decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Video: O brexitu debatují Topolánek, Jourová, Přibáň…

Proč je odchod Británie z EU tak složitý? Šlo udělat něco jinak? A co nás čeká teď? Co bude brexit znamenat pro budoucnost EU? To jsou témata veřejné debaty Plusu z Brna. Hosty jsou: eurokomisařka Věra Jourová, expremiér Mirek Topolánek, profesor právní filozofie Jiří Přibáň, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, ekonom Pavel Kohout​. Moderuje Michael Rozsypal.

Další videa od Českého rozhlasu Plus:

Europarlament chce omezit plasty. A dobře dělá

Luděk Niedermayer v Evropském parlamentu

Včera jsme v Evropském parlamentu definitivně přijali nová opatření k omezení plastových výrobků na jedno použití, jako jsou plastový příbor, talíře, brčka nebo vatové tyčinky.

Možná si řeknete, co zmůžou brčka nebo vatové tyčinky. Až 85 % odpadu na evropských plážích ale tvoří plasty, z nichž polovina jsou plasty právě na jedno použití. A o značném zastoupení plastů i v našich řekách podala svědectví nedávná studie. Toto je tedy další krok správným směrem, který pomůže zlepšit naše životní prostředí – a pokud by i to bylo pro někoho “málo” – tak i jídlo na našich talířích. Zbytky plastů se totiž nachází v tělech ryb a dalších mořských živočichů.

Navíc se jedná o výrobky, u kterých už dnes existuje rovnocenná alternativa, neb to bylo jedním z podmínek regulace.

Takže jsem za dnešní hlasování rád. A doufám, že Evropská unie se pevně chopí nabízející se příležitosti stát se globálním lídrem v postupně se měnícím pohledu na stav naší planety a udržitelný rozvoj. A postrčí tím i naše české zákonodárce, aby téma životního prostředí brali vážně nejen slovy, ale i skutky…

Redakční poznámka: Luděk Niedermayer svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Luďka Niedermayera:

Ekonom Tomáš Prouza hájí euro šíleným argumentem

Tedy upřímně, tohle je další věc zcela nad moje chápání. Jak může ekonom, expert světové banky Tomáš Prouza něco takového napsat? Znamená to, že kdyby ČNB neintervenovala, tak že by “Česko”, ať už je to cokoli, mohlo darovat každé rodině novou Octavii a ještě by jí tak miliónek aut zbyl na skladě?

Ne, fakt to tak není. Ani omylem. Za prvé, “prodejem korun” jsme zase získali eura, měna za měnu, hodnota za hodnotu. Nejsou to dva bilióny, které zahučely někde v komíně – tohle prezentovat, navíc takhle sugestivně, formou “na každého z nás připadá…” je na úrovni Aeronetu. Tam bych to čekal.

Za druhé, to důležitější: Tomáš Prouza musí vědět, jak fungují centrální banky – že jsou zcela nezávislé na hospodaření státu, na jeho rozpočtu, na dluhu či schodku státu. Tohle už vědí i gympláci. Tím že ČNB “utratila” dva bilióny korun, nemusela vzít ani korunu z českého státu, z “Česka”, jak píše autor. Nikdo nezbohatl, nikdo nezchudl. Může se stát divné, že bilióny lítají a nikdo ani nebohatne ani nechudne, ale je to tak – přesně takový je smysl a fungování centrálních bank.

Potřebujeme seriózní analýzu, nikoli podobné úlety

Chápu, že to měl být argument “kdybychom měli euro, tak se to nestalo”. Ale přece nelze argumentovat takto zcestně a šíleně, i když je to v dobrém úmyslu.

Od ekonoma a experta Světové banky, když už se do toho pustil, bych čekal jinou úvahu: konečně validní, podrobné, dobře vyargumentované vyhodnocení efektů měnové intervence ČNB, s časovým odstupem. Měla svoje plusy a mínusy (zprostředkovaný dopad na ekonomiku – nikoli přímý na státní rozpočet), někomu pomohla, někomu ublížila; tak tyto operace, ke kterým je centrální banka oprávněna, fungují vždy. Kdyby neměly žádný dopad, tak by tu centrální banka nemusela být.

Tohle je totální úlet, jakého se osoba s jakousi reputací a postavením vůbec neměla dopustit.

Redakční poznámka: Jiří Hlavenka svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Jiřího Hlavenky:

Elitní odborníci mohou 2 roky učit za svůj dosavadní plat

Teach for Qatar

Dneska jsem se v práci bavil s jednou kolegyní – Katařankou. Hrozně fajn ženská, chytrá, vtipná, skvělá profesionálka, prostě hvězda naší jedenáctky, jak by se řeklo. A tahle kolegyně se mi svěřila, že je dneska strašně zklamaná – právě jí totiž přišlo vyrozumění, že ji nevzali do programu Teach for Qatar. Že tam hrozně chtěla, ale nezvládla přijímací řízení. Počkej, počkej, povídám jí, co to je, to mi musíš vysvětlit.

A ona mi to vysvětlila. V Kataru mají podobný problém jako my – prestiž učitelské profese je tam nízká. Chtějí to změnit a chtějí za každou cenu zvednout svoje školství. A tak mají program, který se jmenuje Teach for Qatar – Uč pro Katar. Špičkoví profíci – jedno, jestli jste senior chemik v Qatar Petroleum nebo třeba šéfredaktor novin – se prostě jednoho dne rozhodnou, že by chtěli načas změnit kariéru a něco předat své zemi. Přihlásí se do programu, a když zvládnou přijímačky, tak se můžou až na dva roky stát učiteli na základce. Katar jim přitom platí stejný plat, jaký měli ve své dosavadní práci, a o své místo v původní firmě se taky nemusí obávat.

Musíte mít patřičné vzdělání a absolvovat kurz

O program je tak velký zájem, že si Teach for Qatar může dočasné učitele pečlivě vybírat a brát jen malé procento nejlepších. A samozřejmě to není tak, že děti budou učit nějací diletanti – např. pokud chcete učit předmět Science, tj. vědy, tak musíte mít sami univerzitní titul z chemie, fyziky, biologie nebo medicíny. A musíte složit znalostní test a projít pohovory. A před začátkem školního roku, o svých prvních “prázdninách”, musíte absolvovat sedmitýdenní intenzivní kurz pedagogického minima a nabrat zkušenosti od předchozích učitelů.

Zajímavý detail: v podmínkách je přímo napsáno, že do programu se NEsmí hlásit ti, kdo vystudovali učitelství nebo kdo už dřív učili. Cílem je “rozšířit základnu talentů v katarském školství o profesionály zvenčí s neotřelým přístupem a praktickými zkušenostmi”. To k české debatě o tom, zda smí učit jen učitelé se štemplem nebo ne. V praxi to u nás vzhledem ke kritickému nedostatku pedagogů stejně dopadá tak, že učí “na výjimku” leckdo. Na tomhle katarském programu se mi líbí to, že je to přiznané a že si vzhledem k obrovskému převisu poptávky učitele vybírají. Když se tam nedostala tahle moje kolegyně, tak je laťka myslím dost vysoko.

Líbí se vám takový program? Chtěli byste přispět české společnosti tím, že byste na vrcholu sil na chvilku přerušili kariéru a zkusili nějakou dobu učit? Já bych do toho šel hned. Dobré je na tom i to, že dočasní učitelé pochopí, jak těžká ve skutečnosti práce učitele je – a že k ní pak mají mnohem větší respekt.

Katarská princezna se stala angličtinářkou

Jo a ještě jedna zajímavost. Program založila šejcha (u nás by se řeklo princezna) Hind. Mladá sestra vládnoucího emíra, fantastická osobnost a místní ikona, která se tu zemi fakt snaží mentálně posouvat dopředu. I ona natočila video, jak odučila hodinu angličtiny v jedné základce. A když jde příkladem vláda, ministři, největší místní osobnosti, tak to prostě přitahuje zraky a prestiži školství a učení to zase prospívá. Já bych tenhle program v ČR taky hned zavedl a rád bych viděl premiéra, který by občas zašel na základku odučit třeba hodinu občanky. Samozřejmě u toho našeho současného premiéra úplně nevím, co by mohl učit, možná kreativní účetnictví, ale rozumíte mi – jde o symbol.

A schválně sem přidám propagační video se šejchou Hind. Je mi jasný, že vás to pobouří, ano, ty černé abáje a oddělená dívčí škola… ale na to kašlete, o to tu nejde. Je to místní kultura, do toho nekecám, respekt, u nás to naše, u nich to jejich. Já s těmihle zahalenými dámami mluvím každý den už celé roky a jsou úplně stejné jako my, mají stejné starosti i radosti, kolikrát se s nimi tak zasměju, je to paráda. Ale o to je to hustší, že i země, na kterou budete nadávat, že je společensky super konzervativní, a to Katar je, tak se fakt snaží inovovat ve školství a něco pro něj dělat, protože chápou, že dlouhodobě je to jediná cesta.

Další komentáře od Martina Jaroše:

- PAGE 1 OF 7 -

Next Page ⇀

loading
×