decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Senátoři vyzývají Italy, aby nezneužívali Palachův odkaz

Výzva českých senátorů, aby Italové nezneužívali odkaz Jana Palacha

Náš senátorský klub dnes z iniciativy předsedy odeslal výzvu prezidentovi provincie Verona a starostovi města Verona, aby odňali oficiální podporu akci, na níž je italskými krajně pravicovými radikály zneužíván odkaz Jana Palacha.

Výzvu podepsali všichni členové klubu – Václav Láska – Právo s Láskou, Petr Orel, Ladislav Kos, Tomáš Goláň – senátor, Přemysl Rabas, senátor a Lukáš Wagenknecht.

TEXT VÝZVY V ČEŠTINĚ:

Vážený pane prezidente Scalzotto, vážený pane starosto Sboarina,

dovoluji si Vás kontaktovat ohledně koncertu Země a svoboda (Terra e Libertà), který se má uskutečnit 19. ledna ve Veroně, věnovaný 50. výročí úmrtí Jana Palacha. Byl jsem informován, že na tomto koncertu vystoupí skupiny napojené na italské pravicové extrémisty, a proto chci vyjádřit své silné znepokojení, že tuto akci oficiálně zaštítila provincie Verona.

Jan Palach byl český student, který se zapálil a zemřel na protest potlačení Pražského jara. Obětoval tak svůj život ve jménu demokracie, svobody a humanismu. Tento statečný čin nesmí být překroucen a zneužit pravicovými extremistickými skupinami hlásající ideologii, která je v rozporu s ideály Jana Palacha.

Ani dnes demokracie není samozřejmostí a musíme ji chránit a pečovat o ni. Jakékoli spojení pravicových extremistů a Jana Palacha je pošpiněním jeho památky a nemělo by mít podporu oficiálních italských úřadů. Proto se cítím povinen vyzvat Veronskou provincii, aby stáhla svou záštitu této akci.

Děkuji za pochopení a věřím, že provincie Verona najde vhodnější příležitost, jak uctít památku Jana Palacha a jiných hrdinů, kteří jako on obětovali svůj život za svobodu a demokracii budoucích generací.

Další komentáře od Tomáše Goláně:

Zaměstnanci se stejnou mzdou budou mít rozdílné základy daně z příjmu

Stejná mzda, rozdílný základ pro daň z příjmu

V listopadu jsme měli v Senátu novelu zákona o daních z příjmů, která měnila základ pro výpočet daně pro ty, kteří odvádí daň ze mzdy v Česku, ale sociální a zdravotní platí jejich zaměstnavatel v cizině. Byla to reakce na situaci lodníků v Nizozemí, kterou touto novelou chtěla vyřešit skupina poslanců kolem poslance Foldyny.

Jaký byl dosavadní stav? S Nizozemím máme velmi starou smlouvu o zamezení dvojího zdanění (z roku 1974), což je dokument, který řeší, aby daň nebyla placena v obou státech, tedy dvakrát. A tam je na rozdíl od všech zbývajících 87 smluv, které má ČR uzavřeny s ostatními státy, uvedeno, že zaměstnanci na palubách lidí a letadel zdaňují tam, kde mají bydliště (je to daňový domicil, zjednodušil jsem na bydliště pro lepší pochopení, odborníci vědí, že je to mnohem složitější). Takže ne tam, kde má sídlo zaměstnavatel, tedy v Nizozemí, ale v ČR. Což je takový rozdíl proti jiným smlouvám a nedostatek vlastní smlouvy, že to lodníci ani nemohli tušit.

Sněmovna vytlouká klín klínem

Avšak sněmovna ve snaze pomoci lodníkům prostřednictvím pana Foldyny vytloukala klín klínem, protože touto novelou nastavila naprosto nedůvodné rozdíly mezi zdaněním jednotlivých lidí.

Výpočet superhrubé mzdy je založen na tom, že k hrubé mzdě se připočte 34 %, což jsou odvody tuzemského zaměstnavatele. A to i pro cizince. Novelou bylo přijato, že po novu se bude superhrubá mzda počítat tak, že k hrubé mzdě se připočtou odvody skutečného zaměstnavatele (nizozemského, německého, slovenského, atd.)

Co to způsobí? Uvedu příklad:
Máme tři odborníky v Barumu Continental, kteří vykonávají úplně stejnou práci, na úplně stejném pracovišti a mají úplně stejnou mzdu ve výši 100 tis. Kč hrubého. Všichni musejí odvádět daň ze mzdy v Česku. Jeden je Čech, druhý je vyslán německým zaměstnavatelem, takže odvádí odvody zaměstnavatel v Německu a třetí je vyslán slovenským zaměstnavatelem, takže odvádí odvody na Slovensku.

Sazby odvodů (myšleno sociální a zdravotní pojištění) zaměstnavatele:
Česko 34 %
Německo 19,5 %
Slovensko 35,1 %

Takže jak bude vypadat základ pro výpočet sazby daně podle novely přijaté sněmovnou?
Čech odvádí 15 % ze 134 tis. Kč
Němec odvádí 15 % ze 119,5 tis. Kč
Slovák odvádí 15 % ze 135,1 tis. Kč.

Další komplikace pro mzdové účetní

Stejná práce, stejná mzda, ale úplně jiné zdanění. Ve snaze pomoci velmi malé části občanů nám tady sněmovna zavedla plošně naprosto nedůvodné rozdíly mezi stejnými občany z různých zemí. Senát to právě proto zamítl, ale sněmovna to znovu schválila. Velmi plamenně za to bojoval i Miroslav Kalousek. Patrně vůbec nevěděl, o čem mluví. Přitom stačilo tlačit na Nizozemsko, aby s ním byla uzavřena nová smlouva. S Jižní Koreí jsme měli smlouvu z roku 1995 a vloni jsme již přijímali novou s tím, že původní je zastaralá. Smlouva z roku 1974 ale zastaralá není? Mimochodem, jedná se o smlouvu uzavřenou mezi ČR a ostatními státy nejstarší.

Mimo již zmiňovanou nerovnost přinese tento zákon velké komplikace mzdovým účetním, které již v dnešní době jsou u zaměstnanců z EU více zatíženy.Teď budou muset navíc zjišťovat, kde jsou jaké sazby jednotlivých pojistek, které odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance

Další komentáře od Tomáše Goláně:

Goláň: Vláda projedla rezervu na důchody, což se projeví v krizi (brzy)

Goláň: Vláda projedla rezervu na důchody

Milí důchodci, rezervu na důchody, až nastane krize, vám vloni projedla vláda.

Tak si myslím, že je třeba vysvětlit, o co jde. Vládní koalice totiž schválila zákon, který rozpustil z Fondu privatizace (dříve Fond národního majetku) do státního rozpočtu rezervu ve výši cca 30 mld. Kč. Na tuto rezervu, která sloužila především na krytí schodku důchodového účtu, nesáhly vlády ani v roce 2009, tedy v době největší krize!!! Tento fond se navíc ročně doplňoval z dividend státních podniků (ČEZ, Čepro a dalších) a z pronájmu státního majetku, takže rezerva se určitě nezmenšovala.

Rezerva byla určena dále kromě krytí schodku důchodového účtu a na krytí škod z dob socialismu (ekologické zátěže, prohrané spory, apod) a ještě na další asi 4 minoritní účely (průmyslové zóny, fond kulturního dědictví, atd.).

Tento krok vláda zdůvodnila tím, že již druhým rokem je důchodový účet v přebytku, takže rezervu není zapotřebí. Pokud bude v budoucnu potřeba krýt některé z výdajů, vláda prý na ně přesune peníze z rozpočtu. Logika, kterou poslanci asi nepochopili. Až brzy nastane krize a nebude v rozpočtu na důchody, tak vláda přesune peníze z rozpočtu do rezervy z jiných kapitol a pak z této rezervy vyplatí důchody? Takže ubereme školství, dopravě, zdravotnictví, protože rezerva už nebude.

Senát tento zákon smetl ze stolu, protože nechce hazardovat s důchody našich seniorů jenom proto, aby si vláda vylepšila svou bilanci rozpočtu a jednohlasně tento zákon zamítl. Pro schválení vystupoval pouze Jiří Čunek a paní Hamousová jako šéfka klubu ANO.

Sněmovna pak naše veto přehlasovala 103 hlasy. V době krize budou tedy důchody financovány z jiných rozpočtových kapitol, což doposud nebylo zapotřebí.

Zákon nabývá účinnosti až 1.1.2019, takže to bude příjmem rozpočtu letošního.

Další komentáře od Tomáše Goláně:

Goláň: Proč Senát neschválil zrušení karenční doby

Proč Senát neschválil zrušení karenční doby

Výzva pro akademickou obec k diskuzi!

Reaguji na poslední dva dny v Senátu. Jak se k Vám jistě doneslo, neschválili jsme zrušení třídenní karenční doby, tedy doby, po kterou není proplácena nemocenská. Hlavním důvodem byl ovšem přílepek, který k novele zákoníku práce a souvisejících zákonů poslanci přidali, a to přílepek, kterým se mění zákon o vysokých školách. Velmi mě překvapilo prohlášení poslankyně Kateřiny Valachové, že s touto novelizací souhlasily jak vysoké školy, tak i akademici.

V tomto návrhu zákona je uvedeno (v ust. § 70a odst. 3), že náklady, které akademický pracovník bude mít v souvislosti s výkonem práce mimo pracoviště (práce doma, účast na kongresu, kam bude vyslán), se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem jeho práce. Tedy tyto náklady si budou muset hradit pracovníci ze svého. Dochází k naprostému popření závislé práce jako takové, kdy se akademický pracovník bude účastnit na příkaz svého zaměstnavatele jakékoliv činnosti mimo pracoviště zaměstnavatele a nebude mít nárok na zaplacení nákladů s tím vzniklých (cestovné, ubytování, poplatek za kongres, apod.)

Velmi vážný problém by vznikl i pro vysoké školy samotné, tento problém totiž vyplývá z ust. § 70a odst. 4. Zaměstnavatel má povinnost evidovat pouze pracovní dobu, po kterou je akademický pracovník přítomen na pracovišti zaměstnavatele. To v praxi znamená, že zaměstnavatel nemá vůbec přehled o tom, zda zaměstnanec dodržuje povinné přestávky, zda dodržuje bezpečnost práce, zda dodržuje 40 hodinovou pracovní dobu, zda se nevyskytuje v prostředí pro zaměstnanec nebezpečném, apod., přitom zaměstnavatel za splnění těchto podmínek podle zákoníku práce odpovídá.

Nechce se mi věřit, že by akademická obec s něčím takovým vůbec souhlasila. Více k tomu se vyjádřil legislativní odbor Senátu (viz dole).

Návrh předmětné novely Zákona o vysokých školách

㤠70a
Pracovní doba akademických pracovníků
(1) Akademičtí pracovníci vykonávají v pracovní době
a) přímou pedagogickou činnost,
b) práce související s přímou pedagogickou činností,
c) vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.
(2) Akademický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti a v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel.
(3) Jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 2, vykonává akademický pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí. Náklady, které akademickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele podle věty první, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je akademický pracovník.
(4) Zaměstnavatel eviduje jen tu část pracovní doby, kterou sám rozvrhuje.“

Stanovisko legislativního odboru Senátu PČR:

Navrhovaná změna zákona o vysokých školách má vyjít vstříc specifikům pracovní činnosti akademických pracovníků, pokud jde o přítomnost na pracovišti a rozvržení pracovní doby. Inspiruje se přitom úpravou obsaženou v ustanovení § 22a zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V této souvislosti poukazujeme na to, že úprava obsažená v ustanovení § 22a odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb., kterou návrh mj. přejímá, je přinejmenším částí literatury vnímána jako problematická.

Problematičnost spočívá v tom, že přestože se i nadále jedná o závislou práci, umožňuje tato právní úprava, aby náklady spojené s výkonem práce pro zaměstnavatele hradil zaměstnanec ze svého. Obdobný případ, kdy by zákon umožňoval hrazení nákladů spojených s výkonem závislé práce zaměstnancem, v jiných právních předpisech neexistuje. Zamýšlená úprava je v tomto ohledu do značné míry v rozporu s charakterem výkonu závislé práce.

Jako ještě problematičtější pak vnímáme návrhem zamýšlené ustanovení § 70a odst. 4 zákona o vysokých školách, podle něhož by zaměstnavatel evidoval jen tu část pracovní doby, kterou sám rozvrhuje. Jde o ustanovení, jež ve vzoru, který byl předkladateli návrhu použit (tedy v zákoně o pedagogických pracovnících), obsaženo není. Na jednu stranu je intence takové úpravy pochopitelná (zaměstnavatel nemá přímý vliv na rozvržení pracovní doby vykonávané v souladu s podmínkami navrhovaného § 70a odst. 3 zákona o vysokých školách), nicméně vyloučení povinnosti zaměstnavatele evidovat odpracované směny ve smyslu § 96 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákoníku práce je podle našeho názoru v rozporu s dalšími povinnostmi zaměstnavatele, jež dotčeny nejsou a dotčeny ani být ze své podstaty nemohou.

Zamýšlenou speciální úpravou se zaměstnavatel nijak nezbavuje povinnosti dbát na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zajistit dodržování přestávek mezi směnami, určovat délku směny a dny, na které směny rozvrhuje. I určení délky pracovní doby, která bude dána zaměstnanci k dispozici, aby si ji sám rozvrhl a určil si i místo, kde bude práci vykonávat, je stále v kompetenci zaměstnavatele.

Pokud by si zaměstnanec rozvrhl pracovní dobu v rozporu se zákoníkem práce (nedodržel by přestávky v práci, zvyšoval by náklady práce prací v noci, prací přesčas, prací o sobotách a nedělích, dělil by svou směnu apod.) a místo výkonu práce by určil na takovém místě, kde by bylo ohroženo jeho zdraví či život, zaměstnavatel musí mít možnost rozepsat zaměstnanci s odkazem na ustanovení zákoníku práce celou 40hodinovou týdenní pracovní dobu sám. Oporu pro takový postup má ostatně i ve znění navrhovaného § 70a odst. 2 zákona o vysokých školách. Pro tyto účely však zaměstnavatel musí disponovat evidencí pracovní doby a zaměstnanec by mu měl tedy sdělit, jak si pracovní dobu rozvrhl a kde bude práci vykonávat.

↼ Previous Page

- PAGE 2 OF 3 -

Next Page ⇀

loading
×