decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Ve jménu české demokracie! Opravte insolvenční zákon

“Český Senát odmítl předchozí návrh jako příliš nedostatečný pro řešení krize,” píše britský The Guardian v článku o ohrožení české demokracie enormním předlužením. Snad si to uvědomí i členové a členky Podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení Poslanecké sněmovny, když se 10. ledna sejdou nad vráceným návrhem novely insolvenčního zákona, aby si ujasnili svůj postoj k Senátem navrhovaným změnám.

Oprava insolvenčního zákona

Oddlužení dosahuje jenom zlomek předlužených osob

Zjednodušeně řečeno, Senát navrhuje, aby Sněmovna v novele insolvenčního zákona změnila to, co v ní po zásahu poslanců vytváří nejistotu budoucího rozhodování insolvenčních soudů. V jakých případech oddlužení umožnit a kdy ho nepovolit? Na jednoznačnosti těchto podmínek PŘEDEM totiž závisí, zda se k oddlužení podaří dovést více než současných 20 tisíc osob za rok, když počet předlužených lidí v ČR přesahuje 863 tisíc. Senátem navrhované změny lze shrnout do těchto tří bodů:

  1. Dlužník by neměl jít po 5 letech života v insolvenci (s nižší částkou než při běžné exekuci) do nejistoty rozhodování soudu, zda nakonec splnil podmínky oddlužení, pokud se mu nepodaří splatit věřitelům 30 % pohledávek. Senátoři navrhují, aby soudy při rozhodování o povolení oddlužení měly jasné vodítko v nově zavedeném paragrafu 395a, který vyjmenovává, co všechno lze považovat za nepoctivý záměr dlužníka. Nepoctivý dlužník by mohl předem počítat s tím, že mu oddlužení povoleno nebude a další šanci dostane až zase za 10 let. Takto potrestáno má být podle Senátu třeba zatajování informací o příjmu nebo majetku, případně nedostatečná snaha dlužníka pracovat za přiměřenou odměnu, z níž bude moci splácet co nejvíce ze svých dluhů.
  2. Navrhuje se také vypustit podmínku, aby částka splaceného dluhu byla nejméně tak vysoká jako výše odměny insolvenčnímu správci. Kromě 65 tisíc pro insolvenčního správce by tedy dlužníci museli nejméně stejně vysokou částku splatit věřitelům, byť by takto postavené minimum znamenalo splatit celkem víc než dosavadních 30 %. Podmínka splácet v plné výši dlužné výživné, která platí již dnes (dle § 169 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona), zůstává a je v pořádku.
  3. Oddlužení by měli mít jisté lidé, kteří díky insolvenci: a) splatí veškeré pohledávky, b) splatí za 3 roky 60 % svých pohledávek nebo c) kterým po dobu 5 let nebylo oddlužení dlužníku zrušeno. Zrušit dlužníkovi oddlužení soud již nyní může, pokud “dlužník neplní podstatné povinnosti”, což senátoři navrhují ve stávajícím znění § 418 odst. 1 písm. a) doplnit o zpřesňující slova “zvláště pokud porušil svou povinnost vynakládat veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů”. Lze to opět kvitovat, hlavně kvůli té možnosti posoudit, kolik toho lze po dlužníkovi vůbec požadovat.

Na konci dlouhého tunelu musí svítit světlo

Vynakládat veškeré úsilí na splacení dluhů je podstatou insolvence. Není to dluhová amnestie. Ten, kdo do insolvence vstupuje, podstupuje značné nepohodlí. Může-li, musí pracovat a vydělávat si tolik, kolik odpovídá jeho možnostem, aby mohl co nejvíce svých dluhů splatit. Ponechává si jen minimální částku a veškeré své případné další příjmy věnuje na splácení. Dlužník, který tohle podstoupí, musí mít světlo na konci tunelu (jasně stanovené podmínky oddlužení) a také musí být chráněn před nepřízní osudu (úraz, zásah vyšší moci apod.), která může způsobit, že nesplatí tolik, kolik si myslel. Bude moci začít znovu, po celé té anabázi velmi pravděpodobně bez dluhů.

Dluhová amnestie, lichvářský úvěr a podobné nápady

Vyzýváme poslance a poslankyně, aby se nyní soustředili hlavně na opravu insolvenčního zákona a zanechali všech ostatních nápadů, kterými by zavedení smysluplných podmínek oddlužení mohli nahradit. Není to totiž možné. Například zajištění souhlasu manželů s půjčkou řeší dostatečně občanský zákoník, dluhovou amnestii pro dluhy do 100 tisíc doporučujeme vůbec nezmiňovat, natož pak zavádět (zpoplatnění věřitelů při zadávání zbytečných exekucí může “léto Hospodinovy milosti” spolehlivě nahradit) a důrazně varujeme také před opakovanými nápady na stanovení výše lichvářského úvěru, které by jen zkomplikovalo orientaci dlužníků v tom, na jakých dalších podmínkách je chce poskytovatel půjčky “natáhnout”, jako se to děje na Slovensku, kterým se ohání premiér.

Je toho víc, co bude v oblasti zadlužení potřeba zavést (vyšší nezabavitelná částka při exekuci, místní příslušnost exekutorů, bankovní účty chráněné před exekucemi), ale OPRAVIT INSOLVENČNÍ ZÁKON JE TEĎ PRIORITA.

Další články od Institutu pro sociální inkluzi:

Boj o školní obědy mezi ANO a ČSSD. Zvítězí děti?

Obědy zdarma podpořil bez výhrad jen úřad Maláčové, píše časopis Týden. Doplňujeme informaci, PROČ bylo tolik nevůle ze strany vybraných ministerstev k poslaneckému návrhu ČSSD na zavedení bezplatného stravování ve školách a školkách. Je to přehledné.

  1. Nápad nakrmit děti přišel Andreji Babišovi (ANO) vhod, když potřeboval přebít negativní náladu vůči své osobě.
  2. Ukázalo se, že nápad není původní, protože skoro to samé navrhovala už v roce 2015 Kateřina Valachová (ČSSD). Ta si to nenechala líbit a de facto svůj návrh podala po náhlém výronu sociálního cítění premiéra znovu. Poslanecký návrh ČSSD šel pak na vládu dřív, než se ANO stihlo vzpamatovat.
  3. ANO si to také nenechalo líbit, a tak jeho ministři (částečně oprávněně) návrh zkritizovali v předkládací zprávě předložené ministrem Kněžínkem (ANO), aby mohl ministr školství (ANO) předložit návrh vlastní (zveřejněn dnes), který všechny vyčítané nedostatky návrhu ČSSD řeší.

Boj o školní obědy mezi ANO a ČSSD

ANO, je to krádež zásluh. Podstatné nicméně je, jestli bitvu nakonec vyhrají hladové děti. To totiž závisí na 281 zákonodárcích a jednom nevypočitatelném prezidentovi. Projde-li v pondělí příslušný návrh novely školského zákona, díky němuž by bezplatné obědy mohly dostávat děti od posledního předškolního roku do konce základního vzdělávání ve veřejných školách, budou se otázkami přínosu (nebo taky zásluh, viny či trestu) dětí z rodin s příjmy do 2,7násobku životního minima zabývat zákonodárci. FANDÍME DĚTEM!

Další články od Institutu pro sociální inkluzi:

Ve vládě po Třech králích pokračuje bitva o životní minimum a obědy pro chudé děti

Den po Třech králích se vláda poprvé sejde v jinou než nekřesťanskou dobu (ve dvě odpoledne místo v šest ráno), jak ministrům a novinářům Babiš blahosklonně od letoška slíbil. Vláda tedy bude svěží k projednání hned dvou materiálů, jejichž schválení může významně zasáhnout do života chudších českých rodin. Na programu jednání jsou tyto body:

Životní minimum a obědy pro chudé děti

Babiš opakuje argumenty Valachové a Maláčové

V případě obědů pro děti máme radost, že z úst premiéra slyšíme převyprávěná slova navrhovatelky Kateřiny Valachové a Jany Maláčové (obě ČSSD), a zdá se tedy, že věc spěje k nadějnému kompromisu, pokud nebude proti Parlament (technicky jde o novelu školského zákona, o níž nemůže rozhodnout jen vláda).

Na stole (zatím jen v médiích) je nyní návrh, aby obědy byly z veřejných rozpočtů placeny jen dětem s nárokem na dávku státní sociální podpory Přídavek na dítě, tedy jen rodinám s příjmem nepřesahujícím 2,7násobku životního minima. Přídavek na dítě pobírá asi desetina dětí ve věku 5-15 let (od posledního předškolního roku po dokončení základní školy), jak uvedl předseda vlády ve svém bilančním rozhovoru pro idnes.cz:

“Vyšlo nám to tak, že by se to mělo týkat rodin, které berou přídavky na děti. Celkově z žáků, když vezmeme mateřské školy a první a druhý stupeň, to je asi milion a sto padesát tisíc dětí, nám to vyšlo na deset procent … Když má někdo přídavky na děti, tak by to mělo být tak, že se ukáže papír a ta škola dá tomu dítěti oběd zdarma, to dítě to ani nemusí vědět. Budeme o tom debatovat 7. ledna.”

Jestli je hnutí ANO pro všechny, zvedne i životní minimum

Méně nadšeni už jsme z pravo-levé debaty mezi ministryněmi práce a financí ohledně zvyšování životního minima. Poslední utkání skončilo patem, když Alena Schillerová (ANO) uvedla, že sice s navýšením životního a existenčního minima souhlasí, ale nejprve je potřeba změnit způsob, jakým se tyto částky tvoří. Konstrukce vytvořená v roce 2003 se do praxe dostala až v roce 2007, takže zrovna tenhle návrh nevypadá na nějakou rychlou intervenci.

Stejně jako další oddalovací taktika, kterou je požadavek na „důkladné mapování“, nejlépe pak „celkovou revizi dávek“, než nejchudším těch pár desetikorun měsíčně vláda dovolí si ponechat. Jak totiž opakovaně uvádíme, u životního minima jde hlavně o nezabavitelnou částku pracujících dlužníků, která jim zůstane z výplaty, spíše než o výši dávek. Konkrétní vyhýbavé odpovědi vládních představitelů hnutí ANO jsou tyto:

  • „Připravme se na to, vraťme se k tomu tématu,“ řekla ministryně financí Schillerová pro idnes.cz. Je podle ní třeba nejlépe dobře zmapovat, na co všechno má životní minimum dopad. Hovořila po jednání vlády o potřebě celkové revize systému sociálních dávek.
  • „Já samozřejmě komunikuji a sděluji paní ministryni (Maláčové), že musíme vyřešit zneužívání dávek na bydlení, že musíme udělat cenovou mapu na nájmy, že musíme vytlačit obchodníky s chudobou, že musíme bojovat proti zneužívání sociálních dávek, že potřebujeme revizi. Na to konto nedošlo k dohodě o životním minimu …,“ vypočítává premiér pro ČT.

Shrnuto: 7. ledna 2019 bude vláda rozhodovat o tom,

  • jestli budou mít děti z chudších rodin díky obědům lepší docházku a školní výsledky a
  • jestli se dlužníkům vyplatí legálně pracovat a své dluhy splácet.

Je-li hnutí ANO „pro všechny“, nemělo by mít ani s jedním z těch návrhů problém.

Další články od Institutu pro sociální inkluzi:

Návrh na změnu školské inkluze byl rozcupovaný v připomínkovém řízení

Kritizované návrhy na změnu školské inkluze

S novým rokem je dobré si připomenout, že návrhy změn tzv. inkluzivní vyhlášky prošly připomínkovým řízením, kam je vyslalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Vybíráme nejpodstatnější připomínky od jednotlivých resortů a ombudsmanky.

Toto připomínkové řízení je možné vnímat jako typický příklad toho, když úřady musí někdy věnovat čas a kapacitu podrobnému zaobírání se návrhy, které od počátku zjevně postrádají smysl. Současně ale čtení připomínek vzbuzuje naději, že díky zakotvení především v mezinárodních strukturách a díky závazkům, které z toho pro ČR vyplývají, má segregační lobby přece jenom výrazně ztíženou “práci” oproti době ne tak dávné. Postupný přerod v lecčems zkostnatělého českého vzdělávacího systému v systém odpovídající požadavkům moderní civilizované společnosti je jen stěží zvratitelný.

VÝBĚR Z PŘIPOMÍNEK (přímé citace)

MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI (ANO)

Navrhovaná právní úprava (§ 19 odst. 3) by umožňovala, aby žáci s lehkým mentálním postižením, mezi nimiž je stále nepřiměřeně vysoké procento romských žáků (podle sběru dat ze školního roku 2017/2018 šlo o 29,5 %), byli ve větší míře než dosud vzděláváni mimo běžné základní školy.

…není možné do systému vnášet prvek, který by mohl vést k nadměrnému vyřazování romských žáků mimo běžné základní školy. Tímto postupem by došlo k zásadnímu ohrožení dokončení výkonu rozsudku D. H. a ostatní proti České republice. Tento krok Ministerstvo spravedlnosti nebude schopno před Výborem ministrů Rady Evropy, který na výkon rozsudku dohlíží, obhájit. Pakliže Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nicméně přijme takové opatření, které může zásadním způsobem příznivý vývoj, jež v rozhodnutí z června 2018 zmínil i Výbor ministrů, ohrozit, jde o krajně neodpovědný krok, jehož důsledky by musely být složitě napravovány v dalších letech.

….navrhovaná právní úprava (§ 19 odst. 5) by umožňovala, aby se ve školách zřízených pro žáky s lehkým mentálním postižením vzdělávali žáci, kteří toto postižení nemají, a zejména, jak uvádí předkladatel, žáci se závažnými poruchami chování a závažnými poruchami učení. Počet žáků s touto diagnózou, jak uvádí i předkladatel, v posledních dvou letech výrazně narostl. Dle poznatků z praxe je mezi těmito žáky nezanedbatelný podíl romských žáků.

….navrhovaná změna je ve flagrantním rozporu s nejlepším zájmem dotčeným dětí zakotveným mj. v článku 3 Úmluvy o právech dítěte. Případy tzv. „neúspěšné integrace“ či „nepovedené inkluze“, kdy základní školy neumějí pracovat s některými žáky se závažnými poruchami učení či chování, nelze řešit tak, že budou tyto děti odsunuty do škol pro lehce mentálně postižené.

….Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy musí usilovat o poskytnutí metodické podpory dotčeným školám, případně i personální podpory a přijmout jiná vhodná opatření. Navrhované řešení je nicméně v rozporu s článkem 14 Evropské úmluvy o lidských právech ve spojení s článkem 2 Protokolu č. 1 k Úmluvě, povinnostmi, které na základě článku 46 Úmluvy pro Českou republiku vyplývají z povinnosti řádně vykonat rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti České republice, článkem 24 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a články 3, 4 a 28 Úmluvy o právech dítěte.

MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ (ČSSD)

Některé předkládané návrhy změn dle názoru MZV nejsou v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z Úmluvy o právech dítěte (CRC) a Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (CRPD). MZV se též domnívá, že některé změny neodpovídají ani doporučením, která pro Českou republiku formulovaly monitorovací orgány těchto úmluv, jakož i doporučením, jež Česká republika přijala na půdě Rady OSN pro lidská práva během Univerzálního periodického přezkumu (UPR). Navržené úpravy mohou mít navíc negativní dopad na plnění rozsudku Evropského soudu pro lidská práva k diskriminaci romských dětí v českém vzdělávacím systému.

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ (ANO)

Opatření směřující k vytváření tříd pro žáky s problémy v chování, (viz odůvodnění k návrhu vyhlášky str. 8 k § 19 odst. 4) jsou v rozporu s poznatky vědy i snahami v rámci transformace psychiatrické péče o děti a dorost. Prosté umístění žáků s odlišnými příčinami problémů v chování do jedné třídy ve speciální škole není odborným ani systémovým řešením v oblasti péče o duševní zdraví dětí.

ÚŘAD VLÁDY ČR

…navrhované změny jsou vedeny především snahou o finanční úsporu, nikoliv však potřebami žáka. Omezení obsažená v návrhu jsou tak v rozporu nejen s ustanovením § 1 odst. 2 vyhlášky samé, ale i s principem nejlepšího zájmu dítěte zaručeným čl. 3 Úmluvy o právech dítěte a doporučeními výboru pro práva osob se zdravotním postižením.

§ 19 odst. 1

Předložený materiál navrhuje zrušení ustanovení o přednostním vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami ve školách, třídách, odděleních nebo studijních skupinách hlavního vzdělávacího proudu. Předkladatel zrušení tohoto ustanovení odůvodňuje údajnou duplicitou se školským zákonem a zároveň deklarovaným názorem veřejnosti. Návrh ale neobsahuje informaci o tom, kde k duplicitě dochází ani neodkazuje na zdroj svého argumentu spočívajícího ve veřejném mínění.

Školský zákon pouze vymezuje podmínky zařazení a vzdělávání těchto dětí, žáků a studentů ve třídách nebo skupinách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona. Jednoznačné upřednostnění vzdělávání v běžném proudu před vzděláváním ve speciální škole, třídě, resp. skupině, odpovídá mj. zákazu diskriminace dle čl. 2 Úmluvy o právech dítěte, principu nejlepšího zájmu dítěte zaručenému čl. 3 téže Úmluvy, povinnosti zajistit účinný přístup postiženého dítěte ke vzdělání dle čl. 23 téže Úmluvy, způsobem vedoucím k dosažení co největšího zapojení dítěte do společnosti a co největšího stupně rozvoje osobnosti i doporučeními Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením, která adresoval vládě České republiky v r. 2011, konkrétně: „Výbor smluvní straně doporučuje, aby uvedla v praxi novelizovaný školský zákon a myšlenku inkluzivního vzdělávání přijala jako základní princip vzdělávacího systému a aby v souladu s článkem 24 Úmluvy zajistila přijímání dětí se zdravotním postižením do škol hlavního vzdělávacího proudu. Výbor vyzývá smluvní stranu, aby zintenzivnila své úsilí a vyčlenila dostatečné finanční a lidské zdroje na zajištění přiměřených úprav, které chlapcům a dívkám se zdravotním postižením, včetně mentálního postižení, autismu a hluchoslepoty, umožní získat kvalitní inkluzivní vzdělání.“ V neposlední řadě je tento princip v souladu s rozsudkem D. H. a ostatní proti České republice a vnitrostátními dokumenty, které upravují výkon tohoto rozsudku.

Zrušení tohoto ustanovení v prováděcím předpisu kromě toho, že povede ke zhoršení standardu uplatňování tohoto principu, odporuje výše zmíněným mezinárodním závazkům a Česká republika bude jen složitě tuto změnu před mezinárodními orgány obhajovat.

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ (ČSSD)

Návrh vyhlášky lze chápat spíše jako ústup od inkluze ve vzdělávání.

U řady navrhovaných změn by bylo vhodnější využít k nápravě měkké nástroje, jako je změna organizace a koordinace pedagogické práce na konkrétních školách, kde byly zjištěny nedostatky. Dále je vysoce potřebná metodická podpora, vzdělávání a supervize zajišťovaná pracovníkům ve školách a školských zařízeních, která by rozvíjela jejich kompetence spolu týmově spolupracovat, koordinovat jednotlivé činnosti, využívat nástroje strukturované pedagogické práce jako jsou plány podpory, atd.

K bodům 22, 23 a 24) § 19 odst. 2, odst. 3 a odst. 4

….nesouhlasíme s vypuštěním slova „školy“ z § 19 odst. 2 a odst. 4 vzhledem k tomu, že požadujeme zachování priorizace vzdělávání dětí, žáků a studentů uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona v hlavním vzdělávacím proudu (tj. ponechání § 19 odst. 1 v původním znění).

Rovněž není zřejmé, co je myšleno pojmem nejlepší vzdělávací zájem uvedený v odůvodnění této změny, protože takový pojem nikde právně ani systémově ukotvený není. Zde lze polemizovat o tom, zda je v nejlepším zájmu žáka vzdělávat se segregovaně v homogenní cílové skupině, kde chybí různorodé stimuly k všestrannému rozvoji dítěte, či mu dát šanci za předpokladu, že je to s využitím podpůrných opatření možné, vzdělávat se v běžném prostředí v různorodé skupině dětí, kde se mohou děti vzájemně obohacovat a tím i rozvíjet (včetně rozvoje sociálních dovedností, získání smyslu pro solidaritu a vzájemnou pomoc, větší otevřenosti k různorodosti ostatních). Navrhovaná změna naznačuje ústup od inkluze.

MINISTERSTVO VNITRA (ČSSD)

K čl. I bodu 21 – k § 19 odst. 1:

Rušený odstavec 1 dnes zaručuje, že vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona se uskutečňuje primárně v běžných třídách. Cílem ustanovení je začlenění těchto žáků mezi žáky bez speciálních vzdělávacích potřeb. Předmětný odstavec je rušen s odůvodněním, že ustanovení „je u velké části veřejnosti vnímáno ve vyhlášce negativně, jako diskriminační a zavazující nejprve všechny žáky vzdělávat v běžné škole. I když současná vyhláška v tomto směru pouze duplikuje text zákona, zjednodušením právního předpisu bude podpořena jeho srozumitelnost a věcnost. Odstraněním textu ustanovení nedochází ke zrušení či ohrožení principů inkluzivního vzdělávání nastavených zákonem.“

S tímto odůvodněním se neztotožňujeme a nesouhlasíme s rušením ustanovení kvůli jeho negativnímu vnímání veřejností. Nesdílíme rovněž přesvědčení předkladatele, že odstraněním odstavce 1 nedochází k ohrožení principů inkluzivního vzdělávání. Navrhovaná změna spíše podpoří výklad omezující inkluzivní vzdělávání. Požadujeme odstavec 1 zachovat, neboť v případě jeho vypuštění nedojde ke zjednodušení právní úpravy, ale právě naopak.

KANCELÁŘ VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE PRÁV

…..předkladatel ani po roce, kdy tuto změnu opětovně navrhuje, nepřichází s konkrétními statistickými daty, která by navrhovanou změnu podpořila. V odůvodnění dokonce předkladatel výslovně uvádí „[p]řesný ekonomický dopad omezení počtu PO realizovaných AP nelze v současné době vyčíslit, protože Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nemá k dispozici potřebné statistické údaje o počtech pedagogických pracovníků v jednotlivých třídách.

Všechny připomínky naleznete pod TÍMTO odkazem.

Další články od Institutu pro sociální inkluzi:

↼ Previous Page

- PAGE 2 OF 3 -

Next Page ⇀

loading
×