decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Zajišťovací příkaz podle zákona a berňáku

Milujete svoji vlast a chcete makat, abyste byli užiteční. Tak založíte firmu. Dlouhá léta dřete, sloužíte zákazníkům, pokorně odvádíte státu daně, dokonce najmete zaměstnance, kterým platíte slušné mzdy – zatímco sami skoro vůbec neodpočíváte. A potom jednoho dne zjistíte, že vám Finanční správa zablokovala bankovní účty! Bez varování, bez adresného vysvětlení, aniž by vás předtím trpělivě vyslechla! Úředníci vydali takzvaný zajišťovací příkaz, protože mají „odůvodněnou obavu“, že vaše firma možná – třeba – snad podvádí na daních!

Omylů podle Ministerstva financí ubývá

Ano, český stát občas přidusí poctivou a užitečnou firmu, protože nějací nevolení úředníci uplatní presumpci viny. „Každý daňový subjekt, který se vlivem zajišťovacího příkazu dostal do problémů, aniž by se podílel na podvodném jednání, je pro mne velmi obtížně přijatelným mementem,“ přiznal bývalý ministr financí Andrej Babiš (hnutí ANO).

Údajně zpřísnil pravidla, podle kterých mohou kontroloři podezřelou firmu skřípnout. V roce 2015 vydali zajišťovací příkaz 1605krát, celkem na 3,6 miliardy Kč. V roce 2016 udělali totéž 1561krát, tentokráte šlo o 3,3 miliardy Kč. Údajně také „výrazně“ ubylo zabavených prostředků, které stát musel následně firmám vrátit, protože podezření nebylo potvrzeno.

Zajišťovací příkaz vyplývá ze dvou právních předpisů

Babiš také upozornil, že kladivo na potenciální podvodníky uplatňovala už minulá vláda. „Je-li odůvodněná obava, že daň, u které dosud neuplynul den splatnosti, nebo daň, která nebyla dosud stanovena, bude v době její vymahatelnosti nedobytná, nebo že v této době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi, může správce daně vydat zajišťovací příkaz,“ říká zákon č. 280/2009 Sb., známý jako daňový řád. Kontroverzní institut tam dostal prostor v paragrafech 167 až 169.

Úředníci mají díky Sbírce zákonů pravomoc, aby zabavovali velké majetky a ověřovali svoje teoretické obavy prakticky okamžitě, jakmile červíček pochybností najde „důvod“, aby políbil byrokratické razítko. „U daně, která nebyla dosud stanovena, stanoví výši zajišťované částky správce daně podle vlastních pomůcek,“ povoluje zákon. Přitom: „Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz vykonatelný okamžikem oznámení daňovému subjektu.“

Ještě přísnější ustanovení najdeme v § 103 zákona č. 235/2004 Sb. (o DPH): „Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz účinný a vykonatelný okamžikem jeho vydání. Správce daně současně s vydáním zajišťovacího příkazu učiní pokus vyrozumět vhodným způsobem daňový subjekt o vydání zajišťovacího příkazu a sepíše o tom úřední záznam.“

Státní kasa versus zbytečně zničené firmy a lidské osudy

Finanční správa obstavila majetek například firmám VHS – ROPA plus, spol. s r.o. a Českomoravská olejářská komanditní společnost, které následně našly zastání před soudem. Jenomže škody nelze napravit pouhou omluvou, někdy úplně nestačí ani vrácení zabavených peněz, protože paralyzovaný podnik mezitím nemohl obsluhovat zákazníky, splácet závazky, a v krajním případě proto zbankrotuje. Obávaný úřední postup dostává přezdívky jako „daňový džihád“, „kombajn“ apod.

Finanční úřady dříve vydaly kolem 100 zajišťovacích příkazů za rok. Nyní existují tisíce případů. Před soudem však stále častěji vyhrávají poškozené firmy. Hon finanční správy na daňové podvodníky totiž likviduje zejména poctivé podniky,“ nabízí svoje služby advokátní kancelář Luštík a Luštíková.

Účtenkovka neboli Účtenková loterie: pravidla

Úspěšní občané musejí platit daně, abychom mohli provozovat veřejné školy a nemocnice pro chudé děti nebo seniory. Český stát vybírá odvody prostřednictvím úřadů a proti rebelům nasazuje Policii. Nově vyzývá taky každého spotřebitele, aby pomohl kontrolovat a vymáhat dodržování zákonů. Ba co více, takzvaná Účtenkovka neboli účtenková loterie funguje jako soutěž, plná lákavých cen! Ochotný občan může vyhrát automobil a pořádný ranec peněz, pokud pošle kontrolu například na svůj oblíbený obchůdek! Popišme důvody, pravidla a odměny.

Účtenkovka zajistí důkazní materiál bernímu úřadu

Většina podnikatelů musí státu odvádět daně ze zisku, případně ještě za používání silnic, a především ze spotřeby svých zákazníků (hlavně DPH). Proto povinně odevzdávají písemné přiznání, kde porovnávají svoje příjmy a výdaje (eventuálně takzvané paušály). Vzpurný obchodník teoreticky může svoji velkou tržbu zamlčovat, aby vypadal jako chudák a nemusel nic platit. Prakticky však musí vydávat zákazníkům faktury, které složí jako doklad finanční transakce.

Účtenková loterie jistě motivuje řadu spotřebitelů, aby zdánlivě zbytečný papírek neházeli do koše, ale poslali státu! Finanční úřad potom bude moci zkontrolovat, jestli příjemce platby skutečně transakci přiznal a zdanil, anebo zamlčel. Takhle berňák možná objeví „podvodníky“, kterým následně napaří pokuty, abychom měli prostředky na veřejné služby – a taky odměny pro „práskače“.

Účtenková loterie ještě v roce 2017 nadělí miliony a automobily

Účtenkovka dostane podobu webového portálu a zároveň bude fungovat prostřednictvím fyzických náběrových míst, ovšem adresy zatím ještě neznáme. Každopádně snaživý občan může platbu oznámit, případně doklad odevzdat státu. Účtenková loterie začne v listopadu roku 2017 a vyvrcholí slosováním vždycky v 15. den daného kalendářního měsíce, načež budou pokaždé rozdány následující výhry:

  • 1 000 000 Kč
  • automobil v hodnotě 400 000 Kč
  • 300 000 Kč
  • 200 000 Kč
  • 100 000 Kč
  • 20 x 20 000 Kč
  • 1 000 x 1 000 Kč
  • 20 000 x 100 Kč

Účtenková loterie tedy každý měsíc potěší dohromady 21 025 lidí, ovšem velká většina dostane „jenom“ po stokoruně. Ročně stát rozdá zhruba 65 milionů Kč, provozovatel elektronické Účtenkovky (firma Wincor Nixdorf International) dostane dalších zhruba 12,5 milionu Kč. Prohrají podnikaví neplatiči daní, kteří neoptimalizují svoje výdaje tak chytře jako vynálezce loterie, finanční šibal, velkopříjemce dotací a řepkový baron Andrej Babiš.

Důchody v roce 2018 zůstávají (ne)spravedlivé

Víte, která pojišťovna je v tuzemsku největší? No přece samotný český stát! Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) vybírá od zaměstnanců, zaměstnavatelů a živnostníků pojištění, ze kterého následně vyplácí důchody. Podobně jako když platíme soukromému finančnímu ústavu, aby nám potom pomohl, pokud nám třeba vyhoří dům. Ovšem abychom dostávali vysoké důchody v roce 2018 („pojistné plnění“), musíme splňovat 2 podmínky:

  1. Dostatečně dlouho a hodně jsme platili pojištění.
  2. Zažíváme „pojistnou událost“ (vysoký věk, pokles pracovní schopnosti kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu, nebo úmrtí blízké osoby – manžela, manželky, rodiče, osvojitele).

Pozor! Důchody nepatří mezi sociální dávky, které fungují pouze na solidárním principu a uspokojují základní potřeby chudých občanů, nebo mladých domácností (například příspěvky na rodičovství, na bydlení apod.).

Všechny základní a odvozené důchody v roce 2018

Každý důchod má „solidární“ a „zásluhovou“ složku

Stát vyplácí pojistnou dávku tak, že vlastně kombinuje „rovnostářský“ a „konkurenční“ princip. Každému pojištěnci, který splnil podmínky, dává základní složku podle aktuální průměrné mzdy v České republice (například penzisté letos dostávají 9 % z 28 232 Kč, zaokrouhlených na celé desetikoruny nahoru = 2 550 Kč). Takže máme svoje jisté, i když třeba celý život pracujeme v užitečných, ale špatně placených sociálních službách. Navrch připočítáváme ještě motivační složku podle toho, kolik pojištěnec zaplatil (obvykle rozhoduje hrubý plat).

Co kdyby všichni dostávali úplně stejnou penzi?

Velké vášně vyvolává valorizace penzí v roce 2018. „Celý život jezdím po republice a prodávám vlastnoručně vyšívané oblečky pro děti. Teď dostanu minimální starobní důchod 3 320 Kč! Výsměch,“ naříká jedna čtenářka. „Valorizace důchodů má vykrývat zdražování základního zboží, bydlení, energií a služeb, takže by všichni měli dostat přidáno stejně,“ navrhuje další seniorka. (Svůj názor přidejte do diskusního fóra níže, věcnou diskusí kultivujeme sebe i společnost!)

Naproti tomu jeden vysoce produktivní občan namítl, že není spravedlivé, když dostává důchod jenom ve výši 19 % svého bývalého příjmu, zatímco průměrná výše penze činí 44 % průměrného hrubého příjmu (57 % čisté mzdy). Ústavní soud souhlasil, že tady rovnostářský princip vlastně vedl k nerovnosti naruby. Jak vnímáte spravedlnost vy? Revolucionář Ernesto Che Guevara v minulém století na Kubě zavedl příjmový strop, což vedlo k propadu ekonomiky. Některé státy (hlavně Finsko) nyní zvažují jiný model: nepodmíněný základní příjem pro všechny.

Výpočet DPH – kalkulačka pro plátce i poplatníky

Nejdůležitější daň dopadá stejně na důchodkyni, která nakupuje zlevněné potraviny v supermarketu, jako na miliardáře v luxusní restauraci. Daň z přidané hodnoty totiž platíme za spotřebu, bez ohledu na svoje sociální postavení. Zákonodárci sice zavedli poněkud matoucí názvosloví, ale nikoho neoblafnou. Nejdříve vysvětíme princip daně na praktickém příkladu a potom provedeme konkrétní výpočet DPH, kalkulačka ukáže výsledek libovolného zadání.

Plátce odvede státu daň, kterou hradí spotřebitel

Každý podnikatel – výrobce, poskytovatel služby nebo obchodník – musí přidělit svojí práci přiměřenou cenu. Například zemědělec prodá supermarketu zeleninu za 100 Kč, aby nadnárodní řetězec nabízel stejné zboží za 200 Kč. V obou případech činí takzvaná přidaná hodnota 100 Kč (pěstitel účtuje 100 Kč, obchodník přihodí dalších 100 Kč). Máme tedy základní informaci pro výpočet DPH, kterou tady spočítáme ve snížené sazbě 15 %.

  1. Předpokládejme, že obrat malého zemědělce za posledních 12 kalendářních měsíců přesáhl milion korun. Podle zákona se tedy povinně stává plátcem DPH. Ke stokorunové ceně svojí zeleniny připočítává 15 % (15 Kč), které odvede státu a naúčtuje svému odběrateli.
  2. Pomyslný supermarket přidá k dosavadní ceně (115 Kč) svoji přidanou hodnotu (100 Kč), ke které povinně přihodí dalších 15 % (15 Kč) jako daň. Celkově vyjde 230 Kč, které kompletně zaplatí spotřebitel neboli poplatník DPH – lhostejno, zda chudá důchodkyně, nebo miliardář.
  3. Takzvaní „plátci“ (producent, obchodník) uvedenou daň z přidané hodnoty (celkem 30 Kč) vůbec platit nemusejí, ani částečně. Například pomyslný supermarket – DPH na vstupu od dodavatele (15 Kč) odečte z celkové DPH na výstupu k odběrateli (30 Kč) a státu odvede jenom 15 Kč.

Pro výpočet DPH poslouží jednoduchá kalkulačka

Takzvaný plátce ve skutečnosti vyvázne nejlépe. Případnou daň, kterou zaplatil dodavateli, může nárokovat jako odpočet v rámci daňového přiznání. Proto se někteří podnikatelé stávají plátci dobrovolně, ačkoli nutně nemusejí (za uplynulých 12 kalendářních měsíců nepřesáhli obrat 1 000 000 Kč). Potom teoreticky můžou nakupovat nezdaněné zboží i pro osobní potřebu, nebo pro příbuzné a přátele, formálně ovšem pro svůj byznys. Kolik takhle ušetří?

V následující kalkulačce můžete provést vlastní výpočet DPH. Pro různé produkty a služby platí podle zákona č. 235/2004 Sb. různé sazby (základní 21 %, první snížená 15 %, druhá snížená 10 %), což rozebíráme ve speciálním článku pod TÍMTO odkazem. Do oranžového políčka napište částku (pouze číslo), abyste níže uviděli daňové podíly, anebo celkové zdaněné částky. Kalkulačka zaokrouhluje oběma zákonem povolenými způsoby – na celá čísla a na dvě desetinná místa, podle speciálních koeficientů.

- PAGE 1 OF 21 -

Next Page ⇀

loading
×