Podnikatelé, ambiciózní studenti a zaměstnanci většinou chápou, že forma je někdy důležitější než obsah. Stylové čisté oblečení a celkově upravený zevnějšek dělá dobrý dojem, otevírá dveře, srdce a leckdy taky peněženky. Jaká škoda, že tolik Čechů neumí pořádně česky. E-mailová zpráva plná gramatických a stylistických hrubek působí podobně, jako zablácené boty nebo roztrhaná košile na prvním rande, i když obsah sdělení může být hodnotný. Mezi základy patří takzvaná vyjmenovaná slova. Tabulka na této stránce shrnuje, jaká slova obsahují ve všech svých tvarech tvrdé y, případně ý.
Zdánlivá zbytečnost a přežitek dává smysl všem znalcům lidské řeči. Kupříkladu angličtina má řadu slov, jejichž výslovnost zní podobně nebo úplně stejně a odlišný význam poznáme teprve podle kontextu, či ještě lépe ve psané formě. V tomto ohledu je čeština (naštěstí) prostší. Psaný zápis většinou odráží fonetickou výslovnost, tedy až na výjimky, mezi které patří vyjmenovaná slova. Tabulka shrne, kde píšeme poněkud zvláštní tvrdé y/ý. Následně uvedeme příklady použití a komunikačního užitku.
Jaká máme v češtině vyjmenovaná slova: tabulka
Jenom několik českých a počeštěných výrazů obsahuje y/ý ve svém kořenu. Vypíšeme pouze základní tvary, ačkoli ypsilon zůstává také v dalších pádech a číslech, případně časech: například být, byl, byla, bylo, byli, byly… Ypsilon najdeme ve vyjmenovaných slovech jenom po písmenech b, f, l, m, p, s, v, z. A právě podle tohoto klíče strukturujeme svůj přehled.
| Písmeno | Vyjmenovaná slova |
|---|---|
| B | být, bydlit/bydlet, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka, Bydžov, Přibyslav, Bylany, Hrabyně, Zbyněk, Zbyšek |
| F | fyzika, refýž, zefýr |
| L | slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, vzlykat, plynout, plýtvat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, slynout, plytký, vlys, Volyně |
| M | my, mýt, myslit/myslet, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mýto, mykat, mys, sumýš, Litomyšl, Kamýk |
| P | pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýří, pýřit se, čepýřit se, pyj, Chropyně, Pyšely, Spytihněv |
| S | syn, sytý, sýr, syrový, syrý, sychravý, usychat i usýchat, sýkora, sýček, sysel, syčet, sypat, Bosyně |
| V | předpona vy-/vý-, vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, cavyky, vyza, Vyškov, Výtoň |
| Z | brzy, jazyk, nazývat (se), Ruzyně |
Proč potřebujeme vyjmenovaná slova? Tabulka a praktické použití
Nyní uvažme, k čemu vlastně ypsilon prakticky slouží. Generace našich předků vymyslely slovní zásobu tak, že některé termíny potenciálně nesou různé, někdy skoro protikladné významy. Zapomeňme chvíli na vyjmenovaná slova, tabulka třeba mezitím klesne hlouběji do paměti, a porovnejme dvě milostné básně.
Bít, či nebít?
Zoufale tě my. . . luji!
Jestli chceš, můžeš mě mýt
Pisatel v první verzi zvažuje, jestli někoho zmlátí, potom zřejmě zkouší vyznat lásku a nakonec nabízí, že se nechá opláchnout vodou.
Být, či nebýt?
Zoufale tě miluji!
Jestli chceš, můžeš mě mít
Autor ve druhé verzi řeší, jestli má vůbec smysl lidská existence, potom gramaticky správně vyznává nejkrásnější cit a nabízí, že bude miláčkem svojí lásky.
Obě alternativy znějí zvukově stejně, ale jejich odlišnou podstatu odhalují vyjmenovaná slova. Tabulka uprostřed stránky evidentně má jistý smysl.
