Mzdu, či plat pobírají zaměstnanci, kteří mají se zaměstnavatelem uzavřenou pracovní smlouvu. Oba termíny bývají používány jako synonyma, ale nesou odlišný obsah. Zjednodušeně lze říci, že do mzdového sektoru spadají soukromé firmy a platovou sféru tvoří veřejné organizace. Mezi těmito oblastmi však vede tenká hranice, takže prozkoumejme blíže, co znamená mzda vs. plat.

Jaký je rozdíl mezi mzdou a platem

Českou ekonomiku dělíme na dvě základní části. Veřejné instituce zajišťují naši bezpečnost, elementární infrastrukturu nebo dostupný zdravotnický a vzdělávací systém. Financovány jsou soukromými podniky a živnostníky, kteří obstarávají všechny možné legální produkty a služby, od automobilů po zoologické zahrady. Obě sféry podléhají specifickým pracovním pravidlům, a proto jsou označovány také jako platová a mzdová sféra.

Jaký je rozdíl mezi mzdou a platem? Záleží na zaměstnavateli, pro kterého pracujete na základě pracovní smlouvy. Jestli děláte přímo pro stát, kraj, obec nebo jejich příspěvkovou organizaci, potom máte nárok na plat. Pokud svůj čas prodáváte obchodní společnosti, nestátních neziskovce či živnostníkovi, pak obdržíte mzdu. Teoreticky jde o rozdíl mezi veřejným a soukromým sektorem, ale pozor na mezní případy.

Platová sféra patří veřejnosti

Nejpodrobnější definice najdeme v zákoníku práce, č. 262/2006 Sb. Plat dostávají zaměstnanci, které zaměstnává:

  • stát nebo státní fond
  • územní samosprávný celek
  • státní, krajská nebo obecní příspěvková organizace
  • škola zřízená ministerstvem, krajem, obcemi nebo samostatnou obcí
  • či veřejná kulturní instituce

Výjimkou jsou občané jiných států, kteří pro české veřejné instituce pracuji v cizině. Takových případů ovšem najdeme pomálu. Podle našich platových tabulek není placený například Ital, který pracuje pro české velvyslanectví v Římě.

Mzdový sektor tvoří soukromníci

Veřejné instituce nabízejí stabilitu a jistotu, ale mnozí jedinci preferují svobodnější podnikatelské prostředí. Ať už jako zakladatelé a majitelé nových podniků, nebo námezdní pracovníci. Mzdu dostávají zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru vůči obchodní společnosti, družstvu, spolku nebo nestátní neziskové organizaci. Chcete příklady?

Konkrétně jmenujme společnosti akciové (a. s.), s ručením omezeným (s. r. o.), komanditní (k. s.), veřejné (v. o. s.) nebo obecně prospěšné (o. p. s.). Dále vzpomeňme církevní a soukromé školy, nadace a nadační fondy, církve, nemocnice transformované na akciovky či privátní sociální zařízení. Do mzdového sektoru oficiálně patří též některé veřejnoprávní instituce, státní organizace nebo národní podniky:

  • Budějovický Budvar
  • Česká pošta
  • Česká televize
  • Česká tisková kancelář
  • České dráhy
  • Český rozhlas
  • Správa železnic
  • a další

Co znamená mzda vs. plat v praxi

V soukromém sektoru očekávejte menší jistoty a větší příležitosti. Zákonodárci vám zaručují pouze minimální mzdu, vyšší výplatu si můžete, ale nemusíte vyjednat privátně – buďto sami, nebo prostřednictvím odborového svazu. Zákony nicméně nestanovují žádný mzdový strop, takže talentovaní a průbojní zaměstnanci dosáhnou vysoko.

Naproti tomu ve veřejném sektoru existují podrobné platové tabulky, které závisejí na pracovní náplni, praxi a nejvyšším dosaženém vzdělání.

Ovšem ať už máte pracovní smlouvu uzavřenou kdekoli, všude narazíte na stejné daňové a pojistné odvody. Vaši hrubou výplatu sníží daň z příjmu, kterou můžete zkrátit o slevy a rodičovské výhody. Zaměstnavatel vám strhne taky povinné sociální a zdravotní pojištění.

Co znamená mzda vs. plat: Oba pojmy označují výplatu v pracovním poměru, ale liší se podle zaměstnavatele. Mzdu dostanete v soukromém sektoru, typicky ve firmě s. r. o. Plat obdržíte ve veřejné sféře, například na státním úřadě, v krajské nebo obecní příspěvkové organizaci. Hraniční případy reprezentuje třeba Česká pošta, která patří státu, ale formálně je obchodní společností, a proto její zaměstnanci pobírají mzdy.

Dohodáři dostávají odměny

Probrali jsme situace, kdy zaměstnance a zaměstnavatele spojuje pracovní smlouva. Mnozí studenti, důchodci, matky nebo otcové na rodičovské dovolené ovšem brigádničí jako takzvaní dohodáři. Mají uzavřenou dohodu o provedení práce (DPP), nebo o pracovní činnosti (DPČ). V takovém scénáři neobdrží mzdu ani plat, nýbrž odměnu. Dokud nepřesáhnou určitý limit, jejich výdělek není krácen o veřejné zdravotní a sociální pojištění.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKYVÍCE OD AUTORA

4 KOMENTÁŘE

  1. Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na zařazení do platové třídy.

    Mám vysokoškolské vzdělání a v rámci své práce vykonávám tyto činnosti: elektronické zpracování dat příslušným orgánům, sestavování rozpočtu obce, závěrečného účtu obce, evidence majetku, zařazování, inventarizace, nákup, prodej, nařízení, vyhlášky a směrnice obce, mzdová agenda (výpočet, výplata a zaúčtování mezd, výpočet a evidence srážek ze mzdy, odvody), jednání, zajišťování daňové agendy, statistické údaje, výkazy, spolupráce s finančním, krajským, pozemkovým a katastrálním úřadem, zdravotní pojišťovnou, Policií ČR, OSSZ, Českým statistickým úřadem a bankami. Vyřizování agendy dotací (od zpracování projektu, podání žádosti, až po závěrečnou zprávu), pozemkový fond obce (nákup, prodej, pronájem, věcná břemena).

    V současné době jsem zařazena do 10. platové třídy, myslím si, že bych měla být zařazena do 11. platové třídy.

    • Siolo, zaměstnanců v platovém sektoru není „ani milion“. Tedy podle Národohospodářského ústavu AV ČR, kde předloni napočítali ve veřejné sféře 935 tisíc osob. Přitom „jenom“ zhruba 420 tisíc zaměstnanců je placeno přímo státním rozpočtem, tedy daněmi (sociální pracovníci a učitelé v příspěvkových organizacích, policisti, hasiči, vojáci, úředníci apod.); poměrně velká část populace čerpá peníze například ze zdravotních pojišťoven, respektive nemocenského pojištění – lékaři, sestry apod. ve veřejných nemocnicích. Každopádně „nepodnikatelský“ sektor celkově živí přibližně pětinu všech tuzemských zaměstnanců.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno