decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Selský rozum: film o Babišovi online, ke stažení

Itálie měla svého Silvia Berlusconiho, Amerika vynesla na vrchol Donalda Trumpa a jeden alfa-samec nyní rozvášňuje taky Českou republiku. Jmenuje se Andrej Babiš. Vlastnil a v budoucnosti možná zase bude řídit gigantickou korporaci Agrofert, která dominuje tuzemskému zemědělství, průmyslu a mediální scéně. Vede politické hnutí ANO, které vládne ministerstvům financí, spravedlnosti, obrany atd. Výrazná osobnost logicky přitahuje pozornost, a proto hned dvakrát vznikl „film o Babišovi“: Matrix AB a Selský rozum. Obě díla můžeme zadarmo získat na internetu (zatím).

Film o Andreji Babišovi byl natočený hned dvakrát

Oba snímky produkovala Česká televize. Poprvé v cyklu Český žurnál, v režii Víta Klusáka (natočil například taky dokumentární sondu Hledá se prezident), pod názvem Matrix AB. Hlavní slovo tam dostává jihomoravský zemědělec Bohumír Rada, který původně viděl v Andreji Babišovi dobrého zákazníka a přesměroval skoro všechnu svoji živočišnou produkci právě do Agrofertu. Na svoji obchodní závislost však doplatil. Kvůli požadavkům velkého odběratele musel zlevňovat, prodělával a nakonec svoji firmu Agro Jevišovice prodal právě Agrofertu.

První „film o Babišovi“ byl veřejnoprávní televizí odvysílaný v roce 2015 a přestože vůči tehdejšímu ministrovi financí vyznívá dosti kriticky, preference politického hnutí ANO nadále spíše rostly, než klesaly.

„Selský rozum“ opět představuje hlavně Bohumíra Radu

Druhý „film o Babišovi“ je veřejně promítaný během volebního roku 2017, na dlouhé propagační šňůře po tuzemských městech. Režiséři Vít Janeček a Zuzana Piussi pojmenovali svoje dílo Selský rozum. Kromě Bohumíra Rady přizvali ještě Jana Bočka, který s Babišem také dříve obchodoval, a rovněž neskončil úplně spokojený. Dále vystupuje například zemědělec František Tomášek (spoluautor zákona o půdě), daňový poradce Jan Rambousek, odborový předák Josef Středula, novináři Jakub Patočka (stejně jako autor tohoto článku řadový člen ČSSD), Zuzana Vlasatá a Táňa Králová – všichni před magnátem varují, nebo hodnotí pracovní podmínky v Agrofertu jako nedobré.

Chemik Igor Piják a potravinářský expert Josef Kameník posuzují vybrané potraviny a shrnují, že drobní podnikatelé dělají lepší práci než velká korporace. Jako vzor rodinného farmáře vystupuje Stanislav Němec, jinak také politik a člen ODS. Bývalá krajská ředitelka České inspekce životního prostředí Jana Moravcová popisuje, jak se kontroly změnily poté, co Ministerstvo životního prostředí začal řídit bývalý zaměstnanec Agrofertu. Reportéři taky zpovídají kroměřížského starostu Jaroslava Němce (hnutí ANO) a úřednici Boženu Ševčíkovou, kteří údajně nechrání tamní životní prostředí před místními továrnami Agrofertu.

Selský rozum obsahuje výpovědi dělníků, kteří údajně pracují v závodech Agrofertu a výplatu pod úrovní minimální mzdy dostávají pouze „na ruku“, zaměstnavatel prý neplatí řádné odvody do státního rozpočtu.

Nejdříve zadarmo on-line, potom aspoň ke stažení

Ani druhý film o Babišovi podle mého názoru nezamíchá stranickými preferencemi, protože srozumitelně a trpělivě nevysvětluje situaci lidem, kteří nejmocnějšímu občanovi České republiky fandí a mnoha okolnostem nerozumí. Autoři bohužel upřednostnili svoje umělecké ambice, takže místo citlivého, důsledného výkladu sestříhali efektní, ale nepřehlednou koláž negativních výroků, které občas vytlačují dramatickou vážnou hudbou (proč?!).

Selský rozum je průběžně různými aktivisty zveřejňovaný a následně „cenzory“ odstraňovaný na serveru youtube.com, stále však zůstává na ulozto.cz pod TÍMTO a TÍMTO odkazem. Kdyby také tam zmizel, dejte vědět do diskusního fóra a zkusím najít jiný, samozřejmě legální zdroj.

Volební kalkulačka 2017: Situace je prostá

Ve svojí lebce nosíte nejcennější počítač na světě, přinejmenším pokud jde o vaše vlastní dobro. Proto zapomeňte na složité ankety, které jsou subjektivním dílem aktivistů. Nejlepší volební kalkulačka 2017 pracuje mezi vašima ušima, stačí, když seřadíte politické subjekty podle následujících informací: Většina kandidátů letos do Poslanecké sněmovny nepronikne; Parlament České republiky zavádí hlavně předpisy, které byly předtím přijaty na úrovni Evropské unie; průměrní zaměstnanci musejí skoro polovinu svého výdělku odevzdávat státu, který následně zvýhodňuje slabé občany.

1. Chcete volit kandidáty, kteří mohou uspět?

O poslanecké mandáty usilují desítky stran, unií a spolků, ale zaboduje málokdo. Pokud nechcete, aby vaše občanská aktivita vyšla nazmar, vyškrtněte relativně bezvýznamné subjekty a zbude jenom hrstka potenciálních favoritů. Podle významných sociologických agentur (CVVMFocusKantar TNS, MédeaMedianSANEP, STEM) mohou získat rozhodující 5% voličskou podporu následující partaje: ANO, ČSSDKDU-ČSL, KSČM, ODSPiráti, SPD (Tomio Okamura), STAN (Starostové a nezávislí) a TOP 09. S ostatními subjekty nemusí tuzemská volební kalkulačka v roce 2017 vůbec počítat.

2. Souhlasíte, aby zákony vznikaly na evropské úrovni?

Český Parlament v současné době hlavně „implementuje“ regulace a směrnice, které byly předtím dojednané jinde: v Evropském parlamentu a Radě EU (kde zasedají národní ministři, tedy i vyslanci naší vlády). Takže ústředním bodem naší volební kalkulačky bude zahraniční politika.

  • Výslovně nebo tiše pro členství v EU: ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS, Piráti, STAN, TOP 09
  • Výslovně proti členství v EU: SPD

3. Mají bohatí povinně přispívat chudším spoluobčanům?

Český stát dnes, více než cokoli jiného, hraje roli pojišťovny a charity. Vyplácí důchody a sociální dávky (například příspěvky na rodičovství a na bydlení), organizuje veřejné zdravotnictví a školství. Potřebné peníze nemůže jenom tisknout, a proto z průměrné „super-hrubé“ mzdy strhává přes 40 % formou daně, sociálních a zdravotních odvodů. Pravicové strany chtějí přerozdělovat výrazně méně.

  • Jasně pro sociální stát: ČSSD, KSČM (obě plánují progresivnější zdanění, tedy více brát bohatším, abychom udrželi současný důchodový systém, „bezplatné“ zdravotnictví, možnost univerzitního vzdělání bez školného apod.)
  • Někde mezi, nebo nejasné ukotvení: KDU-ČSL (daně příliš neměnit, v důchodech zvýhodnit rodiče, ale nepovolit adopci dětí homosexuálním párům), Piráti (snížit daně, ale taky zvyšovat minimální mzdu i platy ve veřejném sektoru, sloučit podporu v nezaměstnanosti + pomoc v hmotné nouzi, rodinné sociální dávky vyplácet plošně), SPD (snížit daně, omezit dotace, rovnostářsky zvyšovat důchody a přitom udržovat vyrovnaný rozpočet)
  • Spíše pro menší stát a privatizaci veřejných služeb: ANO, ODS, STAN, TOP 09 (všichni chtějí snížit sociální nebo zdravotní odvody, které platí zaměstnavatel za zaměstnance, což znamená méně peněz na veřejný důchodový a zdravotní systém, neboli nutnost soukromého spoření a obnovy zdravotnických poplatků)

Volební kalkulačka 2017 pro demokraty a autoritáře

Nakonec ještě jedna důležitá otázka: Věříte v demokracii, anebo preferujete vládu pevné ruky? Tradiční politické strany stojí na dlouhodobých idejích, takže jejich předsedové jsou zástupní. Miloš Zeman nebo Josef Lux odešli, aby přišli Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek – a potom další generace. Nejde o jednoho Mílu nebo Pepu, tady hovoříme o politické filosofii, o staleté tradici, o programu, o mnohatisícové členské základně.

Zatímco ANO a SPD patří svým nenahraditelným vůdcům: Andreji Babišovi a Tomiu Okamurovi. Teorie o přímé demokracii jsou diskutabilní, pokud samo politické hnutí funguje centristicky a autoritářsky. Podobné tendence má taky marxistická KSČM.

Volební program ANO, ČSSD, ODS atd. 2017

Brzy nás čekají volby do Poslanecké sněmovny, které rozhodnou taky o další vládě. Stranický systém může poprvé od listopadu 1989 projít zásadní změnou, některé průzkumy veřejného mínění totiž připisují většinu mandátů protestním subjektům ANO, KSČM a SPD. Politické strany zkoušejí zaujmout dlouhodobými principiálními vizemi, což dává smysl. Česká republika jenom pomaličku dohání svoje západní sousedy a přitom stárne. Takže prolistujme volební program ANO, ČSSD, ODS i dalších důležitých stran a srovnejme, jak v roce 2017 vnímají seniory.

Volební program ANO 2017 anebo o čem sní Andrej Babiš

Favorizované hnutí komentuje penzijní politiku krátce: „Budeme zvyšovat důchody. Naši senioři, kteří celý život pracovali, si zaslouží důstojný život.“ Starší generaci zmiňuje, ještě když slibuje investice do domovů důchodců. Tolik volební program ANO 2017. Zajímavější pasáže však nalistujeme v knize nejmocnějšího občana České republiky, která nese název O čem sním, když náhodou spím. Vůdce politického hnutí Andrej Babiš tam předpokládá, že tuzemský důchodový systém začne kolem roku 2035 kolabovat a jako hlavní problém označuje nízkou porodnost. „Co s tím? Nikdo neví,“ shrnuje předseda hnutí. Jako potenciální řešení jmenuje soukromé komerční pojištění.

ČSSD chce důchody nadále valorizovat

Sociální demokraté byli hlavní vládní stranou v posledních 4 letech. Mezitím upravili vzorec valorizace, aby důchody rostly řádově o stokoruny ročně, a stanovili 65 let jakožto nejvyšší věk pro odchod do starobní penze. Ve svém volební programu navrhují další krok: Průměrný důchod poroste podle průměrné hrubé mzdy, přesněji „v poměru k ní“. Tým premiéra Bohuslava Sobotky jinak předpokládá, že současný penzijní systém je udržitelný.

KSČM navrhuje minimální důchod ve výši 40 % průměrné mzdy

Komunisté schvalují 65 let jako nejvyšší věk pro odchod do starobního důchodu, a taky pravidelnou valorizaci „podle skutečných základních životních potřeb“. Zároveň však slibují, že minimální důchod bude „nad úrovní životního minima (40 % průměrné mzdy)“. Aktuálně by tedy nejnižší starobní penze činila zhruba 11 000 Kč, místo současných 3 320 Kč!

ODS nebude nikomu pomáhat celoživotně

Občanští demokraté uznávají, že stát musí „zajišťovat nezbytnou pomoc“ zranitelným obyvatelům, včetně důchodců. Ale „měl by tak činit jen na přechodnou dobu, nikoli celoživotně“. Jako hlavního nositele solidarity nevidí stát, ale rodinu. Takže by chtěli umožnit výdělečně činnému občanovi, aby 1 % svého důchodového pojištění odváděl přímo svým rodičům nebo prarodičům, kteří by tak získali zhruba kolem 85 Kč měsíčně navíc.

SPD by valorizovala důchody každému stejně

Hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura nechce zvyšovat věk pro odchod do důchodu, naopak navrhuje dřívější penzi „podle počtu řádně vychovaných dětí“. Bez podrobnějších informací slibuje: „Výrazně zvýšíme nejnižší důchody.“ Okamurovo hnutí chce k seniorům přesměrovat peníze, které jsou nyní rozdělovány formou dotací. Taky požaduje naprosto rovnostářskou valorizaci penzí, tedy navyšování všem o stejnou částku.

KDU-ČSL zohlední počet vychovaných dětí

Křesťanští demokraté cílí na rodiny. Chystají reformu, po které by pracující rodiče nejdříve platili nižší odvody a potom dostávali vyšší penze. Zároveň navrhují společné důchodové pojištění manželů. Bez podrobnějších informací zmiňují taky „program dostupného bydlení“, který seniorům „usnadní cestu k vlastní střeše nad hlavou“.

TOP 09 znovu otevře diskusi o důchodové reformě

Ve volebním programu Miroslava Kalouska a Karla Schwarzenberga mnoho zmínek o penzích nenacházím. Pouze: „Znovu otevřeme diskusi o důchodové reformě s cílem dosáhnout politického konsenzu“. A: „Nepřipustíme snižování životní úrovně ohrožených skupin (například seniorů)“.

Kompletní dokumenty jinak najdete pod následujícími odkazy: ANO, ČSSD, KSČM, ODS, SPD, KDU-ČSL a TOP 09. Neformální volební program ANO 2017 však nalezneme spíše v knížce jeho vůdce Andreje Babiše: O čem sním, když náhodou spím.

Minimální mzda 2018 překvapila i komunisty

Připadá vám, že vláda v posledních letech příliš zasahovala do pracovního trhu? Kabinet socialistů (ČSSD), lidovců (KDU-ČSL) a Andreje Babiše (hnutí Ano) zvedl minimální mzdu třikrát a těsně před koncem svého funkčního období odhlasoval ještě čtvrtou valorizaci! Vláda sice těžce hledala shodu, ovšem jistou roli sehrály volby do Poslanecké sněmovny, které svádí k líbivé politice. Hlavní aspirant na titul nového premiéra, Andrej Babiš původně valorizaci odmítal, ale jeho hnutí nakonec vyslyšelo hlas lidu, který požaduje vyšší kupní sílu. Hrubá měsíční minimální mzda 2018 vyroste o 1 200 Kč, nejvyšší sazba takzvané zaručené mzdy vyskočí dokonce o 2 400 Kč!

Babiš nechtěl přidávat vůbec, ale socialisté prosadili svou

Shrňme, jak platová základna stoupala v poslední době: z 8 500 Kč na 9 200 Kč předloni, na 9 900 Kč vloni a konečně letos na 11 000 Kč. Jenomže vůči zbytku Evropské unie stále ještě zaostáváme. Anebo vedeme, pokud preferujete volnější trh a pasivnější stát, záleží na úhlu pohledu. Andrej Babiš ještě jako ministr financí krotil levičáky a odboráře, když doporučoval, abychom zachovali status quo. Jenomže lidovci váhavě navrhli, aby minimální mzda 2018 vzrostla o 400 Kč až 600 Kč. Komunisti (KSČM) mezitím skloňovali tisícovku, ale sociální demokraté nakonec zašli ještě dál, vyšplhali až ke 1 200 Kč – a prosadili svou!

ZARUČENÁ MZDA 2017/201820172018
SkupinaTřídaKč/hodinuKč/měsícKč/hodinuKč/měsíc
1.1.+2.66,0011.00073,2012.200
2.3.+4.72,9012.20080,8013.500
3.5.+6.80,5013.40089,2014.900
4.7.+8.88,8014.80098,5016.400
5.9.+10.98,1016.400108,8018.100
6.11.+12.108,3018.100120,1020.000
7.13.+14.119,6019.900132,6022.100
8.15.+16.132,0022.000146,4024.400

Minimální mzda 2018 překoná 40 % průměrné mzdy

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) argumentuje, že svojí politikou motivuje lidi, aby místo pobírání sociálních dávek pracovali. Ostatně navzdory svým dřívějším příslibům skutečně zmrazila životní a existenční minimum. A minimální mzdu nakonec vytlačí nad 40 % průměrné mzdy, čímž překoná programové prohlášení vlády, které předpokládalo pouhé „přiblížení“ obou hodnot „s ohledem na sociální a ekonomické souvislosti“.

Odboráři míří ještě výše. „Zvyšování minimální mzdy má pozitivní vliv na hospodářství, vždyť spotřeba obyvatel drží růst hrubého domácího produktu z více než 50 %. Politici navíc dávají občanům najevo, že věří tuzemské ekonomice,“ argumentuje Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Pode zaměstnaneckých organizací by minimální mzda 2018 mohla činit 12 500 Kč. Nejvyšší sazba takzvané zaručené mzdy pro nejnáročnější práce by v takovém případě dosáhla 25 000 Kč!

Světové ekonomické fórum o pozitivech a negativech

Světové ekonomické fórum ve svém letošním reportu konstatuje, že minimální mzda stmeluje společnost a většinou nemá výrazně negativní dopad na nezaměstnanost. Tedy nezpůsobuje velké propouštění. Levice v Evropském parlamentu navrhuje, aby nejnižší garantovaný plat představoval 60 % průměrné mzdy v každém členském státu EU, což by v tuzemsku znamenalo zvýšení zhruba o polovinu. Ale řada vyspělých zemí – Dánsko, Finsko, Švédsko nebo Rakousko tento institut vůbec nemá, protože tamní zaměstnanci umějí vyjednávat sami prostřednictvím odborů.

- PAGE 1 OF 2 -

Next Page ⇀

loading
×