decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Evropská komise, parlament a Rada EU: výklad

Prostý český lid uvěřil, že v belgické metropoli kuje pikle mocný bubák, který ničí naše životy: nevolený bruselský úředník. Čím dříve pochopíme jednoduchá fakta, tím lépe pro nás! Přeceňovaná Evropská komise, ve které má každý členský stát jednoho zástupce, pouze navrhuje nové právní předpisy. Předložené koncepty potom zamítá, nebo přepisuje Evropský parlament, přímo zvolený občany. Ale aby nová legislativa začala účinkovat, musí kromě poslanců výraznou většinou souhlasit ještě Rada EU, kam vždycky každý členský stát posílá jednoho ministra.

V Evropské unii máme nadproporční zastoupení

Evropská unie tedy rozhodně netrpí žádným demokratickým deficitem, aspoň oproti České republice, kde dostaly kraje podstatně menší pravomoci. (Nemluvě o historických zemích, které po pádu bolševismu vůbec nebyly obnoveny.) Naopak, neveliká Česká republika má v unijních institucích výrazně nadproporční zastoupení. No považte: Obyvatelstvo našeho státu tvoří 2,09 % Evropské unie, v Evropské komisi však zabíráme 3,57 %, v Evropském parlamentu 2,8 % a v Radě EU 3,57 % (stejně jako v Evropské radě, která spojuje premiéry a prezidenty).

Abychom opravdu netrpěli žádný diktátem, většinu unijní legislativy tvoří směrnice, tedy obecné cíle. Například: Objem potravin, které vyhazujeme do popelnic, snížíme aspoň o polovinu. (Mimochodem, tuhle ambici prosadili čeští poslanci Telička a Poc.) Jak přesně cíle dosáhneme, záleží pouze na tuzemských zákonodárcích.

Unijní instituce jsou 33x levnější než český stát

A abychom netrpěli sebelítostí, můžeme (ale samozřejmě nemusíme!) přijímat dotace, které nám posílají daňoví poplatníci bohatších států. Přidělené granty pochopitelně nelze použít na totální blbosti, ale jinak opět záleží na našich prioritách. Je libo nové dětské hřiště? Opravíme kanalizaci? Podpoříme místní firmy? Do unijního rozpočtu také přispíváme, ale suma sumárum, ročně dostaneme asi o 60 miliard Kč více, než kolik sami přisypeme.

Přitom institucemi Evropské unie proteče 1 % HDP celého společenství, takže těžko můžeme příčetně hovořit o byrokratickém molochu. Vždyť český stát „zabaví“ a utratí zhruba třetinu bohatství, které domácí ekonomika vyprodukuje! Když tedy srovnáme poměrnou nákladnost unie a českého státu, dostaneme čísla 1:33. Pravda, „Brusel“ nerozděluje důchody, které představují největší kapitolu veřejných rozpočtů, takže naše srovnání poněkud kulhá. Ale unie financuje třeba nejlepší navigační systém na světě, přičemž centrála systému Galileo leží v Praze.

Evropská komise

Evropská komise čítá 28 členů, každá členská země tam nominovala svého vyslance. Nejde však primárně o národní zájmy, nýbrž o blaho celého společenství. Češka Věra Jourová (ANO) řeší spravedlnost, spotřebitelská práva a dále taky rovnost mezi muži a ženami. Co konkrétně dělá? Například tlačí na společnost Volkswagen, jehož auta vypouštěla příliš mnoho emisí, aby byl společensky odpovědný.

Evropský parlament

Evropský parlament čítá 751 hlav, mezi kterými najdeme 21 „našinců“ (vizte níže). Ovšem poslanci jsou rozdělení hlavně podle stranické příslušnosti, respektive ideových frakcí – a taky podle specializovaných výborů, ve kterých zpracovávají navržené texty, hledají vyjednávací pozici vůči Komisi a Radě apod. Celkově nyní převažují lidovci (216), následují sociální demokraté (189), konzervativci (74), liberálové (68), radikální levice (52) a další.

  • Martina Dlabajová (ANO, ALDE, tedy liberálové): rozpočtová kontrola + zaměstnanost a sociální věci
  • Dita Charanzová (ANO, ALDE): vnitřní trh a ochrana spotřebitelů + měření emisí v automobilovém průmyslu
  • Petr Ježek (ANO, ALDE): hospodářství a měna + daňová rozhodnutí
  • Jan Keller (ČSSD, S&D, tedy socialisté): zaměstnanost a sociální věci
  • Jaromír Kohlíček (KSČM, GUE/NGL, tedy levice): průmysl, výzkum a energetika
  • Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL): životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin + měření emisí
  • Petr Mach (Svobodní, EFDD): ústavní záležitosti
  • Jiří Maštálka (KSČM, GUE/NGL): právní záležitosti + vnitřní trh a ochrana spotřebitelů
  • Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP, tedy lidovci): hospodářství a měna + daňová rozhodnutí
  • Pavel Poc (ČSSD, S&D): místopředseda výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
  • Miroslav Poche (ČSSD, S&D): průmysl, výzkum a energetika
  • Stanislav Polčák (STAN, EPP): místopředseda výboru pro regionální rozvoj
  • Jiří Pospíšil (TOP 09, EPP): vnitřní trh a ochrana spotřebitelů
  • Olga Sehnalová (ČSSD, S&D): vnitřní trh a ochrana spotřebitelů + měření emisí
  • Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP): místopředsedkyně výboru pro kulturu a vzdělávání + práva žen a rovnost pohlaví
  • Jaromír Štětina (TOP 09, EPP): zahraniční věci
  • Pavel Svoboda (KDU-ČSL, EPP): předseda výboru pro právní záležitosti
  • Pavel Telička (ANO, ALDE): místopředseda Evropského parlamentu, místopředseda frakce ALDE, doprava a cestovní ruch
  • Evžen Tošenovský (ODS, ECR, tedy konzervativci): průmysl, výzkum a energetika
  • Jan Zahradil (ODS, ECR): mezinárodní obchod
  • Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP): občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci + rozpočtová kontrola

Rada EU

Rada EU vždycky čítá 28 duší, každý členský stát tam vysílá jednoho ministra podle otázek, které jsou zrovna na programu. Tady běží především o dílčí národní zájmy. Za Českou republiku tedy jezdí ke kulatému stolu členové našeho vládního kabinetu.

  • Lubomír Zaorálek – zahraniční věci (kromě obrany a obchodu), obecné záležitosti (kromě koheze)
  • Karla Šlechtová – koheze
  • Ivan Pilný – hospodářské a finanční věci
  • Martin Stropnický – obrana
  • Jiří Havlíček – konkurenceschopnost (průmysl a vnitřní trh), energetika a telekomunikace, obchod
  • Milan Chovanec – vnitřní věci
  • Robert Pelikán – spravedlnost (justice)
  • Richard Brabec – životní prostředí
  • Daniel Herman – kultura
  • Kateřina Valachová – vzdělávání, mládež a sport
  • Miloslav Ludvík – zdraví
  • Michaela Marksová – zaměstnanost a sociální věci
  • Dan Ťok – doprava, konkurenceschopnost (vesmír)
  • Pavel Bělobrádek nebo Kateřina Valachová – výzkum a vývoji
  • Marian Jurečka – zemědělství a rybolov

Nuže, opravdu vypadá Evropská komise jako všemocná mafie, která bez demokratického mandátu devastuje náš nebohý (český, moravský) národ? :-)

Volby 2017: termín, programy, možné výsledky

Letos půjde o hodně, nejenom v České republice. Evropané postupně mění nizozemský parlament, francouzského prezidenta nebo německý spolkový sněm. Politické strany obvykle obhajují volný trh, slabší Evropskou unii a omezení migrace, anebo naopak sociální práva, nadnárodní integraci a otevřenost. Výjimky potvrzující pravidlo najdeme všude, také pro volby 2017 do Poslanecké sněmovny České republiky. Hlasovací místnosti budou otevřené pravděpodobně o předposledním říjnovém víkendu, konečný termín však záleží na politické stabilitě.

Programy politických stran potvrzují, že pravice i levice existuje

Ve veřejném prostoru občas zaznívá názor, že bychom měli zavést nové politické kategorie: Například dinosauři proti neokoukaným tvářím, kariérní úředníci proti úspěšným manažerům, vlastenci proti unionistům apod. Ale poté, co jsem vyzpovídal ekonomické experty našich předních politických stran, trvám na pravo-levém dělení. Shrnu zásadní programové body pro volby 2017, jejichž termín znamená vývojovou křižovatku:

Kdy proběhnou parlamentní volby 2017? Termín stanovuje Ústava

Současní členové dolní komory Parlamentu získali svoje křesla 26. října 2013. K volebním urnám můžeme opět zamířit 30 dní předtím, než poslancům vyprší jejich čtyřletý mandát. Ústava však říká, že termín dalšího hlasování záleží na politické stabilitě:

  1. Pokud poslanci využijí celý mandát, volby připadnou do období 27. září až 26. října 2017. Jelikož zatím není důvodu spěchat a obvykle hlasujeme o víkendu, nejpravděpodobněji vypadá pátek a sobota 20. a 21. října.
  2. Pokud bude Poslanecká sněmovna rozpuštěna dříve, třeba kvůli vládní krizi, termín letošních voleb spadá do intervalu následujících 60 dní.

Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny můžeme odhadnout

Průzkumy veřejného mínění naznačují, že vyhraje hnutí ANO (kolem 30 %), následováno sociálními demokraty (20 %), komunisty (12 %), ODS (10 %), KDU-ČSL+STAN (8 %), TOP 09 (6 %), SPD (5 %), Piráty (3 %) a Zelenými (2 %). Volby 2017 bude průběžně vyhodnocovat Český statistický úřad ZDE. Výsledky všelidového hlasování a soudržnost nové sněmovny potom rozhodující měrou ovlivní termín dalšího svátku demokracie v roce 2018, 2019, 2020 nebo 2021.

loading
×