sebe i energie, nebo stačí doložit podle smlouvy s majitelem bytu, kterému za energie budeme platit? Děkuji

    • Petr Woff napsal:

      Jiří, díky za dobrý dotaz, i za podporu na sociální síti. Ani v zákoně o státní sociální podpoře, ani v úředních formulářích jsem nenašel požadavek, aby byly energie napsány na příjemce příspěvku, pokud chce tyto výdaje započítat. Například elektřinu zmiňuje zákon jenom jednou, když vyjmenovává, že do nákladů na bydlení lze zahrnout také výdaje: „za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliv“.

  • Kateřina Valoušková napsal:

    Dobrý den, žádám o příspěvek na bydlení. V kolaudačním rozhodnutí, které jsem dokládala, je specifikován byt, který užívám v rodinném domě, na 4+1. Já mám nájemní smlouvu na 2+1 – další dvě místnosti, které jsou na patře, nemám v užívání. Je to problém k získání příspěvku na bydlení? Děkuji za odpověď.

    • Petr Woff napsal:

      Paní Valoušková, záleží na tom, kdo nebo co je ve zbylé části zkolaudovaného bytu. Pokud tam například stojí jenom smetáky a starý nábytek, není problém. Ale pokud tam mají nahlášené trvalé bydliště další lidé, obávám se, že byste byli hodnoceni dohromady, to znamená Vaše příjmy by byly sčítány. Ve druhém případě Vás možná úředníci uznají jako samostatnou domácnost, teprve jakmile bude „Vaše území“ 2+1 zkolaudováno jako separátní bytová jednotka.

  • Michaela Kocourkova napsal:

    Dobrý, chci pronajmout známé byt a souhlasím, aby si tam přihlásila trvalý pobyt. Žije sama s klukem, alimenty nebere. Nájem se vším by měla 8 000 Kč a vydělává do 15 000 Kč. Chtěla bych jí pomoci, aby si zažádala o příspěvek na bydlení, ale zároveň si potřebuji ponechal trvalý pobyt v tomtéž bytě. Musí mě známá na Úřadě práce nahlásit, i když tam nebývám? Obávám se, aby žádost potom nebyla zamítnuta. Děkuji.

    • Petr Woff napsal:

      Michaelo, bohužel žadatelka o příspěvek na bydlení musí v úředním formuláři uvést všechny osoby, které mají v bytě hlášený trvalý pobyt – a jejich příjmy jsou potom sčítány. Přitom nehraje roli, zda žijete tam, anebo reálně jinde. Opravdu nedoporučuji, aby Vaše trvalé bydliště v dotyčném bytě zamlčovala, takové jednání bývá hodnoceno jako podvod, Úřad práce potom volá Policii a nakonec padají například podmíněné tresty odnětí svobody. Pokud nelze jinak, spíš bych známé pomohl, aby si našla lépe placené zaměstnání.

      • Jana Z. napsal:

        Žadatelka musí uvést všechny osoby, které mají v bytě hlášený trvalý pobyt, a v případě, že tam osoba ve skutečnosti nebydlí, může žadatelka zažádat o vyjmutí osoby ze společného posuzování příjmů. Dokazuje se např. vyúčtováním nákladů na bydlení dotyčné osoby v jiném bydlišti, ze kterých je prokazatelné, že např. odpady na svoje jméno platí jinde apod.

  • Petr S. napsal:

    Dobrý den, jsme čtyřčlenná rodina bydlící v Praze jako nájemci bytu, kde máme trvalé bydliště. Chtěli bychom podat žádost o příspěvek na bydlení. Nájemní smlouvu máme uzavřenou na jednotnou částku nájmu včetně veškerých služeb. Lze tedy do tiskopisu Doklad o výši nákladů na bydlení v bodě G do kolonky Nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu vepsat tuto sloučenou částku a ostatní kolonky elektřina, plyn atd. proškrtat? Nebo úřad stejně bude chtít nějakým způsobem dokládat platby záloh (případně vyúčtování) za služby, které doložit nemůžeme, když jsou součástí celkové platby nájemného? Předem děkuji za odpověď.

    • Petr Woff napsal:

      Petře, být Vámi, postupoval bych přesně tak, jak píšete (akorát bych ve formuláři použil kolonku Nájemné a náklady na byt, ale to je detail, možná Úřad práce ve Vašem obvodě používá trošku jiný papír, než jaký vidím já).

      Úředníky především zajímá, jestli jste za bydlení utratil skutečně tolik, kolik tvrdíte – takže pokud prokážete zaplacený nájem (ve Vašem případě jednotnou částku dohromady za všechny služby), mělo by být všechno vyřízeno. Úřad práce zpravidla vůbec nekontaktuje pronajímatele bytu, takže s největší pravděpodobností nebude zkoumat, jakou část nájmu použil majitel na zaplacení energií. Přeju Vám, ať se Vám daří.

      Aktualizace 21.11. – Petr S. popsal výsledek svojí žádosti:

      „Dobrý den Petře,
      zdravím Vás opět zhruba po měsíci, kdy jsem posílal dotaz (konkrétně 2.10.) na webu kupnisila.cz v diskusi ohledně příspěvku na bydlení. Zhruba se jednalo o to, že máme uzavřenou nájemní smlouvu na jednotnou částku včetně energií a služeb. Můj dotaz zněl, jestli ÚP takovou smlouvu uzná, nebo bude chtít dokládat všechno možné. Vaše odpověď byla, že pokud prokážu zaplacený nájem (i v jednotné částce), mělo by být vše vyřízeno a úřednice by dál nic zkoumat nemusela.

      Minulý týden jsme s manželkou byli na ÚP, abychom si přímo u úřednice ověřili, jestli máme vše vyplněno správně a abychom měli čas případné nedostatky opravit a zařídit. Bohužel jsme narazili právě v bodě nájemní smlouvy, kde nemáme rozepsány energie a služby. Úřednice nám sdělila, že v této formě „jí to systém nevezme“.

      Když jsem oponoval, že smlouva je již dlouho sepsaná v této formě a jak máme dále postupovat, případně z čeho vychází, velmi neochotně mi sdělila, že vychází ze zákona 67/2013 Sb., paragraf 9, bod 3 a máme si s majitelem sepsat dodatek k nájemní smlouvě, kde musí být evidenční list a rozepsány zálohy na elektřinu, plyn, vodu, topení atd. Pokud se podívám na znění zákona, tak jí musím dát za pravdu, protože zákon víceméně hovoří o tom, že nájemné a energie lze sepsat do jedné paušální částky, ale jen pokud se nežádá o SSP. Jinak musí být vše rozepsané.

      S přátelským pozdravem
      Petr Suk“

      Pozn. red.: V citované pasáží právního řádu stojí „Na žádost příjemce služeb má poskytovatel služeb povinnost vystavit pro účely sociálních dávek poskytovaných v oblasti bydlení podrobný rozpis paušální platby s vyčíslením jednotlivých položek za zúčtovatelné služby.“

  • Lucie Brejnikova napsal:

    Dobrý den, přestěhovala jsem se se synem do olomouckého bytu 1+1, 42,71 m2, nájem je 5 000 Kč, služby 1 600 Kč, elektřina 700 Kč, pobírám rodičovský příspěvek 7 600 Kč, přídavky 500 Kč, alimenty mi otec na syna neplatí. Chci se zeptat, kolik budu od státu dostávat, pokud tam mám trvalé bydliště. Děkuji.

  • Petr Woff napsal:

    Lucie, příjmy vycházejí dohromady 8 100 Kč, 30 % tedy dělá 2 430 Kč. Spočítáme rozdíl oproti nákladům na bydlení (dohromady 7 300 Kč) a máme příspěvek na bydlení: 4 870 Kč.

  • Klára napsal:

    Dobrý večer. Nastěhovali jsme se s dcerou a přítelem do bytu 2+1 v Litoměřicích v Ústeckém kraji. Nájem je 5 600 Kč, poplatek za služby je 4 400 Kč, elektrika 1 000 Kč. Mé příjmy jsou 3 800 Kč rodičák a 500 Kč přídavek na dítě. Má otázka zní, kolik budu dostávat jako příspěvek na bydlení? Trvalé bydliště tu mám jen já a dcera. Děkuji.

    • Petr Woff napsal:

      Kláro, Litoměřice mají přibližně 24 000 obyvatel, takže uznatelné náklady na bydlení pro 2 osoby v nájemním bytě tam jsou 7 372 Kč měsíčně, maximálně tuto částku tedy můžeme započítat.

      Osoby hlášené k trvalému pobytu mají čisté příjmy 4 300 Kč měsíčně, minimálně však můžeme počítat životní minimum posuzovaných osob. Zde rozhoduje taky věk dítěte; pokud je dceři například do 6 let, Vaše společné životní minimum je 4 880 Kč. Za bydlení byste měly platit jenom 30 %, tedy 1 464 Kč.

      Rozdíl mezi uznatelnými náklady na bydlení a 30 % Vašeho životního minima mi vychází na 5 908 Kč, což by měl být příspěvek na bydlení.

  • Zuzana Rozehnalová napsal:

    Dobrý den.
    Ráda bych se zeptala, jestli existují nějaké příspěvky na bydlení pro studenta se sirotčím důchodem, s trvalým bydlištěm jiným, než ve městě, ve kterém studuje, ale má tam na sebe napsaný pronajatý byt. Kamarádka mi před nějakou dobou říkala, že o něčem takovém slyšela, nikde se toho ale nemůžu dopátrat. Popřípadě, kde bych se měla ptát či žádat?
    Předem mockrát děkuji za odpověď.

    • Petr Woff napsal:

      Zuzano, myslím, že neexistuje žádný speciální příspěvek na bydlení pro příjemce sirotčího důchodu. Všechny podobné sociální dávky jsou popsané ve speciálním článku pod TÍMTO odkazem. Znám jenom „univerzální“ příspěvek a doplatek na bydlení pro všechny nízkopříjmové jedince a domácnosti. Mezi podmínkami je, že musíte mít trvalé bydliště v bytě nebo domě, pro který podporu žádáte. Případně se můžete informovat na Úřadu práce, který vyplácí sociální dávky, anebo na Okresní správě sociálního zabezpečení, která vyplácí pojistné dávky (například sirotčí důchod).

  • Dušan napsal:

    Dobrý den, mám nárok na příspěvek na bydlení? Já bydlím v městském bytě, kde mám i trvalé bydliště. S manželkou nežijeme ve společné domácnosti, ale je trvale přihlášená na společné adrese. Mám nemocenskou 8000 Kč, náklady na byt dost velké: nájem 4800 Kč, ostatní 2000 Kč. Děkuji. Dušan

    • Petr Woff napsal:

      Dušane, pokud má Vaše manželka hlášeno trvalé bydliště ve stejném bytě jako Vy, budou Vaše příjmy v rámci žádosti o příspěvek na bydlení sečteny. Jinými slovy, budete hodnoceni dohromady, i když fyzicky žijete odděleně. Příspěvek zřejmě nedostanete, pokud manželka vydělává přes 14 667 Kč čistého (záleží taky na tom, zda bydlíte v Praze, nebo jinde).

  • Andrea napsal:

    Dobrý večer, ráda bych se zeptala: Žiju se synem, kterému jsou dva roky, v bytě 1+1. Nájem 10 500 Kč i s poplatky. Mé příjmy jsou 7 600 Kč, přítel mi alimenty neplatí. Tak bych se chtěla zeptat, kolik budu dostávat příspěvek na bydlení.

    • Petr Woff napsal:

      Andreo, takhle vysoké náklady na bydlení pro 2 osoby budou kompletně uznány, jenom pokud žijete v Praze (jinak by se započítala pouze část, vizte tabulky v článku). V takovém případě by příspěvek na bydlení vyšel 7 840 Kč.

      (Ale zvídavější úředník by se mohl zeptat, proč taky nezažalujete otce svého syna za to, že Vám neplatí alimenty. Rodič má vůči potomkovi vyživovací povinnost a není úplně ideální, když neplatícího otce musejí zastupovat daňoví poplatníci, kteří financují sociální systém.)

  • Martina napsal:

    Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli můžu požádat o příspěvek na bydlení, když budu mít uzavřenou podnájemní smlouvu, kde budu mít hlášené trvalé bydliště. Byt je družstevní a pán, který mi ho chce pronajmout, je nájemce. Musím mít písemné svolení družstva o pronájmu třetí osobě? Děkuji.

    • Petr Woff napsal:

      Martino, bohužel, zkušenosti předchozích komentátorů tady v diskusním fóru říkají, že podnájemníkům nebývá příspěvek na bydlení přiznán. Musela byste mít nájemní smlouvu, eventuálně být majitelkou bytu či domu.

  • Romana napsal:

    Dobrý den, včera jsem konečně podala žádost o příspěvek na bydlení. Žádala jsem zpětně i za 3. čtvrtletí (duben, květen, červen) a zároveň za 4. čtvrtletí. Zajímalo by mě, kdy mi přijdou peníze? A pošlou mi částku za 6 měsíců?

    • Petr Woff napsal:

      Romano, příspěvek na bydlení bývá vyplácen vždy měsíčně, do konce následujícího měsíce. Takže jestli Vám dávku přiznají a nárok vznikne v říjnu, dostanete za říjen peníze do konce listopadu. Určitě nepřijde suma za 6 měsíců zpětně.

      • Romana napsal:

        A to pošlou peníze jenom za říjen? Já měla za to, že mi přijdou postupně peníze za těch 6 měsíců, když mi paní nechávala v říjnu vyplňovat papíry za duben, květen, červen. Asi tomu nerozumím.

        • Petr Woff napsal:

          Romano, raději jsem se ještě ujistil na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Tamní tisková mluvčí Kateřina Beránková mi potvrdila následující:

          Úřad práce může vyplatit příspěvek na bydlení i zpětně, maximálně však za 3 měsíce zpětně. Vždy je potřeba doložit náklady na bydlení za kalendářní čtvrtletí, které předcházelo každému takovému měsíci. To znamená, že když chci požádat o příspěvek na bydlení například zpětně za červenec, srpen a září 2016, musím doložil svoje náklady na bydlení za 2. kalendářní čtvrtletí (za duben, květen a červen) 2016.

          Pokud chci vyplatit příspěvek na bydlení za 3 měsíce zpětně a navíc také v nadcházejících měsících (například za červenec, srpen a září zpětně, a zároveň taky za říjen, listopad a prosinec), musím doložit svoje náklady na bydlení za předposlední a poslední kalendářní čtvrtletí (tzn. za duben až září).

  • Anežka napsal:

    Dobrý den, je možné získat příspěvek na bydlení, pokud nájem neplatím každý měsíc, ale vždy na rok dopředu (tzn. v lednu zaplatím 12x měsíční nájem)? Je možné to pak rozpočítat do dvanácti měsíců?
    Děkuji za odpověď, nikde to nemohu najít.

    • Petr Woff napsal:

      Anežko, logicky (podle zdravého rozumu) by neměl nastat žádný problém, ale obávám se, že pokud natrefíte na puntičkářského byrokrata, bude Váš celoroční nájem započítaný jako výdaj pouze za 1. čtvrtletí (protože jak píšete, v 1. čtvrtletí platíte zároveň i za 2., 3. a 4. čtvrtletí). Tzn., jako byste ve 2., 3. a 4. čtvrtletí žádný nájem nezaplatila. Protože v zákoně o státní sociální podpoře stojí (§ 25):

      „(…) Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje. Do nákladů na bydlení se započítávají náklady na bydlení a) uhrazené v rozhodném období oprávněnou osobou (…).“

      A v Dokladu o výši nákladů na bydlení vyplňujete „Náklady na bydlení zaplacené nebo vrácené v příslušném kalendářním čtvrtletí“. Takže pokud je to aspoň trochu možné, ideální by bylo platit nájemné aspoň po kvartálech (za každé kalendářní čtvrtletí zvlášť), pokud tedy není reálné standardní měsíční nájemné.

  • Barbora napsal:

    Dobrý den, dle aktuálního přijmu bych měla mít nárok na příspěvek na bydlení, o který už mám i zažádáno… Ale součástí mého příjmu je i výživné na syna, které je momentálně stanoveno předběžným opatřením velmi nízko. Předpokládám, že ve věci výživného nebude ještě několik měsíců rozhodnuto. Pokud soud v budoucnu rozhodne o vyšším výživném, může se stát, že bych musela příspěvek vracet, pokud bude vyšší výživné doplaceno zpětně? Nebo můj nárok na tento příspěvek prostě touto změnou zanikne? Stejný dotaz mám ohledně přídavku na dítě. Moc děkuji za radu.

    • Petr Woff napsal:

      Barboro, to je dobrá otázka. Předpokládám, že platí druhá možnost. Tedy že příjmy (výživné i přídavky na děti) budou započítány vždycky ve čtvrtletí, ve kterém peníze reálně dostanete do svojí peněženky nebo na svůj účet. Tudíž pokud například v roce 2017 soud otci Vašeho dítěte nařídí, aby zpětně doplatil letošek, budou tyto doplatky započteny za příslušné čtvrtletí roku 2017. Nic byste tedy zpětně vracet neměla, ale možná byste ztratila nárok na příspěvek do budoucna. Z čeho tak usuzuji?

      V zákoně o státní sociální podpoře například stojí, že i zálohy na budoucí nájemné, nebo vrácené přeplatky za minulé nájemné jsou započítávány teprve až odejdou, respektive až přijdou: „Pro zjištění nákladů na bydlení za kalendářní čtvrtletí se započítávají i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období doplaceny, a to i za období delší, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují. Byla-li v období kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují, vrácena částka jako přeplatek na nákladech na bydlení, snižuje se částka nákladů na bydlení v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení částky došlo, a to i v případě, že vrácená částka byla za dobu delší než toto kalendářní čtvrtletí.“

      Ministerstvo práce a sociálních věcí na svém webu obecně píše: „Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny a nákladů na bydlení za rozhodné období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí.“ Pokud Vám bývalý partner zaplatí peníze za letošek teprve v roce 2017, znamená to přece pro Vaši rodinu příjem teprve v roce 2017. Tím pádem letos ještě můžete mít problém s poměrně vysokými náklady na bydlení, a právě tento problém má řešit sociální podpora (bez ohledu na to, jestli příjemce v budoucnosti zbohatne apod.).

  • Petr napsal:

    Dobrý den, momentálně u mne probíhá 60-denní šetření v rámci žádosti o doplatek na bydlení. Předložil jsem všechny podklady, které po mně Úřad práce vyžadoval, včetně příjmů osob ve společné domácnosti za rozhodné období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí.

    Můj otec v polovině září oslavoval výročí 60. narozenin. S mým bratrem jsme se v srpnu 2016 domluvili na pořízení daru, formou náramkových hodinek tzv. napůl, a to tak, že já je zakoupím za hotové a poté mi bratr předá polovinu nákladů. Hodinky jsem zakoupil a bratr mi na začátku října odeslal částku na účet. Na ÚP mi bylo sděleno, že se částka započítává jako můj příjem.

    Mám doklad o zakoupení, na účtě je u částky odesílatele uvedeno jméno a příjmení mého bratra a z kopie občanského průkazu mého otce je zřejmé, že má opravdu narozeniny. Ústně mi pracovnice ÚP sdělila, že se o to ani nemám pokoušet, ale mohu podat žádost o vyloučení částky z příjmu, když již jednou je tato částka započítána do mého příjmu za rozhodné období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí?

    Přijde mi to jako minimálně hodně nefér, když mám dlouhodobě naspořenou částku na dárek ke kulatinám mého otce, která by mi měla ve výsledku navýšit můj příjem, posuzovaný pro nárok na doplatek. Děkuji.

    • Petr Woff napsal:

      Petře, pokud máte možnost podat žádost o vyloučení přijaté částky z příjmu, udělejte to. Bude dobré vyzkoušet všechny bezplatné alternativy, když jde o relativně hodně peněz. Možná zkuste k žádosti přiložit něco jako tento text, který jste vložil sem – zkrátka popište situaci a třeba i připojte: Čestně prohlasuji, že částka XXX Kč přijatá na můj účet nebyla příjmem ve smyslu zákona o pomoci v hmotné nouzi.“

      Ale k ne/férovosti: Úřad práce musí jednat přísně, aby uklidňoval část české společnosti, která tvrdí, že sociální dávky jsou zneužívány. Proto se stává, že považuje za příjem třeba i půjčku, kterou příjemce obratem vrátí. Úředníci Vás totiž osobně neznají, a tak nemohou jistě vědět, jestli jste si třeba nekoupil hodinky pro sebe a peníze od bratra nejsou sourozeneckou výpomocí – darem. Bohužel existují podvodníci, kteří by za tímto úkolem byli schopni zneužít i narozeniny svého otce. Proto obecně doporučuji: nedomlouvat žádné přeposílání peněz na účet, které by mohlo třeba jenom teoreticky vyvolat falešné zdání výdělku, daru apod.

  • Tomáš napsal:

    Dobrý večer, mám dotaz ohledně doplatku/příspěvku na bydlení. Známá tento příspěvek pobírá, je v nájmu (podnájmu) v družstevním bytě, který jí pronajímá majitel, který je fakticky sám v nájmu. Pracuje na dohodu. Tvrdí mi, že pokud by si vydělala jen o pár korun více, než je nějaký limit, tak že přijde o celý tento příspěvek – zatímco pokud by byla v klasickém nájmu, tak si může vydělat více a úřad jí bude doplácet vždy poměrnou část do nějaké částky. Prosím, je to pravda? Přijde mi to nesmysl, aby byly podnájemníci takto znevýhodněni oproti nájemníkům.
    Díky moc.

    • Petr Woff napsal:

      Tomáši, příspěvek na bydlení mohou dostat pouze majitelé bytu/domu nebo nájemníci. Tuto dávku státní sociální podpory (podle zákona o státní sociální podpoře) čerpají i domácnosti, které sice netrpí hladem, ale relativně v rámci celé populace patří mezi nízkopříjmové. Doplatek na bydlení mohou dostat pouze lidé, kterým po zaplacení nákladů na bydlení nezbude ani životní/existenční minimum (podle toho, jak usilovně hledají výdělečnou práci a plní svoje povinnosti). Tuto dávku pomoci v hmotné nouzi (podle zákona o pomoci v hmotné nouzi) čerpají pouze domácnosti a jedinci, kteří by jinak neměli ani na jídlo.

      Ale obecně vzato, příjemce obvykle dostává obě zmíněné dávky (příspěvek i doplatek na bydlení, jinými slovy příspěvek je dorovnáván doplatkem). Takže je otázka, zda Vaše známá nemá na mysli spíše dávku pomoci v hmotné nouzi příspěvek na živobytí (tzn. zpravidla životní nebo existenční minimum), které může dostat i chudý podnájemník, pokud nepřekračuje určitou individuálně stanovovanou příjmovou hranici.

      P.S.: Všechny tyhle sociální dávky mohou působit jako šílený guláš. Ale po podrobnějším studiu tvrdím, že dohromady mají logiku a plní účel, totiž aby byl sociální systém přísně adresný – tedy aby peníze vždycky šly na konkrétní potřebu. Podrobněji pod TÍMTO odkazem.

  • Michala napsal:

    Dobrý den, když jsem žádost o příspěvek na bydlení podala dnes za 3. čtvrtletí 2016, bude mi zaplacena i dávka za měsíc říjen, nebo až od listopadu? Děkuji.

    • Petr Woff napsal:

      Michalo, za říjen stále ještě můžete dostat příspěvek na bydlení. Podmínkou ale je, abyste doložila svoje náklady na bydlení za předchozí kalendářní čtvrtletí. Tzn., že pokud chcete podporu za 4. čtvrtletí (říjen až prosinec), doložíte náklady za 3. kalendářní čtvrtletí (červenec až září). Jestli chápu správně, právě tohle jste udělala, takže jestli splňujete podmínky (nízký příjem, vlastní nemovitost nebo nájemní smlouva atd.), mělo by být vše OK.

  • Karel napsal:

    Vážený pane Woffe, mám ještě otázku: Pokud jsem hlášený na Úřadu práce, na podporu nemám nárok a budu žádat o příspěvek pouze na bydlení, nebudu mít problém s tím, že žádám o doplatek na bydlení, ale z čeho vlastně žiji? V bytě jsem tak polovinu z měsíce. Jsem tam hlášený sám a jsem tam sám, je to znát i podle spotřeby. Nechtěl bych, aby mi dcera přispívala na nájem, ale nechtěl bych se vystavit tomu, že jsem v bytě polovinu měsíce a žádám o příspěvek. Doufám, že to bude brzy jiné. Děkuji. Karel

    • Petr Woff napsal:

      Karle, pokud chcete mít, z čeho žít a zároveň nechcete přijímat peníze od dcery, je řešení jednoduché. Za prvé, přijímejte peníze pouze od státu a hospodařte s nimi samostatně, abyste z úředního pohledu nepatřil do domácnosti svojí dcery, nýbrž abyste byl brán jako „samostatná jednotka“. Za druhé, kromě příspěvku na bydlení požádejte na Úřadu práce ještě o příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Dohromady tyto 3 dávky mají pokrýt všechny přiměřené náklady na bydlení a zároveň na potraviny. Přeju hodně štěstí!

  • Karel napsal:

    Děkuji velice za odpověď. Je mi velice nepříjemné žádat každý měsíc o příspěvek, respektive o příspěvek na bydlení se žádá vždycky za tři měsíce. Pokud by moje současná situace trvala dlouho, určitě bych to musel učinit. Ale chtěl jsem vědět, jestli se vystavuji nějakému riziku, pokud budu žádat o příspěvek na bydlení v bytě, kde musím hradit náklady, ale půl měsíce jsem vlastně jinde. Nebo jestli budu dotazován, proč nežádám o ostatní dávky. Je mi to velice nepříjemné. Děkuji. Karel

    • Petr Woff napsal:

      Karle, pokud v bytě, na který dostáváte příspěvek, jste jenom část měsíce, žádnému riziku se nevystavujete. Zároveň se Vás pravděpodobně nikdo nebude prát, proč nechcete ještě jinou podporu. Buďte v klidu, není nic špatného využít sociální systém, když máte zrovna v nouzi. Jako zaměstnanec jste do veřejného rozpočtu přispíval právě proto, abychom pod sebou všichni měli „záchrannou síť“. Hodně štěstí!

Napište komentář. Chcete odpověď? V tom případě lajkněte náš Facebook ZDE :-).

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *