Námezdní pracovníci dostávají peníze nejdříve od svého zaměstnavatele, následně od státu. Živnostníci musejí aspoň zpočátku pracovat, eventuálně čerpat svoje soukromé úspory. Následující kalkulačka spočítá, jakých částek dosahuje náhrada mzdy a nemocenská v roce 2025.
Choroba, úraz nebo karanténa může zkomplikovat život nejenom samotnému (potenciálnímu) marodovi, ale taky jeho příbuzným a spolupracovníkům. Proto v České republice někteří lidé povinně platí nemocenské pojištění, díky kterému potom dostávají peníze, pokud jsou v pracovní neschopnosti. Tady ale končí jednoduchá logika a začínají kontroverzní pravidla.
Kalkulačka vám orientační vyčíslí, jaké dostanete pojistné plnění – doplňte jenom délku pracovní neschopnosti a předchozí průměrný výdělek. Potom podrobněji popíšeme, jak se počítá nemocenská 2025.
Náhrada mzdy od 1. dne pracovní neschopnosti
Nemocní a zranění lidé potřebují účinnou léčbu, ale neméně důležité jsou taky běžné provozní výdaje: za jídlo, bydlení, energie apod. A všechny tyto záležitosti stojí peníze. Právě proto, abychom měli finanční příjem i v obtížných časech, průběžně platíme sociální pojištění, které má 3 složky podle účelu:
- nemocenské (pro případ choroby nebo úrazu)
- ekonomické (pro podporu nezaměstnaných)
- důchodové (pro seniory, i na vlastní stáří)
Nemocenskou složku sociálního pojištění platí povinně námezdní pracovníci (kmenoví zaměstnanci) a nepovinně osoby samostatně výdělečně činné (živnostníci). Ale následná choroba ještě sama o sobě nestačí, aby dostali aspoň část vložených peněz zpátky.
Živnostníci zpočátku musejí žít ze svých úspor, eventuálně požádat o pomoc dobré přátele a rodinu. Zaměstnanci dostávají „náhradu mzdy“ od svého zaměstnavatele (tuto podporu nyní získávají už od prvního dne pracovní neschopnosti, nikoli teprve od 4. dne jako dříve). Při výpočtu zohledňujeme počet zameškaných pracovních hodin a průměrnou hrubou hodinovou mzdu.
Nemocenská, placená státem, začíná 15. dnem
Stát čeká poměrně dlouho, než pojištěncům bezprostředně pomůže. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) uznává nemocenskou teprve od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. A pojistnou dávku počítá tak, aby zmenšovala příjmové rozdíly. Základem bývá takzvaný denní vyměřovací základ, obvykle odvozený z průměrné hrubé měsíční mzdy. Ale započítáváme jenom část, v roce 2025 platí tyto redukční hranice:
- do 1 552 Kč: 90 % denního vyměřovacího základu (DVZ)
- v intervalu nad 1 552 Kč do 2 328 Kč: 60 % DVZ
- v intervalu nad 2 328 Kč do 4 656 Kč: 30 % DVZ
- nad 4 656 Kč: 0 % DVZ
Například z denního vyměřovacího základu 1 500 Kč po redukci a zaokrouhlení zbude 1 350 Kč. Jenomže tímto srážky nekončí. Z redukovaného základu počítáme jenom 60 % do 30. dne pracovní neschopnosti, potom 66 % do 60. dne a následně 72 %.
