Úspěšní živnostníci musejí přispívat na veřejný důchodový a zdravotnický systém, dobrovolně mohou odvádět i nemocenské pojištění. Jakožto osoby samostatně výdělečně činné dostaly výjimku na začátku současné zdravotnické krize, ale nyní budou muset opět připlatit. Povinné minimální zálohy OSVČ v roce 2022 stoupnou skoro o 10 %.
- Kolik a kdy musejí živnostníci platit za pojištění
- Podnikání jako hlavní výdělečná činnost
- Živnost jako zdroj vedlejšího výdělku
- Zálohy počítáme podle vyměřovacího základu
- Minimální zálohy
Kolik a kdy musejí živnostníci platit za pojištění
| Rok | HLAVNÍ výdělečná činnost | Zdravotní pojištění (Kč) | Důchodové pojištění (Kč) | Nemocenské pojištění (Kč) | VEDLEJŠÍ výdělečná činnost | Důchodové při vysokém zisku (Kč) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2022 | 2 627 | 2 841 | 147 | 1 137 | ||
| 2021 | 2 393 | 2 588 | 147 | 1 036 | ||
| 2020 | 2 352 | 2 544 | 126 | 1 018 | ||
| 2019 | 2 208 | 2 388 | 138 | 955 | ||
| 2018 | 2 024 | 2 189 | 115 | 876 | ||
| 2017 | 1 906 | 2 061 | 115 | 825 | ||
| 2016 | 1 823 | 1 972 | 115 | 789 |
Poznámky k tabulce: Nejnižší dobrovolné nemocenské pojištění kleslo ze 138 na 126 Kč od 1. července 2019. Od března do srpna 2020 byly odpuštěny minimální povinné platby, aby osoby samostatně výdělečně činné překonaly koronavirovou krizi, která ohrozila některé ekonomické obory.
Základní povinné odvody jsou poměrně nízké. Drobní živnostníci (osoby samostatně výdělečně činné, OSVČ) nemusejí platit daň ze svého příjmu, pokud využívají výdajové paušály a slevy. A vyměřovací základ pro svoje zdravotní i důchodové pojištění můžeme snížit natolik, že byly stanoveny minimální měsíční zálohy OSVČ. V roce 2022 opět zaplatíme následovně.
- Zdravotní pojištění odvádíme svojí zdravotní pojišťovně, nejpozději do 8. dne následujícího kalendářního měsíce (například za leden do 8. února, za únor do 8. března atd.).
- Povinné důchodové a dobrovolné nemocenské pojištění platíme místní okresní správě sociálního zabezpečení (většinou OSSZ, v Praze PSSZ, v Brně MSSZ, podle adresy svého trvalého pobytu), během daného kalendářního měsíce.
- Formality záleží především na tom, jestli máme podnikání jako hlavní, nebo vedlejší výdělečnou činnost.
A/ Podnikání jako hlavní výdělečná činnost
Kdo podniká „na plný úvazek“, zpravidla musí odvádět zdravotní i důchodové pojištění. Mnozí živnostníci platí pouze minimální zálohy, tedy podstatně méně, než kolik naspoří zaměstnanec prostřednictvím svojí mzdy. Pokud nemají nebo si přitom nevytvářejí vlastní soukromé rezervy, ve stáří budou živořit, protože dostanou jenom podprůměrnou penzi!
Zvažme tedy, zda neplatit aspoň dvojnásobek, nebo čtyřnásobek minimální zálohy na důchodové pojištění (zhruba 5 000 Kč až 10 000 Kč/měsíc), abychom na sklonku života dostávali ekvivalent současných 13 000 až 16 000 Kč/měsíc.
B/ Živnost jako zdroj vedlejšího příjmu
Pokud provozujeme živnost pouze jako přivýdělek, typicky vedle klasického zaměstnání, zálohy na důchodové pojištění odvádět nemusíme. Výjimkou jsou podnikatelé, kteří chtějí platit dobrovolně, anebo svým ročním ziskem dosáhnou 2,4násobku průměrné mzdy (zaokrouhlujeme na celé koruny nahoru): letos 85 059 Kč (eventuálně 7 089 Kč krát počet měsíců, kdy byla živnost provozována), v nadcházejícím roce 93 387 Kč (7 783 Kč krát počet měsíců).
Ani zálohy na zdravotní pojištění nejsou nutné, stačí doplatit požadovanou částku jednorázově za celý rok. Zkrátka, podnikavý zaměstnanec nemusí trávit čas papírováním, pokud zrovna nepodává souhrnná celoroční přiznání a přehledy.
Zálohy na pojištění počítáme podle vyměřovacího základu
Kdo podnikal už v předešlém kalendářním roce a dosáhl vysokého zisku, má adekvátní vyměřovací základ a musí platit odpovídající pojištění. Nové zálohy jsou v takovém případě vypočítané podle přehledů, které odevzdáváme zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení maximálně měsíc po dni, kdy jsme mohli nejpozději odevzdat daňové přiznání. Jako PŘÍKLAD přizveme překladatelku, která dosahuje úctyhodného obratu.
- Překladatelka má roční tržbu 1 200 000 Kč.
- Kvůli nákladným služebním cestám utratí 720 000 Kč, takže vykáže zisk 480 000 Kč.
- Zisk podělíme dvěma a dostaneme vyměřovací základ 240 000 Kč.
- Ze základu vezmeme 29,2 % na sociální (důchodové) a 13,5 % na zdravotní pojištění = 70 080 Kč a 32 400 Kč.
- Podělíme dvanácti a máme měsíční zálohy OSVČ pro rok 2022, respektive od podání přehledů za předchozí rok: 2 700 Kč na zdravotní systém a 5 840 Kč na důchody.
Minimální zálohy OSVČ v roce 2022, vyděláváme-li méně
Jenomže mnoho živnostníků dosahuje podstatně nižšího zisku, takže podle předchozího vzorce by platili velmi málo. Proto existují takzvané minimální zálohy OSVČ, aby tyto osoby samostatně výdělečně činné přispívaly do veřejného rozpočtu více. Základní měřítko upřesňuje vláda, když formou takzvaného „nařízení“ oznamuje, na kolik korun vychází průměrná tuzemská mzda.
- Vláda oznámila, že jako průměrnou mzdu v roce 2022 bereme 38 911 Kč.
- Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění = 50 % průměrné mzdy. Nejnižší zálohy OSVČ na zdravotní pojištění = 13,5 % vyměřovacího základu. Nové minimum musíme dodržovat od 1.1. 2022.
- Minimální vyměřovací základ pro sociální (důchodové) pojištění = 1/4, nebo 1/10 průměrné mzdy podle toho, jestli máme podnikání jako hlavní (25 %), nebo vedlejší (10 %) výdělečnou činnost. Nejnižší zálohy OSVČ na důchodové pojištění = 29,2 % vyměřovacího základu. Nové minimum musíme dodržovat poté, co odevzdáme přehled za rok 2021.
- Minimální měsíční vyměřovací základ pro nemocenské pojištění = desetina průměrné mzdy, zaokrouhlená směrem dolů na celé pětistovky a následně vynásobená dvěma (7 000 Kč). Nejnižší dobrovolná záloha OSVČ = 2,1 %.
Zdroj úvodního ilustračního obrázku: pixabay.com
