decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Ve jménu české demokracie! Opravte insolvenční zákon

“Český Senát odmítl předchozí návrh jako příliš nedostatečný pro řešení krize,” píše britský The Guardian v článku o ohrožení české demokracie enormním předlužením. Snad si to uvědomí i členové a členky Podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení Poslanecké sněmovny, když se 10. ledna sejdou nad vráceným návrhem novely insolvenčního zákona, aby si ujasnili svůj postoj k Senátem navrhovaným změnám.

Oprava insolvenčního zákona

Oddlužení dosahuje jenom zlomek předlužených osob

Zjednodušeně řečeno, Senát navrhuje, aby Sněmovna v novele insolvenčního zákona změnila to, co v ní po zásahu poslanců vytváří nejistotu budoucího rozhodování insolvenčních soudů. V jakých případech oddlužení umožnit a kdy ho nepovolit? Na jednoznačnosti těchto podmínek PŘEDEM totiž závisí, zda se k oddlužení podaří dovést více než současných 20 tisíc osob za rok, když počet předlužených lidí v ČR přesahuje 863 tisíc. Senátem navrhované změny lze shrnout do těchto tří bodů:

  1. Dlužník by neměl jít po 5 letech života v insolvenci (s nižší částkou než při běžné exekuci) do nejistoty rozhodování soudu, zda nakonec splnil podmínky oddlužení, pokud se mu nepodaří splatit věřitelům 30 % pohledávek. Senátoři navrhují, aby soudy při rozhodování o povolení oddlužení měly jasné vodítko v nově zavedeném paragrafu 395a, který vyjmenovává, co všechno lze považovat za nepoctivý záměr dlužníka. Nepoctivý dlužník by mohl předem počítat s tím, že mu oddlužení povoleno nebude a další šanci dostane až zase za 10 let. Takto potrestáno má být podle Senátu třeba zatajování informací o příjmu nebo majetku, případně nedostatečná snaha dlužníka pracovat za přiměřenou odměnu, z níž bude moci splácet co nejvíce ze svých dluhů.
  2. Navrhuje se také vypustit podmínku, aby částka splaceného dluhu byla nejméně tak vysoká jako výše odměny insolvenčnímu správci. Kromě 65 tisíc pro insolvenčního správce by tedy dlužníci museli nejméně stejně vysokou částku splatit věřitelům, byť by takto postavené minimum znamenalo splatit celkem víc než dosavadních 30 %. Podmínka splácet v plné výši dlužné výživné, která platí již dnes (dle § 169 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona), zůstává a je v pořádku.
  3. Oddlužení by měli mít jisté lidé, kteří díky insolvenci: a) splatí veškeré pohledávky, b) splatí za 3 roky 60 % svých pohledávek nebo c) kterým po dobu 5 let nebylo oddlužení dlužníku zrušeno. Zrušit dlužníkovi oddlužení soud již nyní může, pokud “dlužník neplní podstatné povinnosti”, což senátoři navrhují ve stávajícím znění § 418 odst. 1 písm. a) doplnit o zpřesňující slova “zvláště pokud porušil svou povinnost vynakládat veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů”. Lze to opět kvitovat, hlavně kvůli té možnosti posoudit, kolik toho lze po dlužníkovi vůbec požadovat.

Na konci dlouhého tunelu musí svítit světlo

Vynakládat veškeré úsilí na splacení dluhů je podstatou insolvence. Není to dluhová amnestie. Ten, kdo do insolvence vstupuje, podstupuje značné nepohodlí. Může-li, musí pracovat a vydělávat si tolik, kolik odpovídá jeho možnostem, aby mohl co nejvíce svých dluhů splatit. Ponechává si jen minimální částku a veškeré své případné další příjmy věnuje na splácení. Dlužník, který tohle podstoupí, musí mít světlo na konci tunelu (jasně stanovené podmínky oddlužení) a také musí být chráněn před nepřízní osudu (úraz, zásah vyšší moci apod.), která může způsobit, že nesplatí tolik, kolik si myslel. Bude moci začít znovu, po celé té anabázi velmi pravděpodobně bez dluhů.

Dluhová amnestie, lichvářský úvěr a podobné nápady

Vyzýváme poslance a poslankyně, aby se nyní soustředili hlavně na opravu insolvenčního zákona a zanechali všech ostatních nápadů, kterými by zavedení smysluplných podmínek oddlužení mohli nahradit. Není to totiž možné. Například zajištění souhlasu manželů s půjčkou řeší dostatečně občanský zákoník, dluhovou amnestii pro dluhy do 100 tisíc doporučujeme vůbec nezmiňovat, natož pak zavádět (zpoplatnění věřitelů při zadávání zbytečných exekucí může “léto Hospodinovy milosti” spolehlivě nahradit) a důrazně varujeme také před opakovanými nápady na stanovení výše lichvářského úvěru, které by jen zkomplikovalo orientaci dlužníků v tom, na jakých dalších podmínkách je chce poskytovatel půjčky “natáhnout”, jako se to děje na Slovensku, kterým se ohání premiér.

Je toho víc, co bude v oblasti zadlužení potřeba zavést (vyšší nezabavitelná částka při exekuci, místní příslušnost exekutorů, bankovní účty chráněné před exekucemi), ale OPRAVIT INSOLVENČNÍ ZÁKON JE TEĎ PRIORITA.

Další články od Institutu pro sociální inkluzi:

Institut pro sociální inkluzi
think tank
07. Led 2019   /   

Tags: dluhy, insolvence, zákon

loading
×