Firmy, živnostníci a zaměstnanci musejí státu prozradit, kolik vydělávají a případně taky jaké mají náklady. Podle toho zaplatí, nebo nezaplatí daň z příjmu. Obchodní společnosti odvádějí Finančnímu úřadu 21 % svých zisků, zatímco někteří zaměstnanci a živnostníci naopak dostanou od státu zaplaceno.
Instituce platí více než jedinci
Český stát funguje částečně jako pojišťovna, kde průběžně spoříme na zdravotní péči a důchody. Infrastrukturu, školy nebo soudy však financujeme svými daněmi. Nepojistné odvody z příjmů vloni představovaly 19,1 % státního rozpočtu (370,7 miliardy Kč). Přitom 8 % (155,5 miliardy Kč) připadlo na fyzické a 11,1 % (215,2 miliardy Kč) na právnické osoby, které navíc sponzorují většinu sociálního a zdravotního systému.
Daňovým základem bývá hrubý výdělek nebo čistý zisk (kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji), dosažený ve zdaňovacím období, například v kalendářním roce 2025. Tuto částku zaokrouhlujeme dolů: právnickým osobám na tisícikoruny, fyzickým osobám na stokoruny. Následně násobíme patřičnou daňovou sazbou, podle zákona č. 586/1992 Sb. Fyzické osoby mají právo na slevu, živitelé nezaopatřených dětí mohou dostat bonus.
Kolik odvádějí zaměstnanci
Fyzické osoby vydělávají nejčastěji na základně pracovního nebo služebního poměru, eventuálně spoléhají na brigádnické dohody. Tady bereme jako základ hrubou mzdu, plat anebo odměnu. Daňová sazba činí 15 %, respektive 23 % pro příjmy nad 1 676 052 Kč.
Příklad: Zaměstnanec letos vydělá 600 000 Kč. Tento daňový základ násobíme 15% sazbou, vychází 90 000 Kč. Pokud uplatníme slevu na poplatníka 30 840 Kč a zvýhodnění na jedno vyživované dítě 15 204 Kč, vyjde daň z příjmu fyzické osoby 43 956 Kč.
Osoby samostatně výdělečně činné
Živnostník spočítá svůj daňový základ buďto tak, že od svých celkových příjmů odečte přesné pracovní výdaje, nebo uplatní takzvaný výdajový paušál. Ale pokud nepřesahuje dvoumilionový roční obrat a nesnáší byrokracii, posílá státu paušální daň – minimálně 8 716 Kč Kč/měsíc a 104 592 Kč/rok. Potom má vyřešené daně i povinné pojistné odvody.
Příklad: Překladatel, který utrží celkem 600 000 Kč a přitom má mizivé pracovní náklady, může odečíst 60 % jako paušální výdaje. Daňový základ potom klesá na 240 000 Kč. Nyní násobíme 15% sazbou, vychází 36 000 Kč. Uplatníme slevu na poplatníka, přidáme zvýhodnění na jedno vyživované dítě, a máme zápornou daň z příjmu. Uvedený živnostník dostane od státu 10 044 Kč jako „bonus“, místo aby musel něco odvádět.
Daň z příjmu právnických osob
Nakonec prolétneme společnosti, které mají v tuzemsku sídlo, nebo vydělávají na místních zdrojích. Často jde o obchodní společnosti (s.r.o., a.s.).
Daňová sazba = 21 % pro většinu právnických osob, 15 % pro samostatný základ daně (třeba podíl na zisku), 5 % pro základní investiční fond a 0 % pro fond standardní penzijní společnosti. Příklad: Běžný soukromý obchod (s.r.o.), který v roce 2025 utrží 10 milionů Kč a na provozních výdajích utratí 9,5 milionu Kč, spočítá svoji pravděpodobnou daň jako 21 % z 500 000 Kč. Vychází 105 000 Kč, ale definitivní částku pochopitelně vyměří teprve Finanční úřad.
Dobrý den, díky za informace a doplněný kontext. Článek mi pomohl, abych zaplatila daň z příjmu fyzických osob. (A mimochodem, srovnání státu s pojišťovnou mně připadá trefné.)