decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Premiéra může zničit krize, která přijde jako jaro po zimě

Současný “třicetiprocentní” hegemon politické scény, hnutí ANO Andreje Babiše, jím zůstane i pro dohlédnutelnou budoucnost. Pokud ovšem přijde vážná ekonomická krize, srazí jej dolů rychle a s jistotou.

Andrej Babiš

It´s the economy, stupid. Daří-li se zemi, rostou-li lidem platy a důchody, je-li vysoká jistota zaměstnání, daří-li se malému i většímu podnikání, je postoj voličů jasný a vlastně zcela racionální: “chceme, aby se to udrželo i nadále”. Tedy: “nechceme změnu”. Změna je vždy nejistota: změna může vést k lepšímu, ale i k horšímu, předvídat se to nedá a pokud jsme spokojení, proč pokoušet osud?

Povšimněte si, že tohle se docela míjí se sympatiemi nebo antipatiemi ke konkrétním politikům, s vnímáním jejich slabin, chyb a osobních průšvihů: “je to sice lump, lhář a nejspíš i zloděj, ale pod jeho vedením se daří zemi i nám dobře”.

Lidem záleží hlavně na mzdách, které rychle vzrostly

Zemi se dobře daří – tak dobře jako nikdy. HDP lidi moc nezajímá, mzda je to, co mají v ruce. A reálná (tj. očištěná o inflaci, čili “o tolik víc si mohu dovolit koupit”) průměrná mzda vzrostla za čtyři roky o 17 %. To je hodně. Mediánová mzda roste dokonce ještě o kousek rychleji, tj. růst mezd v dolní polovině je o fous rychlejší než v té horní. To je ještě lepší zpráva. Docela rychle se zvedá i minimální mzda (z 9 200 Kč na 13 500 Kč, tedy o 46 % za pět let). Nezaměstnanost je na faktické nule, tedy opravdu platí, že kdo chce pracovat, práci sežene, byť to nemusí být zrovna dreamjob. Důchody se zvedají nad úroveň běžné valorizace, a inflace je stále nízká, tedy nepožírá úspory. Vláda ve smyslu úřednické správy chodu země funguje vcelku obstojně a nedopouští se velkých skandálů.

Kolabující zemědělské a zdravotní systémy jsou složité

Tohle zní jako chvalozpěv na ráj na zemi pod osvíceným vládcem, přísným a dobrotivým zároveň, ale uvádím jen tvrdá fakta, která vynikají zejména v kontrastu s mátožnými lety 2009-2013 (dopadem krize). Krásný obrázek právě tak přesvědčivě doplním o mraky. Stále máme 800 000 lidí v exekuci, tedy vyřazených z důstojného života; exekuce silně postihuje jejich nejbližší okolí (manžele/manželky, děti..), neboť exekuce dopadne na celou domácnost a zpravidla ji rozvrátí. Dolní mzdové decily jsou stále nedůstojně nízké; jestliže je naše ekonomika (v HDP na hlavu v paritě kupní síly) jen o třetinu nižší než ta německá, proč jsou naše platy třikrát nižší? Německo dokáže úžasně prosperovat s minimální mzdou ve výši 37 500 Kč; vedle toho je našich 13 500 Kč stále ubohých. Máme nedobré školství a problematické zdravotnictví, v sociální péči tiká časovaná bomba, neprovádíme žádnou reformu penzí, málo investujeme do budoucnosti, což se týká dálnic a železnic právě tak jako našich dětí. Agresivní velkozemědělství ničí krajinu tak jako nikdy předtím. Státní správa je neefektivní a pomalá, stát je v podřízené roli vůči silným privátním subjektům (IT dodavatelé, telco, velcí zaměstnavatelé v automotive i jinde), stát nevede zemi vpřed, jak se píše v té Babišově knize, ale spíš udržuje oheň. Jemu samotnému stejně jde jen o kontrolu a vládu, žádné odvážné vedení země vpřed se nekoná, jen předstírá. Lídr země je skvělý v “plánování plánů”, podobně jako kdysi bolševici. S jejich realizací je to pak už horší.

Toto je taky všechno pravda, ale je to moc komplikované. Pohled do vlastních peněženek komplikovaný není. Takže je rozhodnuto, pokud se něco nezmění v těch peněženkách. A všimněte si: přesně takhle to tu bylo celých 25 před nástupem Babiše. Aféra za aférou, ale dokud ekonomika víceméně rostla, dokud “byla jistota”, Češi poslušně odevzdávali svoje hlasy skupince tradičních stran, jen to mezi nimi vždy přešoupli, jednou tam, pak zpět. Protest – který je ve společnosti vždy – se nedostával nad pár procent.

Piráti mají potenciál každoročního růstu o 2 procentní body

Politická scéna má samozřejmě vždy svou dynamiku a vývoj, a to i v poklidných dobách ekonomického růstu. Zřetelně nejsilnějším úkazem této dynamiky jsou Piráti, a je to navíc úkaz velmi pozitivní. Jejich rostoucí popularitu vnímám jednak jako důsledek dobré práce a viditelnosti jejich klíčových osobností, výborné komunikace s veřejností přes sociální sítě (něco co se žádná další strana krom Babiše dodnes nenaučila a co je dle mého hlavní příčinou jejich potácení se), ale především je to důsledek “produktu”, který Piráti představují. Jejich typicky mladé, dobře rozkoukané voličstvo, které ví, jak to chodí ve světě, vnímá, že to tahle vláda nedělá dobře. Vnímá, že to není vláda budoucnosti a progresivní změny, ale údržby ohně, který bude hořet, dokud nám budou Němci dodávat dostatek dřeva k topení. Piráti porostou, protože představují velmi potřebnou generační změnu, a dnešní “zetka” jsou hodně jiná než generace před nimi – vědí, že to musí uchopit do svých rukou, jinak spláčou nad výdělkem. Ročně jich přibývá sto tisíc a pokud to Piráti dobře uchopí, přijdou k urnám a naházejí jim to. (Sto tisíc hlasů znamená dvě procenta celkového výsledku!) Za příznivé konstelace hvězd mohou Piráti vyrůst pro příští volby k 20 %, ale pořád budou “jen” silnou dvojkou na scéně.

(Babiš samozřejmě bude též konat: začne zkoušet brát jim témata, už nyní vyrukoval s podporou léčebného konopí. V politickém chameleónství nemá sobě rovného: nikdy tu nebyl politik, který by byl skutečně schopný to hrát úplně na všechny strany současně. Toho dosahuje zejména tak, že slib dokáže odprezentovat tak, jako kdyby to už skutečně udělal.)

U ostatních stran není vidět ani dynamika, ani vůle po vítězství (kterou Piráti autenticky mají a dávají ji drze, někdy až trochu arogantně najevo), a proto se jimi zabývat nebudu. Může se to změnit s novými lídry – až budou, můžeme se začít bavit.

Mělkou krizi může “chameleon” Andrej Babiš ustát

Co Babiše spolehlivě sestřelí? Krize. Ta přijde tak jistě, jako že přijde jaro a po něm léto; nevíme ovšem, kdy a jaký bude mít průběh. Přijde-li velká krize tak jako v roce 2008, nevyhnutelně vyzmizíkuje ANO i s Babišem z mapy, protože najednou zmizí vše, na čem on staví: na bezpečné jistotě, poklidném, pomalém růstu, na “postarám se o vás”. Tohle všechno zmizí, a jeho voliči, kteří jej volili právě kvůli těmto “jistotám”, jej potopí právě tak, jako nemilosrdně potopili tradiční strany po krizi v roce 2008. Přijde-li malá a mělká krize, může to (se schopností svého chameleónství) ustát.

Máme tedy sedět a čekat na krizi? Naprosto ne: “kdo je připraven, není překvapen”, říká se. Kvalitní opoziční práce s výbornou sebeprezentací je pro následný úspěch nezbytná. Z opozičních stran ale tohle umějí jen Piráti, a říkám “bohužel”, protože oni sami celou voličskou scénu neosloví. Alternativy musí být silné a přesvědčivé, a to dlouhodobě, aby voliči měli, kam přesedlat; nebudou-li, je riziko, že hlasy po Babišovi shrábne opět nějaký charizmatický, populistický zachránce země, který odněkud přicválá s tím, že nás všechny spasí.

Redakční poznámka: Jiří Hlavenka svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Jiřího Hlavenky:

Jiří Hlavenka
Investor a podnikatel
Regionální politik
21. Úno 2019   /   

Tags: krize, politika

loading
×