decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Britům zdražuje dovolená, protože libra padá

Když se politikům něco nepovede, doplácíte na to okamžitě. Pro příklad nemusíme chodit daleko: že jsou zatím britská jednání o Brexitu fiaskem, jasně ukazuje kurz libry, která stále padá. A Britové to cítí. Takže teď řeší třeba to, jestli není lepší peníze na dovolenou vybrat už teď a uložit je do jiné měny. Do které to asi bude…?

Britům zdražuje dovolená, protože libra padá

Další komentáře Tomáše Prouzy:

Ministryně prý „neodkladně” zajistí masivní výstavbu

Vrásky z bydlení si u nás dělá téměř každý. Když dáte půl výplaty za hypotéku, jste jednou nohou v dluhové pasti a druhou v chronické depresi. Zajištění investic do masivní výstavby, rekonstrukce objektů a předložení norem pro dostupné bydlení prý považuje Ministerstvo pro místní rozvoj za své NEODKLADNÉ téma. Za to jsem moc ráda.

Jana Maláčová

A pak jsou tady samozřejmě lidé v hmotné nouzi. Těm je třeba pomoct najít vhodné bydlení, o které se dokážou postarat. Trvat na tom třeba i za pomoci sociálních pracovníků, jinak jim dávky NEBUDOU vypláceny. Musíme si ale posvítit i na pronajímatele, kterým se nechce dodržovat zákony, a přitom tak rádi šponují nájmy do astronomických výšin. S paní ministryní Klárou Dostálovou nás čeká nelehký úkol, ale věřím, že když DODRŽÍ SLOVO a potáhneme za jeden provaz, dostaví se nejen byty, ale i výsledky.

Další komentáře od Jany Maláčové:

Kořeny amerického izolacionismu sahají až do 80. let

“Prezident Trump žádá Evropu, aby si převzala 800 džihádistů, které jeho jednotky drží v zajetí, jinak je pustí na svobodu”. “Výborně,” mohl by reagovat Macron nebo Merkelová, “my je tedy převezmeme, a obratem je vysadíme před nějakou americkou ambasádou…”, kdyby chtěli přejít do stejně obhroublé, hospodské vyděračské tóniny, jako Trump a připomenout mu události v Keni a Tanzanii v srpnu roku 1998.

USA

Když se oprostíme od konkrétních Trumpových sprostot, které vyvěrají z jeho chvastounského naturelu, jsme jen u dalšího symbolu amerického izolacionismu, který má hlubší kořeny a s Trumpem souvisí jen málo.

Vítězství liberálního kapitalismu nad komunismem

Období amerického izolacionismu nastoupilo už v druhé polovině Bushova mandátu, když se začala vléci druhá válka v Iráku. Ale ani válka v Iráku nebyla jeho příčinou, jen spouštěčem. Nejhlubší příčinou amerického stahování ze scény bylo Reaganův nebývalý triumf nad sovětským komunismem, jeho morální kolaps a celosvětové triumfální vítězství liberálního universalismu.

Vše se zdálo jasné, liberální kapitalismus ukázal svoji neoddiskutovatelnou převahu, každé další vítězství nad zbytky těch, kteří to ještě odmítali vzít na zřetel, muselo být automatické a jasné. Jako první válka v Zálivu na osvobození Kuvajtu. Jako trestní akce proti Miloševičovu režimu, který decimoval kosovské Albánce.

Tam, kde cítíme jasnou morální i vojenskou převahu, tam chceme jen rychlá a hladká vítězství, žádné velké oběti a táhlé neurčité trable.

Už Obama vyhrál díky slibu, že stáhne vojáky

Když Al Kaida zaútočila na new-yorkské mrakodrapy, byla Bushova popularita na vrcholu, Američané byli jednotní ve vůli platit velké vojenské akce daleko ve světě. Když se za pár let i po rychlé porážce Saddámova režimu irácká okupace táhla a oběti šli do tisíců, jeho popularita šla na minimum a veřejné mínění se definitivně změnilo. Unaveni morálním vítězstvím už nechtělo bojovat, nechtělo obětovat, chtělo se stáhnout na dlouhou dobu do své pevnosti. Izolacionismus.

Dnes se zapomíná, že Barack Obama vyhrál už svůj první mandát slibem, že stáhne své vojáky z Iráku a Afghánistánu. Už on byl izolacionistickým prezidentem, který započal proces stahování se ze světové scény, byť mu to aktuální situace na bojišti příliš neumožňovala, a tak musel dočasně stavy vojsk v Iráku i Afghánistánu navyšovat. Nakonec jich ale podstatnou část stáhl (za což se opět stal terčem kritiky, neboť tím nechtěně umožnil vznik Islámského státu, ale to je jiná kapitola). Do zásahu v Libyi se nechtěl zapojit vůbec, do akce ho okrajově stáhla neschopnost Británie s Francií věc dokončit sami. Obama by bez slibu stahování nevyhrál volby, ta vůle po ústupu ze světové scény rezonovala hlouběji ve společnosti. Obama se ji podvolil relativně s rozumem a jistou grácií.

Donald Trump daný trend jen výrazně prohloubil. Bez ještě ostřejších izolacionistických slibů (zastavení migrace, odstoupení od globálních ekologických projektů, vojenské stahování) by opět nevyhrál volby. Současnou izolacionistickou tendenci nevytvořil Trump, on se ji opět podvolil, a to stylem pivovarské dogy, která z ní urve co se dá pro růst své osobní popularity.

Americký izolacionismus předcházel světovým válkám

Velké stahování se USA ze světové scény se událo ve 20. století dvakrát. V obou případech následovala světová válka, která chtě-nechtě Ameriku vtáhla zase zpět a ona za to musela zaplatit mnohonásobně krvavější cenu. Proto byla politika izolacionismu odsouzena jako nebezpečně škodlivá a Američané se po dlouhé půlstoletí angažovali daleko za svými hranicemi, primárně nikoli z altruismu po prospěch lidstva, ale pro prospěch svůj, protože i nesmírně drahý PAX Americana, světový mír, byl pro ně lepší a levnější alternativou, než Mundi BELLUM, svět zmítaný válkami a velkými konflikty.

Před dvěma dekádami se však americké veřejné mínění zásadně změnilo. Po velkém morálním vítězství (a dalším desetiletí setrvačnosti, kdy si jej levně užívalo) si už reálně neumí představit tu alternativu Mundi BELLUM, to strašné utrpení, které je vtáhne do víru ať chtějí či ne, a kterému se vyplatí předcházet i drahými a nepříjemnými operacemi daleko v zámoří.

Na přelomu 40. a 50. let vymysleli Marshallův plán pro půl kontinentu, stavěli desítky základen a trénovali v nich statisíce svých vojáků proti potenciálně pětimilionové komunistické armádě. Dnes je problém s osmi stovkami odzbrojených desperátů, které vyhrožuje pustit na své spojence.

Skoro se ani nechce myslet, co se zase musí stát, aby se americká veřejná nálada změnila.

Redakční poznámka: Vít Kučík svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Víta Kučíka:

Vláda urychleně navrhuje změny na datovém trhu

Situace ohledně ceny dat a telefonních operátorů ukazuje (mimo jiného), jak vypadá reklamní kampaň tvářící se jako politika “pracovité” vlády. Předseda hnutí ANO, které je už 6 let ve vládě, celou dobu tvrdí, jak jsou levnější data jeho priorita. A jaký byl výsledek jeho údajného snažení? 0 (čti: nula). Pak přijde kolega Jakub Michálek do Otázek Václava Moravce, představí tam návrh našeho řešení, který zpracoval Martin Jiránek, docela si tam “namaže na chleba” pana místopředsedu ANO Jaroslava Faltýnka a najednou se začnou dít věci…

Mobilní telefon, data

Vláda dneska projednala vlastní návrh změn ve vztahu k operátorům a podmínkám pro zákazníky. Návrh, o kterém ještě včera skoro nikdo nevěděl. A i to načasování (všecko se stalo dneska ráno):

  • 7:20 – návrh vložen do systému vlády eKlep. Podle metadat vznikl na Ministerstvu spravedlnosti. Návrh zcela obešel legislativní proces; tedy žádné posouzení legislativní radou vlády, žádná RIA (zhodnocení dopadů regulace), žádné mezirezortní připomínkové řízení. Prostě to podáme!
  • 8:11 – návrh zařazen na jednání vlády.
  • 8:38 – návrh projednán a schválen vládou.

Jasně, náš návrh není všespásný, ale je to nezbytný krok správným směrem a očividně se nám s ním podaří rozhýbat věci tak, aby se konečně (po všech těch letech nečinnosti odpovědných) začalo něco jít.

Vláda o něčem hovoří a Piráti to skutečně dělají. Cajk.

Další komentáře od Radka Holomčíka:

- PAGE 1 OF 11 -

Next Page ⇀

loading
×