Příliš vzdálená českému člověku, zahlcená úředníky a formalitami, pomalá a bezzubá. Na adresu nejvýkonnější ekonomiky a největší demokracie světa zaznívá častěji drsná kritika, než slova chvály a podpory. Avšak naše společenství zatím neopustil ani jeden solitér, zatímco průběžně přibývají členské státy Evropské unie. Seznam ukáže, kdo aktuálně patří do „osmadvacítky“ (EU28) a kde všude obíhá společná měna jako hlavní platidlo (eurozóna). Ale nejprve shrňme, jak vlastně celý organismus funguje!
Parlament volíme přímo, Komisi a Radu nepřímo
Výběr zákonodárců a představitelů výkonné moci probíhá podobně jako v tuzemsku. Každých 5 let volíme svoje zastupitele do Evropského parlamentu, který především tvoří legislativu. Vybíráme zpravidla podle stranického klíče, přičemž partaje jsou po celém kontinentu podobné: vedou střídavě lidovci a sociální demokraté, následují konzervativci, liberálové, komunisti atd. Menší členské státy Evropské unie mají relativně více poslanců, přepočteno na obyvatele, než větší partneři. Parlament potom sestaví vládu neboli Komisi, ve které má každá krajina jednoho komisaře.
Významnou roli hrají také samotné národní státy Evropské unie. Seznam nejdůležitějších institucí totiž zahrnuje ještě dva podobně pojmenované orgány: Evropská rada spojuje nejvyšší výkonné představitele jednotlivých členských států, tedy premiéry nebo prezidenty. A Rada Evropské unie svádí dohromady národní představitele jednotlivých vládních rezortů, takže například český ministr zemědělství potkává všech 27 svých protějšků, kteří mají doma také na starosti agrární záležitosti.
Státy Evropské unie – seznam nejenom podle velikosti
Na počátku byla hrůzná vzpomínka na světové války, které vznikly právě na našem kontinentě, mezi uzavřenými národy. Nová generace nechtěla opakovat chyby svých předků, a proto překročila hraniční kameny. Postupné sbližování vyústilo 1. listopadu 1993 v projekt, který pokračuje do dneška. Zakládající státy Evropské unie tehdy symbolizovalo 12 hvězd, ale seznam členů rychle roste. Nyní má naše společenství zhruba 508 milionů obyvatel, více než Spojené státy americké.
| Stát | Metropole | Vstup | Obyvatelstvo | Rozloha (km²) | Měna | Europoslanci | Jazyk |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Belgie | Brusel | 1993 | 11.258.434 | 30.528 | euro | 21 | nizoz. + fr. + něm. |
| Bulharsko | Sofie | 2007 | 7.202.198 | 110.994 | lev | 17 | bulharština |
| Česká republika | Praha | 2004 | 10.419.743 | 78.866 | koruna | 21 | čeština |
| Dánsko | Kodaň | 1973 | 5.653.357 | 43.075 | koruna | 13 | dánština |
| Estonsko | Talin | 2004 | 1.313.271 | 45.227 | euro | 6 | estonština |
| Finsko | Helsinki | 1995 | 5.471.753 | 338.424 | euro | 13 | fin. + švéd. |
| Francie | Paříž | 1993 | 66.352.469 | 549.087 | euro | 74 | francouzština |
| Chorvatsko | Záhřeb | 2013 | 4.225.316 | 56.594 | kuna | 11 | chorvatština |
| Itálie | Řím | 1993 | 61.438.480 | 301.338 | euro | 73 | italština |
| Irsko | Dablin | 1973 | 4.625.885 | 70.273 | euro | 11 | irština + angl. |
| Kypr | Nikósie | 2004 | 0.847.008 | 9.251 | euro | 6 | řeč. + turečtina |
| Litva | Vilnius | 2004 | 2.921.262 | 65.2 | euro | 11 | litevština |
| Lotyšsko | Riga | 2004 | 1.986.096 | 64.589 | euro | 8 | lotyština |
| Lucembursko | Lucemburk | 1993 | 0.562.958 | 2.586 | euro | 6 | fr. + něm. + lucem. |
| Maďarsko | Budapešť | 2004 | 9.855.571 | 93.03 | forint | 21 | maďarština |
| Malta | Valletta | 2004 | 0.429.344 | 316 | euro | 6 | maltština + angl. |
| Německo | Berlín | 1993 | 81.089.331 | 357.021 | euro | 96 | němčina |
| Nizozemsko | Amsterdam | 1993 | 17.155.169 | 41.543 | euro | 26 | nizozemština |
| Polsko | Varšava | 2004 | 38.005.614 | 312.685 | złoty | 51 | polština |
| Portugalsko | Lisabon | 1986 | 10.374.822 | 92.39 | euro | 21 | portugalština |
| Rakousko | Vídeň | 1995 | 8.581.500 | 83.855 | euro | 18 | němčina |
| Rumunsko | Bukurešť | 2007 | 19.861.408 | 238.391 | lei | 32 | rumunština |
| Řecko | Athény | 1981 | 10.846.979 | 131.99 | euro | 21 | řečtina |
| Slovensko | Bratislava | 2004 | 5.403.134 | 49.035 | euro | 13 | slovenština |
| Slovinsko | Lublaň | 2004 | 2.062.874 | 20.273 | euro | 8 | slovinčtina |
| Spojené království | Londýn | 1973 | 64.767.115 | 243.61 | libra | 73 | angl. + velština |
| Španělsko | Madrid | 1986 | 46.439.864 | 504.03 | euro | 54 | španělština |
| Švédsko | Stockholm | 1995 | 9.790.000 | 449.964 | koruna | 20 | švédština |
Zdroj dat: anglickojazyčná Wikipedia
Proč vystoupit z nadnárodního společenství?
- Neumíme cizí jazyky, takže nerozumíme občanům a představitelů dalších států.
- Evropská unie nemá centrum v Praze, ale v Bruselu, který nám vzhledem k historickým zkušenostem připomíná habsburskou Vídeň, nacistický Berlín nebo sovětskou Moskvu – tedy diktátora a okupanta.
- Nechápeme evropskou identitu například proto, že v mezinárodních sportovních zápasech nevystupuje jednotně EU, ale český národní tým.
- Svoje argumenty, prosím, doplňte do diskusního fóra níže :-).
Ale členské státy v EU zůstávají, třeba protože…
- Na území Evropské unie už více než 70 let nepropukla válka, což je historický rekord.
- Otevřené hranice nepomáhají jenom turistice, ale především obchodu.
- Pokud nás zklamou tuzemské soudy, můžeme k Evropskému soudu pro lidská práva.
- Evropský statistický úřad umožňuje srovnání, abychom například věděli, jestli neplatíme příliš za energie.
- Díky „bruselským úředníkům“ je na každém spotřebiči a domě štítek, podle kterého poznáme kvalitu.
- Unie účinněji vyjednává s komerčními korporacemi, například zařídila, abychom neplatili za roaming.
- Mladí Češi mohou za výhodných podmínek studovat na zahraničních vysokých školách.
- Znáte všechny státy Evropské unie? Seznam ukazuje, že nejsme sami, takže další skutečná okupace nehrozí!
- Češi hrají důležitější roli, protože v unijních institucích mají menší národy poměrně větší zastoupení.
- Chudší členské státy Evropské unie jsou zvýhodněny, takže Češi více berou, než dávají.
