Pokud nezměníme svůj přístup ke zdravotnictví, v dohledné době budeme umírat častěji na bakteriální onemocnění, než na rakovinu. Takový závěr zveřejnila expertní komise, pověřená britským premiérem, aby zkoumala fenomén známý v tuzemsku jako MRSA a VRSA: bakterie rezistentní vůči antibiotikům. Co podniknout bezprostředně, abychom minimalizovali riziko nákazy, a jak zvrátit dlouhodobý alarmující vývoj?

„Nebudeme-li jednat dnes, nebudeme mít zítra čím léčit,“ varuje už delší dobu Světová zdravotnická organizace (WHO). Antibiotika pomáhají moderní medicíně vymycovat mnoho infekcí, které jsou způsobované bakteriemi. Avšak jednobuněčné organismy začínají být postupně rezistentní. Čím více antibiotika používáme, tím méně na bakterie zabírají. Příklady jsou právě MRSA nebo VRSA, proti kterým může být lékařská věda zanedlouho bezmocná.

MRSA a VRSA vyvolávají v tuzemských nemocnicích „menší paniku“

„Zjištění přítomnosti MRSA kdekoliv v nemocnici vyvolává mezi zdravotníky menší paniku, protože léčit takto odolné stafylokoky není už vůbec žádná legrace a pacientům to může řádně zkomplikovat i jinak banální onemocnění,“ uvádí MUDr. Jiří Štefánek. Popisuje případ pacienta, kterému začala rána po běžné operaci hnisat. „Při mikrobiologickém vyšetření se našla MRSA. Pacient dostal nejúčinnější antibiotika, ale uběhl půlrok, a stále ležel na oddělení,“ pokračuje lékař. „Mnohem horší“ nebezpečí představuje ještě odolnější VRSA.

WHO vysvětluje, že během 20. století lidé objevili řadu účinných antibiotik, ale od roku 1987 nedošlo k žádnému posunu. Mezitím se bakterie adaptovaly, začaly našim práškům odolávat a nyní opět zabíjejí přinejmenším 60 000 lidí ročně v Evropě a USA. Ještě větší nebezpečí hrozí rozvojovým zemím, které díky antibiotikům snížily výskyt například malárie. Komise pověřená britským premiérem Davidem Cameronem ve svojí studii konstatuje, že pokud dosavadní vývoj nezvrátíme, kolem roku 2050 rezistentní bakterie jako MRSA či VRSA zabijí přes 10 milionů lidí ročně. „To je více než počet lidí, kteří v současnosti umírají na rakovinu, cukrovku, autonehody, průjmová onemocnění a HIV/AIDS dohromady,“ srovnává předseda skupiny, ekonom Jim O’Neill.

Jak porazit bakterie rezistentní vůči dosavadním antibiotikům?

WHO a britská komise shrnují některá opatření, kterými můžeme MRSA/VRSA čelit. Něco zvládne kooperativně pouze celá společnost, leccos však souvisí s individuálním životním stylem.

  • Potřebujeme lepší diagnostické přístroje, což vyžaduje politickou podporu investic.
  • Pokud farmaceutické korporace nevyvinou účinnější antibiotika, vytvořme fond pro univerzitní laboratoře a malé firmy.
  • Zemědělci mají podávat antibiotika zvířatům na předpis veterináře, nikoli jako růstový stimulátor.
  • Jak zničit MRSA, respektive VRSA v každodenním životě? Základem je čisté a důkladné mytí rukou.
  • Neberme antibiotika zbytečně. Nemají smysl například při chřipce, nachlazení a dalších virových chorobách.
  • Když už antibiotika užíváme, doberme celou předepsanou dávku.
  • Některým bakteriálním chorobám předcházíme očkováním.

MRSA neboli zlatý stafylokok rezistentní vůči methicilinu

Antibiotikům mohou odolávat bakterie Klebsiella pneumoniae, Escherichia coli (e. coli) nebo Mycobacterium tuberculosis. Na evropském světadíle bývá přednostně zmiňovaná MRSA, neboli zlatý stafylokok rezistantní vůči antibiotiku methicilinu (Methicilin-rezistentní Staphylococcus aureus). WHO uvádí, že zlatého stafylokoka najdeme na pokožce přibližně čtvrtiny lidí. Evropská unie ZDE ukazuje rozšíření MRSA a dalších rezistentních bakterií ve členských státech.

VRSA odolává dokonce také antibiotikům poslední linie

Pokud neúčinkuje methicilin, existují ještě antibiotika poslední linie, kterým obyčejně nakonec podlehne také MRSA. Jenomže bakterie mění svou dědičnou výbavu, a začínají přežívat také v nových podmínkách. Objevuje se jakási superMRSA, rezistentní dokonce vůči antibiotiku poslední linie vankomycinu: Vankomycin-rezistentní Staphylococcus aureus, neboli VRSA.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno