decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Duševní poruchy a poruchy chování pro uznání invalidity

Jak hluboké musíme propadat depresi, mánii nebo stresům, aby nás státní správa uznala zdravotně postiženými? Duševní poruchy, stejně jako poruchy chování blíže popisuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb. pro účely invalidního důchodu. Posudkový lékař, respektive orgán sociálního zabezpečení vyčíslí závažnost zdravotního postižení procentuálně. Duševní poruchy zahrnují například demenci, těžké následky alkoholismu, schizofrenii nebo extrémní “náladovost”. Poruchy chování mohou znamenat anorexii, ztrátu sebekontroly nebo tiky. Prostudujme zajímavou skupinu chorob a postižení blíže.

Kapitola V. – DUŠEVNÍ PORUCHY, PORUCHY CHOVÁNÍ

Obecné posudkové zásady pro duševní poruchy či poruchy chování:

Při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti je nutné posoudit úroveň psychických, mentálních, sociálních a pracovních funkcí a schopnosti vykonávat pracovní činnosti takovým způsobem nebo v takových mezích, které jsou považovány za normální vdaném sociokulturním prostředí. Přitom se vychází z průběhu a závažnosti zdravotního postižení, celkového tělesného stavu, schopnosti adaptace, osobnostních charakteristik, úrovně intelektu, sociální přizpůsobivosti, zvládání zátěže a z dopadu na pracovní schopnost a schopnost vykonávat denní aktivity. K hodnocení dopadu duševní poruchy a poruchy chování na pracovní schopnost a schopnost vykonávat denní aktivity se využívá dotazníkových metod a posuzovacích škál, jimiž se hodnotí intenzita psychopatologických příznaků, subjektivní stav a prožívání, psychosociální adaptace a schopnost způsobu života přiměřeného sociálnímu postavení. Součástí posouzení je zpravidla i psychologické vyšetření, zejména zjištění vlivu poruchy na osobnost a výkon.

Funkčně je třeba rozlišit rozsah postižení. Minimální postižení znamená, že je přítomen odklon od normy v jedné nebo několika oblastech, případně mírné postižení v určitých obdobích. Při lehkém postižení je zřetelný odklon od normy, lehké postižení trvá většinu sledovaného období nebo jde o středně těžké postižení v určitých kratších obdobích. Středně těžké postižení je provázeno výrazným odklonem od normy ve většině aktivit, středně těžké postižení trvá po většinu sledovaného období nebo těžší postižení je zaznamenáno jen v určitých ohraničených obdobích. Těžké postižení představuje výrazný odklon od normy ve všech aktivitách, postižení trvá po většinu sledovaného období. Zvlášť těžké postižení znamená takový odklon od normy, který dosáhl velmi výrazného stupně s dlouhodobým trváním.

Při posuzování míry poklesu pracovní schopnosti u duševních poruch a poruch chování by sledované období, rozhodné pro posouzení míry poklesu pracovní schopnosti, mělo trvat zpravidla rok.

POLOŽKA- DRUH DUŠEVNÍ PORUCHY / PORUCHY CHOVÁNÍ PROCENTA
1 Organické a symptomatické duševní poruchy
Demence, organické psychosyndromy, posttraumatické změny a jiné.
Posudkové hledisko pro organické a symptomatické duševní poruchy: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba komplexně zhodnotit poruchy kognitivních funkcí, tj. poruchy intelektu, paměti a učení, myšlení a úsudku, schopnost diferencovat a klasifikovat zevní podněty, plánovat a organizovat, vytvářet abstrakce, dále poruchy nálad a emotivity, osobnosti a chování. Při posouzení je třeba přihlédnout k rozsahu a struktuře organického postižení, rychlosti vývoje postižení, premorbidní osobnosti včetně vzdělání, schopnosti sociability a adaptability.
1a minimální postižení, odklon od normy při výkonu jedné nebo několika denních aktivit nebo rolí, které jsou v daném sociokulturním prostředí očekávány 5-10
1b lehké postižení, lehké postižení myšlení, nápadný odklon od normy, dysfunkce zhoršující sociální přizpůsobivost, důsledky se projevují po většinu sledovaného období nebo je středně závažné postižení v několika obdobích během roku, lehký odklon od normy při výkonu některých denních aktivit a rolí 15-20
1c středně těžké postižení, středně těžké postižení myšlení, zřetelný odklon od normy při výkonu některých aktivit a rolí 30-45
1d těžké postižení, výrazný odklon od normy při výkonu většiny denních aktivit a rolí 60
1e zvlášť těžké postižení, těžká porucha myšlení, rezervní kompenzační mechanismy mozku vyčerpány, odklon od normy při výkonu všech aktivit a rolí, dezintegrace, krizový stupeň poruchy 70-80
2 Duševní poruchy a poruchy vyvolané psychoaktivními látkami
Duševní poruchy vyvolané účinkem psychoaktivních látek, alkoholu, opioidů, kanabinoidů, sedativ nebo hypnotik, kokainu, jiných stimulancií, halucinogenů, tabáku, organických rozpouštědel nebo jiných psychoaktivních látek.
Posudkové hledisko pro duševní poruchy související s psychoaktivními látkami: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit nejen postižení psychických funkcí a intelektu, narušení společenských a pracovních funkcí, úroveň psychosociální adaptace, ale i postižení somatické, rozsah a stupeň narušení celkové výkonnosti a výkonu denních aktivit.
Pokud v důsledku škodlivého užívání nebo po léčení závislosti přetrvává jen poškození funkce některých orgánů nebo systémů, míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle příslušného orgánového nebo systémového zdravotního postižení.
2a škodlivé užívání nebo stabilizační či udržovací fáze léčby závislosti, s konsolidací sociálních a pracovních problémů, stavy bez funkčně závažného poškození funkce orgánů a systémů 10
2b stavy s těžkým poškozením myšlení, chování, deteriorací kognitivních schopností, depresemi, úzkostí nebo stavy provázené těžkým poškozením funkce různých orgánů a systémů nebo syndrom závislosti během poskytování ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu za účelem léčení závislosti, pokud uvedená léčba má trvat nebo trvá déle než jeden rok,např. psychotická porucha nebo psychotické stavy, amnestický syndrom, reziduální stav, závažné poruchy chování, kombinace syndromu závislosti s jinou souběžně probíhající duševní poruchou (duální diagnóza), delirium tremens, Korsakovova psychóza, Wernickeho encefalopatie, těžká alkoholická demence, těžká alkoholová polyneuropatie, těžká nekompenzovaná nebo léčebně refrakterní epilepsie 70-80
2c stavy po roční abstinenci, provázené těžkou deteriorací osobnosti, změnou osobnosti, demencí, ztrátou zodpovědnosti, společenskou degradací nebo těžkým poškozením funkce některých orgánů a systémů, podle rozsahu postižení celkové výkonnosti a schopnosti vykonávat denní aktivity 50-70
3 Schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy
Posudkové hledisko pro schizofrenní a podobné duševní poruchy: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit přítomnost psychotických příznaků, délku a průběh ataky, míru realitní kontroly, přítomnost sociální a pracovní dysfunkce, rozsah a závažnost negativní reziduální symptomatiky, kvalitu a délku remise. Při posouzení je třeba přihlédnout k průběhovým charakteristikám, k celkovému tělesnému stavu, adaptaci, k premorbidní osobnosti, úrovni intelektu, sociální přizpůsobivosti, zvládáni psychosociální zátěže a k dopadu na schopnost vykonávat denní aktivity.
3a minimální postižení, zachována schopnost sociálního zapojení odpovídajícího sociálnímu postavení 10
3b lehké postižení, lehce snížená úroveň sociálního fungování, jediná ataka s plnou remisí nebo ojedinělé ataky, kdy je mezi atakami dlouhé období stabilizace, s lehkou reziduální symptomatikou, stavy bez dopadu na výkon denních aktivit 15-20
3c středně těžké postižení, značně snížená úroveň sociálního fungování, jediná ataka nebo ojedinělé ataky, po které/kterých přetrvává reziduální symptomatika, výkon některých denních aktivit narušen 30-45
3d těžké postižení, častější ataky, mezi atakami přetrvává závažná reziduální symptomatika, výkon některých denních aktivit podstatně narušen 50-60
3e zvlášť těžké postižení, časté ataky s funkčně těžkou reziduální symptomatikou, trvalá psychotická nebo reziduální symptomatika těžkého stupně, závažné narušení výkonu téměř všech denních aktivit 70-80
4 Afektivní poruchy – poruchy nálady
Deprese, mánie, hypomanie, cyklotymie, dystymie.
Posudkové hledisko pro afektivní duševní poruchy: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit charakter a závažnost fází (epizod) poruch nálady, dobu jejich trvání, frekvenci a intervaly mezi jednotlivými fázemi, přítomnost či nepřítomnost tělesných a duševních příznaků.
4a minimální postižení, stavy s udržením plné remise a psychosociální adaptace, bez narušení sociálního fungování 5-10
4b lehké postižení, depresivní epizody, mírné fáze kratšího trvání, hypomanie, lehce snížená úroveň sociálního fungování, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi 15-20
4c středně těžké postižení, depresivní či manické epizody středně těžké, dostatečně dlouhé remise, značně snížená úroveň sociálního fungování, výkon některých denních aktivit omezen 30-45
4d těžké postižení, depresivní epizody těžké bez psychotických příznaků, chronické, léčebně rezistentní deprese nebo závažné mánie, rychlé cyklování, krátké remise, ultrarychlé změny, opakovaný výskyt depresivních epizod s občasnými hypomanickými nebo manickými epizodami, vedoucími k poskytování ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu, výkon většiny denních aktivit podstatně omezen 60
4e zvláště těžké postižení, depresivní epizoda těžká a chronická nebo závažná mánie, často s psychotickými příznaky, nutnost opakovaného poskytování ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu, závažné narušení výkonu téměř všech denních aktivit 70-80
5 Poruchy neurotické, vyvolané stresem a psychosomatické poruchy
Úzkostné a fobické poruchy, generalizovaná úzkostná porucha, sociální fobie, specifické fobie, smíšené úzkostně-depresivní poruchy, obsedantně kompulzivní porucha, reakce na závažný stres a poruchy přizpůsobení, posttraumatická stresová porucha, disociativní porucha, porucha somatoformní, neurastenie.
Posudkové hledisko pro neurotické a podobné duševní poruchy: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit typ, rozsah a tíži psychických příznaků, trvání poruchy stejně jako somatických příznaků, které však nejsou provázeny organickým korelátem. Psychologické vyšetření se využívá k objasnění příčin a motivace obtíží a event. sekundárního zisku.
5a minimální funkční postižení, neurotická aktivita, bez postižení základních psychických funkcí a bez poruchy osobnosti 5-10
5b lehké postižení, narušení sociálních kontaktů a vazeb, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi 15-20
5c středně těžké funkční postižení, značně snížená úroveň sociálního fungování, výkon některých denních aktivit značně omezen 25-35
5d těžké postižení, obsedantně kompulzivní porucha s neschopností kontaktu mimo přirozené sociální prostředí vedoucí k poskytování ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu, těžké narušení společenských a pracovních funkcí a výkonu většiny denních aktivit 70
6 Poruchy behaviorální spojené s fyziologickými a somatickými faktory
Poruchy příjmu potravy, např. mentální anorexie, mentální bulimie.
Posudkové hledisko pro poruchy chování související s tělesnou schránkou: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit rozsah a tíži duševních a tělesných příznaků a jejich dopad na pracovní a sociální funkce.
6a stavy s poklesem BMI pod 17,5, s kachektizací, somatickou symptomatologií, např. edémy, leukopenie, metabolický rozvrat, porucha funkce ledvin, srdce, osteoporóza, komorbidita s jinými duševními poruchami, s depresemi, stavy s kognitivní dysfunkcí, stavy s purgativním chováním, s absencí náhledu, narušením sociálních vztahů a sociální izolací 70
6b stavy v remisi, normalizace hmotnosti případně lehká podváha, absence diagnostických kriterií 5-10
7 Poruchy osobnosti
Posudkové hledisko pro tyto speciální duševní poruchy / poruchy chování: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba prokázat podstatné narušení pracovního a společenského fungování z důvodu poruchy osobnosti ve více než dvou z následujících oblastí – v poznávání, emotivitě, afektivitě, ovládání, kontrole impulzů, ve způsobu chování, zvládání interpersonálních situací a v oblasti vztahů.
7a lehké postižení, stavy se zhoršenou sociální adaptabilitou, zvýšenou konfliktností, dysharmonickými postoji a chováním, s narušením vztahů a společenské komunikace neboosobnosti anomální, akcentované 5-10
7b středně těžké postižení, stavy s podstatným narušením pracovního a společenského fungování, závažné maladaptivní chování, opakované situační dekompenzace 30-45
7c těžké postižení, těžce narušen výkon většiny denních aktivit, funkčně významné poruchy osobnosti provázené jiným závažným duševním postižením, těžké narušení adaptability nebostavy, kdy se psychopatologické projevy blíží jiným závažným duševním poruchám (simplexní schizofrenii, schizotypní poruše) nebo nezvládnutelná primitivní pudová jednání nebo
stavy během poskytování ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu za účelem léčení poruchy (např. nebezpečné sexuální deviace), pokud uvedená léčba má trvat nebo trvá déle než jeden rok.
70
8 Mentální retardace
Posudkové hledisko pro duševní poruchy související s mentálním defektem: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba komplexně zhodnotit mentální defekt, úroveň kognitivních funkcí, výkonnosti, paměťových schopností, afektivity, celkové výkonnosti, schopnost sociability a osvojení si pracovních návyků. Zároveň je nutno brát i v úvahu, je-li mentální defekt spojen s jiným duševním či organickým postižením, narušením osobnosti, závažnými poruchami chování a přizpůsobení nebo s tělesným či smyslovým postižením.
8a lehká slabomyslnost (oligofrenie), lehká mentální subnorma, IQ 70 – 85 – některé denní aktivity vykonávány s obtížemi 10-20
8b mentální postižení lehkého stupně (debilita), IQ 50 – 69 – narušení adaptivního chování, značně snížená úroveň sociálních dovedností, je přítomen náhled, zhoršené nebo snížené ovládací a rozpoznávací schopnosti, výkon některých denních aktivit omezen 30-45
8c mentální postižení středně těžkého stupně, IQ 35 – 49 – zachována schopnost jednoduchých fyzických a sociálních aktivit, těžké snížení až vymizení ovládacích a rozpoznávacích schopností 70-80
8d mentální postižení těžkého stupně nebo hluboké, IQ 34 a nižší neschopnost sociálního kontaktu 100
9 Poruchy psychického vývoje
Poruchy řeči a jazyka, smíšené specifické vývojové poruchy, pervazivní vývojové poruchy.
Posudkové hledisko pro tyto specifické duševní poruchy / poruchy chování: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit duševní a mentální schopnosti, řečové, komunikační, motorické schopnosti, schopnost navazovat a udržovat vztahy, úroveň sociální adaptace a sociálních dovedností.
9a lehké postižení, lehce snížená úroveň sociálního fungování, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi nebo výrazný odklon od normy při jejich výkonu 15-20
9b středně těžké postižení, podstatně snížená úroveň sociálního fungování, podle rozsahu a tíže postižení funkčních schopností, výkon většiny denních aktivit narušen 35-60
9c těžké postižení, těžké narušení sociálních dovedností, inteligence, řečových schopností, verbálního myšlení, dezintegrace, závažné komorbidity včetně mentální retardace, poruchy chování, podstatné snížení mobility 70-80
10 Poruchy chování a emocí, tikové poruchy
Posudkové hledisko pro poruchy chování, emocí a tiky: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti se hodnotí duševní a mentální schopnosti, chování, emoce, kognitivní funkce, schopnost sebekontroly a dodržování pravidel, komunikační a motorické schopnosti, schopnost navazovat a udržovat vztahy, sociální adaptace a sociální dovednosti.Míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle převažujícího druhu symptomatologie a jím podmíněného poklesu pracovní schopnosti srovnatelně s některým zdravotním postižením uvedeným v kapitole V.

K tématu:

Rozdíl mezi mzdou a platem? Nevíte!

Základní národohospodářské pojmy stále matou mnoho tazatelů v našich diskusních fórech. Podléhají platovým tabulkám pracovníci veřejnoprávních médií, zdravotních pojišťoven, soukromých nemocnic a církevních škol? A co takhle zaměstnanci České pošty a dalších státních podniků? Na obě předchozí otázky je záporná odpověď! Rozdíl mezi mzdou a platem definuje zákoník práce, což rozebereme podrobněji. Rovnou zdůrazněme, že nějaké tabulky minimálních odměn regulují celé tuzemské hospodářství, a zdaleka nejde jenom o takzvanou minimální mzdu.

  • Rozdíl mezi mzdou a platem spočívá v tom, že zaměstnanci jsou odměňovaní z podnikového, anebo z veřejného rozpočtu.
  • Veřejný sektor (například úřady obcí a krajů, příspěvkové organizace apod.) podléhá platovým tabulkám.
  • Podnikatelský sektor (nejčastěji společnosti s.r.o. nebo a.s.) musí dodržovat aspoň sazby takzvaných zaručených mezd.

Mzda, plat a odměna z dohody podle § 109 zákoníku práce

Skoro všichni zaměstnanci dostávají odměnu za vykonanou práci stejnou, peněžní formou. Také zdanění a sociální odvody jsou počítané podle shodných pravidel. Rozdíl mezi mzdou a platem spočívá “pouze” v tom, že výplata někdy pochází přímo z veřejného rozpočtu. Citujme a kurzívou vyznačme klíčový paragraf 109 zákoníku práce:

(1) Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak *.

(2) Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

(3) Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je
a) stát *,
b) územní samosprávný celek *,
c) státní fond *,
d) příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz * poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo
e) školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona *,
s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky.

(Rozdíl mezi mzdou a platem nejlépe vysvětluje předchozí odstavec, pozn. red.)

(4) Mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.

(5) Odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti *.

* Jako obvykle, zákon odkazuje na další místa Sbírky zákonů. Ale rozdíl mezi mzdou a platem je zřejmý. Tedy aspoň teoreticky, prakticky dělají publicisté a komentátoři chyby.

Rozdíl mezi mzdou a platem spočívá v definici podnikatelského sektoru

Deník MF Dnes tvrdí, že “český stát dnes platí celkem 1 100 000 státních zaměstnanců”. Institut Akademie věd ČR napočítal, že “státní rozpočet reguluje a hradí platy zhruba 420 000 osob”, přepočteno na plné úvazky. Někdo se mýlí, rozdíl mezi mzdou a platem evidentně ještě není jasný každému.

Z veřejných rozpočtů jsou financovaní úředníci ministerstev, krajských nebo obecních úřadů, dále zaměstnanci příspěvkových organizací (veřejných škol, nemocnic, poskytovatelů sociálních služeb apod.), vojáci, policisté atd. Nejlépe vysvětlí rozdíl mezi mzdou a platem největší státní podnik, který bývá mylně řazený pod veřejné rozpočty.

“Jsme podnikatelským subjektem, nedostáváme od státu dotace a tudíž se neřídíme ustavením zákoníku práce o platech, ale o mzdě,” vysvětluje Matyáš Vitík, tiskový mluvčí státního podniku Česká pošta. Také on zkrátka žije z dobrovolně platících zákazníků (respektive z doručených balíků a dopisů), nikoli z povinných odvodů. Jako hraniční případ můžeme hodnotit Českou televizi a Český rozhlas, které také patří do mzdového sektoru, ačkoli profitují především z jakési “daně za televizní a rozhlasový přijímač”.

Práce a plat uklízečky

Čistota je půl zdraví. Pořádek musí být, a navíc dělá dobré přátele. Česká úsloví vzbuzují dojem, jakoby smeták, kýbl a hadr znamenaly prestižní povolání. Reálný plat uklízečky přiblížila v diskusním fóru paní Iva: “Je mi 37 let a pracuji v mateřské škole už 9 let. Mám střední školu s výučním listem a můj plat uklízečky stoupá pouze v případě, když vláda zvedne minimální mzdu.” Skutečně můžete dostávat nejnižší povolenou sazbu, anebo máte podle zákona právo na víc?

  • V soukromých společnostech (s.r.o., a.s. apod.) mají zaměstnanci garantované zaručené mzdy podle oboru a náročnosti.
  • Ve veřejném sektoru (obce, kraje, stát, příspěvkové organizace apod.) vyměřují plat uklízečky takzvané platové tabulky.

Mzda uklízečky u soukromého zaměstnavatele

Vyhledávač Úřadu práce ukazuje, že požadavky bývají minimální. Uklízečům a uklízečkám obyčejně stačí základní škola, případně zdravotní průkaz a částečný úvazek. Tomu odpovídají nabízené mzdy. Soukromí zaměstnavatelé často nabízejí pouze minimální finanční odměnu, jenom zřídkakdy více. Přitom vládní nařízení č. 567/2006 Sb. říká, že obtížnější uklízení patří do takzvané 2. skupiny prací, a musí být honorováno lépe!

ZARUČENÁ MZDA 2018/201920182019
SkupinaTřídaKč/hod.Kč/měsícKč/hodinuKč/měsíc
1.1.+2.73,2012.20079,8013.350
2.3.+4.80,8013.50088,1014.740
3.5.+6.89,2014.90097,3016.280
4.7.+8.98,5016.400107,4017.970
5.9.+10.108,8018.100118,6019.850
6.11.+12.120,1020.000130,9021.900
7.13.+14.132,6022.100144,5024.180
8.15.+16.146,4024.400159,6026.700

1. skupina prací znamená: “Provádění běžného úklidu, vynášení odpadků, provádění dezinfekce, čištění koberců elektrickým vysavačem.”
2. skupina prací zahrnuje: Provádění komplexního těžkého úklidu po malířích s případným použitím různých mechanizačních úklidových strojů nebo úklidu velkých ploch s použitím samohybných mechanizmů.”

Plat uklízečky ve veřejném sektoru

V oficiálním katalogu pracíUKLÍZEČ číslo 1.06.06. Pokud pracujete přímo pro obec, příspěvkovou organizaci (nemocnici, školu) nebo jinou veřejnou instituci, pobíráte základní hrubý plat podle příslušné tabulky a případně také příplatky. Rozhoduje vzdělání a předešlá praxe (neboli platový stupeň) a náročnost vykonávané práce (neboli platová třída). Tady rozebereme právě obtížnost činností, které provádí uklízeč nebo uklízečka.

Pozor! Ve vyšší platové třídě nemusíte vykonávat všechny úkony, které pod ni spadají. Stačí mít ve smluvním popisu práce uvedenou některou činnost. Například: Čištění oken (i zdvihových) včetně jednoduchých ventilací, zrcadel, přepážek nebo stěn s olejovým nátěrem, dlaždicemi apod.”

Plat uklízečky začíná v 1. platové třídě

  1. Běžný  úklid, zametání, utírání prachu, větrání místností, vynášení odpadků, čištění nábytku a zařízení, čištění  koberců vysavačem, vytírání podlah například PVC a dlaždic.

Plat uklízečky stoupá ve 2. platové třídě

  1. Mechanické mytí, drátkování a leštění podlah, čištění osvětlovacích těles, mechanické klepání koberců, čištění, úklid a dezinfekce klozetů.
  2. Čištění oken (i zdvihových) včetně jednoduchých ventilací, zrcadel, přepážek nebo stěn s olejovým nátěrem, dlaždicemi apod.

Plat uklízečky je nejvyšší ve 3. platové třídě

  1. Úklidové  práce v interiérech historických objektů, prohlášených za kulturní památku s vysokými nároky na památkovou ochranu.

Poruchy výživy, přeměny látek a endokrinní (pro uznání invalidity)

Jaké obtíže musíme mít se stravováním, aby nás státní správa uznala zdravotně postiženými? Poruchy výživy, stejně jako poruchy přeměny látek a poruchy endokrinní blíže popisuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb. pro účely invalidního důchodu. Posudkový lékař, respektive orgán sociálního zabezpečení vyčíslí závažnost zdravotního postižení procentuálně. Poruchy výživy zahrnují obezitu, podvýživu a další nemoci metabolismu.

Kapitola IV. – PORUCHY VÝŽIVY, PŘEMĚNY LÁTEK a ENDOKRINNÍ

Obecné posudkové zásady pro poruchy výživy apod.:
Při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti při endokrinních poruchách, poruchách výživy a přeměny látek jsou rozhodující funkční důsledky těchto poruch, tj. rozsah a tíže postižení jednotlivých orgánů a systémů, dopad na celkový stav, výkonnost a na schopnost zvládat denní aktivity. Asymptomatické odchylky od normy laboratorních hodnot nepodmiňují pokles pracovní schopnosti. Při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti u poruch endokrinních, výživy a přeměny látek by sledované období, rozhodné pro posouzení míry poklesu pracovní schopnosti, mělo trvat zpravidla jeden rok.

POLOŽKA- DRUH ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ PROCENTA
1 Poruchy štítné žlázy
Hypotyreóza, hypertyreóza, struma, záněty štítné žlázy.
Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit závažnost poruchy funkce štítné žlázy, a to jak ve smyslu hyperfunkce, tak ve smyslu hypofunkce, případně jiné projevy poruchy štítné žlázy, jako je mechanický syndrom při zvětšené štítné žláze, endokrinní orbitopatie nebo paréza vratných nervů, pokud při chirurgickém zákroku došlo k jejich poškození, a dopad zjištěných skutečností na celkovou výkonnost.
Míra poklesu pracovní schopnosti u kretenismu se hodnotí dle poklesu mentálních funkcí dle položky 8, kapitola V.
1a minimální funkční postižení, subklinické formy bez ohledu na etiologii, změna funkce je rozpoznána pouze laboratorními testy, zvýšené riziko přechodu do klinicky manifestní formy 5
1b lehké funkční postižení, poruchy funkce štítné žlázy bez ohledu na etiologii, uspokojivě kompenzované při zavedené léčbě 15
1c středně těžké funkční postižení, postižení štítné žlázy bez ohledu na etiologii, dlouhodobě přetrvávající projevy poruchy funkce i při zavedené léčbě, značná porucha celkové výkonnosti, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi 30-40
1d těžké funkční postižení, s komplikacemi srdečními, očními, psychickými a jinými, závažné omezení celkové výkonnosti a některých denních aktivit 50-60
2 Diabetes mellitus
Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit dlouhodobý obraz metabolické kompenzace diabetů, metabolický profil, dodržování režimových opatření, přítomnost závažných chronických cévních a orgánových diabetických komplikací a přidružených postižení a jejich dopad na celkovou výkonnost.
2a minimální funkční postižení, dobrá kompenzace diabetů, bez diabetických komplikací 10
2b lehké funkční postižení, uspokojivá kompenzace nebo občasné metabolické kolísání, případně incipientní diabetické komplikace 15-25
2c středně těžké funkční postižení, s několika diabetickými komplikacemi lehčího až středního stupně (cévní, oční, neurologické), zachována schopnost zvládat běžné zatížení, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi, podle rozsahu postižení 30-45
2d těžké funkční postižení, opakované metabolické dekompenzace (zpravidla více než 2x ročně), progrese chronických komplikací diabetů do úrovně těžkých poruch s omezením zraku, snížením pohyblivosti, poruchami prokrvení, pokles celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny 50-60
2e zvlášť těžké funkční postižení, těžké dlouhodobé komplikace diabetů s postižením několika systémů (ztráta zraku, selhání ledvin s nutností chronického dialyzačního léčení, těžká forma diabetické polyneuropatie s těžkými poruchami pohyblivosti, syndrom diabetické nohy, gangrény), některé denní aktivity těžce omezeny 70-80
3 Hypoparatyreóza
Posudkové hledisko: Míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle druhu, projevů a četnosti záchvatů a dopadu na celkovou výkonnost.
3a lehké funkční postižení (prchavé parestezie, lehké orgánové spasmy) 5
3b středně těžké funkční postižení (křeče, těžší nebo častější orgánové spasmy, zvláště laryngospasmus a bronchiální spasmy), kde se dlouhodobě nedaří korigovat laboratorní nález nebo v případech, kde je hypoparatyreóza součástí polyglandulárních hormonálních deficitů, snížená adaptabilita v zátěžových situacích 15-20
4 Hyperparatyreóza
Primární, sekundární hyperparatyreóza.
Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti u primární hyperparatyreózy je třeba zhodnotit rozsah funkční poruchy, přítomnost orgánových postižení, zejména kostně – renální syndrom a dopad zjištěných poruch na celkovou výkonnost. Míra poklesu pracovní schopnosti v případě orgánové komplikace – osteoporózy se stanoví srovnatelně podle položky 1, oddíl B, kapitola XIII.
Míra poklesu pracovní schopnosti se v případě sekundární hyperparatyreózy stanoví podle základního postižení, které podmiňuje hyperparatyreózu (zejména renální nedostatečnost, malabsorpční syndrom) srovnatelně podle kapitoly XIV nebo XI.
4a asymptomatická forma 5
5 Hypopituitarismus dospělých (insuficience předního laloku hypofýzy)
5a lehké funkční postižení, lehké snížení adaptačních schopností na stresové situace a fyzické zatížení při zavedené substituční léčbě 10
5b středně těžké funkční postižení, středně těžké snížení adaptačních schopností na stresové situace a fyzické zatížení při zavedené substituční léčbě, značné snížení celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi 25-35
5c těžké funkční postižení,těžké snížení adaptačních schopností na stresové situace a fyzické zatížení při zavedené substituční léčbě, snížení celkové výkonnosti při lehkém zatížení, některé denní aktivity omezeny 50-60
5d zvlášť těžké postižení,snížení celkové výkonnosti při lehkém zatížení, se závažnými funkčními komplikacemi, těžké poruchy zrakových nervů a dalších mozkových struktur, poruchy okohybných nervů, postižení psychiky, diencefalických struktur s dalšími projevy jako např. bulimií, hypodipsií, adipsií 70-80
6 Hypofyzární nanismus
Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit rozsah a tíži zdravotního postižení z hlediska celkové výkonnosti a schopnosti zvládat denní aktivity. Míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví srovnatelně dle poruch růstu – podle položky 4, oddíl B, kapitola XIII.
7 Akromegalie a gigantismus
Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit aktivitu postižení a přítomnost orgánových komplikací (kardiopatie, myopatie, artropatie, arteriální hypertenze, sekundární diabetes mellitus a jiné) a z toho vyplývající funkční poruchy – srdeční nedostatečnost, adynamie a dopad stavu na celkovou výkonnost.
7a lehké funkční postižení, lehké orgánové komplikace s lehkým snížením celkové výkonnosti 10-15
7b středně těžké funkční postižení, středně těžké orgánové komplikace, značný pokles výkonnosti při běžném zatížení, podle rozsahu postižení 30-50
7c těžké funkční postižení, závažné komplikace (postižení srdce, skeletu, adynamie), přetrvávající aktivita i při léčbě, snížení celkové výkonnosti při lehkém zatížení 60-80
8 Diabetes insipidus
8a lehké funkční postižení, uspokojivá kompenzace substituční léčbou 10-15
8b středně těžké funkční postižení, dlouhodobě nedostatečná kompenzace i přes zavedenou substituční léčbu, s komplikacemi např. hypodipsií, adipsií, s poškozením hypotalamických center, recidivujícími rozvraty vodního a minerálního hospodářství, podle stupně poruch 30-40
9 Hypotalamické syndromy s endokrinní manifestací
Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit rozsah a typ postižení hypotalamu (nedostatečnost liberinů, gfukokortikoidů, pohlavních hormonů, vasopresinu apod.) a sním související poruchy a přítomné komplikace a to jak endokrinologické, tak i neendokrinologické včetně hydrocefalu (poruchy příjmu potravy, tekutin, porucha regulace vegetativního nervového systému, porucha termoregulace, spánku, paměti, koncentrace, změny osobnosti, epilepsie a další) a dopad zjištěných skutečností na celkovou výkonnost.
9a lehké funkční postižení, uspokojivá kompenzace poruchy, snížení adaptačních schopností na zátěž 10-15
9b středně těžké funkční postižení, nedostatečná kompenzace s počínajícími komplikacemi, se svalovou slabostí, se závažnými poruchami elektrolytového a vodního hospodářství, hypoglykémiemi, s přetrvávajícím nepříznivým vlivem na krvetvorný systém nebo centrální nervovou soustavu, značný pokles výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny 30-40
9c těžké funkční postižení, rozvinuté komplikace s podstatným snížením celkové výkonnosti, se závažnými poruchami psychiky a paměti, adynamie, významné hubnutí při dlouhodobé žaludeční a střevní symptomatologii, snížení celkové výkonnosti při lehkém zatížení, některé denní aktivity značně omezeny 60-70
10 Chronická insufícience kůry nadledvin
10a lehké funkční postižení, uspokojivá kompenzace při substituční léčbě, předčasná unavitelnost, ortostatické poruchy 10-20
10b středně těžké funkční postižení, podstatné snížení celkové výkonnosti, nedostatečná reakce na zátěž i při substituční léčbě, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi nebo lehce omezeny 30-40
10c těžké funkční postižení, adynamie, poruchy elektrolytového a vodního hospodářství, poruchy sacharidového metabolismu, hubnutí, těžké poruchy žaludeční a střevní, substituční léčba málo účinná, některé denní aktivity značně omezeny 60-70
11 Hyperfunkce kůry nadledvin
Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit funkční poruchy – hypertenzi, srdeční nedostatečnost, cukrovku, osteoporózu, svalovou slabost. Iatrogenní Cushingův syndrom se pro účely stanovení míry poklesu pracovní schopnosti hodnotí v rámci původního postižení.
Míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle převažující orgánové komplikace srovnatelně podle příslušného zdravotního postižení a jím podmíněných funkčních poruch.
12 Hyperfunkce dřeně nadledvin
12a stabilizace zdravotního stavu, minimální zbytkové symptomy 10
12b středně těžké postižení, funkčně významné reziduální zbytkové symptomy 25-35
12c těžké funkční postižení, závažné projevy, přetrvávající nadprodukce katecholaminů, projevy paroxysmální nebo trvalé hypertenze, poruchy srdečního rytmu, psychické změny, hubnutí, případy, kdy chirurgická léčba není možná a farmakologická léčba není účinná, celková výkonnost a denní aktivity značně omezeny, podle rozsahu omezení 50-70
13 Poruchy výživy, podvýživa a jiné poruchy metabolismu
Posudkové hledisko speciálně pro poruchy výživy: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je nutno zhodnotit stav výživy a jeho dopad na celkovou výkonnost. Samotná porucha metabolismu některé látky, která nevede k funkčně závažné poruše výživy, nepůsobí pokles pracovní schopnosti.
13a poruchy výživy – lehké funkční postižení, zvýšená unavitelnost, trvalý lehký pokles celkové výkonnosti 10-15
13b poruchy výživy – středně těžké funkční postižení, trvalý závažný pokles hmotnosti a proteinoenergetické nutrice, podstatný pokles celkové výkonnosti při běžném zatížení i přes léčbu na specializovaném pracovišti, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi nebo omezeny 30-40
13c poruchy výživy – těžké funkční postižení, těžký stupeň proteinoenergetické malnutrice, trvalý těžký pokles celkové výkonnosti i přes léčbu na specializovaném pracovišti, některé denní aktivity těžce omezeny 60-70
14 Obezita
Posudkové hledisko speciálně pro tento “druh poruchy výživy”: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit somatické a metabolické komplikace obezity, zejména přítomnost, rozsah a tíži srdečně-cévního postižení a kardiorespirační výkonnost, metabolické postižení, gastrointestinální postižení, kožní komplikace, kloubní postižení a pohyblivost, případný depresivní syndrom. Ke klasifikaci obezity se používá indexu tělesné hmotnosti (BMI). K objektivizaci funkčního postižení je potřebné obezitologické vyšetření.
14a poruchy výživy – obezita I. stupně, BMI 30-34,9 10
14b poruchy výživy – obezita II. stupně, BMI 35-39,9,vzdorující léčbě na odborném pracovišti, s poklesem celkové výkonnosti 20-30
14c poruchy výživy – obezita III. stupně, BMI více jak 40,vzdorující léčbě na odborném pracovišti, s podstatným poklesem kardiorespirační výkonnosti a snížením hybnosti, podle rozsahu funkčního postižení 40-60
14d poruchy výživy – obezita s BMI nad 45, s projevy srdeční nedostatečnosti nebo těžce omezenou pohyblivostí 70-80
15 Fenylketonurie
Posudkové hledisko: Míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tíže psychomotorické retardace srovnatelně podle položky 8, kapitola V. Fenylketonurie při dodržování diety a normálním psychomotorickém vývoji nepůsobí pokles pracovní schopnosti.
16 Poruchy metabolismu purinů a pyrimidinu
Posudkové hledisko: Míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle rozsahu a tíže postižení kloubů (zejména při chronické tyfózní dně s chronickou synovitidou, destruktivní artropatií, sekundární osteoartrózou, deformitami kloubů), případně podle postižení ledvin, projevů ischemické choroby srdeční a dopadu funkčních poruch na celkovou výkonnost podle převažujícího typu symptomatologie podle kapitoly XIII., XIV. nebo IX.
17 Cystická fibróza (mukoviscidóza) s pulmonálními, pankreatickými a jaterními komplikacemi
Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit rozsah a tíži postižení funkce plic, pankreatu a jater a dopad zjištěných poruch na celkovou výkonnost.
17a lehké funkční postižení, bronchitidy, lehká porucha plicní ventilace, pankreatických a jaterních funkcí, stav výživy uspokojivý 10-15
17b středně těžké funkční postižení, peribronchiální infiltrace, počínající bronchiektázie, počínající emfyzém, středně těžká ventilační porucha, alterace pankreatických a jaterních funkcí, snížený stav výživy, s poklesem celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi 30-45
17c těžké funkční postižení, těžká bronchitida, bronchiektázie, emfyzém, porucha ventilace těžkého stupně, těžká porucha funkce pankreatu a jater, malabsorpce, biliární cirhóza, některé denní aktivity značně omezeny 60-70
17d zvlášť těžké funkční postižení, chronické respirační selhání 80
18 Nádory štítné žlázy, hypofýzy, hypotalamo-hypofyzární oblasti, nadledvin
Posudkové hledisko: Zdravotní postižení a míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle kapitoly II. Rozhodující pro stanovení míry poklesu pracovní schopnosti u stavů stabilizovaných jsou funkční projevy a následky po onkologické léčbě.

Dále k tématu:

↼ Previous Page

- PAGE 2 OF 4 -

Next Page ⇀

loading
×