decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Rodičovský příspěvek od 1.7. 2019: kalkulačka

Maminky nebo tatínkové, kteří zůstávají doma s malým dítětem, musejí rozvážně hospodařit s každou korunou. Mají málo času na výdělečnou práci a od státu dostanou dohromady zhruba tolik, co český poslanec za dva měsíce. Takzvaný rodičovský příspěvek ovšem musejí čerpat mnohem déle, o svém pravidelném příjmu totiž rozhodují jenom částečně, anebo vůbec. Ministerstvo práce nyní navrhuje, aby tato sociální dávka stoupla a občané dostali více svobody. Následující kalkulačka vám spočítá, jak rychle byste mohli vybrat rodičovský příspěvek od 1.7. 2019. V navazující tabulce potom najdete všechny alternativy.

* Přesněji “30násobek denního vyměřovacího základu”, vizte níže.
** V posledním měsíci bývá vyplacený i zbytek, takže přichází vyšší částka.

Měsíce 1 dítě Vícerčata
Normál Poslední Normál Poslední
6 43333 43335 65000 65000
7 37142 37148 55714 55716
8 32500 32500 48750 48750
9 28888 28896 43333 43336
10 26000 26000 39000 39000
11 23636 23640 35454 35460
12 21666 21674 32500 32500
13 20000 20000 30000 30000
14 18571 18577 27857 27859
15 17333 17338 26000 26000
16 16250 16250 24375 24375
17 15294 15296 22941 22944
18 14444 14452 21666 21678
19 13684 13688 20526 20532
20 13000 13000 19500 19500
21 12380 12400 18571 18580
22 11818 11822 17727 17733
23 11304 11312 16956 16968
24 10833 10841 16250 16250
25 10400 10400 15600 15600
26 10000 10000 15000 15000
27 9629 9646 14444 14456
28 9285 9305 13928 13944
29 8965 8980 13448 13456
30 8666 8686 13000 13000
31 8387 8390 12580 12600
32 8125 8125 12187 12203
33 7878 7904 11818 11824
34 7647 7649 11470 11490
35 7428 7448 11142 11172
36 7222 7230 10833 10845
37 7027 7028 10540 10560
38 6842 6846 10263 10269
39 6666 6692 10000 10000
40 6500 6500 9750 9750
41 6341 6360 9512 9520
42 6190 6210 9285 9315
43 6046 6068 9069 9102
44 5909 5913 8863 8891
45 5777 5812 8666 8696
46 5652 5660 8478 8490
47 5531 5574 8297 8338
48 5416 5448 8125 8125

(Propočítáváme, jak může vycházet rodičovský příspěvek od 1.7. 2019, podle návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí. “Měsíce” = počet měsíců, kdy dávku čerpáme. “Normál” = standardní měsíční částka. “Poslední” = částka v závěrečném měsíci.)

260 tisíc za jedno dítě, 390 tisíc za dvojčata

Starost o potomstvo začíná v matčině těle, a proto obvykle zůstává doma ona, zatímco otec v ideálním případě vydělává peníze. Pokud dostatečně dlouho odváděla nemocenské pojištění, má právo nejprve na peněžitou pomoc v mateřství (“mateřskou”).

Potom následuje rodičovský příspěvek (“rodičovská”), na který má nárok každá mladá vícegenerační rodina. Celkově formou této sociální dávky dostane až 220 000 Kč za každé dítě, případně až 330 000 Kč za dvojčata nebo vícerčata. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) ovšem navrhuje novelizaci zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, podle které plný rodičovský příspěvek od 1.7. 2019 stoupne na 260 000 Kč, respektive na 390 000 Kč. Valorizace pravděpodobně projde, protože vychází z programového prohlášení současné vlády, kterou vede Andrej Babiš (hnutí ANO).

Rodičovský příspěvek od 1.7. 2019 v kalkulačce

Tato dávka přichází vždycky pouze na nejmladšího člena rodiny, eventuálně taky na jeho sourozence, pokud jsou vícerčaty. Takže pokud matka znovu otěhotní a “příliš brzy” porodí, zbytek peněz za staršího potomka může zůstat ve státní kase. Výhodu mají rodiny, kde aspoň jeden rodič odvádí vysoké sociální pojištění – takové smějí vybírat peníze rychleji, po větších měsíčních částkách. Potřebné údaje má Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), kde vyzvedneme:

  1. Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku – pro matku nebo otce, pokud pobíral/a mateřskou
  2. Potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňujícím výši rodičovského příspěvku – pro matku nebo otce, případně oba

Přejdeme na místní pobočku Úřadu práce, kde podáme žádost. A kromě rodného listu dítěte přiložíme dokument toho rodiče, který má vyšší vyměřovací základ, abychom získali větší volnost. Nejúspěšnější žadatelé mohou všechny peníze vybrat během 6 měsíců, zatímco nejchudší domácnosti musejí počkat aspoň 34 měsíců. Pokud nikam nespěcháme, podpůrčí doba skončí, jakmile nejmladší dítě dosáhne 4 let věku.

50 syrských sirotků chtějí přijmout české rodiny

Do České republiky možná přece jenom přijedou váleční uprchlíci, i když naše vláda sehrává pouze vedlejší roli a iniciativu přebírají někteří konkrétní občané. Aktuálně jde o 50 syrských sirotků, přesněji nezletilých chlapců (a dívek), kteří žijí bez rodinného doprovodu v provizorních řeckých táborech.

Na europoslankyni navazuje občanská iniciativa

Česká politická reprezentace donedávna zastávala jednotný postoj: Z Řecka jsme převzali 12 žadatelů o azyl, další imigranty nechceme, budeme pomáhat “pouze” v zahraničí. Koncem letošního léta však lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová otevřela novou debatu. Navrhla, aby Česká republika z Řecka přijala “50 syrských sirotků”, podobně jako stovky nezletilých imigrantů v posledních letech převzalo Spojené království. Tam potřebný zákon prosadil lord Alfred Dubs, který kdysi taky utíkal před válkou: Stejně jako stovky dalších dětí byl převezený z Československa do Anglie, a tak zachráněný před nacisty dobrodincem Nicholasem Wintonem.

Šojdrová píše, že v řeckých uprchlických táborech žije 252 dětí, které nemají doprovod a jsou mladší 14 let. Většinou jde o chlapce, kterým v Sýrii hrozí vojna, protože vládnoucímu režimu docházejí dospělí bojovníci. Europoslankyně navrhuje, aby 50 syrských sirotků bylo přijato “na základě usnesení Vlády ČR provedeného MV ČR”. Eventuální přesun zaplatí Evropská unie, nikoli (přímo) český stát. Co by se stalo potom? O chlapce mají pečovat “neziskové a charitativní organizace (např. Slezská diakonie), případně dětské domovy zřizované kraji nebo církvemi”. Iniciativa Češi pomáhají údajně našla “více než 50 rodin, které projevily ochotu přijmout syrské děti mezi sebe”.

Šojdrová dále navrhuje, aby byly děti vráceny do zahraničí, pokud se tam objeví jejich rodiny. Ale zatímco vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) víceméně souhlasí, premiér Andrej Babiš (hnutí ANO) chce cizincům pomáhat mimo tuzemské území.

Nejdříve 15 000 uprchlíků, nyní 50 syrských sirotků

Michaela Šojdrová zdaleka není první, kdo navrhl, aby Česká republika v kontextu blízkovýchodních válek přijala žadatele o azyl. Shrňme aspoň některé vyzyvatele, kdy a kolik uprchlíků chtěli přijmout.

  • Září 2015 – Jiří Dienstbier mladší (ČSSD), ještě jako ministr pro lidská práva: 7 000 až 15 000 osob
  • Červenec 2018 – politické hnutí Žít Brno: “několik desítek” osob do jihomoravské metropole
  • Září 2018 – Strana zelených: 5 000 osob do hlavního města

Proč předchozí výzvy působily spíše jako anomálie, a zrovna Michaela Šojdrová dokázala zaujmout? Lidovecká europoslankyně navrhla poměrně malý počet azylantů, pouze opuštěné děti, a navíc přiznala kontroverzní fakta (relativně vysoký věk a mužské pohlaví většiny “sirotků”). A tudy možná vede jediná demokratická cesta ke konsensu, ať už máme jakýkoli názor: Respektovat většinu společnosti a její politickou reprezentaci, a upřímně navrhovat pouze cíle, které mají šanci na realizaci. Jinak neuspějeme ani trochu, přestože naše vize jsou – subjektivně či objektivně – lepší.

Pokuty pro zaměstnavatele: až 10 milionů Kč

Práce znamená pomoc jiným lidem – kolegům nebo klientům, ale přitom lze taky leccos pokazit. Dobrá firma, stejně jako její personál má nárok na odpovídající peněžitou odměnu, zatímco škůdci a popletové dostávají sankce. Pokuty pro zaměstnance popisujeme ve speciálním článku pod TÍMTO odkazem. Tady shrneme pokuty pro zaměstnavatele, které dosahují statisícových až milionových částek. Trest může padnout, i pokud podnikatel neposkytne požadovanou informaci státním inspektorům. Ale vůbec nejvyšší bývají pokuty pro dobrodruhy, kteří zaměstnávají lidi načerno.

Sankci uděluje Státní úřad inspekce práce

Začneme na nadnárodní úrovni, abychom následně zavzpomínali na starobylou historii českých zemí: Evropský parlament a Rada národních ministrů sepsaly směrnici 2014/67/EU, podle které vznikl tuzemský zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Podobně jako v Praze pracují vrcholní politici a v moravském Brně úřadují nejvyšší soudci, taky metropole naší třetí historické země dostala svoji důležitou instituci: Ve slezské Opavě sídlí Státní úřad inspekce práce (SÚIP). Význam tohoto orgánu poznáme podle sankcí, které může udělovat právnickým osobám.

Pokuty pro zaměstnavatele od 100 tisíc po 10 milionů Kč

  • 100 000 Kč za ospravedlnitelné, ale tajné sledování zaměstnance (zaznamenávání telefonních hovorů, pročítání e-mailů apod. – § 11a, § 24a).
  • 200 000 Kč za neproplacení náhrady mzdy, platu nebo výdajů spojených s výkonem práce (§ 14, § 27), dále za krácení běžné dovolené (§ 16, § 29), za bezdůvodné neposkytnutí požadovaných informací, případně nedostavení se na inspektorát apod. (§ 9a)
  • 300 000 Kč pokud rodičům malých dětí bezdůvodně dává odpolední nebo noční směny (§ 15)
  • 400 000 Kč za neprojednání zaměstnancovy stížnosti (§ 24), stejně vysoké jsou pokuty pro zaměstnavatele za nebezpečné noční pracoviště (chybí lékárnička a telefon apod.), nebo za neoprávněné vyhlášení pracovní pohotovosti (§ 15)
  • 500 000 Kč za diskriminační odměňování (například když žena dostává za stejnou práci nižší mzdu – § 26), za nedostatečně odměněnou pracovní pohotovost (§ 13, § 26), za odepření mateřské nebo rodičovské dovolené (§ 18)
  • 1 000 000 Kč za neposkytnutí přestávky (§ 15) nebo náhradního volna nebo neproplacení přesčasu (§ 13, § 26), za neoprávněné nařízení práce ve dni pracovního klidu (§ 15), za vnucování nebezpečného úkolu (například tahání příliš těžkého břemena – § 17), za přetěžování těhotné ženy nebo matky, za nedostatečné přestávky pro kojení (§ 18), za diskriminaci (§ 24), za bezdůvodné narušování zaměstnancova soukromí (pročítání e-mailů apod. – § 11a, § 24a), nebo za trestání jeho asertivity (například pokud dostanete horší práci za to, že chcete domluvenou mzdu – § 11)
  • 2 000 000 Kč za zakázané zaměstnávání dítěte (§ 21, § 34), za nejasný začátek a konec pracovní doby (§ 15), za nezaplacení aspoň zaručené mzdy nebo příslušné odměny, za opožděnou výplatu, za neposkytnutí příplatku za ztížené pracovní prostředí nebo noční práci, za nepovolené mzdové srážky, za nebezpečnou finanční motivaci (například nabídka prémie pro toho, kdo rukama přenese tunový náklad – § 13, § 26), za nesplnění povinností při vzniku nebo změnách zaměstnání (například jednostranný bezdůvodný vyhazov bez výpovědní doby apod.), nebo za překročení maximálního počtu hodin, kdy lze zaměstnávat “na dohodu” (§ 12)
  • 10 000 000 Kč za neuzavření pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (“zaměstnávání načerno” – § 12, § 25)

Pokuty zaměstnancům: škoda, ušlý zisk, zrada

Práce znamená pomoc jiným lidem – kolegům nebo klientům, ale přitom lze taky leccos pokazit. Dobrá firma, stejně jako její personál má nárok na odpovídající peněžitou odměnu, zatímco škůdci a popletové dostávají sankce. Pokuty pro zaměstnavatele popisujeme ve speciálním článku pod TÍMTO odkazem. Tady shrneme situace, kdy bývají udělovány pokuty zaměstnancům. Zpravidla jde o případy, kdy dotyční jedinci poruší slib, že nebudou pracovat pro konkurenci. Nahradit musíme taky jiné škody, případně ušlý zisk – záleží však, jestli selžeme úmyslně, nebo omylem.

Kompenzace újmy a ušlého zisku: opravou nebo penězi

Prolistujme související paragrafy, které najdeme v zákoníku práce (č. 262/2006 Sb.). Zaměstnanec musí nahradit zaměstnavateli škodu, kterou způsobil “zaviněným porušením povinností”, když plnil pracovní úkoly nebo “v přímé souvislosti” (§ 250). Svoji chybu může odčinit “uvedením v předešlý stav” anebo penězi. Za škodu, napáchanou z nedbalosti, zaplatí maximálně “čtyřapůlnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti”. Za chybu úmyslnou, případně učiněnou pod vlivem alkoholu nebo drog, může zaměstnavatel požadovat “i náhradu ušlého zisku”. Ale pozor, pokud škodu spolu-zavinil, smí nárokovat jenom odpovídající část. (§ 257)

Náhrada ztracené věci nebo manka: v plné výši

Trochu jiná pravidla platí, pokud pracovník ztratí nářadí a podobné věci, které převzal “na písemné potvrzení”. Pokud cena postrádaného předmětu přesahuje 50 000 Kč, zaměstnavatel potřebuje ještě písemnou dohodu “o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí” anebo “o odpovědnosti za svěřené hodnoty”, podepsanou svéprávným a plnoletým zaměstnancem (§§ 252, 255). Dotyčný smolař potom nahradí škodu, kterou způsobil ztrátou či “schodkem na svěřených hodnotách”, “v plné výši” (§ 259), ledaže “schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění”. Pokud má písemně stvrzenou odpovědnost více lidí, sankci rozpočítáme podle míry jejich zavinění, eventuálně podle jejich výdělků, přičemž výplatu vedoucího pracovníka a jeho zástupce násobíme dvěma. (§ 260).

Pokuty zaměstnancům kvůli konkurenční doložce

Oficiálně teprve nyní docházíme ke klíčovému pojmu. Smluvní pokuty pro zaměstnance totiž bývají výjimečné, zpravidla kvůli takzvané konkurenční doložce: Důležitý pracovník slíbí svému zaměstnavateli, že určitou dobu po skončení jejich spolupráce (nejdéle však 1 rok) nebude vydělávat peníze u konkurence, ale následně svůj závazek bezdůvodně poruší, přestože od bývalého šéfa dostává peněžitou kompenzaci (nejméně polovinu průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc, kdy omezení platí). Zaplacením smluvené pokuty bude záležitost vyřešena (§ 310).

Jinak: “Smluvní pokuta smí být ujednána, jen stanoví-li to tento zákon.” (§ 346d)

- PAGE 1 OF 5 -

Next Page ⇀

loading
×