decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Příplatek za ztížené pracovní prostředí: pozor!

Obraťme staré známé úsloví, že bez práce nejsou koláče. Zaměstnanec totiž za svoje úsilí musí dostat zaplaceno. V České republice máme sazby takzvané zaručené mzdy, stupňované podle obtížnosti vykonané činnosti. Navíc ještě existuje povinný příplatek za ztížené pracovní prostředí, případně také za přesčas, sváteční, noční nebo víkendovou směnu, za osobní iniciativu a vedení kolektivu (více ZDE). Tady probereme první uvedenou kompenzaci.

  • POZOR: Zákoník práce rozlišuje mezi mzdou a platem.
  • Zaměstnanci dostávají v soukromých společnostech mzdu, ve veřejném sektoru plat.
  • V obou oblastech počítáme příplatek za ztížení pracovní prostředí jinak.

U soukromníka aspoň 10 % minimální mzdy za každý ztěžující vliv

Soukromým společnostem je adresováno nařízení vlády č. 567/2006 Sb., kde stojí: „Výše příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí za každý ztěžující vliv podle § 6 odst. 2 nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy (…).“ Příklad?

  • Základní sazba minimální mzdy je aktuálně 11 000 Kč/měsíc, respektive 66 Kč/hod.
  • Pokud hodinu pracujete ve velmi hlučném prostředí, dostanete jako kompenzaci minimálně 6,6 Kč/hod.
  • Pokud čelíte například ještě prašnosti a vibracím, příplatek za ztížené pracovní prostředí násobíme třemi.
  • Všechny problematické vlivy najdeme v § 6 odst. 2 zmíněného vládního nařízení.

Desetinu minimální mzdy navíc byste měli dostat za každý následující vliv: prach, chemické látky, směsi chemických látek, riziko chemické karcinogenity, hluk, vibrace, špatné mikroklimatické podmínky, biologičtí činitelé nebo jejich zdroje a přenašeči (například Argentinská nemoc, virus Ebola, virus opičích neštovic atd.), zvýšený tlak, radiace, pracoviště určené pro léčení infekční onemocnění.

Vládní nařízení definuje jednotlivé vlivy poměrně podrobně a odkazuje přitom na právní předpis, který není přítomen na Portálu veřejné správy (č. 178/2001 Sb.). Osobně doporučuji, abychom takové detaily řešili jenom v krajní situaci a vyjednávali přátelským tónem. Solidní a prosperující zaměstnavatel poskytne příplatek za ztížené pracovní prostředí, i když třeba prašnost není „vyšší než trojnásobek hodnoty přípustného expozičního limitu“.

Příplatek za ztížené pracovní prostředí ve veřejném sektoru

Příspěvkovým organizacím, obecním školám, státním nemocnicím a dalším veřejným organizacím je adresováno nařízení vlády č. 564/2006 Sb. Tam nejdříve stojí: „Výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí 400 až 1 400 Kč měsíčně.“ Vláda přitom odkazuje na stěžující vlivy, které platí také pro soukromé firmy (vizte předešlou kapitolu). Ovšem potom přidává ještě jeden, zvláštní příplatek za ztížené pracovní prostředí, který určuje zaměstnavatel podle rozpětí „pro příslušnou skupinu prací“.

  1. skupina 400 až 1 000 Kč
  2. skupina 600 až 2 000 Kč
  3. skupina 1 000 až 5 000 Kč
  4. skupina 1 500 až 6 000 Kč
  5. skupina 2 000 až 8 000 Kč

Podrobnosti najdeme v příloze č. 7 stejného vládního nařízení. Svoje místo tam mají náročné pedagogické, zdravotnické, vězeňské, vojenské, policejní nebo dělnické činnosti. Příklad?

  • Zdravotní sestra pracuje na infekčním úseku, zaměstnavatel stanoví příplatek za ztížené pracovní prostředí 400 až 1 400 Kč.
  • Tato pracovnice zároveň soustavně poskytuje zdravotní službu na oddělení urgentního příjmu, takže čelí značné neuropsychické zátěži, patří do II. skupiny prací a dostane ještě zvláštní příplatek 600 až 2 000 Kč.
  • Podle názoru zaměstnavatele tedy uvedená sestra dostane dohromady 1 000 až 3 400 Kč měsíčně navíc, „jenom“ protože působí na rizikovém pracovišti (+ tabulkový plat a eventuálně další příplatky).

Zákoník práce od 1.1.2017 včetně shrnutí

Rovnoprávnost, demokracie, slušnost – samá vzletná slova, která v České republice oficiálně vyznáváme. Volíme přece svoje poslance a senátory, hanebnost můžeme žalovat před soudem a pro darebáky máme policii. Ovšem většina občanů musí chodit do zaměstnání, aby vydělala na svoje základní životní potřeby a našetřila na starobní důchod. Ve firmách přitom nepanuje demokracie, a někdy ani základní slušnost. Zaměstnavatel má vůči svému personálu nadřízené postavení, čehož může zneužívat. Proto existuje zákoník práce, od 1.1.2017 pořádně buclatý.

Vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem

V ideálním světě stačí partnerům čestné slovo, v drsnější realitě ale musíme důležité svazky formálně zaznamenat a podepsat. Zákoník práce od 1.1.2017 chrání především zaměstnance v takzvaném pracovním poměru, kteří mají podepsanou plnohodnotnou pracovní smlouvu. Existují také dvě méněcenné dohody: o provedení práce, nebo o pracovní činnosti. V obou případech dostává zaměstnanec peníze formou „odměny z dohody“. Podle zákona nemá právo na mzdu, plat, příplatky, pevný rozpis služeb, ani dovolenou.

Pracovní doba a výjimečné přesčasy

Většina zaměstnanců vydělává od pondělí do pátku, vždycky 8 hodin denně, neboli 40 hodin týdně. Zákonné právo na kratší směny mají lidé ve vícesměnném nebo nepřetržitém režimu (38,75, respektive 37,5 hod.), dále taky například horníci (37,5 hod.). Přesčasy pochopitelně dělat můžeme, v krizových dobách dokonce musíme, ale jenom do jisté míry (obvykle 150 hod./rok). Při velmi pružném programu, třeba když střídáme krátké a dlouhé týdny, vyrovnáváme celkovou bilanci takzvaným fondem pracovní doby.

Mzda, plat, příplatky, náhrady a renta

Soukromé společnosti (například s.r.o., a.s.) vyplácejí zaměstnancům mzdu. Veřejný sektor (stát, samosprávy, běžné příspěvkové organizace) odměňuje svůj personál platem. V obou případech máte nárok na příplatky nebo náhradní volno, pokud děláte přesčasy, víkendové, noční a sváteční šichty, dále taky za ztížené prostředí (prašnost, hluk, chemikálie apod.). Zákoník práce od 1.1.2017 přiznává speciální bonus vedoucím pracovníkům ve veřejném sektoru.

Při služební cestě, čtyřdenní a delší nemoci, nebo kvůli zničenému zdraví vyplácí zaměstnavatel náhrady (za ušlou mzdu, respektive na jídlo, ubytování a pohonné hmoty), případně doživotní rentu (kvůli snížené výkonnosti a horšímu uplatnění).

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Legální zaměstnavatel svým svěřencům popíše hrozící rizika a vysvětlí, jak řešit pesimistické scénáře. Respektuje omezené schopnosti každého zaměstnance, takže ukládá pouze přiměřené úkoly. Pokud nelze rizika zcela vyloučit, nebo dochází k rychlému znečištění obleku, bezplatně poskytuje patřičné pomůcky: například boty, přilby, chrániče, brýle apod.

Zotavovací, mateřská a rodičovská dovolená

Pokud projdou návrhy pravicových stran, zaměstnavatel bude moci svému dělníkovi nařídit: „Pracuj pro mě každý den 10 hodin, celý kalendářní rok, včetně víkendů a státních svátků.“ Ale zákoník práce od 1.1.2017 zůstává stále ještě poměrně socialistický. Kmenový zaměstnanec má právo, aby odpočíval o víkendech, státních svátcích a také o dovolené, která trvá minimálně 4 týdny ročně. Otec nebo matka novorozence dostane také mateřské a následně rodičovské volno. (Příbuznými tématy jsou peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek.)

Zákoník práce od 1.1.2017 kompletně ZDE

BOZP: pracovní oděv, obuv a pomůcky

Skoro polovina tuzemských zaměstnanců působí v průmyslu a zemědělství, kde hrozí úrazy kvůli těžkým strojům a chemikáliím. Ale také v terciárním sektoru lidé riskují – například zdravotníci, učitelé v laboratořích, nebo turističtí průvodci. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) zabírá velkou část našeho právního řádu. Pokud nelze vyloučit nadměrný prach, hluk, škodlivé látky a podobné nástrahy, vzniká nárok na speciální příplatek. Někteří zaměstnavatelé musejí svému personálu zajistit navíc ještě pracovní oděv, obuv a odpovídající pomůcky.

BOZP neboli bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Detaily najdeme především v právních předpisech č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), č. 495/2001 Sb. (nařízení vlády o ochranných prostředcích) a č. 432/2003 Sb. (vyhláška o rizikových kategoriích). Zaměstnavatel musí svého svěřence informovat o bezpečnostních aspektech práce, stejně jako o zařazení do příslušné kategorie podle rizika (1., 2., 3., nebo 4. – čím vyšší, tím horší). Nesmí nařídit příliš náročné úkoly člověku, který nemá dostatečné schopnosti. Zapovězené jsou riskantní motivační programy (například finanční prémie pro rychlejší pyrotechniky).

BOZP, čili bezpečnost a ochrana zdraví při práci, ovšem znamená závazky také pro zaměstnance. Musí absolvovat potřebná školení, dodržovat předepsané postupy, používat stanovené pracovní pomůcky, případně také speciální oděv a obuv. Nesmí vstoupit na pracoviště pod vlivem návykových látek, během směny nepožije alkohol, ani nezneužije jiné drogy. Kouřit smí pouze tam, kde nikotinovými výpary nezasáhne nekuřáky. Může také odmítnout práci, která potenciálně ohrožuje život nebo zdraví jakéhokoli člověka.

Nárok na pracovní oděv, obuv a speciální pomůcky

Pokud nelze rizika vyloučit jinak, nebo dochází k rychlému znečištění obleku, zaměstnavatel povinně a bezplatně poskytuje svému chráněnci zvláštní bezpečnostní prostředky. Základní členění záleží na částech těla nebo příslušných oděvech, které potřebujeme obrnit, případně omýt, očistit, dezinfikovat. Vláda dále podrobně rozepisuje, kde používáme jaké pracovní pomůcky. Uveďme tedy hlavní kategorizaci (v závorkách příklady pracovního oděvu nebo obuvi a působiště):

  • hlava (přilba v dolech, stavebnictví, lesnictví, zemědělství, průmyslu),
  • sluch (zátkové chrániče v kovářství, na pile, na letišti)
  • oči a obličej (ochranné brýle při broušení, sváření, kování)
  • dýchací orgány (masky poblíž pece, lepidel, nátěrů)
  • ruce a paže (rukavice ve sklářství, při svařování, řezání masa)
  • nohy (pracovní obuv při demolicích, na lešení, v chemičce)
  • trup a břicho (vesta), potažmo celé tělo (pracovní oděv požárníků)

Kvalitní pracovní oblečení nebo ochranné pracovní pomůcky pořídíte nejlépe u specializovaných prodejců, kteří vám nabídnou výrobky odpovídající zákonným požadavkům.

Celá oblast BOZP ovšem prorůstá naším právním systémem ještě daleko dále. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci jsou pojednávané například taky pod označením č. 258/2000 Sb. (zákon o ochraně veřejného zdraví), č. 309/2006 Sb. (zákon o dalších podmínkách) a v dalších předpisech.

Kdy jsou zavřené supermarkety o svátcích: data

Konečně dostanete volno, chcete dohnat domácí povinnosti, zamíříte proto na nákup – ale brány obchodu jsou zamčeny! Stop. Abyste nezažili rozpačité překvapení, zavčas vám poradíme, kdy jsou zavřené supermarkety. A kdybyste náhodou popletli data, koukněte za roh. I když mají zrovna povinnou pauzu velké samoobsluhy, o svátcích mohou potraviny a další zboží prodávat menší obchodníci. Každopádně nepodléhejme návalům zlosti, už kvůli svému zdraví :-).

Zákon pomáhá prodavačkám a malým českým obchodům

223/2016 Sb. – tohle označení nese zákon o prodejní době, který stanovuje, kdy jsou zavřené supermarkety. Kontroverzní právní předpis především nahrává zaměstnancům, aby skoro všichni mohli doma oslavit Vánoce, Velikonoce nebo českou státnost. Historie přitom ukazuje, že lidé vybojují důstojné pracovní a životní podmínky, jenom pokud drží pospolu. Takže přejme prodavačkám, že mají volno stejně jako drtivá většina populace. Ovšem inkriminovaný „zákaz“ skýtá ještě jednu pointu, známou jako „ochrana národního hospodářství“ neboli „protekcionismus“.

Zákon omezuje pouze prodejny přesahující 200 čtverečních metrů (a taky zastavárny, second-handy a sběrny), které přece většinou patří zahraničním velkokapitalistům (německé Lidl, Kaufland, Billa, Penny Market a Globus, nizozemský Albert, britské Tesco)! Zatímco osamělí hlídači obcházejí zavřené supermarkety, aspoň o svátcích tedy podpořme drobné české nebo moravské živnostníky. Svoje zákazníky totiž mohou normálně uspokojovat menší, obvykle místní obchody (a taky čerpací stanice, lékárny, stejně jako prodejny v dopravních uzlech a zdravotnických zařízeních)!

Kdy jsou zavřené supermarkety? O svátcích jenom někdy

Zákonodárci vybrali pouze některá data, volnotržní ponechali Velký pátek, 1. máj (svátek práce), 5. a 6. červenec (věrozvěsti a Jan Hus) a 17. listopad (boj za svobodu). Kdy jsou zavřené supermarkety o svátcích + připomínané události nebo zvyky:

  • 1. ledna – obnova samostatného českého státu a Nový rok
  • Na Velikonoční pondělí (datum se každoročně mění)
  • 8. května – vítězství nad fašismem
  • 28. září – česká státnost neboli svatý Václav
  • 28. října – vznik samostatného československého státu
  • 24. prosince – Štědrý den, regulace platí teprve od poledne (12:00 hodin)!
  • 25. prosince – 1. svátek vánoční neboli narození Páně
  • 26. prosince – 2. svátek vánoční neboli svatý Štěpán

- PAGE 1 OF 8 -

Next Page ⇀

loading
×