decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Parita kupní síly: Máme se chudě a draze?

Můžeme si koupit více, nebo méně zboží ve srovnání se zahraničím? Skutečně nás svým materiálním blahobytem předstihli Slováci? Dohnali jsme svým bohatstvím nějaký západoevropský stát? Podobné otázky vzbuzují zvědavost. Srovnáme tedy platy a ceny uvnitř různých států. Pomůže nám koncept, zvaný parita kupní síly, podle kterého sestavuje mezinárodní žebříčky hned několik významných organizací.


Graf vyjadřuje hodnotu práce průměrného Rakušana/Němce/Čecha/Slováka/Poláka, přičemž zohledňuje rozdíly mezi tuzemskými a zahraničními cenami. Řečeno odborným jazykem, srovnáváme státy podle hrubého domácího produktu přepočteného na jednoho obyvatele, ve standardu kupní síly. 100 je průměr Evropské unie. Vidíme, že naši germánští sousedé mohou nakupovat asi o 50 % více zboží a služeb.

ŠIRŠÍ MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ najdete v závěrečné tabulce!
  • podle CIA: parita kupní síly (PPP) jako hrubý domácí produkt na obyvatele v amerických dolarech
  • OECD: parita kupní síly (PPP) jako počet jednotek národní měny mající nákupní sílu rovnou 1 americkému dolaru
  • Eurostat: parita kupní síly (PPP) jako počet jednotek národní měny mající sílu rovnou 1 průměrné měnové jednotce v EU
  • Eurostat: index cenových hladin (PLI) vyjadřující nižšími čísly lacinost a vyššími čísly drahotu
  • Eurostat: hrubý domácí produkt na obyvatele zohledňující odlišnost zahraničních cen ve standardu kupní síly (PPS)

Tradičně a moderně pojatá parita kupní síly

Původní koncept předpokládal, že měnové kurzy odpovídají poměrům mezi cenami. Například za jedno euro musíme ve směnárně zaplatit přibližně 27 českých korun. Teoreticky můžeme očekávat, že stejný vztah najdeme mezi cenovými hladinami eurozóny a České republiky. Tradičně pojímaná parita kupní síly tedy vyvozuje, že česká cena čepovaného piva kolem 27 Kč znamená německou cenu piva 1 euro, což ale odporuje realitě berlínských nebo vídeňských hospod, kde necháme za půllitr spíše kolem 4 eur. Lidská společnost zkrátka funguje složitěji a vyžaduje poctivější studijní přístup.

Důsledně měřená parita kupní síly (anglicky Purchasing Power Parity, zkráceně PPP) srovnává, kolik českých korun stojí tuzemský nákup – a kolik cizích peněz stojí tentýž nákup v zahraničí. Jinými slovy popisuje, kolik jednotek které měny dáme za stejné množství zboží a služeb v jejich domovských zemích. Metodika výpočtu pokročila, ale není jednotná. Parita kupní síly vychází různým institucím jinak, což uvidíme na příkladech.

Parita kupní síly podle CIA a OECD

Ústřední zpravodajská služba USA (CIA) hodnotí prosperitu České republiky následovně. Nás hrubý domácí produkt, neboli všechno zboží a služby vytvořené na tuzemském území, přepočítá na ceny běžné ve Spojených státech. Součet vydělí počtem obyvatel České republiky, a vyjde “parita kupní síly”28 400 dolarů na osobu a rok, tedy více než polovina ve srovnání se Spojenými státy. CIA přiznává nedostatky. Různé trhy mají svoje specifické výroby, což někdy komplikuje převod mezi měnami.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) postupuje podobně, ale používá jiné jednotky. Pomocí ekvivalentních produktů porovnává ceny mezi státy. Například zjistila, že běžný český nákup stojící 133 Kč lze ve Spojených státech pořídit za 10 dolarů. Parita kupní síly mezi Českou republikou a USA v tomto případě činí 133/10 – tedy 13,3.

Evropská parita kupní síly a mezinárodní srovnání

Evropský statistický úřad (Eurostat) porovnává dlouhou řadu produktů a shrnuje, že za stejné zboží musíme doma vyplatit 18krát více svých peněžních jednotek, než naši sousedé. Takže parita kupní síly (Purchasing Power Parity, PPP) české koruny vůči Evropské unii činí 18.  Přitom máme poměrně nízké ceny, jak jsme ostatně zjistili už návštěvou berlínské nebo vídeňské pivnice. Celkový index cenové hladiny (Price Level Index, PLI) ukazuje, jaký procentuální podíl má parita kupní síly na skutečně obchodovaném měnovém kurzu. Pokud označíme unijní průměr jako 100, České republice náleží číslice 69, což znamená poměrně levnou nabídku obchodů.

Podobně jako CIA, také Eurostat poměřuje hrubý domácí produkt počtem obyvatel. Ale pozor! Zohledňuje cenové rozdíly mezi vnitrostátními trhy tak, že hrubý domácí produkt vyjádřený národní měnou vydělí její paritou, čímž vyjde takzvaný standard kupní síly (Purchasing Power Standard, PPS). Nyní dokážeme procentuálně poměřit bohatství spotřebitelů: Unijní průměr označíme stovkou a obyvatelům České republiky vyjde poměrně slabá kupní síla 80. Přitom jsme bohatší než Portugalci, Řekové a obyvatelé ostatních postkomunistických zemí. Parita kupní síly evidentně není primitivním statistickým pojmem, nakonec jsme však úspěšně našli odpovědi na úvodní otázky.

 CIA (PPP)OECD (PPP)Eurostat (PPP)Eurostat (PLI)Eurostat (PPS)
Belgie417000.8382541.10986111119
Česká republika2840013.33195517.651764.184
Dánsko443007.58558910.0434134.7124
Estonsko 266000.5639630.74669574.773
Evropská unie383000.7552781100100
Finsko405000.9392851.24363124.4110
Francie404000.8291111.09776109.8107
Irsko468000.8406021.11297111.3132
Island42600140.228417185.665119.9121
Itálie345000.7581211.00376100.497
Japonsko37700105.270346139.3899.3101
Lucembursko924000.9003861.19213119.2263
Maďarsko24300131.999634174.77056.668
Německo447000.7869691.04196104.2124
Nizozemsko474000.8250461.09237109.2130
Norsko659009.45478312.5183149.8179
Polsko244001.8284792.4209457.968
Rakousko454000.8347471.10522110.5128
Portugalsko263000.5875370.77790977.878
Řecko258000.6261910.82908682.972
Slovensko276000.5032170.66626866.676
Slovinsko294000.6037140.79932779.983
Španělsko330000.6755710.89446689.493
Švédsko447008.94951811.8493130.2124
Velká Británie377000.7081440.937593116.3108
Švýcarsko552001.3700881.81402149.4161
Turecko196001.1985781.5869454.653
USA5480011.3240299.7151

Zdroje najdete pod odkazy: Podle CIA parita kupní síly (PPP) jako hrubý domácí produkt na obyvatele v amerických dolarech; podle OECD parita kupní síly (PPP) jako počet jednotek národní měny mající nákupní sílu rovnou 1 americkému dolaru; podle Eurostatu parita kupní síly (PPP) jako počet jednotek národní měny mající nákupní sílu rovnou 1 průměrné měnové jednotce v EU, index cenových hladin (PLI) vyjadřující nižšími čísly lacinost a vyššími čísly drahotu, hrubý domácí produkt na obyvatele zohledňující odlišnost zahraničních cen ve standardu kupní síly (PPS). Data vyjadřují rozdíly v roce 2014. Dále je parita kupní síly sledována Světovou bankou.

Referent rozvoje územních samosprávných celků

V oficiálním katalogu pracíREFERENT ROZVOJE ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ číslo 2.10.51. Pokud pracujete přímo pro veřejnou instituci, pobíráte základní hrubý plat podle příslušné tabulky a případně také příplatky. Rozhoduje vzdělání a předešlá praxe (neboli platový stupeň) a náročnost vykonávané práce (neboli platová třída). Tady rozebereme právě obtížnost činností, které provádí konkrétní referent rozvoje územních samosprávných celků.

Pozor! Ve vyšší platové třídě nemusíte vykonávat všechny úkony, které pod ni spadají. Stačí mít ve smluvním popisu práce uvedenou některou činnost. Například: „Sestavování programů rozvoje obce s pověřeným obecním úřadem nebo části obce s pověřeným obecním úřadem.“ Platové tabulky garantují odměny ve veřejném sektoru – například na úřadech, zatímco v soukromém sektoru musejí administrativní pracovníci dostávat aspoň takzvané zaručené mzdy.

Referent rozvoje územních samosprávných celků (v katalogu prací pozice 2.10.51)

Referent rozvoje územních samosprávných celků v 9. platové třídě

1. Zajišťování souhrnných koncepčních a rozvojových agend orgánů s územní působností.

Referent rozvoje územních samosprávných celků v 10. platové třídě

1. Zajišťování komplexního rozvoje obce nebo její části bez výkonu působnosti pověřeného obecního úřadu.

2. Koordinace činnosti zaměstnanců obce bez výkonu působnosti pověřeného obecního úřadu nebo části obce bez výkonu působnosti pověřeného obecního úřadu, koordinace a usměrňování pracovněprávních vztahů a odměňování jejích zaměstnanců a zajišťování plnění úkolů podle usnesení zastupitelstva, rady nebo starosty a dalších úkolů stanovených orgány obce.

Referent rozvoje územních samosprávných celků v 11. platové třídě

1. Sestavování programů rozvoje obce s pověřeným obecním úřadem nebo části obce s pověřeným obecním úřadem.

2. Koordinace a usměrňování činnosti zaměstnanců obce s pověřeným obecním úřadem nebo městské části, která vykonává část působnosti pověřeného obecního úřadu a obce s matričním a stavebním úřadem. Komplexní zajišťování úkolů v přenesené působnosti obce s pověřeným obecním úřadem, koordinace pracovněprávních vztahů a odměňování jejích zaměstnanců a zajišťování plnění úkolů podle usnesení orgánů obce s pověřeným obecním úřadem nebo městské části s pověřeným obecním úřadem.

Referent rozvoje územních samosprávných celků ve 12. platové třídě

1. Tvorba a koordinace komplexních koncepcí a programů rozvoje statutárních měst. Komplexní zpracovávání návrhů hlavních směrů sociálního rozvoje, ochrany a rozvoje zdravých životních podmínek, zdravotnictví, dopravy, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, kulturního rozvoje nebo bezpečnosti ve statutárních městech.

2. Tvorba koncepce rozvoje obce s rozšířenou působností.

3. Komplexní zajišťování přeneseného výkonu státní správy a koordinace a usměrňování činnosti zaměstnanců obce s rozšířenou působností, komplexní koordinace a usměrňování pracovněprávních vztahů a odměňování jejích zaměstnanců včetně zajišťování plnění úkolů podle usnesení orgánů obce s rozšířenou působností a dalších úkolů.

4. Koordinace a usměrňování stěžejních oborů samostatné působnosti krajů nebo hlavního města Prahy, zejména finanční a rozpočtové politiky, tvorby a ochrany životního prostředí, sociální politiky, dopravy, bezpečnostní politiky, územního nebo hospodářského rozvoje včetně poradenské a konzultační činnosti v těchto oborech.

5. Tvorba koncepce rozvoje městské části hlavního města Prahy s matričním a stavebním úřadem.

Referent rozvoje územních samosprávných celků ve 13. platové třídě

1. Komplexní zpracovávání návrhů hlavních směrů sociálního rozvoje kraje nebo hlavního města Prahy, ochrany a rozvoje zdravých životních podmínek, zdravotnictví, dopravy, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, kulturního rozvoje nebo bezpečnosti.

2. Koordinace činnosti krajského úřadu. Komplexní zajišťování úkolů v přenesené působnosti kraje nebo hlavního města Prahy, komplexní koordinace a usměrňování pracovněprávních vztahů zaměstnanců kraje a jejich odměňování.

3. Tvorba koncepce rozvoje statutárního města včetně koncepce komplexního zajišťování přeneseného výkonu státní správy pro územní obvod statutárního města.

Referent rozvoje územních samosprávných celků ve 14. platové třídě

1. Tvorba koncepce a strategie komplexního územního rozvoje kraje nebo hlavního města Prahy.

Referent zeměměřictví a katastru nemovitostí

V oficiálním katalogu pracíREFERENT ZEMĚMĚŘICTVÍ A KATASTRU NEMOVITOSTÍ číslo 2.10.44. Pokud pracujete přímo pro veřejnou instituci, pobíráte základní hrubý plat podle příslušné tabulky a případně také příplatky. Rozhoduje vzdělání a předešlá praxe (neboli platový stupeň) a náročnost vykonávané práce (neboli platová třída). Tady rozebereme právě obtížnost činností, které provádí konkrétní referent zeměměřictví a katastru nemovitostí.

Pozor! Ve vyšší platové třídě nemusíte vykonávat všechny úkony, které pod ni spadají. Stačí mít ve smluvním popisu práce uvedenou některou činnost. Například: „Provádění zeměměřických činností ve veřejném zájmu, například zpracování podkladů pro vedení a správu bodových polí a dalších obdobných odborných specializovaných zeměměřických činností.“ Platové tabulky garantují odměny ve veřejném sektoru – například na úřadech, zatímco v soukromém sektoru musejí administrativní pracovníci dostávat aspoň takzvané zaručené mzdy.

Referent zeměměřictví a katastru nemovitostí (v katalogu prací pozice 2.10.44)

Referent zeměměřictví a katastru nemovitostí v 7. platové třídě

1. Odborné práce při přípravě, výběru a vyhodnocování údajů o vzniku, zániku nebo změně práv k nemovitostem nebo údajů o geometrickém určení nemovitostí s využitím rozsáhlé podkladové dokumentace pro poskytování údajů z katastru nemovitostí.

Referent zeměměřictví a katastru nemovitostí v 8. platové třídě

1. Provádění posuzování způsobilosti jednoduchých právních listin pro zápis do katastru nemovitostí, přípravných činnosti při obnově katastrálního operátu a dalších obdobných odborných specializovaných prací při vedení katastru nemovitostí a obnově katastrálního operátu.

2. Provádění zeměměřických činností ve veřejném zájmu, například zpracování podkladů pro vedení a správu bodových polí a dalších obdobných odborných specializovaných zeměměřických činností.

Referent zeměměřictví a katastru nemovitostí v 9. platové třídě

1. Provádění odborných specializovaných prací při vedení katastru nemovitostí a obnově katastrálního operátu, například zápisů v řízeních o vkladech a záznamech na základě složitých změn věcných práv, zjišťování průběhu hranic, vyhlašování platnosti obnoveného operátu, revize údajů katastru nemovitostí v součinnosti s vlastníky a jinými oprávněnými včetně projednávání zjištěných nesouladů a jejich odstraňování a kontroly zpracování změn a úplnosti jejich provedení nebo činností spojených s potvrzováním geometrických plánů.

2. Samostatné provádění odborných specializovaných prací při zeměměřických činnostech ve veřejném zájmu, například zpracovávání rozhodnutí o zřízení, přemístění nebo rušení bodů bodových polí.

3. Samostatné provádění kontrolních činností při vedení katastru nemovitostí vyplývajících z právních předpisů, například kontrola správnosti dat písemného a grafického operátu katastru nemovitostí.

Referent zeměměřictví a katastru nemovitostí v 10. platové třídě

1. Provádění ověřování správnosti provedených změn v obsahu katastru nemovitostí na podkladě rozhodnutí a jiných právních listin a jejich zplatnění v informačním systému katastru nemovitostí, odborné zpracovávání a příprava podkladů pro vydání rozhodnutí o opravě chyb v obsahu katastru nemovitostí a zpracovávání projektů obnovy katastrálního operátu a dalších obdobných systémových prací při vedení a obnově katastrálního operátu.

2. Posuzování a ověřování kvality výsledků zeměměřických činností při správě celostátních databází geografických dat a provádění dalších obdobných systémových zeměměřických prací ve veřejném zájmu.

3. Samostatné provádění speciálních kontrol výkonu správy katastru nemovitostí a výsledků zeměměřických činností provedených ve veřejném zájmu v celém rozsahu působnosti územního správního úřadu.

Referent zeměměřictví a katastru nemovitostí v 11. platové třídě

1. Systémové práce při vedení a obnově katastrálního operátu, například rozhodování o návrzích na vklad práv k nemovitostem, o opravách chyb v katastru, o změnách hranic katastrálních území, o námitkách při obnově katastrálního operátu, o přebírání výsledků zeměměřických činností pro obnovu katastrálního operátu nebo o porušení pořádku na úseku katastru nemovitostí.

2. Provádění systémových zeměměřických prací ve veřejném zájmu, například usměrňování a zpracovávání obecných metod a postupů provádění zeměměřických činností ve veřejném zájmu, posuzování způsobilosti a kvality přebíraných dat z jiných informačních systémů k aktualizaci celostátně spravovaných informačních systémů zeměměřictví.

3. Komplexní zpracovávání a vyhodnocování výsledků kontrolní činnosti v oblasti katastru nemovitostí a zeměměřictví.

Referent zeměměřictví a katastru nemovitostí ve 12. platové třídě

1. Koordinace vkladu práv do katastru nemovitostí a vyhlašování platnosti nového katastrálního operátu a provádění obdobných systémových specializovaných prací při vedení a obnově katastrálního operátu, například navrhování systémových řešení nejsložitějších návrhů na vklad práv do katastru nemovitostí nebo koordinace rozvojových projektů katastru nemovitostí.

2. Koordinace zeměměřických činností ve veřejném zájmu a provádění obdobných systémových specializovaných prací, například celostátní koordinace a metodické usměrňování řízení o porušení pořádku na úseku zeměměřictví, koordinace koncepcí a projektů zeměměřických činností celostátního případně mezinárodního rozsahu a významu.

3. Koordinace procesu rozhodování o odvolání proti rozhodnutí katastrálních úřadů a o porušení pořádku na úseku zeměměřictví.

Referent zeměměřictví a katastru nemovitostí ve 13. platové třídě

1. Celostátní koordinace a usměrňování zeměměřictví a katastru nemovitostí, tvorba střednědobých koncepcí vedení a obnovy katastru, zpracovávání koncepce a koordinace kontrolní činnosti na úseku zeměměřictví a katastru.

Referent zeměměřictví a katastru nemovitostí ve 14. platové třídě

1. Tvorba koncepce rozvoje zeměměřictví a katastru nemovitostí.

Referent územního plánování a stavebního řádu

V oficiálním katalogu pracíREFERENT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU číslo 2.10.32. Pokud pracujete přímo pro veřejnou instituci, pobíráte základní hrubý plat podle příslušné tabulky a případně také příplatky. Rozhoduje vzdělání a předešlá praxe (neboli platový stupeň) a náročnost vykonávané práce (neboli platová třída). Tady rozebereme právě obtížnost činností, které provádí konkrétní referent územního plánování a stavebního řádu.

Pozor! Ve vyšší platové třídě nemusíte vykonávat všechny úkony, které pod ni spadají. Stačí mít ve smluvním popisu práce uvedenou některou činnost. Například: „Výkon agendy stavebního úřadu.“ Platové tabulky garantují odměny ve veřejném sektoru – například na úřadech, zatímco v soukromém sektoru musejí administrativní pracovníci dostávat aspoň takzvané zaručené mzdy.

Referent územního plánování a stavebního řádu (v katalogu prací pozice 2.10.32)

Referent územního plánování a stavebního řádu v 8. platové třídě

1. Zajišťování a příprava podkladů pro výkon obecného stavebního, speciálního stavebního nebo vojenského stavebního úřadu (dále jen „stavební úřad“).

Referent územního plánování a stavebního řádu v 9. platové třídě

1. Zajišťování a příprava podkladů pro výkon úřadu územního plánování.

2. Zajišťování dokumentace průběhu územně plánovacích nebo rozhodovacích procesů ve vymezené působnosti úřadu územního plánování nebo stavebního úřadu.

3. Výkon agendy stavebního úřadu.

Referent územního plánování a stavebního řádu v 10. platové třídě

1. Výkon úřadu územního plánování.

2. Výkon stavebního úřadu.

3. Výkon územně plánovací činnosti obecním úřadem.

Referent územního plánování a stavebního řádu v 11. platové třídě

1. Koordinace výkonu úřadu územního plánování.

2. Koordinace výkonu stavebního úřadu.

3. Pořizování nástrojů územního plánování včetně zajišťování vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území.

4. Výkon úřadu územního plánování v působnosti kraje, hlavního města Prahy nebo magistrátu územně členěného statutárního města.

5. Výkon stavebního úřadu v působnosti kraje, hlavního města Prahy nebo magistrátu územně členěného statutárního města.

Referent územního plánování a stavebního řádu ve 12. platové třídě

1. Koordinace a usměrňování výkonu stavebního úřadu v působnosti kraje, hlavního města Prahy nebo magistrátu územně členěného statutárního města.

2. Koordinace a usměrňování výkonu úřadu územního plánování v působnosti kraje, hlavního města Prahy nebo magistrátu územně členěného statutárního města.

3. Pořizování nástrojů územního plánování včetně zajišťování vyhodnocování vlivu na udržitelný rozvoj území v působnosti kraje nebo hlavního města Prahy.

Referent územního plánování a stavebního řádu ve 13. platové třídě

1. Koordinace a usměrňování výkonu stavebního úřadu v působnosti ministerstva.

2. Komplexní pořizování rezortních a krajských koncepcí územního rozvoje včetně zajišťování vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území.

3. Koordinace a metodické usměrňování státního dozoru ve věcech územního plánování, územního rozhodování nebo stavebního řádu v působnosti ministerstva.

4. Koordinace a systémové usměrňování územního plánování České republiky.

5. Koordinace a systémové usměrňování stavebního řádu České republiky.

Referent územního plánování a stavebního řádu ve 14. platové třídě

1. Tvorba koncepce územního plánování České republiky.

2. Tvorba koncepce stavebního řádu České republiky.

3. Stanovování systémových přístupů a východisek územního rozvoje České republiky.

Referent územního plánování a stavebního řádu v 15. platové třídě

1. Tvorba koncepce a strategie územního rozvoje České republiky.

- PAGE 1 OF 5 -

Next Page ⇀

loading
×