Započitatelná praxe zahrnuje vojnu i mateřskou

Hodnotu zkušeností a zážitků nelze poměřovat úplně objektivně. Co někomu připadá jako ztráta času, může jiného inspirovat a leccos naučit. Zákoník práce však musí definovat započitatelnou praxi, která spoluurčuje finanční ohodnocení zaměstnanců ve veřejném sektoru. Podle konkrétního povolání volíme platovou tabulku a třídu, potom ale musíme určit ještě platový stupeň.

Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby (dále jen započitatelná praxe),“ říká zákoník práce. Tím ještě není všechno vyřešeno, do značné míry záleží na vedoucím pracovníkovi dané státní instituce. Má být například ředitelce mateřské školy plně započítaná praxe, kterou předtím získala v pozici „pouhé“ družinářky? Ministerstvo školství doporučuje kladnou odpověď. Má však být učitelce uznaná praxe, kterou nabyla v jiném oboru, například v zemědělství? Zaměstnavatel nebo zřizovatel instituce nemá takový čas započítat vůbec, anebo nanejvýš do 2/3, podle další využitelnosti.

To všechno je také započitatelná praxe:

Celá základní vojenská a civilní služba, do 6 let mateřská + rodičovská + péče o postižené dítě

Započitatelná praxe zahrnuje také vojenskou základní, náhradní nebo civilní službu, a to v celém rozsahu. Přidat můžeme nanejvýš 6 let mateřské a rodičovské dovolené, nehledě na počet dětí. Do těchto 6 let započitatelné praxe zahrnujeme rovněž případy, kdy jsme pečovali o dlouhodobě těžce postižené a zároveň nezletilé dítě. Délku „vojny“, „mateřské“ nebo „rodičovské“ určují toho času aktuální zákonné předpisy, které shrneme následujícími tabulkami.

Vojenská základní (náhradní) služba

ÚČINNOST OD
DÉLKA TRVÁNÍ
1.10.1949 24 měsíců: obecně
18.8.1960 12 měsíců: absolventi vysokých škol, kteří byli zařazeni do vojenské přípravy na vysokých školách počínajíc školním rokem 1960/1961 a ukončili vojenskou přípravu závěrečnými zkouškami
6 měsíců: absolventi vysokých škol, kteří byli zařazeni do vojenské přípravy na vysokých školách dříve než ve školním roce 1960/1961 a ukončili vojenskou přípravu závěrečnými zkouškami
17.7.1970 12 měsíců: absolventi ročních důstojnických škol, odborných vojenských škol a kursů organizovaných pro vojáky s úplným středoškolským vzděláním, škol důstojníků v záloze a absolventi poddůstojnických škol, kteří ukončili studium v uvedených vojenských školách nebo kursech a převezmou závazek k další vojenské službě na dobu stanovenou ministerstvem obrany nebo vnitra
29.1.1990 9 měsíců: absolventi vysokých škol kteří byli zařazeni do vojenské přípravy na VŠ a ukončili tuto přípravu; absolventi VŠ, kteří ukončili vysokou školu v cizině, a absolventi bohosloveckých fakult; ženy, které dobrovolně vstoupily do vojska; vojáci, kteří převzali závazek k další službě
18 měsíců: vojáci, kteří ke dni účinnosti tohoto nařízení vykonávali základní vojenskou službu a jsou ženatí nebo mají podstatně sníženou způsobilost k výkonu služby nebo vyžadují-li to vážné sociální nebo rodinné důvody
9 měsíců: absolventi vysokých škol při splnění podmínek uvedených v předchozích odstavcích
22 měsíců: vojáci, kteří ke dni účinnosti tohoto nařízení nastoupili k výkonu základní služby v roce 1988
11 měsíců: absolventi vysokých škol, kteří splnili podmínky pro 9 měsíční vojenskou službu a ke dni účinnosti tohoto nařízení nastoupili k výkonu základní služby v roce 1988 nebo 1989
14.3.1990 18 měsíců: obecně
1.7.1990 12 měsíců: absolventi vysokých škol, kteří ukončili vysokoškolské studium státní zkouškou
11 měsíců: absolventi vysokých škol, kteří byli zařazeni do vojenské přípravy na vysoké škole a ukončili část této přípravy zápočtem
9 měsíců: absolventi vysokých škol, kteří byli zařazeni do vojenské přípravy na vysoké škole a ukončili tuto přípravu závěrečnými zkouškami; ženy, které dobrovolně vstoupily do vojska;vojáci, kteří převzali závazek k další službě; absolventi vysokých škol, kteří ukončili vysokou školu v cizině, a absolventi bohosloveckých fakult, jestliže nastoupili k výkonu základní služby před nabytím účinnosti tohoto nařízení
15.4.1992 12 měsíců: absolventi vysokých škol, kteří ukončili vysokoškolské studium státní zkouškou
11 měsíců: absolventi vysokých škol, kteří byli zařazeni do vojenské přípravy a ukončili část této přípravy zápočtem
9 měsíců: absolventi vysokých škol; absolventi vysokých škol, kteří byli zařazeni do vojenské přípravy na vysoké škole a ukončili tuto přípravu závěrečnými zkouškami; ženy, které dobrovolně vstoupily do vojska; vojáci, kteří převzali závazek k další službě
29. 7. 1993 12 měsíců: obecně
12 měsíců: vojáci, kteří nastoupili k výkonu čl. II nebo pokračování základní služby na dobu 18 měsíců před účinností tohoto zákona
9, 11, 12 měsíců: vojáci, kteří nastoupili k výkonu nebo pokračování základní služby na dobu 9.11.12 měsíců před účinností tohoto zákona, pokud ji vykonali v uvedených délkách
9 měsíců: vojáci, kteří nastoupili k výkonu nebo pokračování základní služby počínajíc dnem účinnosti tohoto zákona, jde-li o absolventy vysokých škol, kteří byli zařazeni do vojenské přípravy na vysoké škole a ukončili tuto přípravu   závěrečnými zkouškami
11 měsíců: vojáci, kteří nastoupili k výkonu nebo pokračování základní služby počínajíc dnem účinnosti tohoto zákona, jde-li o absolventy vysokých škol, kteří byli zařazeni do vojenské přípravy na vysoké škole a ukončili část této přípravy závěrečnými zkouškami
1. 12. 1999 do 1.1.2005 12 měsíců: obecně
3 měsíce: náhradní služba

Příslušné právní dokumenty: zákon č. 92/1949 Sb., Branný zákon §27 odst.2, naříz. vlády č. 12/1960 Sb., naříz. vlády č. 73/1970 Sb., naříz. vlády č. 17/1990 Sb., zákon č. 72/1990 Sb., naříz. vlády č. 230/1990 Sb., Zákon č. 164/1992 Sb. čl. I bod 30., Zákon č. 188/1993 Sb. čl. I bod 2 a 3, Zákon č. 218/1999 Sb., z.č.585/2004 Sb.

Civilní služba

ÚČINNOST OD DÉLKA TRVÁNÍ
14.3.1990 O polovinu delší než vojenská činná služba místo níž se vykonává
16.1.1992 Pro odvedence o polovinu delší než vojenská základní (náhradní) služba a pro vojáky v záloze o polovinu delší než nevykonaná vojenská cvičení
1.9.1994 18 měsíců: občané, kteří podali prohlášení o odepření výkonu vojenské základní služby před 29. červencem 1993 a jsou povinni vykonat civilní službu v délce 27 měsíců;
zkrácení o 1/3: občané, kteří podali prohlášení o odepření výkonu vojenské základní služby před 29. červencem 1993 během výkonu vojenské základní služby, která měla trvat 18 měsíců;
občanům, uvedeným v předcházejících odstavcích, kteří ke dni účinnosti tohoto nařízení vykonávali civilní službu, se její výkon ukončil, jestliže nevykonávali nejméně v délce stanovené podle odst. 1 nebo 2.

Příslušné právní dokumenty: zákon č. 73/1990 Sb.

Mateřská a další mateřská dovolená

ÚČINNOST OD DÉLKA TRVÁNÍ
1.1.1964 Mateřská dovolená: 22 týdnů
Další mateřská dovolená – do jednoho roku věku dítěte
1.1.1966 Mateřská dovolená: 22 týdnů, začíná 4 týdny před plánovaným termínem porodu
– Pokud jde dítě do péče kojeneckého ústavu nebo léčebného ústavu: přerušení mateřské dovolené (nejdříve po 6 týdnech ode dne porodu), nevyčerpaná část se poskytne ode dne, kdy bylo dítě převzato z ústavu opět do péče matky (nejdéle do 1 roku věku dítěte)
Další mateřská dovolená beze změny
– Úmrtí dítěte v průběhu mateřské dovolené: 2 týdny ode dne úmrtí dítěte (nejdéle do dne, kdy by dítě dosáhlo věku jednoho roku)
1.7.1968 Mateřská dovolená: 26 týdnů, začíná 4 týdny před plánovaným termínem porodu
Další mateřská dovolená beze změny
1.1.1970 Mateřská dovolená: 26 týdnů, začíná 4 týdny před plánovaným termínem porodu
– Mrtvé narozené dítě: 12 týdnů
– Pokud jde dítě do péče kojeneckého ústavu: přerušení mateřské dovolené (nejdříve po 6 týdnech ode dne porodu), po převzetí dítěte z ústavu se poskytne nevyčerpatelná část (do dvou let věku dítěte
Další mateřská dovolená do dvou let věku dítěte
1.7.1987 Mateřská dovolená: 28 týdnů, začíná 6 týdnů před plánovaným termínem porodu
– Mrtvé narozené dítě: 14 týdnů
– Osamělá žena nebo žena s 2 a více dětmi: 37 týdnů
Další mateřská dovolená beze změny
1.1.1989 Mateřská dovolená: beze změny
Další mateřská dovolená do tří let věku dítěte (zpětně i u žen, kterým se narodilo dítě před nabytím účinnosti zákona č. 188/1988 Sb.)

Příslušné právní dokumenty:  58/1964 Sb. §1,9-13, zákon č. 65/1965 Sb. §158,159 (zákoník práce), 88/1968 Sb., 153/1969 Sb., 52/1987 Sb., 188/1988 Sb.

Zdroje: www.kr-jihomoravsky.cz, www.kr-vysocina.cz

15 komentářů

  • Kremer Jiří napsal:

    Chtěl bych se zeptat, jaké platové zařazení bych měl dostat na pozici ředitele pro školní stravování při příspěvkové organizaci samostatné (nespadající pod školu) založené MěÚ. Mám výuční list v oboru kuchař a maturitu na střední ekonomické škole. Je mi 55 let a odpracováno mám celkem 38 let a 74 dnů, z toho v oboru 24 let. Jak se započítávají roky mimo obor?
    Děkuji, Kremer Jiří

    • Petr Woff napsal:

      Dobrý den, pane Kremere, nejdříve jednodušší informace: Roky mimo obor nezapočítává veřejný sektor pro účely platu vůbec, anebo maximálně ze 2/3. Záleží na použitelnosti předešlých zkušeností pro výkon stávajícího povolání, respektive na názoru zaměstnavatele.

      Nyní složitější informace: Platovou třídu určíme podle smluvního názvu Vaší pozice a obtížnosti vykonávaných úkonů – například kuchaři mají svoje platové třídy rozepsané TADY. 7. platová třída znamená: „Organizace práce při výrobě jídel spojené s hmotnou odpovědností, stanovování a provádění technologických postupů a kalkulací při rozsáhlé výrobě širokého sortimentu, stanovování a zajišťování správnosti gastronomické skladby jídel, racionální výživy a zajišťování výroby náročných specialit.“

      V příspěvkové organizaci používají platovou tabulku uvedenou jako poslední TADY. Například 7. třída a 10. stupeň (do 27 let praxe) = základní hrubý plat 15 440 Kč, + příplatek za vedení, eventuálně osobní příplatek, příplatek za přesčasy apod.

  • Tatjana napsal:

    Dobrý den.
    Jsem učitelka s dlouholetou praxí. Jeden rok jsem pracovala jako hostující lektor na soukromé škole v Anglii. Mám dotaz, zda bude tento rok se započítávat do praxe?
    Děkuji.

    • Petr Woff napsal:

      Tatjano, jsem přesvědčen, že ano. Vycházím z metodického pokynu Ministerstva školství (č.j.:10300/2010-25), kde stojí (str. 7):

      POZNÁMKA: v této souvislosti MŠMT doporučovalo dříve a doporučuje nadále zaměstnavatelům a v případě ředitelů škol a ŠZ zřizovatelům, aby dosažená pedagogická praxe, tj. praxe pedagogických pracovníků, získaná ve všech pedagogických profesích uvedených v zákoně č. 563/2004 Sb., kteří vykonávají nebo dříve vykonávali pedagogickou činnost přímým působením na vzdělávané děti, žáky nebo studenty a tím uskutečňují výchovu a vzdělávání na základě školského zákona, byla posuzována jako „praxe v oboru požadované práce“ a započítána v plném rozsahu

  • Eva napsal:

    Dobrý den, jaká je započitatelná doba praxe? Pracuji jako referent na magistrátu celkem 13 let, předtím jako referent v TŽ a KB celkem 20 let, v čemž jsou i roky na MD – celkem 6. Děkuji za odpověď, Eva.

  • Monika napsal:

    Dobrý den,
    mám vystudované učitelství. V ČR jsem splnila povinnou učitelskou praxi a poté jsem 4 roky působila na základní škole skole v Anglii jako teaching assistant. Momentálně se plánuji vracet do ČR a pracovat na základní škole. Zajímalo by mě, jestli mi určitě uznají praxi ze zahraničí? Děkuji.

  • Jan Novák napsal:

    Dobrý den,
    pracoval jsem 17 let jako policista, v současné době pracuji jako zaměstnanec magistrátu na pozici referenta evidence vozidel, neuznali mi žádnou dobu ze zaměstnání policisty, je to správně, případně jak se mám bránit, děkuji. JN

  • Květa Honzálková napsal:

    Dobrý den,
    v červnu 1985 jsem ukončila magisterské studium učitelství. Současně jsem v té době měla půlroční dítě, během dalších 3 let se mi narodily další dvě děti (tzn., že jsem plynule přešla ze studií na mateřskou dovolenou). V roce 1991 jsem nastoupila do práce. Učení jsem přerušila na 2 roky, kdy jsem pečovala o nemocného otce. Od té doby stále učím. Můj dotaz zní: jak dlouhá je moje praxe? (1985 – 2015, mínus 2 roky?). Za odpověď předem díky.
    Zdraví Mgr. K. Honzálková

  • Oldřich napsal:

    Dobrý den,
    škola mi chce za výkon civilní služby, kterou jsem vykonával v letech 2001-2003 v délce 18 měsíců, uznat pouze 1 rok (v délce trvání tehdejší vojenské základní služby). Je to tak správně?
    Děkuji za odpověď.

  • Eva Králíková napsal:

    Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat na odpočet praxe. Mám aprobaci pro 5. – 12. ročník, studium jsem ukončila v roce 1989. Po roce praxe na ZŠ jsem 4 měsíce pracovala jako vychovatelka ve školní družině. Z této doby mi krátí praxi a tím mám oddálený platový postup. Je to správné?
    Děkuji za odpověď.

  • zdenka Burešová napsal:

    Měla bych, prosím, dotaz. Vystudovala jsem v r. 1986 dětskou sestru s maturitou, pak jsem do roku 1997 pracovala jako zdravotní sestra a od roku 1997 vykonávám práci zdravotní laborantky. Na jakou platovou tabulku mám v současné době nárok? A pokud bych se vrátila do praxe zdravotní sestry, bude mi započítána praxe i z předchozích 18 let??? Děkuji.

  • Simona napsal:

    Dobrý den, jako učitelka jsem zařazena do 2. platového stupně. Od září jsem přibrala k úvazku ještě práci v ŠD, kde jsem byla zaražena do 1. platového stupně (nedostatečná praxe v oboru vychovatel). Jaké zařazení bych měla mít? Děkuji.

  • Galina napsal:

    Dobrý den, prosím o radu.
    V roce 1980 se mi narodil syn. Mateřská dovolená začala 3.6.1980. Pracovní poměr trval od 1.8.1975 do 30.11.1982.
    Kolik let se má započítat do praxe a kolik let do odborné praxe?
    Děkuji za Váš čas a odpověď.

  • Jolana Lukova napsal:

    Dobrý den, do 1.9., kdy vstoupily do praxe nové platové tabulky učitelů, jsem měla započítáno z nepedagogické praxe 2/3 odpracované doby. Od 1.9. mi byla zkrácena o další 1/3, čímž mi bylo přidáno 90,- Kč a doba postupu odložena na léta, kdy už budu v důchodu. Pokud by započtení doby zůstalo, měla bych přidáno o 5 %. Je v pořádku tuto odpracovanou a dříve započtenou dobu najednou měnit?
    Děkuji.

    • Petr Woff napsal:

      Dobrý den, Jolano, díky za dotaz, i za podporu na sociální síti. Bohužel praxi mimo obor může zaměstnavatel započítat podle vlastního uvážení maximálně ze 2/3, to znamená i z jedné třetiny, anebo třeba vůbec. Podle mého názoru tedy Váš nařízený formálně chybu neudělal, když snížil počet započitatelných let.

      Udělal vlastně podobnou věc jako jiné veřejné instituce, které sice podle nařízení vlády zvýšily platový tarify, ale zároveň snížily osobní ohodnocení, takže vlastně splnily svoji povinnost – ale zaměstnancům ve výsledku nepřidaly. O férovosti, respektive etické úrovni takového počínání víme svoje, ale opravdu neznám právní předpis, který by přitom porušovaly.

      (Závěrem, pro zajímavost poznámka k nejabsurdnější části současného platového systému: Zaměstnancům v 1. až 5. platové třídě nemusí být započítaná praxe vůbec – ani v oboru – i když třeba dříve byli velmi respektovaní a výkonní pracovníci!)

Napište komentář. Chcete odpověď? V tom případě lajkněte náš Facebook ZDE :-).

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *