Základní národohospodářské pojmy stále matou mnoho tazatelů v našich diskusních fórech. Podléhají platovým tabulkám pracovníci veřejnoprávních médií, zdravotních pojišťoven, soukromých nemocnic a církevních škol? A co takhle zaměstnanci České pošty a dalších státních podniků? Na obě předchozí otázky je záporná odpověď! Rozdíl mezi mzdou a platem definuje zákoník práce, což rozebereme podrobněji. Rovnou zdůrazněme, že nějaké tabulky minimálních odměn regulují celé tuzemské hospodářství, a zdaleka nejde jenom o takzvanou minimální mzdu.

  • Rozdíl mezi mzdou a platem spočívá v tom, že zaměstnanci jsou odměňovaní z podnikového, anebo z veřejného rozpočtu.
  • Veřejný sektor (například úřady obcí a krajů, příspěvkové organizace apod.) podléhá platovým tabulkám.
  • Podnikatelský sektor (nejčastěji společnosti s.r.o. nebo a.s.) musí dodržovat aspoň sazby takzvaných zaručených mezd.

Mzda, plat a odměna z dohody podle § 109 zákoníku práce

Skoro všichni zaměstnanci dostávají odměnu za vykonanou práci stejnou, peněžní formou. Také zdanění a sociální odvody jsou počítané podle shodných pravidel. Rozdíl mezi mzdou a platem spočívá „pouze“ v tom, že výplata někdy pochází přímo z veřejného rozpočtu. Citujme a kurzívou vyznačme klíčový paragraf 109 zákoníku práce:

(1) Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak *.

(2) Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

(3) Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je
a) stát *,
b) územní samosprávný celek *,
c) státní fond *,
d) příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz * poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo
e) školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona *,
s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky.

(Rozdíl mezi mzdou a platem nejlépe vysvětluje předchozí odstavec, pozn. red.)

(4) Mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.

(5) Odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti *.

* Jako obvykle, zákon odkazuje na další místa Sbírky zákonů. Ale rozdíl mezi mzdou a platem je zřejmý. Tedy aspoň teoreticky, prakticky dělají publicisté a komentátoři chyby.

Rozdíl mezi mzdou a platem spočívá v definici podnikatelského sektoru

Deník MF Dnes tvrdí, že „český stát dnes platí celkem 1 100 000 státních zaměstnanců“. Institut Akademie věd ČR napočítal, že „státní rozpočet reguluje a hradí platy zhruba 420 000 osob“, přepočteno na plné úvazky. Někdo se mýlí, rozdíl mezi mzdou a platem evidentně ještě není jasný každému.

Z veřejných rozpočtů jsou financovaní úředníci ministerstev, krajských nebo obecních úřadů, dále zaměstnanci příspěvkových organizací (veřejných škol, nemocnic, poskytovatelů sociálních služeb apod.), vojáci, policisté atd. Nejlépe vysvětlí rozdíl mezi mzdou a platem největší státní podnik, který bývá mylně řazený pod veřejné rozpočty.

„Jsme podnikatelským subjektem, nedostáváme od státu dotace a tudíž se neřídíme ustavením zákoníku práce o platech, ale o mzdě,“ vysvětluje Matyáš Vitík, tiskový mluvčí státního podniku Česká pošta. Také on zkrátka žije z dobrovolně platících zákazníků (respektive z doručených balíků a dopisů), nikoli z povinných odvodů. Jako hraniční případ můžeme hodnotit Českou televizi a Český rozhlas, které také patří do mzdového sektoru, ačkoli profitují především z jakési „daně za televizní a rozhlasový přijímač“.

4 KOMENTÁŘE

  1. Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na zařazení do platové třídy.

    Mám vysokoškolské vzdělání a v rámci své práce vykonávám tyto činnosti: elektronické zpracování dat příslušným orgánům, sestavování rozpočtu obce, závěrečného účtu obce, evidence majetku, zařazování, inventarizace, nákup, prodej, nařízení, vyhlášky a směrnice obce, mzdová agenda (výpočet, výplata a zaúčtování mezd, výpočet a evidence srážek ze mzdy, odvody), jednání, zajišťování daňové agendy, statistické údaje, výkazy, spolupráce s finančním, krajským, pozemkovým a katastrálním úřadem, zdravotní pojišťovnou, Policií ČR, OSSZ, Českým statistickým úřadem a bankami. Vyřizování agendy dotací (od zpracování projektu, podání žádosti, až po závěrečnou zprávu), pozemkový fond obce (nákup, prodej, pronájem, věcná břemena).

    V současné době jsem zařazena do 10. platové třídy, myslím si, že bych měla být zařazena do 11. platové třídy.

    • Siolo, zaměstnanců v platovém sektoru není „ani milion“. Tedy podle Národohospodářského ústavu AV ČR, kde předloni napočítali ve veřejné sféře 935 tisíc osob. Přitom „jenom“ zhruba 420 tisíc zaměstnanců je placeno přímo státním rozpočtem, tedy daněmi (sociální pracovníci a učitelé v příspěvkových organizacích, policisti, hasiči, vojáci, úředníci apod.); poměrně velká část populace čerpá peníze například ze zdravotních pojišťoven, respektive nemocenského pojištěnílékaři, sestry apod. ve veřejných nemocnicích. Každopádně „nepodnikatelský“ sektor celkově živí přibližně pětinu všech tuzemských zaměstnanců.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno