decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Niedermayer: Jednomyslné rozhodování EU je ošidné

Daně

Mít v Evropském parlamentu na starosti daňovou agendu je práce obsahově náročná, ale z pohledu výsledků ne úplně uspokojující. A dodat, že vyžaduje “hodně trpělivosti”, je velmi diplomatické vyjádření.

Proč to tak je? Na základě rozhodnutí členských zemí v Evropské unii neprobíhá rozhodnutí ohledně změn daňových zákonů jako ve většině ostatních případů, tedy většinovým ne/souhlasem ministrů členských zemí (tzv. dvojí většinou) a europoslanců (obvykle většinou), ale vyžaduje jednomyslné rozhodnutí všech ministrů financí (europoslanci v tom mají pouze poradní roli).

Na první pohled to může vypadat atraktivně, na ten druhý už nemusí. Jednomyslnost je totiž věc zdánlivě lákavá, v reálném životě však velmi ošidná.

Účelovou brzdu použila i Česká republika

Země ji mohou využít k tomu, aby potřebné změny blokovaly třeba i jen proto, aby si vynutily někde něco jiného (v praxi to předvedl náš premiér se svoji reverse charge). Jednomyslnost sice chrání zemi před přehlasováním, ale obrovsky ztěžuje prosazení změn a nese s sebou i podivná rozhodnutí, kterými mohou někteří hlasující podporu podmínit.

A u daní (stejně jako zahraniční politiky, kde platí tento princip též) to dost bolí. Jde o to, že ekonomiky členských států – a s tím i daňové systémy – jsou úzce propojeny, v každé zemi dnes platí odlišné daňové zákony. Ty vedou třeba k obcházení daní, někdy jejich krácení a dohody o zamezení této praxe se rodí těžko. Stejně tak jako uvedení v život opatření, která pomohou odstranit, či aspoň omezit daňové podvody. A dobré návrhy tak mohou spadnout pod stůl, a to není dobrý stav.

Začíná diskuse o přechodu na většinové hlasování

Komise proto dnes navrhla, aby se země shodly na postupném omezení jednomyslnosti v některých oblastech.

Každopádně nic není rozhodnuto, zatím to je pouze návrh Evropské komise členským zemím, o kterém se povede diskuse. Více v tiskové správě, která vyjadřuje názor celé české delegace uvnitř lidovecké frakce Evropského parlamentu.

Redakční poznámka: Luděk Niedermayer svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Luďka Niedermayera:

Niedermayer: Náš premiér měl dnes vystoupit v Evropském parlamentu, ale nedorazil. Proč?

Dnes měl v debatě o “budoucnosti Evropy” vystoupit v Evropském parlamentu ve Štrasburku český premiér Andrej Babiš. Byla to velmi důležitá příležitost. Nejen proto, že Unie je “dítětem” všech svých členů a na její budoucnost by měli mít názor.

Důležité to ale bylo i právě pro naši zemi. Někdy zastáváme v důležitých věcech jiné postoje než ostatní. A není na tom nic divného či špatného. Ale pokud nechceme mít nelichotivou nálepku “trablmejkra”, je třeba, abychom jasně ukázali, že za našim nesouhlasem stojí jiné účinné návrhy, které problémy pomohou společně řešit.

Pan premiér nakonec nepřijel. Mluví premiér Španělska. Myslím, že nepřijel, protože se obával, že to pro něj osobně bude “nekomfortní” kvůli jeho osobním problémům (což je ale stále lepší možnost, než kdyby nevěděl, co říci). Ale pokud to tak je, znamená to, že zájmy naší země jeho premiérování poškodilo.

Španělský premiér Pedro Sánchez
Redakční poznámka: Luděk Niedermayer svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Luďka Niedermayera:

Niedermayer: Agrofert údajně platí více, než kolik dostává. Zábavná historka

Dotace a odvody Agrofertu

Čau lidi, a tuto zábavnou historku znáte? Agrofert argumentuje, že jeho celkové odvody do státního rozpočtu jsou prý vyšší než dotace, které dostává. Tahle sice nepřekonává myšlenku pana premiéra, že jeho vláda staví novou dálnici Praha – Brno (a Brno – Praha), která shodou okolností vede přesně tam, kde je ta stávající, ale je taky dobrá.

Máme nízké mzdy a vysokou cenu práce

Všechny firmy, které mají zaměstnance, za ně platí velmi vysoké odvody. Jejich výše, která činí naší zemi ekonomikou s poměrně nízkými mzdami, ale poměrně vysokou cenou práce (hlavně díky “neviditelným odvodům”, placených zaměstnavatelem), je ekonomický problém (neb lidem by měl patřit vyšší podíl na tom, kolik jejich práce stojí). A bohužel, vláda pana Babiše se jím nezabývá (neb snížení odvodů je drahé, a body za levnější vlaky jsou větší).

“Neférovost” této komunikace je v tom, že vysoké odvody platí všichni, a jen málo firem pobírá dotace. A tipuji, že jen naprosté minimum firem pobírá vyšší dotace, než jaké platí daně ze zisku. A jsem si skoro jistý, že žádná nepobírá tak obrovské dotace a platí v poměru k nim tak nízkou daň ze zisku. Plést do toho odvody nedává žádný smysl, spousta firem, kdyby dostávala podobné dotace, by totiž generovala jistě mnohem vyšší daně ze zisku.

Pan Babiš problém neřeší, Agrofert toho využívá

Je jistě pravda, že pozice pana premiéra poté, co vstoupil do politiky, neměla “úplně dobré řešení”. Ale během doby, kdy své firmy řídil, narostly o stovky milionů dotace, které pobírají a stejně tak objemy veřejných zakázek – což je pro mne těžko přijatelné. A znamená, že on se o snížení problému nepokusil, naopak, zdá se, že on nebo jeho management toho spíše využil.

Asi proto tamní PR mašinerie využije každou, ač věcně pochybnou cestu, jak část lidí o prospěšnosti “státo-holdingu” pro “všehomír” přesvědčit.

Redakční poznámka: Luděk Niedermayer svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Luďka Niedermayera:

Niedermayer: Je velký pád akcií předzvěstí průšvihu?

Je dramatický pád akcií předzvěstí průšvihu?
Jedna z věcí, nad kterou si (doufám, delší dobu) budeme lámat hlavu, je to otázka, zda dramatický pád cen akcií na spoustě míst na světě je předzvěstí “průšvihu”. Svůj pocit bych označil jako mírně váhavé “NE”. Co mne k tomu vede:

  1. Pokles cen akcií po době, kdy investoři díky poklesu úroků prakticky “na nulu” hledali cokoliv, co by mohlo vynášet (i když často v rozporu se zdravým rozumem), je logická reakce na nárůst úroků již uskutečněný, nebo čekaný.
  2. To, že to trvá déle, ale je to o to radikálnější, je bohužel inherentní způsob chování finančníků.
  3. Od krize se zvýšila odolnost finančního sektoru, což je další důvod mého pohledu na věc.

Nicméně. Rizika existují. Hledal bych je hlavně v politické oblasti (v čele s presidentem Trumpem a v závěsu za ním riziko nezvládnutí Brexitu).

A je jasné, že naše vládní politika, která se tváří, jako kdyby “šťastné dny neměly nikdy skončit”, je v době, kdy bude ekonomiku podporovat rekordní zaměstnanost a růst mezd, zcela chybná… Ale to je na jinou, ne globální, ale lokální, debatu…

Redakční poznámka: Luděk Niedermayer svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Luďka Niedermayera:

↼ Previous Page

- PAGE 2 OF 2 -

loading
×