Jak závažná musí být migréna, encefalitida nebo svalová slabost, aby postižený občan dostával od státu pravidelnou pojistnou dávku? Poruchy nervové soustavy popisuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, ve vyhlášce č. 359/2009 Sb.
Tam najdeme klasifikaci, podle které posudkový lékař zhodnotí, o kolik procent klesla pacientova „pracovní schopnost“. Někteří žadatelé následně dostanou invalidní důchod. Prostudujme, jaké důsledky má mozková obrna, epilepsie, narkolepsie, Alzheimerova či Parkinsonova nemoc.
Kapitola VI. – Postižení (poruchy) nervové soustavy
Obecné posudkové zásady pro poruchy nervové soustavy:
Při hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti se vychází z podrobného neurologického nálezu, poruch jednotlivých funkčních systémů a struktur, rozsahu a tíže motorických, senzitivních, kognitivních poruch, poruch vyjadřování, poruch smyslů, poruch inervace močového měchýře a konečníku. Při hodnocení by sledované období, rozhodné pro posouzení míry poklesu pracovní schopnosti, mělo trvat zpravidla jeden rok. Míra poklesu pracovní schopnosti u nemocí nervové soustavy se stanoví podle rozsahu, stupně a lokalizace zdravotního postižení, dopadu postižení na duševní a fyzickou výkonnost, funkci pohybového a nosného systému a na schopnost zvládat denní aktivity.
| Položka | Druh poruchy nervové soustavy | Procenta |
|---|---|---|
| 1 | Cévní postižení mozku a míchy, dětská mozková obrna Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je nutno zhodnotit rozsah a tíži poruchy motorické, senzorické, řečové a kognitivní. Kognitivní deficit se výrazně projevuje zejména po opakovaných cévních mozkových příhodách. | |
| 1a | minimální funkční postižení, nevýznamné oslabení funkce s jemnou ztrátou speciálních dovedností, zachována schopnost vykonávat denní aktivity | 10 |
| 1b | lehké funkční postižení, lehká motorická, senzorická, řečová nebo kognitivní dysfunkce, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi nebo je možno je vykonávat s využitím kompenzačních mechanismů a prostředků | 20-35 |
| 1c | středně těžké funkční postižení, středně těžká motorická, senzorická, řečová nebo kognitivní dysfunkce, některé denní aktivity omezeny | 40-60 |
| 1d | těžké funkční postižení, těžká motorická, senzorická, řečová a kognitivní dysfunkce, většina denních aktivit omezena | 70-80 |
| 2 | Alzheimerova nemoc Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit postižení duševních, fyzických i sociálních schopností. Přitom je nutno přihlédnout k výsledku Mini-mental statě examination (MMSE). | |
| 2a | minimální funkční postižení, poškození mozku s minimálním snížením duševní a celkové výkonnosti, MMSE 25-26 bodů, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi | 10 |
| 2b | lehké funkční postižení, poškození mozku s lehkým snížením duševní a celkové výkonnosti, MMSE 18-24 bodů, některé denní aktivity omezeny | 20-40 |
| 2c | středně těžké funkční postižení, poškození mozku se značným snížením duševní a celkové výkonnosti, rozvoj poruch chování, MMSE 7-17 bodů, některé denní aktivity podstatně omezeny | 50-60 |
| 2d | těžké funkční postižení, poškození mozku zvlášť těžké, s těžkým narušením integrity mozkových funkcí, behaviorálně psychiatrické symptomy u demence (BPSD), MMSE méně než 7 bodů, většina denních aktivit těžce omezena | 70-80 |
| 3 | Postižení extrapyramidového systému, Parkinsonova nemoc a další extrapyramidové poruchy Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit narůstání hybných komplikací (rigidita, akinéza/hypokinéza a tremor, objevení se fluktuací, mimovolních pohybů, postižení řeči), přítomnost deprese, kognitivní alterace, reakci na léčbu a jejich dopad na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity. | |
| 3a | zcela lehká forma, jednostranné postižení, minimální funkční porucha, plná pohyblivost, stadium I, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi | 10 |
| 3b | lehká forma, bilaterizace, ale přetrvává asymetrie, anteroverze trupu, přítomny všechny klasické projevy v úrovni lehké poruchy, pohybová chudost, incipientní porucha posturální stability, stadium II, některé denní aktivity omezeny | 20-40 |
| 3c | středně těžká forma, přítomny všechny klasické projevy v úrovni středně těžké poruchy, přidává se dysartrie, mikrografie, deprese, stadium III, některé denní aktivity podstatně omezeny | 50-60 |
| 3d | těžká forma, trvalý tremor, těžká akinéza, rigidita, porucha kognitivních funkcí, nesrozumitelná řeč, stadium IV nebo V, denní aktivity těžce omezeny | 70-80 |
| 4 | Epilepsie Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit závažnost epilepsie (druh epilepsie, závažnost záchvatu, frekvence záchvatů, kompenzovatelnost léčbou včetně saturace antiepileptiky a výsledek operační léčby), funkční stav v období mezi záchvaty, neuropsychický deficit a nežádoucí vedlejší účinky léčby. | |
| 4a | forma kompenzovaná, zpravidla jeden rok bez záchvatů, s léčbou i bez léčby, bez neuropsychického postižení, případně zcela ojedinělé záchvaty během roku, zachována schopnost vykonávat denní aktivity | 10-15 |
| 4b | forma částečně kompenzovaná, zpravidla déle než jeden měsíc bez záchvatů, několik záchvatů během roku ale ne více jak 12 záchvatů do roka, přítomnost lehkého organického postižení mozku různé etiologie, bez neurologického deficitu a bez jiné duševní poruchy, některé denní aktivity omezeny | 25-40 |
| 4c | forma nekompenzovaná, záchvaty jsou častější než jednou do měsíce, zpravidla více než 12 záchvatů do roka, závažný neuropsychický deficit, přítomnost organického poškození mozku a organických duševních poruch různé etiologie, některé denní aktivity podstatně omezeny | 50-60 |
| 4d | forma nekompenzovaná těžká, záchvaty zcela refrakterní na léčbu, těžký neuropsychický deficit, denní aktivity těžce omezeny | 70-80 |
| 5 | Narkolepsie, hypersomnie, syndrom spánkové apnoe Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba funkční postižení objektivizovat noční polysomnografií a následným testem mnohočetné latence usnutí (MSLT). | |
| 5a | lehká forma, lehké snížení psychické a fyzické výkonnosti, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi | 10-20 |
| 5b | středně těžká forma, některé denní aktivity omezeny | 30-45 |
| 5c | těžká forma, těžké snížení psychické a fyzické výkonnosti; o těžkou formu narkolepsie se jedná tehdy, usíná-li se i přes zavedenou léčbu při chůzi, při jídle, při rozhovoru atd., denní aktivity podstatně omezeny | 60-70 |
| 6 | Demyelinizační postižení, roztroušená skleróza mozkomíšní, jiná degenerativní postižení CNS Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit stav funkčních systémů - pyramidového, mozečkového, senzitivního, zrakového, kmenového, funkci sfinkterů, schopnost chůze, stání, dopad zjištěných skutečností na celkovou výkonnost. K hodnocení pokročilosti roztroušené sklerózy mozkomíšní se používá Kurtzkeho škála EDSS. Samotný nález CT, MRI bez klinického korelátu a funkčního postižení nemá dopad na pracovní schopnost. | |
| 6a | minimální funkční postižení, bez hrubší poruchy funkce nebo malý neurologický nález, celková výkonnost a pohyblivost dotčena minimálně, lehká slabost nebo spasticita, lehká monoparéza, mírné poruchy chůze a snížení dosahu chůze, okohybné poruchy, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi, EDSS 2-3 | 10 |
| 6b | lehké funkční postižení, celková výkonnost omezena, pohyblivost zachována, chůze se sníženým dosahem (cca 500m), vyjádřeny základní příznaky nebo kombinace více lehčích příznaků (např. lehké parézy dvou končetin, lehké sfinkterové obtíže, okohybné poruchy), některé denní aktivity vykonávány s obtížemi nebo vykonávány s využitím kompenzačních mechanismů a prostředků, EDSS 4 | 25-35 |
| 6c | středně těžké funkční postižení, pokles celkové výkonnosti při běžném zatížení, středně těžká porucha motoriky, chůze na kratší vzdálenost (cca 300 m), výrazné sfinkterové poruchy, podle rozsahu symptomatologie a funkčního postižení, některé denní aktivity omezeny, EDSS 5-6 | 50 |
| 6d | těžké funkční postižení, podstatné omezení celkové výkonnosti a pohyblivosti (chůze 100 m, funkčně významná spasticita na dvou končetinách, ataxie, afektivní nebo kognitivní poruchy), některé denní aktivity podstatně omezeny | 60 |
| 6e | zvlášť těžké funkční postižení, těžký pokles celkové výkonnosti při lehkém zatížení, těžké poruchy motoriky (na úrovni těžkých paréz končetin), pohyblivost velmi obtížná, přesuny na velmi krátké vzdálenosti popř. odkázanost na invalidní vozík, závažná afektivní nebo kognitivní porucha, denní aktivity těžce omezeny, EDSS více než 7 | 70-80 |
| 7 | Encefalitidy Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit výslednou poruchu funkce centrální nervové soustavy a periferní inervace s ohledem na neurologický, popřípadě psychiatrický a psychologický nález a dopad postižení na celkovou výkonnost a schopnost zvládat denní aktivity. | |
| 7a | minimální funkční postižení, bez poklesu celkové výkonnosti při běžném zatížení, bez neurologického deficitu | 10 |
| 7b | lehké funkční postižení, lehký pokles celkové výkonnosti, lehký reziduální neurologický nález, některé denní aktivity omezeny | 20-30 |
| 7c | středně těžké funkční postižení, středně těžký pokles celkové výkonnosti, funkčně významný neurologický a psychický defekt, některé denní aktivity podstatně omezeny | 40-60 |
| 7d | těžké funkční postižení, těžké postižení motoriky, psychiky, intelektu, příp. i smyslových funkcí, těžký pokles celkové výkonnosti, denní aktivity těžce omezeny | 70-80 |
| 8 | Postižení míchy, míšních kořenů a pletení, syndromy ochrnutí Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit funkční výpady na končetinách a poruchy inervace močového měchýře a konečníku a jejich dopad na celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity. Přitom je nutné diferencovat, zda je postižena dominantní horní končetina a zda se jedná o lehkou, středně těžkou nebo těžkou parézu či plegii. Tíží a typ poruchy je nutno objektivizovat zejména svalovým testem, dynamometrickým vyšetřením, zjištěním svalového tonu a síly a testy funkčního postižení ruky. Přitom je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že funkční postižení u centrální spastické parézy je méně významné než u chabé parézy periferní. | |
| 8a | monoplegie, svalová síla 0-1, není senzorická ani motorická funkce | 40-60 |
| 8b | hemiplegie, není senzorická ani motorická funkce na dvou končetinách nebo hemiparéza těžká, na dvou končetinách zachovány nekompletní senzorické funkce a případně neužitečné motorické funkce nebo triparéza těžká nebo paraparéza těžká, denní aktivity těžce omezeny | 70-80 |
| 8c | paraplegie nebo kvadruparéza těžká, většina denních aktivit těžce omezena | 75-80 |
| 8d | kvadruplegie, není senzorická ani motorická funkce na žádné z končetin | 80-90 |
| 8e | monoparéza lehká, zachovány nekompletní senzorické funkce a užitečné motorické funkce, svalová síla 4, zachována schopnost vykonávat denní aktivity | 15 |
| 8f | monoparéza středně těžká, zachovány nekompletní senzorické funkce a neužitečné motorické funkce, svalová síla 3, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi | 30-35 |
| 8g | monoparéza těžká, zachovány nekompletní senzorické funkce a případně neužitečné motorické funkce, svalová síla 2 nebo triparéza lehká, denní aktivity podstatně omezeny | 50-60 |
| 8h | hemiparéza lehká, menší svalová síla a obratnost, změny v reflexech, změny kvality čití, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi nebo paraparéza lehká, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi | 20-30 |
| 8i | hemiparéza středně těžká nebo paraparéza středně těžká závažné omezení funkce dvou končetin s omezením hybnosti a síly, porušení úchopové schopnosti ruky, závažné poruchy stoje a chůze, závažné omezení celkové výkonnosti, některé denní aktivity podstatně omezeny | 50-70 |
| 8j | triparéza středně těžká, některé denní aktivity podstatně omezeny | 60-70 |
| 8k | kvadruparéza lehká, některé denní aktivity podstatně omezeny | 50 |
| 8l | kvadruparéza středně těžká, některé denní aktivity těžce omezeny | 60-70 |
| 9 | Postižení periferních nervů, polyradikuloneuritidy, neuropatie Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit rozsah, tíži a lokalizaci postižení a přihlédnout k výsledku EMG vyšetření a dominanci končetiny. Míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle omezení fyzické výkonnosti, pohyblivosti končetiny, rozsahu postižení motorických a senzitivních funkcí, u horní končetiny podle schopnosti manipulace a přenášení předmětů a funkčních schopností ruky, u dolní končetiny podle narušení funkce stoje a chůze, u postižení mezižeberních nervů podle dopadu na ventilaci. V případě, že postižení vede kparéze nebo plegii, míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle položky 8, kapitola VI, podle rozsahu funkčního postižení. | |
| 9a | lehké funkční postižení, omezení zatížitelnosti jedné končetiny nebo její části, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi | 10 |
| 9b | středně těžké funkční postižení, závažná porucha motorických funkcí, podstatné omezení pohyblivosti jedné končetiny nebo její části nebo lehké postižení funkce dvou končetin, některé denní aktivity omezeny | 20-40 |
| 9c | těžké funkční postižení, těžká porucha motorických funkcí jedné končetiny nebo středně těžké postižení motorických funkcí dvou končetin nebo jiný těžký neurologický deficit s podstatným omezením hybnosti, svalové síly, fyzické výkonnosti, případně i dechových funkcí, některé denní aktivity těžce omezeny | 60-70 |
| 10 | Svalová postižení Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit stupeň svalové slabosti, postižení funkce jednotlivých končetin, celkovou výkonnost a pohyblivost, schopnost chůze a stání a postižení dýchacích svalů. Přitom se vychází z výsledku EMG, vyšetření vitální kapacity plic, posouzení svalové síly svalovým testem, případně výsledku spiroergometrie. | |
| 10a | lehké funkční postižení, lehká porucha funkce a celkové výkonnosti při běžném zatížení, omezení dosahu chůze, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi nebo omezeny | 10-25 |
| 10b | středně těžké funkční postižení, podstatné snížení celkové výkonnosti při běžném zatížení, snížení pohyblivosti, chůze jen na kratší vzdálenost (zpravidla 300-500 m), mírné omezení dechových funkcí podle rozsahu postižení, denní aktivity podstatně omezeny | 35-50 |
| 10c | těžké funkční postižení, těžké poruchy pohyblivosti, omezení dechových funkcí podle rozsahu omezení, některé denní aktivity těžce omezeny | 60-70 |
| 10d | zvlášť těžké funkční postižení, minimální pohyblivost až immobilita, dechová nedostatečnost | 80 |
| 11 | Migréna Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit frekvenci záchvatů, délku trvání záchvatu, intenzitu bolesti a výskyt průvodních jevů (vegetativní poruchy, oční symptomy, jiné cerebrální dráždivé projevy) a dopad stavu na celkovou výkonnost. | |
| 11a | forma s lehkým průběhem, subjektivní potíže bez výraznější objektivní symptomatologie, záchvat migrény neinterferuje s pracovní činností a nevyžaduje pracovní neschopnost, denní aktivity neomezeny | 5 |
| 11b | forma se středně těžkým průběhem, těžké bolesti hlavy s průvodními jevy, záchvat ovlivňuje pracovní činnost, některé denní aktivity omezeny jen při záchvatu | 10-20 |
| 11c | forma s těžkým průběhem, dlouhotrvající záchvaty se silně vyjádřenými průvodními jevy, pauzy mezi záchvaty jen několik dní, status migrenosus, některé denní aktivity omezeny při záchvatu a mezi záchvaty vykonávány s obtížemi | 25-35 |
| 12 | Neuralgie, zejména neuralgie trojklanného nervu Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit frekvenci záchvatů a případné následné psychické změny, výsledek léčby a dopad stavu na výkon denních aktivit. | |
| 12a | lehká forma, zřídka se vyskytující bolesti nebo stavy léčebně kompenzované, bez dopadu na denní aktivity | 5 |
| 12b | středně těžká forma, bolesti středního stupně vyvolané již lehkým podrážděním, málo frekvenční, několikrát měsíčně, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi | 10-20 |
| 12c | těžká forma, časté ataky bolestí (každý týden), některé denní aktivity omezeny | 25-40 |
| 12d | zvlášť těžká forma, silná trvalá bolest nebo ataky bolesti vícekrát týdně, bolesti rezistentní k léčbě, změny osobnosti, některé denní aktivity těžce omezeny | 50-70 |
| 13 | Paréza lícního nervu Posudkové hledisko: Míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle rozsahu a tíže funkčního postižení, zejména očních komplikací, poruchy příjmu potravy, artikulace, s přihlédnutím k nežádoucím estetickým následkům | |
| 13a | lehká forma, vyloučení oka z vidění | 10 |
| 13b | těžká forma, mnohočetné komplikace, podle rozsahu a tíže | 10-25 |
| 14 | Neurotraumata Posudkové hledisko: Míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle rozsahu a tíže symptomatologie, odpovídající lokalizaci leze, funkčního postižení motorických, senzorických nebo duševních schopností, tíže posttraumatické epilepsie a dopadu stavu na schopnost vykonávat denní aktivity srovnatelně s některým zdravotním postižením uvedeným v kapitole V nebo VI. | |
| 15 | Nádory centrální nervové soustavy Posudkové hledisko: Míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle kapitoly II. Po dosažení stabilizace po onkologickém léčení je možné funkční postižení a míru poklesu pracovní schopnosti stanovit rovněž srovnatelně s některým zdravotním postižením uvedeným v kapitole VI. | |
| 16 | Myastenia gravis a myastenické syndromy Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit slabost a únavnost kosterních svalů, dopad na fyzickou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity. Přitom je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že všechny příznaky jsou měnlivé; může docházet i k remisím s vymizením příznaků. Proto by sledované období, rozhodné pro posouzení míry poklesu pracovní schopnosti, mělo trvat zpravidla jeden rok. | |
| 16a | minimální funkční postižení, občasné potíže, zvýšená unavitelnost při a po zátěži, zachována schopnost vykonávat denní aktivity | 5-10 |
| 16b | lehké funkční postižení, lehké příznaky po provedení klinických testů, značná únava po běžné zátěži, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi | 15-25 |
| 16c | středně těžké funkční postižení, příznaky po zátěži, intermitentní diplopie a ptóza, slabost v oblasti pletencového svalstva, zátěžová dusnost, pokles celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny | 30-40 |
| 16d | těžké funkční postižení, příznaky jsou přítomny trvale či při častých atakách onemocnění, značné omezení fyzické výkonnosti při lehkém zatížení, námahová dusnost, pokles celkové výkonnosti při lehkém zatížení, některé denní aktivity podstatně omezeny | 50-60 |
| 16e | zvlášť těžké funkční postižení, velmi těžká a dlouhotrvající unavitelnost a slabost, rozvinuté příznaky, zejména postižení svalů pletencových a dýchacích, klidová dusnost, těžké omezení fyzické výkonnosti, některé denní aktivity těžce omezeny | 70-80 |
| 17 | Huntingtonova nemoc Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je třeba zhodnotit neuropsychiatrickou symptomatologii, dopad motorických a duševních poruch na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity. | |
| 17a | lehké funkční postižení, lehká neuropsychiatrická symptomatologie, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi | 10-25 |
| 17b | středně těžké funkční postižení, funkčně závažná porucha exekutivních funkcí, závažné změny osobnosti a chování, dyskinéze, dysartrie, poruchy stability s pády, celková výkonnost a některé denní aktivity značně omezeny, podle rozsahu symptomatologie a funkčního omezení | 40-60 |
| 17c | těžké funkční postižení, selhávání paměťových a exekutivních schopností, těžké poruchy osobnosti a chování, těžké motorické poruchy, denní aktivity těžce omezeny | 70-80 |
Autorka úvodní ilustrační fotografie: Claudia Barbosa
kde jsou uvedeny neuroinfekce pro posouzeni na ID??
Dobrý den.Dcera má vystudovanou uměleckou vytvarnou školu.Je ji 23let a od 15let ilustruje knihy a malování obrazů a ilustrace je její hlavní příjem.Posledni 3 roky se jí začaly treast konce rukou.Někdy i týden nemůže malovat.Trpi i migrénami.Bohuzel tuto nemoc zdědila po mě.Já již trpěla tolik,že mi po 7 letech byla přiznána léčba formou injekci jednou měsíčně a nejspíš doživotně.Vim ,že to dceru omezuje v jejím životě a velmi ji to trápí.Mohu prosím vědět .Zda má nárok na invalidní důchod 1stupně?Vím,že je mladá,ale její stav se rok od roku více zhoršuje.Prosim pěkně o radu.Předem velice děkuji Sovová Sára
Dobrý den. Mám atypickou oboustrannou neuralgii trojklanného nervu I., II. a III. větve v maximu. Bolesti mám od podzimu do jara prakticky pořád. V létě se objevují méně, třeba jednou do měsíce, kdy mě ataky drží 2 dny až týden. Léčba nezabírá. Mám problémy s trávicí soustavou. V atacích jsem paralyzována. Mám tři děti, někdy však nejsem schopna běžných činností. Chci se zeptat, měla bych nárok na invalidní důchod prvního stupně? Děkuji.
Nikol, rozhodující je, nakolik Vás zdravotní potíže omezují ve výdělečné práci. Popisujete paralýzu a neschopnost běžných činností. Takže Vám doporučuji, abyste na svojí Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ, v Praze se jmenuje PSSZ, v Brně MSSZ) požádala o invalidní důchod.
Dobrý den, žena (43 let) má polyneuropatii na obě končetiny. Od kolen dolů necítí chlad ani teplo + snesitelné bolesti. Chodí se jí obtížně, dřep neudělá vůbec a svaly pomalinku tím pádem chřadnou. Práci má kancelářskou (jen na 6 hod), kterou zvládá z domu, ale na dennodenní dojíždění to není.
Chodila po doktorech na různá vyšetření + lázně + rehabilitace, ale při první žádosti o invalidní důchod jí byl zamítnutý. Zasekla se v názoru, že jí stejně není pomoci, tak po doktorech opět lítat nechce a má za to, že by jí invalidní důchod stejně zase zamítli.
Jak z toho dále? Mohla by mít nárok na invalidní důchod 1. stupně? Děkuji.
Dobrý den, Aleši, pokud Vaše žena zvládá svoji práci, nepřekvapuje mě, že nedostala invalidní důchod – ten opravdu závisí na poklesu pracovní schopnosti. Kdyby chtěla pracovat na plný úvazek, ale kvůli svým zdravotním potížím toho nebyla schopna, měla by před posudkovým lékařem pádný argument. Jak ale asi sám chápete, musí sama chtít. Přeju Vám i Vaší ženě, abyste tyto těžkosti co nejlépe překonali.
Dobrý den. Mám od mala silnou skoliózu páteře do S. Operace byla zamítnuta, už je pozdě. Sníženou pohyblivost, problém s chůzí na delší tratě. Zadýchávání, špatně vidím do dálky, sluch, po operaci křečových žil (ty stále mám). Na jaký stupeň mám nárok, prosím? Odpracováno 34 let. Děkuji.
Stanislavo, doporučuji Vám, abyste se poradila se svým obvodním lékařem. Nebo zajděte rovnou na Okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ, v Praze PSSZ, v Brně MSSZ) a tam vyplňte žádost o invalidní důchod. Eventuálně, nedokážete-li tam dojít sama, lze plnou mocí pověřit například rodinného příslušníka, ať vyřídí formality za Vás. O Vašem případném invalidním důchodu rozhodne správa sociálního zabezpečení, respektive její posudkový lékař, který posoudí, nakolik klesla Vaše pracovní schopnost kvůli dlouhodobým zdravotním problémům.
Dobrý den, mám poruchu pažní pleteně – parézu brachiálního plexu, na jedno ucho jsem hluchá. Posudkový lékař mi přiznal invalidní důchod 1. stupně, byla bych raději za vyšší.
Já chci navštívit posudkového lékaře, protože jsem po operaci fibrilárního astrocytomu. Jezdím každoročně na kontroly a beru léky na epileptické záchvaty (Tegretol CR 200 mg). Myslím, že bych měl dostávat invalidní důchod.
Dobrý den, mám chronický zánět slinivky, Raynaudův syndrom prstů na rukách, dále výhřez ploténky (1,5 centimetru). Mám nárok na invalidní důchod? Děkuji předem.
Miroslave, odpověď na svoji otázku nedostanete přes žádné internetové fórum. Musíte podat žádost na Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ, v Praze PSSZ, v Brně MSSZ), načež Vás osobně vyšetří posudkový lékař, aby zjistil, o kolik procent klesla Vaše pracovní schopnost kvůli dlouhodobým zdravotním problémům. Z tabulek můžeme „pouze“ zjistit, v jakém rozptylu bývají hodnocené jednotlivé nemoci.
Vámi zmíněné problémy ovšem nepatří mezi poruchy nervové soustavy; slinivka patří do trávicí soustavy, Raynaudův syndrom do oběhové soustavy a vyhřezlé ploténky do kosterní soustavy. V nejvážnějších případech bývají všechny 3 uvedené problémy důvodem k přiznání nejvyššího, III. stupně invalidity.