decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Puk ve lví tlamě: Všimli jste si fóru na národním dresu?

Nový národní hokejový dres

Mimochodem… nové hokejové logo na dresech našich hráčů se mně LÍBÍ MOC.

Ještě jsem váhal s hodnocením, ale vynikne to při sledování zápasu, kdy díky rychlosti hokeje, dalším prvkům výstroje, obvyklé vzdálenosti kamery atd. jsou vlastně k dispozici jen rychlé “záblesky”, kdy jde hráčům vidět hruď. A logo je přesně vytvořené pro tyto situace – je graficky zjednodušené, takže je velmi snadno a okamžitě rozpoznatelné a pochopitelné, pěkně “mrká”. Grafika je moderní, vtípek, kdy jazyk lva je v druhém plánu současně pukem v tlamě, je prima. Je docela umění dát do loga fór, aby nebyl za hranou a nedehonestoval a tady se to podařilo.

Logo na hrudi hokejisty je určeno pro televize a zejména pro zahraniční diváky, pro desítky, možná stovky miliónů lidí u televizorů tam venku. My to rozpoznat nepotřebujeme – je to určeno pro ty, kteří neznají a pro které je určeno sdělení, že tito hráči jsou z “Czech Republic” (na starém dresu vůbec nebylo) a že našim národním znakem je lev s korunkou. U předchozí verze dresu neměl nikdo zvenčí šanci rozkódovat, co to tam v tom mišmaši grafických prvků je.

Starý národní hokejový dres

Tendence odmítat novou věc je přirozená, ale myslím, že za pár let nám to bude připadat jako skvělé logo, které “je tam odjakživa”. A vlaječka pod krkem namísto jakýchsi tenkých proužků (ty fakt na naší vlajce nejsou) je taky prima.

Redakční poznámka: Jiří Hlavenka svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Jiřího Hlavenky:

Bude ODS bojovat proti byrokracii soukromých firem?

ODS - Je tohle normální?

K něčemu se přiznám: mám zcela respekt k ODS a jsem rád, že je v Parlamentu se slušnou, sílící pozicí. Strana v kvadrantu pravice-konzervativní, avšak v obou směrech neextrémní zcela jasně patří na politickou mapu a vždy bude mít své voliče, kteří mají právo na to být reprezentováni. Je to strana s vnitřně demokratickou strukturou – není to pátá kolona Moskvy nebo Číny, není to strana ovládaná nějakým panem majitelem. A kdyby tu nebyla, její voliči se nevypaří do vzduchu, ale odstěhují se k různým Valentům, Okamurům, Robejškům a podobně.

Ale “Je tohle normální?!” zamrzí. ODS vytrvale a opakovaně předestírá obrázek, že tuto zemi hrozí “zadusit” byrokracie a papírování, vytrvale a neustále jako jeden ze svých hlavních předvolebních taháků.

Tento obrázek je nepravdivý.

1/ Většinu lidí byrokracie netrápí

Za prvé, většiny obyvatel země se nějaká byrokracie a papírování vůbec netýká (mladí lidé, studenti, zaměstnanci, senioři v penzi). Naopak byrokracie ubývá a je jednodušší. Dobře si pamatuji na potupné fronty u okýnek na všelijaké formuláře před lety. Před měsícem jsem si byl vyřídit novou občanku (chtěl jsem s čipem) a pas, který propadal – vzalo to 2x pět minut u příjemných a profesionálních úřednic, a to včetně fota a pomoci s vyplněním na místě. Předtím to chtělo formulář, ten bylo nutné vyplnit doma (žádná pomoc u okýnka), zajít k fotografovi, čekat týden na fotku, sehnat někde kolek (pamatujete na kolky?), nalepit, vrátit se… Den běhání to vzalo. Hodně věcí dnes vyřeším na Czech Pointu, a stále více na internetovém Portálu občana. Jistě by toho mohlo být ještě víc a ještě lépe, ale faktem je, že probíhá pravý opak toho “dušení” byrokracií a papírováním.

2/ Podnikat lze lépe než dříve

Za druhé: je pravda, že v podnikání je papírování dost, a že leccos z toho je nejspíš zbytečné nebo duplicitní. Ale i zde se přece situace lepší: díky datovým schránkám se už většina úkonů dá dělat přes PC z klidu domova. V mezifiremním styku už většina věcí probíhá elektronicky – slovo “papírování”, to jsou pro mě devadesátky, to jsme opravdu ve firmách měli jednu místnost vyhrazenou jenom na “šanony”. To už dnes neexistuje, pokud tedy někdo nemá obsesi vše tisknout.

Existují oblasti, kde je formalizování ze strany státu přehnané a otravné: například hygiena v oblasti stravování nebo požadavky na úspěšné stavební řízení. Je na místě na to poukázat a usilovat o zjednodušování – to je naprosto na místě. Ale opravdu TOHLE není primární, nejdůležitější problém země, je tak patnáctý v pořadí. Nedusí nás, jen trochu otravuje.

3/ Neúnosné jsou nároky soukromých firem

Za třetí: jestli něco představuje “byrokratickou” zátěž, která je definitivně neúnosná (a je proto taky každým ignorována), pak jsou to nároky firem – ne státu. Soukromých firem. Mám na mysli padesátistránkové “všeobecné obchodní podmínky” soukromých subjektů, mobilních operátorů, energetických a vodárenských firem, bank nebo dodavatelů software. Ty už vám nikdo ani netiskne, jen odkáže na web – tam to všechno je, odklepněte, jinak se nedostanete dál. Nikdo to nečte, a přitom by měl – protože jsou to podmínky, omezení práv, tresty a represe zaměřené vůči němu, vůči koncovému uživateli, vůči každému z nás. Bojuje za tohle ODS? Nějak jsem si nevšiml. Přece svoboda podnikání, svoboda psát si padesátistránkové diskriminační VOPy, ne?

4/ ODS sama nejde příkladem

Za čtvrté. Vím, že to je banální, až to mlátí dveřmi, ale nemůžu si pomoci: jak dlouho tu ODS vládla či (i třeba v dobách opoziční smlouvy) spolu-vládla, a kolik toho pro snížení té “dusivé” byrokracie a papírování vykonala?

Pan Kubera, toho času předseda Senátu, byl dlouhá léta primátorem statutárního města Teplic. I podívám se na stránku města (www.teplice.cz) na to, jak pan Kubera bojoval proti byrokracii a papírování, aby to jeho Tepličáky nezadusilo. I zjišťuji, že dotyčný web obsahuje sekci nazvanou Vyhlášky, Příkazy a Nařízení a tam se nalézá:

  • 18 Vyhlášek
  • 6 Pravidel
  • 19 Nařízení

a to vše nad rámec zákona, jako aktivita města, aby se jeho občané nenudili a mohli se ve svém volném čase dusit městskou byrokracií a papírováním.

No je tohle normální?

Je to samozřejmě normální. Pravidla hry být musí a ve složitém světě nemohou být úplně jednoduchá. Nedusí nás. Dusí nás úplně jiné věci. Nemohli by se tři pánové na fotce věnovat třeba jim?

Redakční poznámka: Jiří Hlavenka svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Jiřího Hlavenky:

Zkušenosti s fotovoltaikou: od února do listopadu OK

Fotovoltaikou mám pokrytou asi čtvrtinu střechy na baráku, tedy ještě velká rezerva. Orientace sedlové střechy je na východ a západ, což jsem si nejdřív myslel, že je spíš nevýhoda, ale opak je pravdou, protože to tím pádem valí od prvních paprsků po poslední. Čínský cloud mně všechno počítá a měří.

Maximální výkon, co to dá, je 5,8 kW; jak vypadá křivka výkonu v těchto dnech, je na prvním obrázku. Včera tu bylo oblačno, proto to tak lítá, ale je vidět, jak to i v dubnu už nastupuje hned s východem slunce a končí se západem (z grafu je vidět, že na východě mám rovný obzor, takže to jde na minutu s východem slunce, na západě kopeček a stromy, tam to končí dřív).

Zkušenosti s fotovoltaikou

Elektrárna má dobrý výkon, i když připlují mraky

Dvě věci, co mě překvapily. Za prvé, že elektrárna dává dobrý výkon od února do listopadu, vlastně jenom prosinec a leden jsou docela marné. Na druhém obrázku je výkon z poloviny letošního února, to byl slunečný den – vidíte logicky kratší dobu výkonu, ale celkově je to asi na polovině včerejška a na třetině vrcholných červnových dnů.

Zkušenosti s fotovoltaikou 2

Druhé je, že elektrárna dává výkon, i když takzvaně “nesvítí slunce”, přesněji je pod mrakem. Třetí obrázek ukazuje denní výkony v dubnu po jednotlivých dnech. V neděli 14/4 bylo celý den kompletně zataženo, olověná obloha, po většinu dne poprchání, úplně nejzataženější den, co může být. Přesto elektrárna udělá 12 kWh oproti 30 kWh odpovídajícím celodenní jasné obloze v těchto dnech.

Zkušenosti s fotovoltaikou 3

Obě tyto skutečnosti, myslím, vyvracejí časté mýty či dojmy mezi lidem: o velké nestabilitě výkonu fotovoltaiky jak během dne (přijde mrak a jde to na nulu, ve skutečnosti běžné mraky jsou tak o 40 % dolů), tak během roku (nikoli “vyrábí jenom v létě”, ale “vyrábí slušně během deseti měsíců z dvanácti”).

Pomocí elektřiny získávám více než dostatek elektřiny

Celkový výkon za rok a něco je přes 9000 kWh, což je o něco víc než je spotřeba domu (dvoupodlažní dům, svícení, počítače, vaření, ale také podlahovka v jedné místnosti a vytápění bazénu, tj. nadprůměrně vysoká spotřeba. Na vytápění a teplou vodu máme plyn). Systém je vybavený baterií, která po většinu roku “překlene” noc, kdy opravdu, ale opravdu slunce nesvítí. Ale v noci zase spíme a nesvítíme ani my, že.

Nejčastější otázka je, jestli to “má návratnost”. To vám teď neřeknu, protože bych musel pohledat účty za elektřinu za za delší období a nemám je po ruce. Zatím přes palec odhaduju, že ročně ušetřím asi 7 % pořizovací ceny systému, což by odpovídalo asi 15-leté návratnosti, ale myslím, že to v praxi bude kratší, a to ze dvou důvodů:

  1. ceny elektřiny za tuto dobu stoupnou,
  2. věřím, že stoupne výkup energetického přebytku (mám smlouvu s E.on-em), který je dnes za nějaké směšné halíře za kilowatt, ale měl by jít výrazně nahoru. Nepořizoval jsem to nicméně (jen) kvůli úspoře, spíš že mám dobrý pocit z toho, že se nemusí někde pálit uhlí, když mně tu na hlavu takhle “zbůhdarma” pálí sluníčko. Obzvlášť fajn je to během horkých letních dnů, kdy v horním patře pod střechou musíme zapnout klimatizaci, tam to jde nejlépe proti sobě: velký příkon slunce versus velký výkon klimošky.

Počáteční problémy a závislost na centrální soustavě

Panely jsou tuším korejské, zbytek systému (měnič, baterie atd.) je čínský. Systém je trochu “bastl”, ze začátku tam pořád něco haprovalo a musela to spravit kreativita české montážní firmy, pak už ale všechno šlape jak hodinky. To mě trochu překvapilo – holt je to pořád ještě obor ve vývoji, žádné plug and play. Jediné silnější negativum, které přetrvává, je, že to neumí fungovat v ostrovním provozu: tedy když vypadne elektřina v obci, vypadne i u mě, byť mně solár jede na plný výkon. Šlo by to zřejmě nějak vyřešit, možná časem se k tomu ty systémy doberou, že tam bude něco jako velký ruční pákový “odfázovač” od sítě, aby mohla jet dodávka z vnitřního systému.

Ceny všeho jdou neustále dolů – ročně o pár procent, roste výdrž baterie a záruka za ni, což je hodně podstatné. Návratnost se při novém pořízení rok od roku zlepšuje. Počítám s tím, že v experimentu budu pokračovat a osadím si i další zbytek střechy, pořídím větší baterii. Další add-on náklady jsou samozřejmě už o dost nižší, například 300W fotovoltaický panel samotný už je někde na 3 – 4 tisících a pořád to klesá. Pokud by při osazení celé střechy dělala elektrárna v letních měsících 20 kW (takto to vychází), může to při mírném optimismu ohledně růstu výkupních cen dělat nějakých pět šest tisíc korun měsíčně, plus by se dala odstavit část plynu. Soused elektrikář k tomu říká: “když nebudeš mít za pár let na baráku fotovoltaiku, chlapi v hospodě se ti vysmějí, jaký jsi trouba”.

Redakční poznámka: Jiří Hlavenka svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Jiřího Hlavenky:

Pravičáci i levičáci hysterčí kvůli kuriozitám

Tak se nám to symetricky sešlo. V pobočce Reiffky kojila matka, nerudnému občanovi se to nelíbilo a místní vyžilý milicionář ve funkci ochranky proti tomuto hrůznému činu aktivně zasáhl. Následně banka sama dokonala dílo nejapnou komunikací.

V Barceloně zase v knihovně pro předškoláky jedné školy přeskládali portfolio dětských knih tak, aby nevedly malé děti k vytváření a utvrzování stereotypů (genderových i jiných). Odnesla to mimo jiné Červená Karkulka nebo Šípková Růženka, které musí z knihovničky ven.

Zatímco ve světě ani jedna zpráva nezanechala výraznější mediální stopu (ta česká už vůbec žádnou), doma to vře. Zastánci těch pravých konzervativních hodnot nad španělskou událostí opět vytahují “konec světa” a volají po vládě tvrdé ruky, opačná část populace vyrazí do poboček jmenované banky s tzv. kojící guerillou. Kojit se bude u přepážek, u bankomatů, u sjednávání úvěrů a hypoték, dokud nebudou všichni ukojení. Ty Internety a Facebooky jsou z toho všeho už několik dní ve varu.

Ve skutečnosti se stalo přesně toto. Nikdo systematicky nevyhazuje z bank ani odjinud kojící matky, ty nejsou předmětem společenské šikany a posměchu. V Evropě je okolo sto tisíc (100 000 škol) a v jedné vyřadili knížky z předškolní knihovny. Nikdo nepálí Červené karkulky ve velkém, o Šípkových růženkách ani nemluvě. Žádná EU směrnice v tomto duchu nevzniká.

Obě události v podstatě patří do rodu místních historek, jako například Řidiči se v mrazu nechtělo škrábat sklo auta, jel s vykloněnou hlavou a naboural (stalo se na Znojemsku!). Nesignalizují žádný trend, neilustrují žádný celospolečenský jev, není to žádné mene tekel, žádná temná ani světlá předzvěst časů budoucích.

Proč taková vřava? Proč se tyto dvě bagatelní události – jedna z nich se ani neudála u nás – vyvolaly takovou odezvu, tak vypjaté, až hysterické reakce?

Protože jsme vylezlí na barikádách a nedochází nám – jedněm i druhým – jak směšnými jsme se stali. Žijeme (jedni i druzí) v dojmu, že společnost se nachází ve stavu jakési občanské války slov, což neodpovídá pravdě. A že je prostě “správné” (!) tuhle válku vést, protože když jsme ve válce, tak co? Tak bojujeme. Co jiného se ve válce dělá?

Setkávám se tím i jinde. Jinak skvělí, inteligentní lidé na Facebooku publikují takřka výhradně materiály potvrzující předem daný světonázor. Cokoli jiného ignorují, jakoby to neexistovalo, a pokud upozorním i na menší nepřesnost či příliš zaujatý pohled, dostanu virtuálně po hubě: tohle přece nejde, něco zpochybňovat a relativizovat, jsme ve válce a ve válce se bojuje, tvrdě a nesmiřitelné. Támhle je nepřítel, a ty jsi nejspíš taky nepřítel, když za mnou stoprocentně nestojíš. A opět, platí to pro jedny i pro druhé.

Dál to má jen malý jenom apel: zkusme – jedni i druzí – si uvědomit, jak směšnými se stáváme, jak směšné bitvy na našich směšných barikádkách bojujeme, zatímco se kolem tiše řítí události se skutečně zásadním dopadem na naši zemi, na naše životy. Slezme z těch barikád dolů a “bude líp”.

Redakční poznámka: Jiří Hlavenka svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Jiřího Hlavenky:

- PAGE 1 OF 8 -

Next Page ⇀

loading
×