decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Video: O brexitu debatují Topolánek, Jourová, Přibáň…

Proč je odchod Británie z EU tak složitý? Šlo udělat něco jinak? A co nás čeká teď? Co bude brexit znamenat pro budoucnost EU? To jsou témata veřejné debaty Plusu z Brna. Hosty jsou: eurokomisařka Věra Jourová, expremiér Mirek Topolánek, profesor právní filozofie Jiří Přibáň, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, ekonom Pavel Kohout​. Moderuje Michael Rozsypal.

Další videa od Českého rozhlasu Plus:

Europarlament chce omezit plasty. A dobře dělá

Včera jsme v Evropském parlamentu definitivně přijali nová opatření k omezení plastových výrobků na jedno použití, jako jsou plastový příbor, talíře, brčka nebo vatové tyčinky.

Možná si řeknete, co zmůžou brčka nebo vatové tyčinky. Až 85 % odpadu na evropských plážích ale tvoří plasty, z nichž polovina jsou plasty právě na jedno použití. A o značném zastoupení plastů i v našich řekách podala svědectví nedávná studie. Toto je tedy další krok správným směrem, který pomůže zlepšit naše životní prostředí – a pokud by i to bylo pro někoho “málo” – tak i jídlo na našich talířích. Zbytky plastů se totiž nachází v tělech ryb a dalších mořských živočichů.

Navíc se jedná o výrobky, u kterých už dnes existuje rovnocenná alternativa, neb to bylo jedním z podmínek regulace.

Takže jsem za dnešní hlasování rád. A doufám, že Evropská unie se pevně chopí nabízející se příležitosti stát se globálním lídrem v postupně se měnícím pohledu na stav naší planety a udržitelný rozvoj. A postrčí tím i naše české zákonodárce, aby téma životního prostředí brali vážně nejen slovy, ale i skutky…

Redakční poznámka: Luděk Niedermayer svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Luďka Niedermayera:

Elitní odborníci mohou 2 roky učit za svůj dosavadní plat

Dneska jsem se v práci bavil s jednou kolegyní – Katařankou. Hrozně fajn ženská, chytrá, vtipná, skvělá profesionálka, prostě hvězda naší jedenáctky, jak by se řeklo. A tahle kolegyně se mi svěřila, že je dneska strašně zklamaná – právě jí totiž přišlo vyrozumění, že ji nevzali do programu Teach for Qatar. Že tam hrozně chtěla, ale nezvládla přijímací řízení. Počkej, počkej, povídám jí, co to je, to mi musíš vysvětlit.

A ona mi to vysvětlila. V Kataru mají podobný problém jako my – prestiž učitelské profese je tam nízká. Chtějí to změnit a chtějí za každou cenu zvednout svoje školství. A tak mají program, který se jmenuje Teach for Qatar – Uč pro Katar. Špičkoví profíci – jedno, jestli jste senior chemik v Qatar Petroleum nebo třeba šéfredaktor novin – se prostě jednoho dne rozhodnou, že by chtěli načas změnit kariéru a něco předat své zemi. Přihlásí se do programu, a když zvládnou přijímačky, tak se můžou až na dva roky stát učiteli na základce. Katar jim přitom platí stejný plat, jaký měli ve své dosavadní práci, a o své místo v původní firmě se taky nemusí obávat.

Musíte mít patřičné vzdělání a absolvovat kurz

O program je tak velký zájem, že si Teach for Qatar může dočasné učitele pečlivě vybírat a brát jen malé procento nejlepších. A samozřejmě to není tak, že děti budou učit nějací diletanti – např. pokud chcete učit předmět Science, tj. vědy, tak musíte mít sami univerzitní titul z chemie, fyziky, biologie nebo medicíny. A musíte složit znalostní test a projít pohovory. A před začátkem školního roku, o svých prvních “prázdninách”, musíte absolvovat sedmitýdenní intenzivní kurz pedagogického minima a nabrat zkušenosti od předchozích učitelů.

Zajímavý detail: v podmínkách je přímo napsáno, že do programu se NEsmí hlásit ti, kdo vystudovali učitelství nebo kdo už dřív učili. Cílem je “rozšířit základnu talentů v katarském školství o profesionály zvenčí s neotřelým přístupem a praktickými zkušenostmi”. To k české debatě o tom, zda smí učit jen učitelé se štemplem nebo ne. V praxi to u nás vzhledem ke kritickému nedostatku pedagogů stejně dopadá tak, že učí “na výjimku” leckdo. Na tomhle katarském programu se mi líbí to, že je to přiznané a že si vzhledem k obrovskému převisu poptávky učitele vybírají. Když se tam nedostala tahle moje kolegyně, tak je laťka myslím dost vysoko.

Líbí se vám takový program? Chtěli byste přispět české společnosti tím, že byste na vrcholu sil na chvilku přerušili kariéru a zkusili nějakou dobu učit? Já bych do toho šel hned. Dobré je na tom i to, že dočasní učitelé pochopí, jak těžká ve skutečnosti práce učitele je – a že k ní pak mají mnohem větší respekt.

Katarská princezna se stala angličtinářkou

Jo a ještě jedna zajímavost. Program založila šejcha (u nás by se řeklo princezna) Hind. Mladá sestra vládnoucího emíra, fantastická osobnost a místní ikona, která se tu zemi fakt snaží mentálně posouvat dopředu. I ona natočila video, jak odučila hodinu angličtiny v jedné základce. A když jde příkladem vláda, ministři, největší místní osobnosti, tak to prostě přitahuje zraky a prestiži školství a učení to zase prospívá. Já bych tenhle program v ČR taky hned zavedl a rád bych viděl premiéra, který by občas zašel na základku odučit třeba hodinu občanky. Samozřejmě u toho našeho současného premiéra úplně nevím, co by mohl učit, možná kreativní účetnictví, ale rozumíte mi – jde o symbol.

A schválně sem přidám propagační video se šejchou Hind. Je mi jasný, že vás to pobouří, ano, ty černé abáje a oddělená dívčí škola… ale na to kašlete, o to tu nejde. Je to místní kultura, do toho nekecám, respekt, u nás to naše, u nich to jejich. Já s těmihle zahalenými dámami mluvím každý den už celé roky a jsou úplně stejné jako my, mají stejné starosti i radosti, kolikrát se s nimi tak zasměju, je to paráda. Ale o to je to hustší, že i země, na kterou budete nadávat, že je společensky super konzervativní, a to Katar je, tak se fakt snaží inovovat ve školství a něco pro něj dělat, protože chápou, že dlouhodobě je to jediná cesta.

Další komentáře od Martina Jaroše:

Britové zkoušejí za 3 dny dohnat 3 promarněné roky

Nevyčítám Britům, že volili odchod z EU. I v civilizačním blahobytu trpíme neustálou nespokojeností – chceme změnu, zřejmě pro změnu samotnou. Takový je člověk, a nespokojenost je ostatně matkou pokroku (i když zrovna v tomto případě to neplatí), a vůči anobudelípismu není imunní ani Brit ani jiné národy.

Nevyčítám Britům, že se jim nedaří ze situace najít východisko. Ocitli se – byť vlastní vinou, ale nikdo nemá křišťálovou kouli a věci se zkrátka někdy takto sesypou – v situaci, kdy vlastně každá cesta je špatná. Tvrdý brexit bude asi hospodářskou katastrofou a měkký brexit žádným brexitem není – přijdou o práva a zbudou jim povinnosti. Zrušit brexit znamená postavit se proti výsledkům platného referenda, odsunout jej není řešení, jen odklad problému. Víc hlavních možností není.

Nevyčítám Britům, že předvádějí ve vládě i parlamentu tanečky, na které svět hledí s nechápajícím úžasem. Ukažte mně zemi, ve které převládá státotvornost nad stranickostí; nenajdete ani jednu. Ať hodí kamenem, kdo to tak nedělá.

Ale jednu věc pochopit opravdu nedovedu: to, že nechali rozhodnutí na úplně poslední chvilku. Ne za pět minut dvanáct, ale za vteřinu dvanáct. Že dopustili situaci, kdy už jsou pod takovým časovým tlakem, kdy už pomalu ani nejde vybrat to nejméně špatné řešení a kdy už jde jen o zabránění akutnímu průšvihu a ani to se nemusí při veškeré snaze poradit. Tři dny před “zákonným” datem ani nevědět, jestli to bude s dohodou nebo bez ní, tři dny před datem odchodu nemít vyřešené věci, na kterých se to láme, jako je hranice s Irskem – to mně přijde jako úplně fatální neschopnost, kterou neumím pochopit. Tři roky na to měli a zásadní věci řeší tři dny před datem expirace. Tohle považuji za obrovské, neskutečné, nepochopitelné selhání britské politiky.

Redakční poznámka: Jiří Hlavenka svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Jiřího Hlavenky:

- PAGE 1 OF 6 -

Next Page ⇀

loading
×