decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Euro je oblíbené. Hlavně v zemích, které už ho přijaly

Euro je čistě emocionální záležitost. Podívejte se na přiložený graf. Na jeho levém konci (nejvyšší podpora společné měny) je Slovinsko s cca 85%, na pravém konci (nejnižší podpora) je Česká republika s 20%. Procentuálně vysokou podporu vyjadřuje i Slovensko s cca 78%.

Půvabné je to, že podporu euru vyjadřují občané zemí, které už euro mají a tedy s ním oni mají letitou osobní zkušenost, zatímco negativní názor mají občané těch zemí, které jej nemají a osobní zkušenost mají nulovou. Všimněte si, kolika procent dosahuje názor “Nevím”: je u všech zemí nízké, v průměru někde okolo 7%. Taková pevnost názoru – ať pro nebo proti – na něco, co jsem nikdy neokusil, je právě tak nelogická jako symptomatická. Tak tu dnes žijem: informace a zkušenosti nulové, však názor skálopevný!

Nejsou-li informace, zbývají už jen emoce, tedy “pocit”, který si ale samozřejmě dovedeme zpětně rozumově zdůvodnit, tj. oklamat sebe sama.

Slovinský tolar existoval krátce, koruna je součástí naší identity

Slovinsko a Slovensko, na druhé straně Česko. Státy, kde bychom očekávali jakousi blízkost postojů – ale není tomu tak. Proč? Slovinsko a Slovensko jsou země, které vznikly nedávno a ustanovily si narychlo svoje nové měny, tolar a slovenskou korunu. Za pár let si k těmto měnám logicky nikdo nevytvořil emocionální vazbu a swapnout je za euro nebyl ani v jedné zemi velký problém.

Česká republika je na tom zcela jinak. Naši korunu vnímáme jako součást národní identity a historického dědictví. Vždyť přece už za Karla IV. se českou korunou platilo v celé Evropě! Že prý ne? Vždyť jsme byly Země Koruny České, tak čím se asi platilo, ha? Zas nám chcou něco navykládat, ynteligenti. Každopádně je to zdroj naší národní hrdosti, “ty bankovky jsou krásné”, a koruna byla vždycky pevná! Až teda na tu devalvaci za Zápotockého 1:50, ale to si dneska taky nikdo nepamatuje, tak co. Českou korunu si spojujeme s “češstvím”, vzít nám ji je něco jako vzít nám kus naší krásné krajiny. Čistě emocionální postoj – ve skutečnosti je měna jen technický, dnes už z 99 % digitální nástroj pro směnu, přepočítací koeficient. Všimněte si, jak často se to vyskytuje ve spojení “naše”: naše koruna, naše měna. Naše vlastnictví. Opět jen emoce.

Čeští vůdcové prezentují euro jako blbost, aby se zavděčili lidu

Abych ale zcela nekřivdil: emoce obsadí prostor tam, kde chybí pevná půda pod nohama. Skutečně nikdo přesně neví, co se stane (jaké budou přesně důsledky v celé řadě ohledů), když přijmeme euro. Do budoucnosti nikdo nevidí. Krátkodobý dopad na životy běžných občanů bude poměrně malý, tedy až na to, že rohlík bude stát 10 centů, a to zas bude poprask na laguně. Dlouhodobě se to odhaduje hůře, ale samozřejmě dlouhodobě nikdo neví co bude i s naší korunou. Situaci komplikuje fakt, že dopad bude různý na různé lidi (chudší občané, bohatší občané, vlastníci nemovitostí, nevlastníci nemovitostí, ti co hodně cestují, ti co málo cestují, více či méně kvalifikovaní, podnikatelé, importéři, exportéři…), a samozřejmě důsledky se budou lišit podle vývoje ekonomiky – naší, německé, evropské, světové – opět různě, a opět ještě budou důsledky různé na různé skupiny obyvatel. V tomto matrixu je těžké někomu vyčítat, že se rozhoduje emocionálně.

Pokud je ale složité se v situaci vyznat, je rozumné dát na názory moudrých lidí – těch, kteří nás vedou plnou parou vpřed. Jenomže tito moudří vůdcové dnes říkají to, co chtějí lidé, protože tak velí politický marketing. Moudrý vůdce říká, že přijmout euro je blbosť, protože lidé si myslí, že přijmout euro je blbost, protože přece moudrý vůdce jim říká, že přijmout euro je blbost. Kruh se uzavřel a my v něm pošlapeme dokolečka dokola.

Redakční poznámka: Jiří Hlavenka svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Jiřího Hlavenky:

Jiří Hlavenka
Investor a podnikatel
Regionální politik
18. Led 2019   /   

Tags: Evropská unie, měn

loading
×