Českem obchází strašidlo bankrotářů a exekutorů. Případy soudně nařízeného zabavování majetku dosahují statisíců ročně. Známe příběhy, kdy dlužníci musejí splácet částky, astronomicky převyšující původní půjčku. Sliby bychom měli plnit. Ale jsou přijatelné přísné tresty, když důvodem konfliktu není zlý úmysl, nýbrž chybující lidská paměť? Každý přece občas něco zapomeneme – zážitek, předsevzetí, platební povinnost… Úrok z prodlení může přijít nepěkně draho. Zvláště, když Česká národní banka a Ministerstvo spravedlnosti situaci spíše zamlžují, než vyjasňují.

Energetická společnost chce úrok z prodlení 365 % ročně

Všeobecné obchodní podmínky firem stanovují zapomnětlivcům různé sankce. Například dceřiná firma ruského Gazpromu, prodejce elektřiny a plynu Vemex Energie a.s. píše: „V případě prodlení s plněním svých peněžitých závazků dle této Smlouvy a VOP se smluvní strana, která je v prodlení, zavazuje uhradit druhé smluvní straně úrok z prodlení ve výši 0,5% z dlužné částky za každý i jen započatý den prodlení.“

To není vše. Dlužník prý musí zaplatit rovněž „smluvní pokutu ve výši ve výši 0,5% z dlužné částky za každý i jen započatý den prodlení“. Sečtěme obě trestné položky dohromady. Když zapomenete uhradit lednovou zálohu za elektřinu (například 1 000 Kč) a svůj lapsus zjistíte až za rok, mezitím vám naskáče úrok z prodlení 365 % (3 650 Kč)! Zkusme zjistit, jestli jsou podobné sankce legální, anebo soudně napadnutelné.

ČNB ani Ministerstvo spravedlnosti úrok z prodlení neupřesnily

Princip výpočtu popisuje nařízení vlády 180/2013 Sb. Klíčovou roli připisuje České národní bance (ČNB), která vysvětluje: „Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Zdánlivě jasné tvrzení. Zmíněná repo sazba aktuálně činí 0,05 %. Připočtením 8 % teoreticky vychází správný úrok z prodlení 8,05 %. Jenomže ČNB konkrétní částku neuvádí a doporučuje, abychom metodické dotazy adresovali Ministerstvu spravedlnosti ČR… Konečně, proč ne.

Činí aktuální úrok z prodlení 8,05 % z dlužné částky ročně?
Když platební opominutí trvá například 1/12 roku, je úrok z prodlení rovný 8,05 % z dlužné částky vyděleným 12ti?

„Musím Vás odkázat buď na ČNB, jíž citujete, nebo na jiné finanční odborníky. Ministerstvo spravedlnosti neposkytuje právní poradenství ani neprovádí závazný výklad právních předpisů, který v konkrétním případě provádí pouze soud,“ odepsala na otázky Kateřina Hrochová, tisková mluvčí Ministerstva spravedlnosti. Klíčové instituce nejsou ochotné potvrdit, nebo vyvrátit konkrétně vyčíslený úrok z prodlení, a vzájemně si předávají zodpovědnost.

Mnoho obchodníků požaduje 8,05 % ročně z dlužné částky

Člověk, kterému prodejce napaří absurdní pokutu, může zvolit soudní obranu. Ale málokterý spotřebitel půjde kvůli několika stovkám proti silné právnické osobě, když není jistý výsledek. Vždyť ani Ministerstvo spravedlnosti ČR není ochotné „závazně vyložit“ úrok z prodlení! Raději pečlivě a zavčas pročítejme obchodní podmínky, ještě před uzavřením jakékoliv smlouvy. Mnoho obchodníků naštěstí uvádí, že požadují úrok z prodlení 8,05 % ročně z postrádané částky, což vylučuje jakákoliv nedorozumění.

K tématu:
Judr. Pavel Brach: „S ohledem k účinnosti nového občanského zákoníku dochází ke změně výpočtu. Významnou novinkou je skutečnost, že úrok z prodlení lze za každých okolností sjednat. To bylo možné doposud jen v obchodně právních vztazích.“
Patria Online a.s.: „Nový občanský zákoník přinesl úderem 1. ledna 2014 pro případ prodlení s platbou možnost sjednat si úrok z prodlení v jiné sazbě než stanovené právním předpisem, což bylo ve vztazích mezi nepodnikateli doposud vyloučeno.“

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno