decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Návrh na změnu školské inkluze byl rozcupovaný v připomínkovém řízení

Kritizované návrhy na změnu školské inkluze

S novým rokem je dobré si připomenout, že návrhy změn tzv. inkluzivní vyhlášky prošly připomínkovým řízením, kam je vyslalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Vybíráme nejpodstatnější připomínky od jednotlivých resortů a ombudsmanky.

Toto připomínkové řízení je možné vnímat jako typický příklad toho, když úřady musí někdy věnovat čas a kapacitu podrobnému zaobírání se návrhy, které od počátku zjevně postrádají smysl. Současně ale čtení připomínek vzbuzuje naději, že díky zakotvení především v mezinárodních strukturách a díky závazkům, které z toho pro ČR vyplývají, má segregační lobby přece jenom výrazně ztíženou “práci” oproti době ne tak dávné. Postupný přerod v lecčems zkostnatělého českého vzdělávacího systému v systém odpovídající požadavkům moderní civilizované společnosti je jen stěží zvratitelný.

VÝBĚR Z PŘIPOMÍNEK (přímé citace)

MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI (ANO)

Navrhovaná právní úprava (§ 19 odst. 3) by umožňovala, aby žáci s lehkým mentálním postižením, mezi nimiž je stále nepřiměřeně vysoké procento romských žáků (podle sběru dat ze školního roku 2017/2018 šlo o 29,5 %), byli ve větší míře než dosud vzděláváni mimo běžné základní školy.

…není možné do systému vnášet prvek, který by mohl vést k nadměrnému vyřazování romských žáků mimo běžné základní školy. Tímto postupem by došlo k zásadnímu ohrožení dokončení výkonu rozsudku D. H. a ostatní proti České republice. Tento krok Ministerstvo spravedlnosti nebude schopno před Výborem ministrů Rady Evropy, který na výkon rozsudku dohlíží, obhájit. Pakliže Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nicméně přijme takové opatření, které může zásadním způsobem příznivý vývoj, jež v rozhodnutí z června 2018 zmínil i Výbor ministrů, ohrozit, jde o krajně neodpovědný krok, jehož důsledky by musely být složitě napravovány v dalších letech.

….navrhovaná právní úprava (§ 19 odst. 5) by umožňovala, aby se ve školách zřízených pro žáky s lehkým mentálním postižením vzdělávali žáci, kteří toto postižení nemají, a zejména, jak uvádí předkladatel, žáci se závažnými poruchami chování a závažnými poruchami učení. Počet žáků s touto diagnózou, jak uvádí i předkladatel, v posledních dvou letech výrazně narostl. Dle poznatků z praxe je mezi těmito žáky nezanedbatelný podíl romských žáků.

….navrhovaná změna je ve flagrantním rozporu s nejlepším zájmem dotčeným dětí zakotveným mj. v článku 3 Úmluvy o právech dítěte. Případy tzv. „neúspěšné integrace“ či „nepovedené inkluze“, kdy základní školy neumějí pracovat s některými žáky se závažnými poruchami učení či chování, nelze řešit tak, že budou tyto děti odsunuty do škol pro lehce mentálně postižené.

….Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy musí usilovat o poskytnutí metodické podpory dotčeným školám, případně i personální podpory a přijmout jiná vhodná opatření. Navrhované řešení je nicméně v rozporu s článkem 14 Evropské úmluvy o lidských právech ve spojení s článkem 2 Protokolu č. 1 k Úmluvě, povinnostmi, které na základě článku 46 Úmluvy pro Českou republiku vyplývají z povinnosti řádně vykonat rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti České republice, článkem 24 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a články 3, 4 a 28 Úmluvy o právech dítěte.

MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ (ČSSD)

Některé předkládané návrhy změn dle názoru MZV nejsou v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z Úmluvy o právech dítěte (CRC) a Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (CRPD). MZV se též domnívá, že některé změny neodpovídají ani doporučením, která pro Českou republiku formulovaly monitorovací orgány těchto úmluv, jakož i doporučením, jež Česká republika přijala na půdě Rady OSN pro lidská práva během Univerzálního periodického přezkumu (UPR). Navržené úpravy mohou mít navíc negativní dopad na plnění rozsudku Evropského soudu pro lidská práva k diskriminaci romských dětí v českém vzdělávacím systému.

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ (ANO)

Opatření směřující k vytváření tříd pro žáky s problémy v chování, (viz odůvodnění k návrhu vyhlášky str. 8 k § 19 odst. 4) jsou v rozporu s poznatky vědy i snahami v rámci transformace psychiatrické péče o děti a dorost. Prosté umístění žáků s odlišnými příčinami problémů v chování do jedné třídy ve speciální škole není odborným ani systémovým řešením v oblasti péče o duševní zdraví dětí.

ÚŘAD VLÁDY ČR

…navrhované změny jsou vedeny především snahou o finanční úsporu, nikoliv však potřebami žáka. Omezení obsažená v návrhu jsou tak v rozporu nejen s ustanovením § 1 odst. 2 vyhlášky samé, ale i s principem nejlepšího zájmu dítěte zaručeným čl. 3 Úmluvy o právech dítěte a doporučeními výboru pro práva osob se zdravotním postižením.

§ 19 odst. 1

Předložený materiál navrhuje zrušení ustanovení o přednostním vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami ve školách, třídách, odděleních nebo studijních skupinách hlavního vzdělávacího proudu. Předkladatel zrušení tohoto ustanovení odůvodňuje údajnou duplicitou se školským zákonem a zároveň deklarovaným názorem veřejnosti. Návrh ale neobsahuje informaci o tom, kde k duplicitě dochází ani neodkazuje na zdroj svého argumentu spočívajícího ve veřejném mínění.

Školský zákon pouze vymezuje podmínky zařazení a vzdělávání těchto dětí, žáků a studentů ve třídách nebo skupinách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona. Jednoznačné upřednostnění vzdělávání v běžném proudu před vzděláváním ve speciální škole, třídě, resp. skupině, odpovídá mj. zákazu diskriminace dle čl. 2 Úmluvy o právech dítěte, principu nejlepšího zájmu dítěte zaručenému čl. 3 téže Úmluvy, povinnosti zajistit účinný přístup postiženého dítěte ke vzdělání dle čl. 23 téže Úmluvy, způsobem vedoucím k dosažení co největšího zapojení dítěte do společnosti a co největšího stupně rozvoje osobnosti i doporučeními Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením, která adresoval vládě České republiky v r. 2011, konkrétně: „Výbor smluvní straně doporučuje, aby uvedla v praxi novelizovaný školský zákon a myšlenku inkluzivního vzdělávání přijala jako základní princip vzdělávacího systému a aby v souladu s článkem 24 Úmluvy zajistila přijímání dětí se zdravotním postižením do škol hlavního vzdělávacího proudu. Výbor vyzývá smluvní stranu, aby zintenzivnila své úsilí a vyčlenila dostatečné finanční a lidské zdroje na zajištění přiměřených úprav, které chlapcům a dívkám se zdravotním postižením, včetně mentálního postižení, autismu a hluchoslepoty, umožní získat kvalitní inkluzivní vzdělání.“ V neposlední řadě je tento princip v souladu s rozsudkem D. H. a ostatní proti České republice a vnitrostátními dokumenty, které upravují výkon tohoto rozsudku.

Zrušení tohoto ustanovení v prováděcím předpisu kromě toho, že povede ke zhoršení standardu uplatňování tohoto principu, odporuje výše zmíněným mezinárodním závazkům a Česká republika bude jen složitě tuto změnu před mezinárodními orgány obhajovat.

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ (ČSSD)

Návrh vyhlášky lze chápat spíše jako ústup od inkluze ve vzdělávání.

U řady navrhovaných změn by bylo vhodnější využít k nápravě měkké nástroje, jako je změna organizace a koordinace pedagogické práce na konkrétních školách, kde byly zjištěny nedostatky. Dále je vysoce potřebná metodická podpora, vzdělávání a supervize zajišťovaná pracovníkům ve školách a školských zařízeních, která by rozvíjela jejich kompetence spolu týmově spolupracovat, koordinovat jednotlivé činnosti, využívat nástroje strukturované pedagogické práce jako jsou plány podpory, atd.

K bodům 22, 23 a 24) § 19 odst. 2, odst. 3 a odst. 4

….nesouhlasíme s vypuštěním slova „školy“ z § 19 odst. 2 a odst. 4 vzhledem k tomu, že požadujeme zachování priorizace vzdělávání dětí, žáků a studentů uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona v hlavním vzdělávacím proudu (tj. ponechání § 19 odst. 1 v původním znění).

Rovněž není zřejmé, co je myšleno pojmem nejlepší vzdělávací zájem uvedený v odůvodnění této změny, protože takový pojem nikde právně ani systémově ukotvený není. Zde lze polemizovat o tom, zda je v nejlepším zájmu žáka vzdělávat se segregovaně v homogenní cílové skupině, kde chybí různorodé stimuly k všestrannému rozvoji dítěte, či mu dát šanci za předpokladu, že je to s využitím podpůrných opatření možné, vzdělávat se v běžném prostředí v různorodé skupině dětí, kde se mohou děti vzájemně obohacovat a tím i rozvíjet (včetně rozvoje sociálních dovedností, získání smyslu pro solidaritu a vzájemnou pomoc, větší otevřenosti k různorodosti ostatních). Navrhovaná změna naznačuje ústup od inkluze.

MINISTERSTVO VNITRA (ČSSD)

K čl. I bodu 21 – k § 19 odst. 1:

Rušený odstavec 1 dnes zaručuje, že vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona se uskutečňuje primárně v běžných třídách. Cílem ustanovení je začlenění těchto žáků mezi žáky bez speciálních vzdělávacích potřeb. Předmětný odstavec je rušen s odůvodněním, že ustanovení „je u velké části veřejnosti vnímáno ve vyhlášce negativně, jako diskriminační a zavazující nejprve všechny žáky vzdělávat v běžné škole. I když současná vyhláška v tomto směru pouze duplikuje text zákona, zjednodušením právního předpisu bude podpořena jeho srozumitelnost a věcnost. Odstraněním textu ustanovení nedochází ke zrušení či ohrožení principů inkluzivního vzdělávání nastavených zákonem.“

S tímto odůvodněním se neztotožňujeme a nesouhlasíme s rušením ustanovení kvůli jeho negativnímu vnímání veřejností. Nesdílíme rovněž přesvědčení předkladatele, že odstraněním odstavce 1 nedochází k ohrožení principů inkluzivního vzdělávání. Navrhovaná změna spíše podpoří výklad omezující inkluzivní vzdělávání. Požadujeme odstavec 1 zachovat, neboť v případě jeho vypuštění nedojde ke zjednodušení právní úpravy, ale právě naopak.

KANCELÁŘ VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE PRÁV

…..předkladatel ani po roce, kdy tuto změnu opětovně navrhuje, nepřichází s konkrétními statistickými daty, která by navrhovanou změnu podpořila. V odůvodnění dokonce předkladatel výslovně uvádí „[p]řesný ekonomický dopad omezení počtu PO realizovaných AP nelze v současné době vyčíslit, protože Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nemá k dispozici potřebné statistické údaje o počtech pedagogických pracovníků v jednotlivých třídách.

Všechny připomínky naleznete pod TÍMTO odkazem.

Další články od Institutu pro sociální inkluzi:

Institut pro sociální inkluzi
think tank
02. Led 2019   /   

Tags: Ministerstvo školství, pedagogika

KOMENTUJTE! Chcete-li odpověď, lajkněte náš FB.

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
avatar
wpDiscuz
loading
×