decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Sociálně-tržní ekonomika vyhrála. Teď řešíme identitu

Co mají společného:

  • islamistická radikální hnutí (ISIS, Al Nusrá, Muslimské bratrstvo)
  • podpora tureckého venkova a menších měst Erdoganovu náboženskému konzervativismu
  • hnutí #meetoo sexuálně atakovaných žen
  • vyrojivší se zpovědi zneužívaných dětí (M. Jackson),
  • genderové debaty okolo druhů pohlaví (kolik máme pohlaví?)
  • debaty ohledně nižšího příjmu žen oproti mužům
  • hnutí za “ochranu tradiční rodiny tvořené jedním mužem a jednou ženou”
  • debaty ohledně adopcí dětí homosexuály či odebírání dětí státem
  • válka o Trumpova kandidáta na soudce Nejvyššího soudu Bretta Kavanaugha?

Nejsou to ekonomická témata. Přesto jsou tím hlavním, co hýbá emocemi široké veřejnosti.

Přes století byla veřejná debata přehledně rozdělena na do pravo-levého bipólu, a zabývala se ekonomickými otázkami: rozdělení bohatství, třídní boj, dělnická práva, výše daní, sociální spravedlnost, svobodný trh, státní regulace.

Příčina současného zmatku v rozdělení na pravici a levici není v tom, že tradiční strany “zklamaly”, že se “obsahově vyprázdnily”, že jsou “všechny zkorumpované”. Příčina je v tom, že samotné ekonomické téma po vice než století našlo své řešení, rovnováhu ve formě sociálně-tržního systému, se kterým už není možno radikálně nic dělat. Snižovat daně zásadně nelze, protože lidé se nechtějí vzdát sociálního polštáře. Zásadně je zvyšovat a centralizovat ekonomiku také ne, protože socialistický experiment dostatečně ukázal svou neefektivitu. Proto je tradiční levice nevěrohodná, protože samotný leitmotiv třídního boje je nevěrohodný. Proto je tradiční pravice nevěrohodná, protože před volbami slibuje nízké daně a štíhlý stát, ale po převzetí vlády daně zvyšuje stejně jako levice, nemá ostatně jinou možnost.

Ekonomické problémy jsou a budou, ale celá ta otázka ustupuje do pozadí. Derou se na povrch kulturní témata – kdo jsme? Odkud pocházíme, jaké jsou naše kořeny? Co je člověk vůči zvířatům, a co jsou zvířata vůči lidem? Co je to muž, žena, dítě, co je odlišuje, v čem jsou stejní? Co je to rodina, kdo ji tvoří? Jakou roli má žena a jakou muž vůči sobě a vůči společnosti? Co je to život a co není? Kdy začíná a kdy končí?

Překvapivě se ukazuje, že odpovědi na tyto zdánlivě banální otázky nejsou zdaleka tak jednoduché a samozřejmé. Že jsou propojené. Ke zdánlivě jednoduché otázce “na kolik pohlaví se dělí člověk?” je siamsky přivtělena otázka “co je to žena?”, a pokud se komplikuje odpověď na druhou, dostává se ihned do nesnází odpověď i na prvou otázku.

Překvapivě se ukazuje, že tyto kulturní metaotázky jsou podstatou ryze politických, bezpečnostních či dokonce vojenských fenoménů současnosti, jako je třeba ISIS a islamistický radikalismus. Neboť čim jiným je zoufalý boj o získání moci a nastolení islámského práva sharia, než bojem o mocenské ukotvení tradiční podoby rodiny, tradiční role ženy v ní, tradičních kulturních vzorců vůči cizím vlivům a trendům? Všimněme si, že kolem tématu role ženy a podoby rodiny se točí celý islám i jejich radikální, islamistické výklady.

Ale nejen islám, téma je stejně důležité i pro Západ, od feminizujících liberálů po křesťanské konzervativce. Téma života (potraty) a uchování tradiční rodinných hodnot měly svůj podstatný díl na překvapivém zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. Američtí křesťanští fundamentalisté pochopitelně věděli, že prostopášný Trump je všechno jiné, než ctnostným křesťanem, ale po létech zklamání z neplnění slibů umírněnými republikány uvěřili, že tento padouch svoje radikální sliby splní. A on jim Kavanaugha prosadil.

Rozruch okolo chlapců M. Jacksona a zpovědí  #metoo ovšem ukazuje, že stejně dramatický důraz na kulturní témata klade opačná strana pólu. A také to, že tento trend není uzavřen do hranic jednoho státu, že má vskutku globální charakter.

Levice a pravice jsou věčné. Žijeme však v mimořádné době přelomu, kdy se jejich význam nalévá jiným obsahem. Se stále více kulturní, než ekonomickou příchutí.

Redakční poznámka: Vít Kučík svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Víta Kučíka:

Vít Kučík
Mluvčí "českých elfů"
(Bojovník proti "internetovým trollům")
Pracoval v IT a logistice
Žije v severní Itálii
03. Dub 2019   /   

Tags: společnost

KOMENTUJTE! Chcete-li odpověď, lajkněte náš FB.

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
avatar
wpDiscuz
loading
×