decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Pravičáci i levičáci hysterčí kvůli kuriozitám

Tak se nám to symetricky sešlo. V pobočce Reiffky kojila matka, nerudnému občanovi se to nelíbilo a místní vyžilý milicionář ve funkci ochranky proti tomuto hrůznému činu aktivně zasáhl. Následně banka sama dokonala dílo nejapnou komunikací.

V Barceloně zase v knihovně pro předškoláky jedné školy přeskládali portfolio dětských knih tak, aby nevedly malé děti k vytváření a utvrzování stereotypů (genderových i jiných). Odnesla to mimo jiné Červená Karkulka nebo Šípková Růženka, které musí z knihovničky ven.

Zatímco ve světě ani jedna zpráva nezanechala výraznější mediální stopu (ta česká už vůbec žádnou), doma to vře. Zastánci těch pravých konzervativních hodnot nad španělskou událostí opět vytahují “konec světa” a volají po vládě tvrdé ruky, opačná část populace vyrazí do poboček jmenované banky s tzv. kojící guerillou. Kojit se bude u přepážek, u bankomatů, u sjednávání úvěrů a hypoték, dokud nebudou všichni ukojení. Ty Internety a Facebooky jsou z toho všeho už několik dní ve varu.

Ve skutečnosti se stalo přesně toto. Nikdo systematicky nevyhazuje z bank ani odjinud kojící matky, ty nejsou předmětem společenské šikany a posměchu. V Evropě je okolo sto tisíc (100 000 škol) a v jedné vyřadili knížky z předškolní knihovny. Nikdo nepálí Červené karkulky ve velkém, o Šípkových růženkách ani nemluvě. Žádná EU směrnice v tomto duchu nevzniká.

Obě události v podstatě patří do rodu místních historek, jako například Řidiči se v mrazu nechtělo škrábat sklo auta, jel s vykloněnou hlavou a naboural (stalo se na Znojemsku!). Nesignalizují žádný trend, neilustrují žádný celospolečenský jev, není to žádné mene tekel, žádná temná ani světlá předzvěst časů budoucích.

Proč taková vřava? Proč se tyto dvě bagatelní události – jedna z nich se ani neudála u nás – vyvolaly takovou odezvu, tak vypjaté, až hysterické reakce?

Protože jsme vylezlí na barikádách a nedochází nám – jedněm i druhým – jak směšnými jsme se stali. Žijeme (jedni i druzí) v dojmu, že společnost se nachází ve stavu jakési občanské války slov, což neodpovídá pravdě. A že je prostě “správné” (!) tuhle válku vést, protože když jsme ve válce, tak co? Tak bojujeme. Co jiného se ve válce dělá?

Setkávám se tím i jinde. Jinak skvělí, inteligentní lidé na Facebooku publikují takřka výhradně materiály potvrzující předem daný světonázor. Cokoli jiného ignorují, jakoby to neexistovalo, a pokud upozorním i na menší nepřesnost či příliš zaujatý pohled, dostanu virtuálně po hubě: tohle přece nejde, něco zpochybňovat a relativizovat, jsme ve válce a ve válce se bojuje, tvrdě a nesmiřitelné. Támhle je nepřítel, a ty jsi nejspíš taky nepřítel, když za mnou stoprocentně nestojíš. A opět, platí to pro jedny i pro druhé.

Dál to má jen malý jenom apel: zkusme – jedni i druzí – si uvědomit, jak směšnými se stáváme, jak směšné bitvy na našich směšných barikádkách bojujeme, zatímco se kolem tiše řítí události se skutečně zásadním dopadem na naši zemi, na naše životy. Slezme z těch barikád dolů a “bude líp”.

Redakční poznámka: Jiří Hlavenka svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Jiřího Hlavenky:

Jiří Hlavenka
Investor a podnikatel
Regionální politik
15. Dub 2019   /   

Tags: společnost

KOMENTUJTE! Chcete-li odpověď, lajkněte náš FB.

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
avatar
wpDiscuz
loading
×