decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

O školních obědech budou rozhodovat ředitelé a nadace

Dívenka

Od prosince to vypadalo, že vláda a zákonodárci připustí, že oběd ve školách v průběhu povinné školní docházky, tedy od povinného předškolního vzdělávání po základní školu, je součástí vzdělávání a měly by ho dostat všechny děti. Debaty se vedly jen o tom, zda “krmení” ukončit už po prvním nebo až po druhém stupni ZŠ a, hlavně, zda obědy platit dětem chudším, dětem pracujících, nebo všem.

Přitom “parky, školy, knihovny, informační centra, parkovací místa a další veřejné služby můžou bezplatně využívat i ti nejbohatší,” píše Michal Kašpárek. Jídlo ve školní jídelně jako záruka lepší školní docházky a třeba i zapojení dětí do neformálního vzdělávání v kroužcích, společný oběd jako naděje na vznik a upevňování přirozených vztahů dětí bez ohledu na socioekonomický status rodin, to je, oč tu běželo.

Kam se podělo 200 milionů Kč z Evropské unie?

Každopádně, teď nejsou na stole obědy ani plošně pro všechny, ani podle chudoby či potřebnosti, ale podle mínění ředitelů a ředitelek škol, navíc vyjma škol mateřských, pro něž je prozatím debata o plně hrazených obědech uzavřena. Čeká se totiž, zda na pomoc hladovým dětem nekápne něco z EU.

Až se Evropská komise (EK) podívá na čerpání Fondu evropské pomoci nejchudším osobám na Ministerstvu práce a sociálních věcí (MSPV), asi ji Česko nepřesvědčí, že by to byl dobrý nápad. Z 200 milionů korun, které na obědy dostalo MPSV, byly vyhlášeny podle zájmu krajů zatím čtyři výzvy o celkovém objemu 147 milionů – jsou to ale jen výzvy, aby kraje předkládaly projekty. O objemu prostředků vyčerpaných toho mnoho známo není, stopa se ztrácí u výroční zprávy za rok 2016. Chce-li tedy ČR o obědech pro školní a školkové děti s EK začít vyjednávat, měla by si nejprve zaktualizovat data.

Pomoc musí zajišťovat nezisková organizace

Co se týče programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), není tak úplně pravda, že druhý z programů – Obědy pro děti – je programem státním. Stát se jen spolupodílí na práci neziskovky, a je tedy něco jako sponzorem nadace Women for Women (WfW), která, kdykoli bude chtít, s touto svou činností skončí. Aniž bychom chtěli snižovat nezpochybnitelné zásluhy WfW, její práci rozhodně nelze nazvat programem MŠMT nebo dokonce programem vládním, byť se informace objevují na jeho webu.

Suma sumárum. Strany vládní koalice pokus o systémovou podporu potřebných hladových dětí vzdaly. Namísto 1,7 miliard ročně, Ministerstvo financí ztrojnásobí částku na spolufinancování MŠMT pro WfW, což bude ohromujících 90 milionů. Znovu, díky i za to. Jen by nemělo zapadnout, že:

  1. V případě tzv. programu MŠMT se vláda neobejde bez neziskovky, což je jen jeden příklad za tisíce jiných, např. v sociálních službách, tak ať z toho aspoň vyvodí patřičné závěry.
  2. Předškolní děti zůstanou nejméně do roku “2021 a dále” podle Kateřiny Valachové hladovějící, nebo by se měly kraje rozhoupat a podat si své poslední projekty do programu MPSV, které obědy a svačinky ve školkách (z peněz EU) podporuje. Motivační potenciál hrazení obědů ve školkách pro nástup do školek dětí z rodin sociálně vyloučených padá. Zůstává jen hrozba přestupku a na něj navázaná stopka sociálních dávek, kterou MŠMT opakovaně navrhuje přidat do zákonů o pomoci v hmotné nouzi a o státní sociální podpoře (novely obou se chystají v březnu a dubnu).
  3. Školní děti budou vydány napospas ředitelům/ředitelkám škol, které “nejlépe vědí”. Například v Obrnicích: „Je těžké vybrat děti, které si to zaslouží, aby to někdo necítil jako nespravedlnost,“ říká ředitelka základní školy v severočeské obci Obrnice Vladimíra Strolená. Nebo v Děčíně: “Já tam nevidím žádnou takovou rodinu. Já samozřejmě vím, o čem ten projekt je, a já to tam nevidím. Buď jsem slepá, ale nevidím ho tam,“ domnívá se Věra Floriánová, ředitelka děčínské ZŠ Kosmonautů.
  4. Je to ovšem pořád lepší, než když jsou plné žaludky dětí závislé na krajských politicích typu Martina Kliky, o němž dosud nevíme, jestli už “se skřípěním zubů” připustil, že by mohl za peníze z MPSV v Ústeckém kraji konečně nakrmit alespoň děti z rodin v hmotné nouzi. Taky by bylo fajn, kdyby si ČSSD ujasnila, jestli je “výhra”, když o obědech pro děti přestanou rodiče informovat úřady práce (ÚP), což mají uvedeno ve svých interních postupech. Že lze ÚP vypustit, je podle Kateřiny Valachové (ČSSD) výhoda. Martin Klika (ČSSD) by na ÚP naopak hodil veškeré rozhodování. Vložíme se do toho se svým přesvědčením, že ÚP je vhodným místem, kde se rodiče mohou o možnosti úhrady obědů dozvědět.

Čest všem obětavým ředitelům a ředitelkám škol, neziskovkám (ani zdaleka ne jen WfW), sociálním pracovníkům a pracovnicím, krajům jakožto žadatelům u MPSV a obcím jakožto zřizovatelům základních a mateřských škol, kterým nejsou hladové děti lhostejné a nečlení je na potřebnější a méně potřebné čistě podle toho, jaké mají rodiče. Vládní koalici budiž naopak vysloveno hluboké zklamání, že není s to se postarat o to, aby v naší zemi žádné dítě nemělo hlad a tento elementární požadavek byl zajištěn lépe, než že se místo úpravy zákona postaví do řady za ostatní dárce soukromých organizací..

Další články od Institutu pro sociální inkluzi:

Institut pro sociální inkluzi
think tank
08. Úno 2019   /   

Tags: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství, pedagogika, rodina, sociální dávky, státní správa

loading
×