decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Zákoník práce od 1.1.2017 včetně shrnutí

Rovnoprávnost, demokracie, slušnost – samá vzletná slova, která v České republice oficiálně vyznáváme. Volíme přece svoje poslance a senátory, hanebnost můžeme žalovat před soudem a pro darebáky máme policii. Ovšem většina občanů musí chodit do zaměstnání, aby vydělala na svoje základní životní potřeby a našetřila na starobní důchod. Ve firmách přitom nepanuje demokracie, a někdy ani základní slušnost. Zaměstnavatel má vůči svému personálu nadřízené postavení, čehož může zneužívat. Proto existuje zákoník práce, od 1.1.2017 pořádně buclatý.

Vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem

V ideálním světě stačí partnerům čestné slovo, v drsnější realitě ale musíme důležité svazky formálně zaznamenat a podepsat. Zákoník práce od 1.1.2017 chrání především zaměstnance v takzvaném pracovním poměru, kteří mají podepsanou plnohodnotnou pracovní smlouvu. Existují také dvě méněcenné dohody: o provedení práce, nebo o pracovní činnosti. V obou případech dostává zaměstnanec peníze formou „odměny z dohody“. Podle zákona nemá právo na mzdu, plat, příplatky, pevný rozpis služeb, ani dovolenou.

Pracovní doba a výjimečné přesčasy

Většina zaměstnanců vydělává od pondělí do pátku, vždycky 8 hodin denně, neboli 40 hodin týdně. Zákonné právo na kratší směny mají lidé ve vícesměnném nebo nepřetržitém režimu (38,75, respektive 37,5 hod.), dále taky například horníci (37,5 hod.). Přesčasy pochopitelně dělat můžeme, v krizových dobách dokonce musíme, ale jenom do jisté míry (obvykle 150 hod./rok). Při velmi pružném programu, třeba když střídáme krátké a dlouhé týdny, vyrovnáváme celkovou bilanci takzvaným fondem pracovní doby.

Mzda, plat, příplatky, náhrady a renta

Soukromé společnosti (například s.r.o., a.s.) vyplácejí zaměstnancům mzdu. Veřejný sektor (stát, samosprávy, běžné příspěvkové organizace) odměňuje svůj personál platem. V obou případech máte nárok na příplatky nebo náhradní volno, pokud děláte přesčasy, víkendové, noční a sváteční šichty, dále taky za ztížené prostředí (prašnost, hluk, chemikálie apod.). Zákoník práce od 1.1.2017 přiznává speciální bonus vedoucím pracovníkům ve veřejném sektoru.

Při služební cestě, čtyřdenní a delší nemoci, nebo kvůli zničenému zdraví vyplácí zaměstnavatel náhrady (za ušlou mzdu, respektive na jídlo, ubytování a pohonné hmoty), případně doživotní rentu (kvůli snížené výkonnosti a horšímu uplatnění).

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Legální zaměstnavatel svým svěřencům popíše hrozící rizika a vysvětlí, jak řešit pesimistické scénáře. Respektuje omezené schopnosti každého zaměstnance, takže ukládá pouze přiměřené úkoly. Pokud nelze rizika zcela vyloučit, nebo dochází k rychlému znečištění obleku, bezplatně poskytuje patřičné pomůcky: například boty, přilby, chrániče, brýle apod.

Zotavovací, mateřská a rodičovská dovolená

Pokud projdou návrhy pravicových stran, zaměstnavatel bude moci svému dělníkovi nařídit: „Pracuj pro mě každý den 10 hodin, celý kalendářní rok, včetně víkendů a státních svátků.“ Ale zákoník práce od 1.1.2017 zůstává stále ještě poměrně socialistický. Kmenový zaměstnanec má právo, aby odpočíval o víkendech, státních svátcích a také o dovolené, která trvá minimálně 4 týdny ročně. Otec nebo matka novorozence dostane také mateřské a následně rodičovské volno. (Příbuznými tématy jsou peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek.)

Zákoník práce od 1.1.2017 kompletně ZDE

Důchody v roce 2018 zůstávají (ne)spravedlivé

Víte, která pojišťovna je v tuzemsku největší? No přece samotný český stát! Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) vybírá od zaměstnanců, zaměstnavatelů a živnostníků pojištění, ze kterého následně vyplácí důchody. Podobně jako když platíme soukromému finančnímu ústavu, aby nám potom pomohl, pokud nám třeba vyhoří dům. Ovšem abychom dostávali vysoké důchody v roce 2018 („pojistné plnění“), musíme splňovat 2 podmínky:

  1. Dostatečně dlouho a hodně jsme platili pojištění.
  2. Zažíváme „pojistnou událost“ (vysoký věk, pokles pracovní schopnosti kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu, nebo úmrtí blízké osoby – manžela, manželky, rodiče, osvojitele).

Pozor! Důchody nepatří mezi sociální dávky, které fungují pouze na solidárním principu a uspokojují základní potřeby chudých občanů, nebo mladých domácností (například příspěvky na rodičovství, na bydlení apod.).

Všechny základní a odvozené důchody v roce 2018

Každý důchod má „solidární“ a „zásluhovou“ složku

Stát vyplácí pojistnou dávku tak, že vlastně kombinuje „rovnostářský“ a „konkurenční“ princip. Každému pojištěnci, který splnil podmínky, dává základní složku podle aktuální průměrné mzdy v České republice (například penzisté letos dostávají 9 % z 28 232 Kč, zaokrouhlených na celé desetikoruny nahoru = 2 550 Kč). Takže máme svoje jisté, i když třeba celý život pracujeme v užitečných, ale špatně placených sociálních službách. Navrch připočítáváme ještě motivační složku podle toho, kolik pojištěnec zaplatil (obvykle rozhoduje hrubý plat).

Co kdyby všichni dostávali úplně stejnou penzi?

Velké vášně vyvolává valorizace penzí v roce 2018. „Celý život jezdím po republice a prodávám vlastnoručně vyšívané oblečky pro děti. Teď dostanu minimální starobní důchod 3 320 Kč! Výsměch,“ naříká jedna čtenářka. „Valorizace důchodů má vykrývat zdražování základního zboží, bydlení, energií a služeb, takže by všichni měli dostat přidáno stejně,“ navrhuje další seniorka. (Svůj názor přidejte do diskusního fóra níže, věcnou diskusí kultivujeme sebe i společnost!)

Naproti tomu jeden vysoce produktivní občan namítl, že není spravedlivé, když dostává důchod jenom ve výši 19 % svého bývalého příjmu, zatímco průměrná výše penze činí 44 % průměrného hrubého příjmu (57 % čisté mzdy). Ústavní soud souhlasil, že tady rovnostářský princip vlastně vedl k nerovnosti naruby. Jak vnímáte spravedlnost vy? Revolucionář Ernesto Che Guevara v minulém století na Kubě zavedl příjmový strop, což vedlo k propadu ekonomiky. Některé státy (hlavně Finsko) nyní zvažují jiný model: nepodmíněný základní příjem pro všechny.

Výpověď z pracovního poměru, ze strany zaměstnance

Mzdy a platy živí většinu domácností, nepřímo taky důchodce a sociální slabé občany. Zaměstnavatel však bývá mnohem silnější než zaměstnanec a nabídka lidské pracovní síly několikanásobně převyšuje počet volných míst. Teoreticky hrozí, že kapitalista využije svojí moci, sebere veškerý zisk a dělníkovi nechá jenom drobek. Stát proto stojí spíše na straně námezdní síly, ale regulace nepřehání. Například výpověď z pracovního poměru trvá obvykle 2 celé kalendářní měsíce, ze strany zaměstnance i zaměstnavatele však může zaznít sbohem okamžitě!

Důležitou zprávu musíme vždycky předat písemně

Zákoník práce (č. 262/2006 Sb.) řeší nejprve formu: Stejně jako máme na papíře pracovní smlouvu, také výpověď platí jenom písemně. V případě, že dává zaměstnavatel svému podřízenému padáka, musí jasně popsat důvod. Stačí například „nadbytečnost“ konkrétního člověka kvůli zefektivňování podniku, pokud adresát není v ochranné době (kvůli pracovní neschopnosti, veřejné funkci, těhotenství, rodičovské a mateřské dovolené, nezpůsobilosti pro noční směny apod.). Výpověď ze strany zaměstnance žádnou příčinu obsahovat nemusí. Můžeme prostě jenom oznámit, že končíme.

Výpovědní doba obvykle trvá od prvního dne následujícího kalendářního měsíce, do konce přespříštího kalendářní měsíce. PŘÍKLAD: Výpověď z pracovního poměru byla písemně předána v průběhu ledna, takže máme „padla“ posledního března. Pokud ale třeba propuštěná zaměstnankyně ještě během února otěhotní, obyčejně počkáme na konec ochranné lhůty (typicky na závěr rodičovské dovolené). Teprve potom doběhne zbytek výpovědní doby.

Výpověď z pracovního poměru kvůli trestnému činu apod.

Zaměstnavatel může okamžitě vyhodit člověka, který dostal za úmyslný trestný čin více než rok vězení „na tvrdo“, anebo velmi závažně porušil právní předpisy, související se zaměstnáním. Ani v takových případech však nelze vykopnout těhotnou kolegyni, ženu na mateřské dovolené, nebo člověka na rodičovské dovolené.

Výpověď ze strany zaměstnance pro nezaplacenou mzdu

Svoje místo smíte okamžitě opustit, pokud podle poskytovatele pracovně-lékařských služeb nemůžete dále vykonávat svoje zaměstnání a během 15 dnů nedostane vhodnější místo. Stejnou příležitost máte, pokud vám zaměstnavatel dluží mzdu, plat anebo jejich část déle než 15 dnů po splatnosti, tedy po 15. dni přespříštího kalendářního měsíce (například peníze za leden nedostanete ani 15. března). V takových případech navíc získáváte nárok na náhradu mzdy za čas, který by odpovídal normální výpovědní lhůtě, ve výši svého průměrného výdělku.

Okamžitá výpověď kvůli zdravotním problémům nebo nezaplacené mzdě má však podmínku. Zaměstnanec musí příležitost využít nejpozději 2 měsíce poté, co svůj motiv zjistil a maximálně 1 rok poté, co důvod vznikl. Následně nárok na okamžitou výpověď ze strany námezdního pracovníka zaniká. PŘÍKLADY: Zaměstnanec ani 15. března nedostane lednovou mzdu, nebo příplatek za přesčasy apod.

  1. Pokud svoje právo na okamžitou výpověď zná, musí svůj záměr písemně oznámit nejpozději do 2 měsíců.
  2. Pokud svoje právo zjistí později, dvouměsíční lhůta začíná běžet dnem, kdy informaci získal.
  3. Pokud svoje právo na okamžitou výpověď nezná a nečinně nechá uplynout 1 rok, má smůlu.

Příspěvek na zaměstnávání OZP 2017

Postižení lidé mají ve státní pokladně několik přihrádek: invalidní důchod, řadu sociálních dávek, v těžkých případech příspěvky na péči, mobilitu a zvláštní pomůcku. Kdo přišel o zdraví kvůli svojí profesi, může dostávat doživotní rentu od zaměstnavatele. Ale nikdo nechce zůstat nadosmrti doma, pasivní a osamělý. Touha po tvůrčí činnosti, vlastní užitečnosti a společenském životu patří k lidské přirozenosti. Proto stát ponouká úspěšné firmy, aby přijímaly osoby se zdravotním postižením (OZP), anebo vyplácí příspěvek na zaměstnávání OZP.

Chráněné místo a dotaci schvaluje Úřad práce

Podrobnosti najdeme zákoně č. 435/2004 Sb. (o zaměstnanosti) a prováděcí vyhlášce č. 518/2004 Sb., kterou vydal garant celého systému: Ministerstvo práce a sociálních věcí. Vysvětleme ještě další kompetence a názvosloví. Úřad práce potvrzuje takzvaná chráněná pracovní místa a vyplácí příspěvek na zaměstnávání. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ, v Praze PSSZ, v Brně MSSZ) uznává status OZP, který rozlišuje do třech kategorií:

  1. invalida třetího stupně („osoba s těžším zdravotním postižením“)
  2. invalida druhého nebo třetího stupně
  3. osoba zdravotně znevýhodněná

Příspěvek na zaměstnávání OZP v roce 2017

Úspěšný žadatel musí na chráněných místech zaměstnávat více než 50 % svého personálu, přičemž osobu s těžším zdravotním postižením můžeme započítat třikrát. Příspěvek na zaměstnávání OZP 2017 činí maximálně 75 % mzdových nákladů, včetně zákonem předepsaných sociálních a zdravotních odvodů (celé „super-hrubé mzdy“), nepočítáme však například naturální mzdu. Samozřejmě existuje dotační strop: 8 800 Kč (výjimečně kvůli dalším nákladům + 2 700 Kč) měsíčně pro invalidy a 5 000 Kč (výjimečně + 1 000 Kč) pro osobu, která byla uznaná jako „pouze“ zdravotně znevýhodněná.

Přijměte postižené, nebo zaplaťte odpustek

Chráněné dílny jednak čerpají příspěvek na zaměstnávání OZP, ale zároveň mají uměle zvýšenou poptávku. Pokud totiž na pracovní smlouvy zaměstnáváte více než 25 lidí, musíte splnit jednu z následujících podmínek, eventuálně jejich kombinaci:

  1. 4 % vašeho personálu tvoří postižení (takže například 4 osoby z celkového počtu 100 kolegů).
  2. Od podporovaných chráněných dílen koupíte zboží nebo služby, jejichž hodnotu bez DPH vydělíte 7násobkem průměrné tuzemské mzdy * a vyjde počet OZP, kteří vám mohou „chybět“. Tady však platí jistá omezení.
    1. „Odpuštěný“ počet OZP nesmí přesahovat počet postižených, které zaměstnává dodavatel.
    2. Chráněná dílna takto může prodat maximálně zboží v hodnotě, která odpovídá 36násobku průměrné tuzemské mzdy ** za každou postiženou osobu zaměstnanou v předchozím kalendářním roce (například pokud jsem vloni zaměstnával 3 lidi, z toho 2 OZP a průměrná tuzemská mzda byla 27 000 Kč, letos smím takhle vydělat celkem 2 x 36 x 27 000 Kč).
  3. Za každého chybějícího postiženého odvedete do státní pokladny částku, rovnou 2,5násobku průměrné tuzemské mzdy *.

POZOR! Průměrná tuzemská mzda se tady počítá z prvních třech kvartálů aktuálního kalendářního roku * nebo předešlého kalendářního roku **, viz příslušné právní předpisy!

- PAGE 1 OF 33 -

Next Page ⇀

loading
×