Stát po zaměstnancích a zaměstnavatelích požaduje, aby platili nemocenské pojištění, které dobrovolně odvádějí taky někteří živnostníci. Ale když potom pojištěnci ochoří, zákonodárci dělají drahoty. Zaměstnanci nejdříve pobírají náhradu za svoji mzdu, zatímco osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) nedostávají nic. Kalkulačka ukáže, jak se počítá nemocenská prvních 14 dní.
Kdo má nárok na pojistnou dávku
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) strhává nemocenské pojištění každému legálnímu zaměstnanci, který má se svým zaměstnavatelem uzavřenou pracovní smlouvu. Stejnou pojistku chce taky po brigádníkovi, pokud v letošním roce vydělává minimálně 11 500 Kč/měsíc na dohodu o provedení práce (DPP) nebo 4 500 Kč/měsíc na dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Částky uvádíme v hrubém.
Bacily a úrazy ohrožují každého, takže nemocenské pojištění dobrovolně platí taky někteří živnostníci a další OSVČ. Osoba samostatně výdělečně činná má nárok na nemocenskou, pokud odváděla pojistku aspoň předchozí 3 měsíce. Ovšem firmy průběžně propouštějí své pracovníky, krachují nebo přerušují provoz. Paralelně se mění taky vztahy mezi dotčenými občany a veřejnými institucemi.
Nemocenské pojištění končí, když zanikne pracovní smlouva nebo dohoda (DPP, DPČ), eventuálně v den, který určí OSVČ. Dlouhodobí pojištěnci jsou ještě 7 dnů poté v takzvané ochranné lhůtě. Takže pokud mezitím ochoří, zraní se nebo jdou do karantény, stále mají právo na odpovídající pojistnou dávku. Ovšem ochranná lhůta trvá maximálně tak dlouho, jako poslední nemocenské pojištění.
Jak se počítá nemocenská prvních 14 dní
Když pojištěnec ze zdravotních důvodů nemůže pracovat, pojistné plnění nedostane automaticky. Nejdřív potřebuje, aby lékař potvrdil jeho dočasnou pracovní neschopnost a vystavil elektronikou neschopenku. Potom musí dodržovat předepsaný léčebný režim, například zůstávat doma.
Co následuje v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti? Zaměstnanci dostávají od zaměstnavatele náhradu své mzdy: 60 % průměrného hrubého výdělku, který zjišťujeme za předchozí kalendářní čtvrtletí a redukujeme na 90 % do 271,60 Kč/hodinu, na 60 % nad 271,60 do 407,40 Kč/hodinu, na 30 % nad 407,40 do 814,80 Kč/hodinu a na 0 % výše. OSVČ nečerpají nic. Až od 15. dne pracovní neschopnosti vzniká nárok na pojistnou dávku.
Jak se počítá nemocenská prvních 14 dní: Pojištěnec dostává část svého denního vyměřovacího základu, který počítáme nejčastěji z průměrného hrubého výdělku za posledních 12 kalendářních měsíců. Důležitou roli hrají redukční hranice. Pojištěnec dostane 60 % vyměřovacího základu, který redukujeme na 90 % do 1 552 Kč/den, na 60 % nad 1 552 do 2 328 Kč/den, na 30 % nad 2 328 do 4 656 Kč/den a na 0 % výše.
Výpočet podle redukčních hranic
Konkrétní příklady pro jakýkoli letošní časový interval spočítá kalkulačka. Náhrada mzdy chodí v následujícím kalendářním měsíci, ve stejném termínu, kdy by jinak přišla normální výplata. Vážné choroby a úrazy ovšem vyžadují delší pracovní neschopnost. Nemocenskou obdržíte nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy ČSSZ dostala všechny potřebné podklady. Nyní ještě popíšeme modelovou situaci:
- Zaměstnanec průměrně vydělával 50 000 Kč/měsíc v předchozích 12 kalendářních měsících a 300 Kč/hodinu v předchozím kalendářním čtvrtletí.
- Nyní už je 28 dní na neschopence, přičemž v prvních 14 dnech zameškal 80 hodin.
- Za prvních 14 dnů dostane od zaměstnavatele 12 552 Kč. Tuto částku zjistíme tak, že nejdříve zredukujeme průměrný hodinový výdělek: sečteme 90 % z 271,60 Kč a 60 % ze 28,40 Kč. Vyjde redukovaný průměrný hodinový výdělek 261,48 Kč, který následně vynásobíme 80 zameškanými hodinami a koeficientem 0,6.
- Za dalších 14 dnů dostane 12 208 Kč od státu. Tuto částku odvodíme tak, že nejprve zjistíme denní vyměřovací základ: 50 000 Kč/měsíc x 12 měsíců / 365 dnů = 1 643,84 Kč/den. Následně denní vyměřovací základ proženeme redukčními hranicemi: 90 % z 1 552 Kč + 60 % z 91,83 Kč = 1 452 Kč/den. Tento redukovaný denní vyměřovací základ vynásobíme 14 dny a koeficientem 0,6.
