Brzy nás čekají volby do Poslanecké sněmovny, které rozhodnou taky o další vládě. Stranický systém může poprvé od listopadu 1989 projít zásadní změnou, některé průzkumy veřejného mínění totiž připisují většinu mandátů protestním subjektům ANO, KSČM a SPD. Politické strany zkoušejí zaujmout dlouhodobými principiálními vizemi, což dává smysl. Česká republika jenom pomaličku dohání svoje západní sousedy a přitom stárne. Takže prolistujme volební program ANO, ČSSD, ODS i dalších důležitých stran a srovnejme, jak v roce 2017 vnímají seniory.

Volební program ANO 2017 anebo o čem sní Andrej Babiš

Favorizované hnutí komentuje penzijní politiku krátce: „Budeme zvyšovat důchody. Naši senioři, kteří celý život pracovali, si zaslouží důstojný život.“ Starší generaci zmiňuje, ještě když slibuje investice do domovů důchodců. Tolik volební program ANO 2017. Zajímavější pasáže však nalistujeme v knize nejmocnějšího občana České republiky, která nese název O čem sním, když náhodou spím. Vůdce politického hnutí Andrej Babiš tam předpokládá, že tuzemský důchodový systém začne kolem roku 2035 kolabovat a jako hlavní problém označuje nízkou porodnost. „Co s tím? Nikdo neví,“ shrnuje předseda hnutí. Jako potenciální řešení jmenuje soukromé komerční pojištění.

ČSSD chce důchody nadále valorizovat

Sociální demokraté byli hlavní vládní stranou v posledních 4 letech. Mezitím upravili vzorec valorizace, aby důchody rostly řádově o stokoruny ročně, a stanovili 65 let jakožto nejvyšší věk pro odchod do starobní penze. Ve svém volební programu navrhují další krok: Průměrný důchod poroste podle průměrné hrubé mzdy, přesněji „v poměru k ní“. Tým premiéra Bohuslava Sobotky jinak předpokládá, že současný penzijní systém je udržitelný.

KSČM navrhuje minimální důchod ve výši 40 % průměrné mzdy

Komunisté schvalují 65 let jako nejvyšší věk pro odchod do starobního důchodu, a taky pravidelnou valorizaci „podle skutečných základních životních potřeb“. Zároveň však slibují, že minimální důchod bude „nad úrovní životního minima (40 % průměrné mzdy)“. Aktuálně by tedy nejnižší starobní penze činila zhruba 11 000 Kč, místo současných 3 320 Kč!

ODS nebude nikomu pomáhat celoživotně

Občanští demokraté uznávají, že stát musí „zajišťovat nezbytnou pomoc“ zranitelným obyvatelům, včetně důchodců. Ale „měl by tak činit jen na přechodnou dobu, nikoli celoživotně“. Jako hlavního nositele solidarity nevidí stát, ale rodinu. Takže by chtěli umožnit výdělečně činnému občanovi, aby 1 % svého důchodového pojištění odváděl přímo svým rodičům nebo prarodičům, kteří by tak získali zhruba kolem 85 Kč měsíčně navíc.

SPD by valorizovala důchody každému stejně

Hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura nechce zvyšovat věk pro odchod do důchodu, naopak navrhuje dřívější penzi „podle počtu řádně vychovaných dětí“. Bez podrobnějších informací slibuje: „Výrazně zvýšíme nejnižší důchody.“ Okamurovo hnutí chce k seniorům přesměrovat peníze, které jsou nyní rozdělovány formou dotací. Taky požaduje naprosto rovnostářskou valorizaci penzí, tedy navyšování všem o stejnou částku.

KDU-ČSL zohlední počet vychovaných dětí

Křesťanští demokraté cílí na rodiny. Chystají reformu, po které by pracující rodiče nejdříve platili nižší odvody a potom dostávali vyšší penze. Zároveň navrhují společné důchodové pojištění manželů. Bez podrobnějších informací zmiňují taky „program dostupného bydlení“, který seniorům „usnadní cestu k vlastní střeše nad hlavou“.

TOP 09 znovu otevře diskusi o důchodové reformě

Ve volebním programu Miroslava Kalouska a Karla Schwarzenberga mnoho zmínek o penzích nenacházím. Pouze: „Znovu otevřeme diskusi o důchodové reformě s cílem dosáhnout politického konsenzu“. A: „Nepřipustíme snižování životní úrovně ohrožených skupin (například seniorů)“.

Kompletní dokumenty jinak najdete pod následujícími odkazy: ANO, ČSSD, KSČM, ODS, SPD, KDU-ČSL a TOP 09. Neformální volební program ANO 2017 však nalezneme spíše v knížce jeho vůdce Andreje Babiše: O čem sním, když náhodou spím.

1 komentář

  1. Hledám politickou stranu, která při valorizaci důchodů přidá všem penzistům stejně. Respektuji, že na konci ekonomicky produktivního věku, při základním výpočtu jsou zohledňovány zásluhy (odvody sociálního pojištění, počet odpracovaných let). Ale následné zdražování přece zasahuje každého občana stejnou měrou. Chleba, máslo, mléko, maso, vajíčka nakupujeme za víceméně totožnou cenu, bez ohledu na výši důchodu, ale přesto každoroční procentuální valorizace reálně zvětšuje rozdíly mezi bohatými a chudými!

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno