Buďto začneme tržní cenou prodávaného zboží, ke které přidáme daň z přidané hodnoty (DPH). Nebo rovnou vyčíslíme celkovou fakturovanou částku a teprve dodatečně odvodíme, jaký podíl připadne státu. Výpočet DPH každopádně obstará obousměrná kalkulačka.

Plátce odvede daň, kterou hradí poplatník

Naši poslanci zavedli matoucí názvosloví, ale informovaného občana nepopletou. Podle zákona č. 235/2004 Sb. jsou plátci DPH všichni tuzemští podnikatelé, kteří v posledních 12 kalendářních měsících svým obratem přesáhli 2 000 000 Kč, nebo o tento status sami požádali. Následně musejí odvádět státu určitý podíl z ceny, kterou naúčtují svému zákazníkovi: 21 %, nebo 12 %.

Například elektřina, zemní plyn, palivové dřevo, pelety a uhlí patří do vyšší „základní“ sazby. Zatímco dálkové teplo z tepláren podléhá snížené 12% přirážce. Knihy jsou od daně osvobozeny zcela. Zdanění různých produktů a služeb popisujeme ve speciálním článku, kde najdete také jejich oficiální klasifikaci. Každopádně spotřebitelé, kteří nakupují v maloobchodní prodejně, jsou podle zákona poplatníky DPH.

Od zemědělce přes supermarket po spotřebitele

  1. V ilustračním příkladu předpokládejme, že malý zemědělec prodá supermarketu svoji zeleninu, kterou ohodnocuje na 100 Kč. Jenomže patří mezi plátce DPH. Proto musí připočítat 12 Kč (12 %), které také naúčtuje svému odběrateli a odvede státu.
  2. I pomyslný supermarket patří mezi plátce DPH. Odmění zemědělce (dohromady 112 Kč), ale sám chce vydělat. K dosavadní ceně připočte svoje služby, například za dalších 150 Kč. Svoji přidanou hodnotu musí navíc zdanit, a proto přidává 18 Kč (12 %).
  3. Konečný zákazník, alias poplatník DPH, uhradí výslednou cenu: 280 Kč (100 Kč za zeleninu + 150 Kč za supermarket + 30 Kč jako daň).

Produkci a servis, neboli každou přidanou hodnotu nakonec zaplatí finální spotřebitel. Kupříkladu uvedený supermarket odečte DPH na vstupu od dodavatele (12 Kč) z celkové DPH na výstupu k odběrateli (30 Kč). Státu odvede pouhých 18 Kč, které ovšem uhradil konečný zákazník – například bohatý manažer nebo chudý důchodce.

Výpočet DPH „zdola“, nebo „shora“ od celkové ceny

Daň odvodíme dvěma různými cestami, obě vedou ke stejným výsledkům.

  • Buďto začneme „zdola“ tržní cenou (eventuálně navýšenou o jiné – spotřební nebo energetické – daně), ze které spočítáme 21%, či 12% podíl. Například: Nezdaněná zelenina v supermarketu stojí 250 Kč, takže při 12% daňové sazbě násobíme koeficientem 0,12 a vyjde DPH 30 Kč.
  • Nebo rovnou vyčíslíme celkovou fakturovanou cenu a daňovou srážku odvodíme shora“. Například: Zdaněná zelenina v supermarketu stojí 280 Kč, od kterých odečteme (280 Kč / 1,12) a opět vyjde DPH 30 Kč.

Při elektronických transakcích můžeme započítávat každý halíř, respektive zaokrouhlovat na setiny. Zatímco když platíme hotovostí (bankovkami a mincemi), konečnou částku zarovnáváme na celé koruny.

1 komentář

  1. Spotřební daň má smysl u luxusního zboží, u cigaret a alkoholu, u fosilních paliv. Ale danit chleba nebo kojeneckou kašičku? To mi hlava nebere.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno