Repo sazba ČNB: miliardy pro soukromé banky

Česká národní banka (ČNB) reguluje hodnotu naší národní měny, aby nebyla příliš levná, ani předražená. Tato státní instituce totiž ovlivňuje, kolik kapitálu koluje na tuzemském trhu. Od privátních bank přijímá peníze, aby následně zapůjčený obnos vrátila, a navíc přidala úrok. Soukromé finanční instituce takhle v tuzemsku vydělávají desítky miliard korun – tím více, čím vyšší je takzvaná repo sazba ČNB. Evropská centrální banka (ECB) postupuje opačně, protistraně vrací jenom část jejích vkladů.

Naše peníze jsou vlastně obchodním artiklem, na němž můžeme vydělat – nebo prodělat, například když budeme převádět české koruny na eura a naopak (výsledek záleží na načasování). Ovšem zároveň slouží jako měřítko, pomocí kterého vyjadřujeme hodnotu dalších statků, od luxusní vily po jízdenku. Symbolizují cenu, jakou přisuzujeme konkrétnímu výrobku a službě, respektive kolik jsme ochotni zaplatit odpovědnému pracovníkovi nebo firmě.

Lidské společnosti proto svědčí, když peníze mají víceméně stabilní hodnotu, ale kvůli mírné inflaci přece jenom pomaličku zlevňují (za jednu stokorunu nyní koupíme méně, než dříve). V takovém případě můžeme smysluplně šetřit, ale průběžně musíme také rozumně investovat, jinak naše úspory časem ubudou. Takže peníze přiměřeně kolují mezi lidmi, kteří přitom vzájemně spolupracují, místo aby seděli doma na přeplněných kasičkách.

Cena za stabilizovanou národní měnu

Hodnotu naší koruny hlídá Česká národní banka, přičemž používá jednoduchou logiku: Když je něčeho hodně, zlevňuje to – a když je něčeho málo, zdražuje to. ČNB například usoudí, že soukromé finanční instituce půjčují svým klientům příliš mnoho korun, a proto začne tyto peníze z trhu stahovat, aby byly vzácnější a dražší. Jak? Soukromým finančním institucím nabídne výhodnější úrok, aby půjčovaly peníze raději České národní bance, než řadovým občanům.

• Repo sazba: ČNB platí maximálně tento úrok za vklad, který přijala na 14 dní.
• Diskontní sazba: ČNB platí tento úrok za vklad, který přijala na jednu noc.
• Lombardní sazba: ČNB dostává tento úrok za peníze, které přes noc půjčila soukromé finanční instituci.
  

Česká národní banka kvůli těmto úrokům za loňský kalendářní rok vyplatila soukromým finančním institucím 26,8 miliardy Kč. Přitom jenom dvoutýdenní operace, kdy klíčovou roli hraje repo sazba ČNB, stály 26,7 miliardy Kč. (Naopak sama na proti-půjčkách vydělala zanedbatelnou částku, kterou ani specifikuje.) Proto byly například hypotéky pravděpodobně dražší, než kdyby trh fungoval úplně volně.

Přidaná hodnota společné evropské měny

Hodnotu eura hlídá Evropská centrální banka, přičemž používá stejnou teorii, jako její česká sestra. Obě přitom uvádějí, že ideální roční inflace se pohybuje někde kolem 2 %. (Takže co vloni touto dobou stálo 100 Kč nebo eur, má nyní přijít zhruba na 102 Kč nebo eur.) Ovšem jak formální pojmy, tak především praktické výsledky jsou odlišné. Zatímco ČNB soukromým finančním institucím za jejich vklady platí, ECB na těchto transakcích naopak vydělává, protože protistraně dlouhodobě nastavuje zápornou sazbu takzvané vkladové facility.

• Sazba vkladové facility: ECB dostává tento úrok za vklad, který přijala na 1 den.
  
• Sazba pro hlavní refinanční operace: ECB dostává tento úrok za půjčku, kterou poskytla soukromé finanční instituci na 1 týden.
• Sazba mezní zápůjční facility: ECB dostává tento úrok za půjčku, kterou poskytla soukromé finanční instituci na 1 den.
  

Repo sazba ČNB a vkladová facilita ECB

Repo sazba ČNB nebyla záporná nikdy, sazba vkladové facility ECB  je záporná od 11. 6. 2014. Fotografie: Státní tiskárna cenin, zdroj: Česká národní banka