decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

151/1997 Sb. – ZÁKON o oceňování majetku

151/1997 Sb.

ZÁKON

ze dne 17. června 1997

o oceňování majetku a o změně některých zákonů

(zákon o oceňování majetku)

Změna: 121/2000 Sb.

Změna: 237/2004 Sb., 257/2004 Sb.

Změna: 296/2007 Sb.

Změna: 188/2011 Sb.

Změna: 350/2012 Sb.

Změna: 303/2013 Sb., 340/2013 Sb., 344/2013 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

HLAVA PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1)  Zákon  upravuje  způsoby oceňování věcí, práv a jiných majetkových
hodnot  (dále  jen  “majetek”)  a služeb pro účely stanovené zvláštními
předpisy.^1)  Odkazují-li tyto předpisy na cenový nebo zvláštní předpis
pro  ocenění  majetku nebo služby k jinému účelu než pro prodej, rozumí
se  tímto  předpisem  tento  zákon.  Zákon  platí i pro účely stanovené
zvláštními  předpisy uvedenými v části čtvrté až deváté tohoto zákona a
dále tehdy, stanoví-li tak příslušný orgán v rámci svého oprávnění nebo
dohodnou-li se tak strany.

(2)  Zákon  se  nevztahuje na sjednávání cen^2) a neplatí pro oceňování
přírodních zdrojů kromě lesů.

(3) Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí

a)   v   případech,   kdy   zvláštní  předpis  stanoví  odlišný  způsob
oceňování,^3)

b) při převádění majetku podle zvláštního předpisu.^4)

§ 2

Způsoby oceňování majetku a služeb

(1)  Majetek  a  služba  se  oceňují  obvyklou cenou, pokud tento zákon
nestanoví  jiný  způsob  oceňování.  Obvyklou cenou se pro účely tohoto
zákona  rozumí  cena,  která  by  byla dosažena při prodejích stejného,
popřípadě  obdobného  majetku  nebo při poskytování stejné nebo obdobné
služby  v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se
zvažují  všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše
se  nepromítají  vlivy  mimořádných  okolností  trhu,  osobních  poměrů
prodávajícího  nebo  kupujícího  ani  vliv zvláštní obliby. Mimořádnými
okolnostmi  trhu  se  rozumějí  například stav tísně prodávajícího nebo
kupujícího,  důsledky  přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se
rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi
prodávajícím  a  kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota
přikládaná  majetku  nebo  službě  vyplývající z osobního vztahu k nim.
Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu věci a určí se porovnáním.

(2)  Mimořádnou  cenou  se  rozumí  cena,  do  jejíž  výše  se promítly
mimořádné  okolnosti  trhu, osobní poměry prodávajícího nebo kupujícího
nebo vliv zvláštní obliby.

(3)  Cena  určená  podle  tohoto  zákona  jinak  než  obvyklá cena nebo
mimořádná cena, je cena zjištěná.

(4) Službou je poskytování činností nebo hmotně zachytitelných výsledků
činností.

(5)  Jiným  způsobem  oceňování  stanoveným  tímto zákonem nebo na jeho
základě je

a)  nákladový  způsob,  který  vychází  z  nákladů, které by bylo nutno
vynaložit  na  pořízení  předmětu  ocenění v místě ocenění a podle jeho
stavu ke dni ocenění,

b)  výnosový způsob, který vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně
dosahovaného  nebo  z  výnosu,  který  lze z předmětu ocenění za daných
podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu (úrokové míry),

c)  porovnávací  způsob,  který vychází z porovnání předmětu ocenění se
stejným  nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji; je
jím též ocenění věci odvozením z ceny jiné funkčně související věci,

d) oceňování podle jmenovité hodnoty, které vychází z částky, na kterou
předmět ocenění zní nebo která je jinak zřejmá,

e)  oceňování  podle účetní hodnoty, které vychází ze způsobů oceňování
stanovených na základě předpisů o účetnictví,

f)  oceňování  podle  kurzové  hodnoty,  které  vychází z ceny předmětu
ocenění zaznamenané ve stanoveném období na trhu,

g)  oceňování sjednanou cenou, kterou je cena předmětu ocenění sjednaná
při jeho prodeji, popřípadě cena odvozená ze sjednaných cen.

HLAVA DRUHÁ

NEMOVITÉ VĚCI

Díl první

Stavby

§ 3

Členění staveb

(1) Pro účely oceňování se stavby člení na

a) stavby pozemní, kterými jsou

1.  budovy,  jimiž  se  rozumí  stavby prostorově soustředěné a navenek
převážně uzavřené obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi, s jedním
nebo více ohraničenými užitkovými prostory,

2. jednotky,

3. venkovní úpravy,

b) stavby inženýrské a speciální pozemní, kterými jsou stavby dopravní,
vodní,  pro  rozvod  energií a vody, kanalizace, věže, stožáry, komíny,
plochy a úpravy území, studny a další stavby speciálního charakteru,

c) vodní nádrže a rybníky,

d) jiné stavby.

Členění staveb na jednotlivé druhy stanoví vyhláška.

(2)  Pro  účely  oceňování  se  stavba  posuzuje podle účelu užití. Při
nesouladu  mezi  účelem  užití stavby uvedeným v kolaudačním rozhodnutí
nebo  v  kolaudačním  souhlasu  nebo  ve  stavebním  povolení  nebo  ve
veřejnoprávní  smlouvě nahrazující stavební povolení nebo v ohlášení či
v oznámení stavebníka stavebnímu úřadu nebo v souhlasu stavebního úřadu
nebo  v  certifikátu  autorizovaného  inspektora  a skutečným užitím se
vychází  při  oceňování ze skutečného užití stavby. Nejsou-li zachovány
doklady  o  účelu,  pro  který byla stavba povolena, nebo při nesouladu
mezi  stavem  uvedeným  v  katastru  nemovitostí^5)  a skutečným stavem
platí,  že  stavba  je  určena  k  účelu,  pro  který  je svým stavebně
technickým  uspořádáním  vybavena.  Jestliže vybavení stavby nasvědčuje
několika  účelům,  má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému
se užívá bez závad.^6)

Oceňování stavby

§ 4

(1)  Nestanoví-li tento zákon jinak, stavba nebo její část^7) (dále jen
“stavba”)  se  oceňuje nákladovým, výnosovým nebo porovnávacím způsobem
nebo  jejich  kombinací,  jejichž  použití  u jednotlivých druhů staveb
stanoví vyhláška.

(2)  Stavba  se oceňuje podle účelu jejího užití bez rozdílu, zda jde o
nemovitou  nebo  movitou  věc  nebo  zda je součástí pozemku nebo práva
stavby.

(3)  Není-li  stavba  samostatnou  věcí,  její  cena  se  přičte k ceně
nemovité věci, jejíž je součástí.

(4) Výrobek, který plní funkci stavby, se oceňuje jako jiná stavba.

§ 5

(1) Oceňuje-li se stavba nákladovým způsobem, vychází se

a)  ze  základních  cen  za  měrné  jednotky  stavby  nebo z nákladů na
pořízení  stavby;  u  stavby  určené  k odstranění se vychází z ocenění
použitelného  materiálu  z  jejího  odstranění  sníženého  o náklady na
odstranění,

b)  ze zohlednění charakteru, velikosti stavby, jejího vybavení, polohy
a prodejnosti, u vodní nádrže a rybníku i ze zohlednění jejich funkce,

c) z technického nebo morálního opotřebení stavby,

d)  ze  zohlednění  ceny  stroje  nebo jiného technologického zařízení,
není-li   v   katastru  nemovitostí  zapsána  výhrada,  že  stroj  není
vlastnictvím vlastníka nemovité věci.

(2)   Základní   ceny  a  způsob  jejich  úpravy  podle  odstavce  1  u
jednotlivých  druhů staveb, postupy při měření a výpočtu výměr staveb a
postupy  při  oceňování včetně způsobů zjištění a uplatnění technického
nebo  morálního  opotřebení  stanoví  vyhláška. Ve stanovených cenách a
postupech  se zohledňují i vlivy působící na úroveň a relace cen staveb
na trhu.

§ 6

Oceňuje-li  se  stavba  výnosovým  způsobem,  stanoví  vyhláška  způsob
výpočtu  ceny, způsob zjištění výnosu a výši míry kapitalizace pro dané
časové období.

§ 7

Oceňuje-li  se stavba porovnávacím způsobem, stanoví vyhláška hlediska,
která se při porovnání berou v úvahu.

§ 8

Oceňování jednotek

(1)  Jednotka, kterou je byt nebo která zahrnuje byt, se oceňuje včetně
podílu  na  společných částech nemovité věci, a to i v případě, jsou-li
umístěny  mimo  dům,  a včetně podílu na nemovitých věcech, které tvoří
příslušenství domu, určené pro společné užívání.

(2)  Jednotka,  kterou je nebytový prostor nebo která zahrnuje nebytový
prostor, se oceňuje včetně podílu na společných částech nemovité věci a
to  i  v  případě,  jsou-li  umístěny  mimo  dům,  a  včetně  podílu na
nemovitých  věcech,  které tvoří příslušenství domu určené pro společné
užívání;  nebytovým  prostorem  nejsou  příslušenství bytu ani společné
části domu.

(3)  Cena  jednotky  se  zjistí  nákladovým nebo porovnávacím způsobem.
Velikost  podílu  na  společných částech nemovité věci příslušejících k
jednotce  se  zjistí z veřejného seznamu. Způsob jejich ocenění stanoví
vyhláška v návaznosti na druh a účel užití stavby, ve které se jednotka
nachází.

(4)   Cena  příslušenství  nemovité  věci,  které  není  stavebně  její
součástí,  jako  jsou zejména venkovní úpravy, studny a vedlejší stavby
sloužící  výhradně  společnému  užívání, se pro účely ocenění jednotky,
bytu   nebo   nebytového   prostoru   započte  do  jeho  ceny  ve  výši
spoluvlastnického podílu.

(5)  Podlahová  plocha  jednotky,  kterou je byt nebo nebytový prostor,
nebo  která  zahrnuje  byt  nebo  nebytový  prostor,  je  součtem všech
plošných   výměr   podlah   jednotlivých  místností  nebo  místností  v
prostorově  oddělené  části  domu  a prostor užívaných výhradně s nimi.
Způsob určení plošných výměr stanoví vyhláška.

(6)  Pozemek,  který je společnou částí jednotky, se ocení samostatně a
jeho cena se přičte k ceně jednotky.

Díl druhý

Pozemky

§ 9

Členění pozemků

(1) Pro účely oceňování se pozemky člení na

a) stavební pozemky,

b)  zemědělské pozemky evidované v katastru nemovitostí jako orná půda,
chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad a trvalý travní porost,

c)  lesní  pozemky,  kterými  jsou  lesní  pozemky evidované v katastru
nemovitostí, a zalesněné nelesní pozemky,

d) pozemky evidované v katastru nemovitostí jako vodní plochy,

e) jiné pozemky, které nejsou uvedeny v písmenech a) až d)^26).

(2) Stavební pozemky se pro účely oceňování dále člení na

a) nezastavěné pozemky,

1.  evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěné plochy a
nádvoří,

2.  evidované  v  katastru  nemovitostí v jednotlivých druzích pozemků,
které    byly   vydaným   územním   rozhodnutím,   regulačním   plánem,
veřejnoprávní  smlouvou  nahrazující  územní  rozhodnutí  nebo  územním
souhlasem  určeny  k  zastavění;  je-li  zvláštním  předpisem stanovena
nejvyšší  přípustná  zastavěnost  pozemku,  je stavebním pozemkem pouze
část odpovídající přípustnému limitu určenému k zastavění,

3.  evidované  v  katastru  nemovitostí  v  druhu  pozemku zahrady nebo
ostatní  plochy,  v jednotném funkčním celku. Jednotným funkčním celkem
se  rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které
souvisle  navazují  na pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu
pozemku  zastavěná  plocha  a  nádvoří  se stavbou, se společným účelem
jejich  využití.  V  jednotném  funkčním  celku může být i více pozemků
druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří,

4. evidované v katastru nemovitostí s právem stavby,

b) zastavěné pozemky,

1.  evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěné plochy a
nádvoří,

2.  evidované  v  katastru  nemovitostí v druhu pozemku ostatní plochy,
které jsou již zastavěny,

c)  plochy  pozemků skutečně zastavěné stavbami bez ohledu na evidovaný
stav v katastru nemovitostí.

(3)  Další  členění  pozemků  pro  účely  ocenění  v návaznosti na druh
pozemku a jeho účel užití stanoví vyhláška.

(4)  Stavebním  pozemkem  pro  účely  oceňování  není pozemek, který je
zastavěný   jen   podzemním   nebo   nadzemním  vedením  včetně  jejich
příslušenství,  podzemními  stavbami,  které  nedosahují úrovně terénu,
podzemními   částmi   a  příslušenstvím  staveb  pro  dopravu  a  vodní
hospodářství  netvořícími  součást pozemních staveb. Stavebním pozemkem
pro  účely  oceňování  není též pozemek zastavěný stavbami bez základů,
studnami, ploty, opěrnými zdmi, pomníky, sochami apod.

(5)  Pro  účely  oceňování  se pozemek posuzuje podle stavu uvedeného v
katastru  nemovitostí.^5) Při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastru
nemovitostí  a  skutečným stavem se vychází při oceňování ze skutečného
stavu.

§ 10

Oceňování stavebního pozemku

(1)  Stavební  pozemek  se oceňuje násobkem výměry pozemku a ceny za m2
uvedené  v  cenové mapě,  kterou vydala obec. Není-li stavební pozemek
oceněn  v cenové mapě, ocení se násobkem výměry pozemku a základní ceny
za  m2  upravené  o  vliv  polohy  a  další  vlivy  působící zejména na
využitelnost  pozemků  pro stavbu, popřípadě ceny určené jiným způsobem
oceňování podle § 2, které stanoví vyhláška.

(2)  Cenová mapa  stavebních pozemků je grafické znázornění stavebních
pozemků  na  území  obce  nebo její části v měřítku 1:5000, popřípadě v
měřítku  podrobnějším  s  vyznačenými cenami. Stavební pozemky v cenové
mapě   se   ocení  skutečně  sjednanými  cenami  obsaženými  v  kupních
smlouvách.

(3)  Nejsou-li  při  zpracování  cenové  mapy  sjednané ceny stavebních
pozemků  podle  odstavce  2  v  dané  obci k dispozici nebo nelze-li je
použít,  protože  již neodpovídají úrovni sjednaných cen porovnatelných
pozemků  ke  dni  vypracování  cenové  mapy,  určí  se  ceny na základě
porovnání  se  sjednanými  cenami  obdobných pozemků v dané obci nebo v
jiných  srovnatelných  obcích spadajících do stejné skupiny podle počtu
obyvatel;  skupiny  obcí  stanoví vyhláška. Při porovnání se vychází ze
shodného  účelu  užití,  z  obdobné  polohy v obci a ze shodné stavební
vybavenosti  pozemku. Údaje o postupu a porovnání obce uvedou v textové
části   cenové   mapy,  která  popřípadě  obsahuje  další  vysvětlivky.
Podrobnější  metodiku  zpracování  cenových  podkladů  pro cenovou mapu
stanoví vyhláška.

(4)  Jestliže nelze cenu stavebního pozemku určit podle odstavce 2 nebo
3, do cenové mapy se cena takového pozemku neuvede a pozemek se oceňuje
podle odstavce 1 druhé věty.

(5) Návrh cenové mapy stavebních pozemků nebo její změny předkládá obec
před  jejím  vydáním  Ministerstvu  financí  k  vyjádření.  Obec  zašle
vyhlášku  současně s jejím vyhlášením Ministerstvu financí k uveřejnění
v Cenovém věstníku.

(6)  Koncem každého kalendářního roku se obecně závaznou vyhláškou obce
doplňují  cenové  mapy  o  nové  ceny  stavebních  pozemků. Změní-li se
sjednaná  cena,  účel  užití  nebo stavební vybavenost pozemku, určí se
nová cena pozemku způsobem podle odstavce 2 nebo 3. Přitom platí postup
podle odstavce 5.

(7)  Obec  umožní  nahlédnout  bezplatně  do cenové mapy pozemků vedené
touto obcí každému, kdo o to požádá.

(8)  K  ceně  pozemku  určené  podle  odstavce 1 se přičte cena stavby,
popřípadě  staveb,  které jsou jeho součástí. Stojí-li stavba, která je
součástí  pozemku,  na několika pozemcích, nezapočte se k ceně pozemku,
na  němž  je  přestavkem.  Způsob  určení  výměry nemovité věci stanoví
vyhláška.

(9)  K  ceně  pozemku  určené  podle odstavce 1 se přičte cena trvalých
porostů.

§ 11

Oceňování zemědělského pozemku

(1)  Zemědělský  pozemek se oceňuje cenou stanovenou výnosovým způsobem
podle bonitovaných půdně ekologických jednotek.

(2) Základní ceny zemědělských pozemků a jejich úpravu vyjadřující vliv
polohy  a  další  vlivy  působící  zejména  na využitelnost pozemků pro
zemědělskou  výrobu,  jako  jsou  přírodní  nebo  technické  překážky a
vyhlášení zvláště chráněných území,^11) stanoví vyhláška.

§ 12

Oceňování lesního pozemku

(1)  Lesní  pozemek^12)  se  oceňuje  výnosovým a porovnávacím způsobem
podle plošně převládajících souborů lesních typů.

(2) Základní ceny lesních pozemků a jejich úpravu vyjadřující kategorii
lesů^13) a další vlivy působící na využitelnost lesních pozemků stanoví
vyhláška.

§ 13

Oceňování pozemků vodních ploch a jiných pozemků

Pozemky  vodních  ploch  a  jiné  pozemky se oceňují cenami stanovenými
vyhláškou.

Díl třetí

Trvalé porosty

§ 14

Členění trvalých porostů

Pro účely oceňování se trvalé porosty člení na

a) lesní porosty,^14)

b) ovocné dřeviny,

c) vinnou a chmelovou révu,

d) okrasné rostliny.

§ 15

Oceňování lesního porostu

(1) Lesní porost se oceňuje nákladovým a výnosovým způsobem. Vychází se
ze  skupin  lesních  dřevin  podle  jejich zastoupení v lesním porostu,
věku, bonitních stupňů, obmýtí a zakmenění.

(2)  Postup  zjištění  základních  cen  lesních porostů a jejich úpravu
vyjadřující  kategorii  lesa,  hospodářský  tvar lesa, stupeň poškození
porostu,  sortimentaci  porostu a další vlivy, které působí na produkci
dřeva, stanoví vyhláška.

(3)  Při  oceňování  se  vychází  z údajů o lesním porostu obsažených v
závazném  podkladu  zpracovaném  podle zvláštního předpisu.^15) Není-li
tento   podklad   zpracován  nebo  údaje  v  něm  uvedené  neodpovídají
skutečnosti, zjistí se potřebné údaje podle skutečnosti.

§ 16

Oceňování ovocných dřevin, vinné a chmelové révy a okrasných rostlin

(1) Ovocné dřeviny, vinná a chmelová réva se oceňují výnosovým způsobem
podle druhu dřevin, jejich věku, pěstebního tvaru nebo způsobu založení
jejich porostu. Ceny vinné a chmelové révy obsahují ceny zařízení vinic
a chmelnic.

(2) Okrasné rostliny se oceňují nákladovým způsobem.

(3)  Základní  ceny  podle  odstavců  1 a 2 a jejich úpravu vyjadřující
zejména  zdravotní  stav  porostů, stupeň poškození, jejich ekonomickou
životnost a ceny zařízení vinic a chmelnic stanoví vyhláška.

Díl čtvrtý

Věcná práva k nemovitým věcem

§ 16a

Oceňování práva stavby

(1)  Právo  stavby  se  oceňuje  výnosovým  způsobem na základě ročního
užitku s uplatněním dalšího užívání práva, které uplyne od roku ocenění
do roku zániku práva. Způsob výpočtu stanoví vyhláška.

(2)  Pro  ocenění práva stavby s nezřízenou stavbou, která právu stavby
vyhovuje,  se  zjistí roční užitek z pozemku nebo jeho části zatíženého
tímto  právem. Roční užitek se násobí počtem let dalšího užívání práva,
nejvýše však pěti.

(3)  Pro  ocenění  práva stavby se zřízenou stavbou, která právu stavby
vyhovuje,  se  roční  užitek  zjistí jako podíl ze součtu zjištěné ceny
zatíženého  pozemku,  popřípadě  jeho  části, a zjištěné ceny stavby, a
výše celkové délky trvání práva.

(4)  Ocenění  podle  odstavců  2 a 3 se neuplatní, bylo-li právo stavby
zřízeno  za  úplatu nebo lze-li ocenění práva zjistit ze smlouvy nebo z
rozhodnutí příslušného orgánu a není-li úplata o více než jednu třetinu
nižší než roční užitek zjištěný podle odstavce 2 nebo podle odstavce 3.

§ 16b

Oceňování věcných břemen

(1) Služebnosti se oceňují výnosovým způsobem na základě ročního užitku
se zohledněním míry omezení služebností ve výši obvyklé ceny.

(2)  Ocenění  podle odstavce 1 se neuplatní, jestliže lze zjistit roční
užitek  ze  smlouvy  nebo  z  rozhodnutí  příslušného orgánu, pokud při
vzniku služebnosti byl roční užitek z tohoto břemene uveden a není-li o
více než jednu třetinu nižší než obvyklá cena.

(3)  Roční  užitek  podle  odstavců  1 a 2 se násobí počtem let užívání
práva, nejvýše však pěti.

(4)  Patří-li  právo  určité  osobě  na  dobu jejího života, oceňuje se
desetinásobkem ročního užitku.

(5)  Nelze-li cenu zjistit podle předchozích odstavců, oceňuje se právo
jednotně částkou 10 000 Kč.

(6)  Reálné  břemeno  nebo  právo z vykupitelné služebnosti se ocení ve
výši  náhrady  uvedené ve smlouvě nebo v rozhodnutí příslušného orgánu.
Jsou-li  ve smlouvě uvedené pouze podmínky výkupu reálného břemena nebo
zrušení  služebnosti  za  přiměřenou  náhradu, vypočte se náhrada podle
uvedených podmínek k datu ocenění.

(7)  Právo  zřízené  jinak než věcným břemenem obdobné služebnosti nebo
reálnému břemenu se oceňuje podle odstavců 1 až 6.

HLAVA TŘETÍ

MAJETKOVÁ PRÁVA

§ 17

Oceňování  majetkových práv vyplývajících z průmyslových práv a práv na
označení  a  výrobně  technických  poznatků, některých majetkových práv
souvisejících s právem autorským a práv pořizovatele databáze

(1) Majetková práva, která jsou obsahem průmyslových práv^16) a práv na
označení^17)  nebo  vyplývající  z  jejich užití, a výrobně technické a
obchodní  poznatky (know-how), majetková práva, která jsou obsahem práv
souvisejících  s  právem autorským, s výjimkou práv výkonných umělců, a
majetková   práva  pořizovatele  databáze,^17a)  se  oceňují  výnosovým
způsobem,  a  to  jako  součet diskontovaných budoucích ročních čistých
výnosů  vyplývajících  z  užívání  těchto  práv ode dne ocenění. Způsob
diskontování stanoví vyhláška, s možností zohlednění míry zastarání.

(2) Roční čistý výnos užívání se zjistí

a) ze smluv o užívání práva (například licenční smlouva) platných v den
ocenění,

b)  podle  skutečnosti za poslední kalendářní rok užívání v období pěti
let  předcházejících  roku  ocenění, nelze-li jej zjistit podle písmene
a).

(3) Počet let užívání

a)  se  zjistí ze smluv, nejvýše však ve výši podle písmene b), c) nebo
d)

b)  činí pět let u průmyslových práv a výrobně technických a obchodních
poznatků  a  deset  let  u práv na označení v případě, že nelze zjistit
počet let podle písmene a),

c)  činí  u  příslušných  práv  souvisejících s právem autorským takový
počet  let,  který  zbývá  do  ukončení padesátileté doby trvání těchto
práv, v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a), a

d)  činí  u práv pořizovatele databáze takový počet let, který zbývá do
ukončení  patnáctileté  doby  trvání  těchto  práv, v případě, že nelze
zjistit počet let podle písmene a).

(4)  Nelze-li  právo  z různých důvodů, včetně toho, že nebylo užíváno,
ocenit  podle odstavců 1 až 3 nebo je-li cena zjištěná podle odstavců 1
až  3  nepřiměřeně  vyšší  nebo  nižší než cena obvyklá, ocení se právo
cenou obvyklou.

(5) Majetková práva autorská a majetková práva výkonných umělců jakožto
práva nepřevoditelná se neoceňují.

§ 18

zrušen

HLAVA ČTVRTÁ

CENNÉ PAPÍRY

§ 19

Oceňování cenných papírů obchodovaných na regulovaném trhu, zahraničním
regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu

(1) Cenné papíry

a)  tuzemské  nebo  zahraniční,  obchodované na regulovaném trhu^19) se
oceňují závěrečným kurzem vyhlášeným na regulovaném trhu v den ocenění,
a pokud

1.  nebyl  v  den  ocenění  cenný papír na regulovaném trhu obchodován,
ocení  se  posledním závěrečným kurzem vyhlášeným na regulovaném trhu v
období předcházejících 30 dnů přede dnem ocenění,

2.  nebyl  cenný  papír  na regulovaném trhu obchodován v den ocenění a
nebyl  na  tomto  trhu  obchodován  ani v období předcházejících 30 dnů
přede  dnem  ocenění,  ocení  se  nejnižším dosaženým závěrečným kurzem
vyhlášeným   ve  stejném  období  na  jiném  převodním  místě  v  České
republice,

b)   tuzemské   nebo   zahraniční,  obchodované  pouze  na  zahraničním
regulovaném  trhu^20)  nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu
se ocení, pokud se cenným papírem

1.  obchoduje  na  zahraničním  regulovaném  trhu nebo zahraničním trhu
obdobném  regulovanému  trhu ve státě sídla emitenta, závěrečným kurzem
vyhlášeným  na  tomto trhu ke dni ocenění, a není-li k dispozici, ocení
se  posledním  závěrečným  kurzem  vyhlášeným  na  tomto  trhu v období
uvedeném v písmeni a),

2.  neobchoduje  na  zahraničním regulovaném trhu nebo zahraničním trhu
obdobném   regulovanému   trhu   ve  státě  sídla  emitenta,  posledním
závěrečným  kurzem  vyhlášeným  na  zahraničním  regulovaném  trhu nebo
zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu v období uvedeném v písmeni
a)  ve státě, v němž byl cenný papír přijat k obchodování na příslušném
trhu;  pokud  byl  ve stejný den vyhlášen kurz na trhu ve více státech,
ocení se nejnižším vyhlášeným závěrečným kurzem.

(2)  Při postupu podle odstavce 1 písm. b) bodu 2 se přednostně uplatní
kurz  vyhlášený  na  trzích  určených opatřením Ministerstva financí po
dohodě  s  Českou národní bankou. Kurz cenného papíru v zahraniční měně
se  přepočte  kurzem devizového trhu České národní banky platným ke dni
ocenění.  Pro  přepočet  měn,  které  nejsou uvedeny v kurzovním lístku
České  národní  banky,  se  použije  kurz amerického dolaru k této měně
vyhlášený ústřední bankou státu s touto měnou.

(3)  Nebyl-li  kurz  cenného  papíru  uvedeného v odstavci 1 vyhlášen v
období  30  dnů přede dnem ocenění na žádném trhu, ocení se cenný papír
podle § 20.

§ 20

Oceňování  cenných papírů neobchodovaných na evropském regulovaném trhu
nebo  zahraničním  trhu  obdobném  regulovanému  trhu  a cenných papírů
nepřijatých k obchodování na těchto trzích

(1)  Cenné  papíry,  které  nejsou obchodovány na evropském regulovaném
trhu  ani  na  zahraničním  trhu  obdobném  regulovanému  trhu, a cenné
papíry, které nebyly přijaty k obchodování na těchto trzích, se oceňují
takto:

a)  akcie a podílové listy uzavřených podílových fondů podílem, v jehož
čitateli   je   vlastní   jmění  akciové  společnosti  nebo  uzavřeného
podílového fondu podle účetní závěrky za předchozí účetní období, pokud
není  prokázána  jiná  hodnota  vlastního jmění, a ve jmenovateli počet
vydaných  akcií  nebo  podílových  listů  převedený  na  shodnou emisní
hodnotu,

b) dluhopisy s připojeným kupónem určujícím výnos nebo způsob stanovení
výnosu jmenovitou hodnotou se zahrnutím úroků, na něž má majitel ke dni
ocenění  právo,  popř. s přihlédnutím k jiným očekávaným výnosům, pokud
je  lze  ocenit,  neodůvodňují-li  zvláštní  okolnosti  cenu vyšší nebo
nižší,

c)   dluhopisy,  u  nichž  je  úrokový  výnos  stanoven  rozdílem  mezi
jmenovitou  hodnotou  a  emisním kurzem, jmenovitou hodnotou sníženou o
poměrnou  část  rozdílu  mezi  průměrným  emisním  kurzem  a jmenovitou
hodnotou  do  doby  splatnosti, neodůvodňují-li zvláštní okolnosti cenu
vyšší  nebo nižší. Poměrná část podle předchozí věty se určí jako podíl
počtu  dní  ode  dne ocenění do dne splatnosti dluhopisu a celkové doby
splatnosti dluhopisu určené ve dnech,

d)  směnky  jmenovitou  hodnotou,  na  kterou  jsou  vystaveny,  směnky
opatřené  úrokovou  doložkou jmenovitou hodnotou se zahrnutím úroku, na
nějž  vzniklo  majiteli  směnky  právo  ke dni ocenění, neodůvodňují-li
zvláštní okolnosti cenu vyšší nebo nižší,

e)  podílové  listy otevřených podílových fondů částkou, kterou zaplatí
emitent  za  vrácený  podílový list v den ocenění, odpovídající hodnotě
podílu  podílového listu na vlastním jmění v podílovém fondu sníženém o
závazky  podílového  fondu. Hodnota podílového listu může být snížena o
srážku uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu uplatňovanou při
vrácení  podílového  listu.  Pokud  emitent  v  den  ocenění neproplácí
vrácení  podílového listu, ocení se podílový list poslední cenou, která
jím byla proplacena při vrácení takového podílového listu,

f) zatímní listy částkou odpovídající hodnotě splaceného vkladu, včetně
emisního ážia ke dni ocenění,

g)  cenné  papíry  vyjadřující právo na vydání zboží cenou tohoto zboží
zjištěnou podle tohoto zákona,

h) ostatní cenné papíry cenou obvyklou.

(2) Úroky a dividendy se do cen cenných papírů zahrnují snížené o daň z
příjmů, pokud je vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

(3)  Cenné papíry, které jsou předmětem sběratelského zájmu, se oceňují
cenou obvyklou.

HLAVA PÁTÁ

OSTATNÍ MAJETEK

§ 21

Oceňování platebních prostředků a platebních karet, cenin a vkladů

(1) Platný platební prostředek a cenina se oceňují jmenovitou hodnotou,
na kterou znějí, pokud nejde o cenné papíry oceňované podle § 20.

(2)  Vklady  u  bank se oceňují jmenovitou hodnotou, na kterou znějí, s
připočtením  úroků  ke dni ocenění. Úroky se do ceny zahrnují snížené o
daň z příjmů, pokud je vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

(3)  Peněžní  prostředky  v  cizí  měně  se přepočítají na české koruny
kurzem  devizového trhu České národní banky platným ke dni ocenění. Pro
přepočet  měn,  které  nejsou  uvedeny v kurzovním lístku České národní
banky,  se  použije  kurz střed amerického dolaru k této měně vyhlášený
ústřední bankou státu s touto měnou.

(4)  Platební  karta  se  oceňuje  jmenovitou  hodnotou, na kterou zní,
sníženou o vyčerpanou částku ke dni ocenění.

§ 22

Oceňování   pohledávek   a  dluhů,  nároků  ze  životního  pojištění  a
penzijního připojištění se státním příspěvkem

(1) Peněžitá pohledávka a peněžitý dluh se oceňují jmenovitou hodnotou,
neodůvodňují-li  zvláštní  okolnosti,  vyplývající zejména z rozhodnutí
soudu,  cenu  vyšší  nebo  nižší. Ostatní pohledávky a dluhy se oceňují
způsoby  uvedenými  v  tomto  zákoně  podle druhu předmětu pohledávky a
dluhu.

(2)  Nároky  ze  životního  pojištění (kromě penzijního připojištění se
státním  příspěvkem)  se  oceňují  částkou, která by byla vyplacena při
plnění  podle  pojistné  smlouvy  ke dni ocenění nebo, nevylučuje-li to
smlouva, částkou, která by odpovídala výši odkupného k datu ocenění.

(3)  Nároky  z penzijního připojištění se státním příspěvkem se oceňují
částkou,  která  by byla vyplacena při poskytnutí dávky podle smlouvy o
tomto připojištění ke dni ocenění.

§ 23

Oceňování podílů v obchodních korporacích

Při  ocenění  podílu  nebo  vypořádacího podílu společníka se postupuje
podle zákona o obchodních korporacích.

HLAVA ŠESTÁ

OBCHODNÍ ZÁVOD

§ 24

Oceňování obchodního závodu

(1) Obchodní závod nebo jeho část (dále jen „závod“) se oceňuje součtem
cen  jednotlivých druhů majetků určených podle tohoto zákona sníženým o
ceny dluhů.

(2)  Stanoví-li  tak  vyhláška,  oceňuje  se  závod výnosovým způsobem,
popřípadě jeho kombinací s oceněním podle odstavce 1.

(3)   Ocenění   závodu   výnosovým   způsobem   se   určí  jako  součet
diskontovaných budoucích čistých ročních výnosů závodu. Způsob zjištění
těchto výnosů a diskontování stanoví vyhláška.

(4)  Jestliže  je při prodeji závodu sjednaná cena vyšší než cena podle
odstavce  1  nebo  2,  ocení  se  závod  cenou  sjednanou.  Rozdíl mezi
sjednanou  cenou  a  cenou  zjištěnou se považuje za cenu dobré pověsti
závodu.

ČÁST DRUHÁ

ZMĚNA ZÁKONA Č. 526/1990 SB., O CENÁCH, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 135/1994 SB.

§ 25

Zákon  č.  526/1990 Sb. , o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., se
mění takto:

§ 1 odst. 2 včetně poznámky č.1) zní:

“(2) Cena je peněžní částka

a) sjednaná při nákupu a prodeji zboží podle § 2 až 13 nebo

b) zjištěná podle zvláštního předpisu^1) k jiným účelům než k prodeji.

1)  Zákon  č.  151/1997  Sb.,  o  oceňování majetku a o změně některých
zákonů (zákon o oceňování majetku).”.

ČÁST TŘETÍ

ZMĚNA  ZÁKONA  ČESKÉ  NÁRODNÍ RADY Č. 265/1991 SB., O PŮSOBNOSTI ORGÁNŮ
ČESKÉ REPUBLIKY V OBLASTI CEN, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 135/1994 SB.

§ 26

Zákon  České  národní  rady  č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České
republiky  v  oblasti  cen,  ve  znění  zákona č. 135/1994 Sb., se mění
takto:

1. V § 2 odst. 2 se písmeno b) vypouští, označení písmenem a) se ruší a
na jeho konci se čárka nahrazuje tečkou.

2. V § 4a odst. 1 se písmeno d) vypouští a na konci písmene c) se čárka
nahrazuje tečkou.

ČÁST ČTVRTÁ

zrušena

§ 27

zrušen

ČÁST PÁTÁ

ZMĚNA   ZÁKONA  Č.  549/1991  SB.,  O  SOUDNÍCH  POPLATCÍCH,  VE  ZNĚNÍ
POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

§ 28

Zákon  České  národní  rady  č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve
znění  zákona  České  národní  rady č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994
Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995
Sb., se mění takto:

1.  V  §  6 odst. 1 první větě se slova “zvláštních předpisů” nahrazují
slovy “zvláštního předpisu” a druhá věta se vypouští.

2. Poznámka č. 2) zní:

“2)  Zákon  č.  151/1997  Sb.,  o oceňování majetku a o změně některých
zákonů (zákon o oceňování majetku).”.

ČÁST ŠESTÁ

zrušena

§ 29

zrušen

ČÁST SEDMÁ

ZMĚNA   ZÁKONA   ČESKÉ  NÁRODNÍ  RADY  Č.  368/1992  SB.,  O  SPRÁVNÍCH
POPLATCÍCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

§ 30

Zákon  České  národní  rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve
znění  zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb.,
zákona  č.  85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb.,
zákona  č.  118/1995  Sb.,  zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 301/1995
Sb., se mění takto:

1. V § 5 odst. 1 se vypouští druhá věta.

2. Poznámka č. 2) zní:

“2)  Zákon  č.  151/1997  Sb.,  o oceňování majetku a o změně některých
zákonů (zákon o oceňování majetku).”.

ČÁST OSMÁ

ZMĚNA  ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE
ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

§ 31

Zákon  České  národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona
č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona
č.  42/1994  Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona
č.  259/1994  Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona
č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona
č. 316/1996 Sb. a zákona č. 18/1997 Sb., se mění takto:

1. § 3 odst. 3 včetně poznámky č.1a) zní:

“(3)  Nepeněžní  příjem se oceňuje podle zvláštního předpisu,^1a) pokud
tento zákon nestanoví jinak.

1a)  Zákon  č.  151/1997  Sb.,  o oceňování majetku a o změně některých
zákonů (zákon o oceňování majetku).”.

2.  V  §  10  odst. 5 se slova “její ceny obvyklé v místě a době jejího
nabytí” nahrazují slovy “ceny podle zvláštního předpisu ^1a)”.

3. V § 23 odst. 6 první věta zní:

“Za  příjmy  se  považuje  jak  peněžní plnění, tak i nepeněžní plnění,
oceněné  podle  zvláštního  předpisu,^1a)  pokud  tento zákon nestanoví
jinak;  přitom  se  příjmy  získané  směnou  posuzují  pro účely zákona
obdobně jako příjmy získané prodejem.”.

4.  V  § 29 odst. 1 písm. d) se slova “zvláštních předpisů nebo soudním
znalcem”  nahrazují  slovy  “zvláštního  předpisu ^1a)” a vypouštějí se
slova ” , pokud tuto cenu nelze zjistit podle zvláštních předpisů”.

ČÁST DEVÁTÁ

zrušena

§ 32

zrušen

ČÁST DESÁTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 33

(1)  Ministerstvo  financí vydá vyhlášku k provedení § 3 až 13, § 15 až
16a a § 17 a § 24 a k ocenění některých věcí movitých a služeb.

(2) Obce mohou v rozsahu a za podmínek uvedených v § 10 stanovit obecně
závaznou vyhláškou ceny stavebních pozemků v cenových mapách. Pro tento
účel  prodávající  při prodeji stavebního pozemku zašle obci, na jejímž
území  pozemek  leží,  a  to  jen v případech a za podmínek stanovených
obecně závaznou vyhláškou obce, informaci o jeho sjednané ceně za m2, o
parcelním čísle a názvu katastrálního území.

(3)  Finanční  úřady  shromažďují  v  daňových spisech obsažené údaje o
cenách  zjištěných  při oceňování nemovitých věcí a o cenách sjednaných
za  tyto  nemovité  věci  v  případě  jejich  prodeje.  Finanční  úřady
předávají údaje Ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu.

§ 34

Ustanovení  tohoto  zákona se použijí pro případ vyvlastnění, jen pokud
mezinárodní  smlouvy  o  ochraně  investic,  kterými je Česká republika
vázána, nestanoví jinak.

§ 35

Pokud  je  předmětem  daně  dědické,  daně  darovací  a  daně z převodu
nemovitostí  skutečnost,  která  nastala  před účinností tohoto zákona,
postupuje  se  podle  předpisů  účinných v době, kdy k této skutečnosti
došlo.

§ 36

Účinnost zákona

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998.

Zeman v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

1)§  18  odst. 2 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a
investičních fondech.

§  5 odst. 2 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění
zákona č. 242/1994 Sb.

§  33  zákona  č.  42/1994  Sb.,  o  penzijním  připojištění se státním
příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

§  2  odst. 1 a 3 vyhlášky Federálního ministerstva financí č. 122/1984
Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim.

§  3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 612/1992 Sb., o odměnách
notářů a správců dědictví.

§ 2, 4 až 9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 81/1996 Sb., o způsobu
výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na produkčních funkcích lesa.

2) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.

3)  Např.  §  24  až  26 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nařízení
vlády  ČR  č. 20/1992 Sb., kterým se stanoví způsob výpočtu výše náhrad
za  živý  a  mrtvý  inventář  a  zásoby,  ve znění nařízení vlády ČR č.
57/1993 Sb., § 5 odst. 1 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., ve znění zákona č.
315/1993  Sb., § 24, § 29 odst. 1 písm. a) až c) zákona ČNR č. 586/1992
Sb.,  o  daních  z  příjmů,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  vyhláška
Ministerstva  financí č. 224/1996 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů
v majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu.

4)  Zákon  č.  92/1991  Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné
osoby, ve znění pozdějších předpisů.

§  11 a 28a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě
a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

5)  Zákon  č.  265/1992  Sb.,  o  zápisech vlastnických a jiných práv k
nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.

§  3  odst.  3  vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č.
190/1996  Sb.,  kterou  se  provádí  zákon  č. 265/1992 Sb., o zápisech
vlastnických  a  jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č.
210/1993  Sb.  a  zákona  č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č.
344/1992  Sb.,  o  katastru  nemovitostí  České  republiky (katastrální
zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

6)  §  85  a 104 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon).

7) Např. § 2 písm. f) zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé
spoluvlastnické  vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a
nebytovým  prostorům  a  doplňují  některé  zákony (zákon o vlastnictví
bytů).

11)  §  18  a  19  zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon). § 14
zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

12)  Příloha  č.  1  kód  10  vyhlášky  Českého  úřadu  zeměměřického a
katastrálního č. 190/1996 Sb.

§  1  vyhlášky  Ministerstva  zemědělství  č.  84/1996  Sb.,  o  lesním
hospodářském plánování.

13)  §  6  až  10 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů (lesní zákon).

14) § 2 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb.

15) § 24 až 27 zákona č. 289/1995 Sb.

16) Např. zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin
a  plemenům  zvířat,  ve znění zákona č. 93/1996 Sb., zákon č. 527/1990
Sb.,  o  vynálezech  a průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve
znění zákona č. 519/1991 Sb., vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č.
331/1991  Sb.,  o  osvědčeních  na  nové  způsoby prevence, diagnostiky
chorob  a  léčení  lidí,  zákon  č.  529/1991 Sb., o ochraně topografií
polovodičových výrobků, zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech.

17)  Např.  zákon  č.  159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků,
zákon  č.  137/1995  Sb.,  o  ochranných  známkách, práva vyplývající z
obchodního jména podle § 8 a následujících obchodního zákoníku.

17a)  Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících
s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

18) § 151n až 151p občanského zákoníku.

19)  §  55  odst.  1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém
trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.

20)  §  55  odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 230/2008
Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.

26)  Například  §  10 a 11 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a
stavebním  řádu  (stavební zákon), ve znění zákona č. 262/1992 Sb., a §
43 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.

Petr Woff
Novinář (ekonomika, právo).
Podnikatel (média, marketing).
Sociolog (vzděláním).
13. Říj 2014   /   

KOMENTUJTE! Chcete-li odpověď, lajkněte náš FB.

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
avatar
wpDiscuz
loading
×