Největší evropská šelma přes zimu spí a jakmile procitne, rozrývá půdu, aby zahájila novou sezónu zdravou pochoutkou: bylinou Allium ursinum, kterou známe jako medvědí česnek. Kdy roste, záleží na místních podmínkách. Pokud máme teplé předjaří, ve vlhkém středoevropském lese můžeme zelené listy trhat už během března, spíše však v dubu a začátkem května. A musíme dávat pozor, abychom místo divokého česneku nesbírali podobně vyhlížející, ale bohužel jedovaté rostliny. Podle botaniků poznáme správnou úrodu jednoduše podle zápachu a zkušení bylinkáři prozrazují svoje rodinné recepty: na pesto, speciální máslo, jogurt, nebo třeba pečínku.

Pozor, abychom omylem netrhali konvalinku nebo ocún

Allium ursinum je vytrvalá bylina, vysoká desítky centimetrů, která má podzemní cibuli, přízemní zelené listy (nejčastěji 2 nebo 3), řídké kulovité květenství s bílými lístečky a plod – tobolku. Někdy bývá bohužel zaměňovaná s jedovatými rostlinami: konvalinkou vonnou (Convallaria majalis) nebo ocúnem jesenním (Colchicum autumnale). Medvědí česnek obvykle poznáme podle pronikavé vůně (zápachu), protože obsahuje sirnaté sloučeniny. Při čichové zkoušce neznámou rostlinu raději nerozemílejme v rukách, aby nás později nezmátl pach, usazený na prstech – a abychom nebyli zaneřádění jedovatými látkami z konvalinky nebo ocúnu.

Jarní medvědí česnek – kdy roste a kvete

Příběh o divokých prasatech a hnědých medvědech, kteří začátkem jara hladově hledají česnek, je možná spíše poetickou legendou, než normální lesní událostí. Ale bezpochyby existuje mnoho vášnivých lidských sběračů. Zkušení bylinkáři našli plodná místa, nejčastěji vlhké lesy v nížinách centrální Evropy. Když zima skončí předčasně, už počátkem března můžeme kromě sněženek a bledulí najít právě medvědí česnek. Kdy roste, však pochopitelně záleží na místních podmínkách, například Moravu obohacuje častěji než Čechy. Pořádná sklizeň zpravidla vrcholí v dubnu a pokračuje v květnu, ovšem v máji už listům odebírají energii květy.

Recepty na pesto, máslo, jogurt nebo pečínku

Listy medvědího česneku můžeme jíst samotné, eventuálně jako přílohu k výživnější stravě. Úspěšní bylinkáři, Štěpán a Melanie Matějkovi v úvodním videu názorně předvádějí svůj recept na pesto: Listy divokého česneku nechají 24 hodin schnout, potom vezmou 4 hrsti, přidají 150 mililitrů olivového oleje, 1 čajovou lžičku himalájské soli, 100 gramů slunečnicových semínek a směs promixují.

Další recepty se přímo nabízejí samy. Vzhledem k času, kdy roste medvědí česnek, můžeme zelené listy přidat například do velikonoční nádivky. Nasbíraná úroda příjemně obohatí taky následující osolenou křenovou směs: tučný tvaroh + pomazánkové máslo + zakysaná smetana + křen. Divoký česnek můžeme přidat i do másla, nebo do smetanového bílého jogurtu (spolu s našlehaným bílkem a špetkou soli, poté nechat 2 hodiny odstát a průběžně promíchávat v mrazáku), či opéct na oleji, podobně jako běžnou cibuli.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno