Evropská unie utlumila svoje uhelné a jaderné elektrárny, které částečně vyměnila za obnovitelné zdroje a plynové spalovny. Elektřina mezitím prudce zdražila a nyní pomalu zlevňuje. Srovnali jsme dlouhodobé kontrakty, které byly uzavřeny na pražské energetické burze pro minulé a následující roky. Vyšla nám jasná prognóza vývoje ceny elektřiny 2025, 2026 a 2027.
Jaký máme energetický mix
V České republice jsou dominantní uhelné a jaderné elektrárny. Podobný energetický mix měla ještě na začátku 21. století většina starého kontinentu, který však následně prošel změnou. Evropská unie nyní získává elektřinu především z obnovitelných zdrojů: z větru, vody, slunce nebo bioplynu. Nabídka přitom převažuje nad poptávkou, přičemž výroba i spotřeba dlouhodobě stagnují.
| Zdroje a roky | 2001 v GWh | 2001 v % | 2023 v GWh | 2023 v % |
|---|---|---|---|---|
| Jádro | 888 892 | 32,9 | 619 431 | 22,1 |
| Uhlí | 792 906 | 29,3 | 321 498 | 11,5 |
| Obnovitelné | 436 327 | 16,1 | 1 213 388 | 43,4 |
| Zemní plyn | 386 554 | 14,3 | 492 617 | 17,6 |
| Ropa | 168 918 | 6,2 | 44 930 | 1,6 |
| Jiné | 31 856 | 1,2 | 28 271 | 1,0 |
| Celkem | 2 705 453 | 100,0 | 2 797 845 | 100,0 |
V první tabulce poměřujeme, z jakých zdrojů byla vyráběna elektřina na území současné Evropské unie v letech 2001 a 2023, v gigawatthodinách (1 GWh = 1 000 MWh) a procentech. Data zveřejnil Eurostat.
Proč přecházíme na obnovitelné zdroje
Organizace spojených národů (OSN) dospěla k závěru, že současnou klimatickou změnu způsobuje fosilní průmysl. Když spalujeme uhlí, zemní plyn nebo naftu, ve vzduchu přibývají látky, které oteplují planetu. Důsledkem jsou přírodní pohromy. Světoví politici proto v Pařížské dohodě slíbili, že sníží emise oxidu uhličitého (CO2) tak, aby průměrná pozemská teplota nestoupla o více než 2 °C oproti době před průmyslovou revolucí.
Některé velmoci berou svoje závazky vážně, jiné se chovají spíše oportunisticky. Evropská unie potlačuje svoje fosilní spalovny a sází na obnovitelné zdroje, které jsou dostupnější než uran používaný v jaderných elektrárnách.
Kolik stojí emisní povolenky
Uhelná elektrárna musí vypustit do vzduchu 1 tunu oxidu uhličitého, aby mohla vyrobit 1 megawatthodinu (MWh) elektřiny. Její konkurentky jsou relativně čistší. Plynová elektrárna emituje 560 kilogramů CO2/MWh elektřiny. Jaderné reaktory a obnovitelné zdroje nemají žádné provozní emise oxidu uhličitého. Velké fosilní spalovny, které stojí v Evropské unii, přitom pro svůj provoz potřebují emisní povolenky.
Teoreticky jde o ekologickou daň, prakticky však hovoříme spíše o cenných papírech. Emisní povolenky jsou vydávány Evropskou komisí a obchodovány na Evropské energetické burze (EEX). Tuna oxidu uhličitého byla dlouho levnější než 10 €, nyní však stojí kolem 70 €.
Jak funguje velkoobchodní trh
Většinu české elektřiny vyrábí společnost ČEZ, která preferuje dvoustranné domácí obchody. 95 % svojí produkce zobchoduje v tuzemsku a 90 % prodává přímo spotřebitelům nebo jiným dodavatelům. Zbytek nabízí přes Evropskou energetickou burzu, nebo přes její pražskou pobočku (PXE). Od Francie po Rumunsko však funguje propojený elektrárenský trh, cena proto vzniká na mezinárodním poli.
Prognóza vývoje ceny elektřiny
Na velkoobchodních burzách jsou uzavírány dlouhodobé kontrakty (futures), které platí pro následující měsíc, čtvrtletí nebo rok. Srovnejme tedy, jaké průměrné ceny jsou naplánovány pro léta 2025, 2026 a 2027. Výsledkem bude prognóza vývoje ceny elektřiny.
| Rok | Cena | Změna |
|---|---|---|
| 2027 | 77,36 | -9,0% |
| 2026 | 85,04 | -6,2% |
| 2025 | 90,62 | -34,7% |
| 2024 | 138,75 | -53,5% |
| 2023 | 298,07 | +224,6% |
| 2022 | 91,84 | +108,9% |
| 2021 | 43,96 | -12,9% |
| 2020 | 50,44 | +11,4% |
| 2019 | 45,28 | +38,1% |
| 2018 | 32,80 | +22,5% |
| 2017 | 26,78 | -12,5% |
| 2016 | 30,61 | -10,7% |
| 2015 | 34,27 | -10,4% |
| 2014 | 38,24 | -20,3% |
| 2013 | 47,96 | -11,1% |
| 2012 | 53,96 | +13,0% |
| 2011 | 47,74 | +0,2% |
| 2010 | 47,66 | -31,6% |
| 2009 | 69,72 | +23,3% |
Data pocházejí z PXE, ceny jsou uvedeny v eurech/MWh, v posledním sloupci dopočítáváme meziroční změny. Výrobci a překupníci na velkoobchodních burzách průběžně uzavírají také krátkodobé „spotové” obchody, aby vyrovnali výkyvy ve výrobě a spotřebě.
Prognóza vývoje ceny elektřiny 2025
V energetickém mixu výrazně stoupl podíl obnovitelných zdrojů a také plynových elektráren, které mají nižší emise CO2 než uhelné spalovny. Střední Evropa přitom dlouho spoléhala na ruský zemní plyn, jehož dodávky však od roku 2021 klesly, nebo se v roce 2022 zcela zastavily.
Elektřina proto nejdříve výrazně zdražila, nicméně nyní naopak pomalu zlevňuje. Do evropských plynových zásobníků totiž nově přitéká norský a zámořský zemní plyn, přestože přeprava v námořních tankerech je dražší než distribuce tradičním podzemním plynovodem.
Prognóza vývoje ceny elektřiny 2025: Megawatthodina zlevní z 138,75 na 90,62 €, což znamená pokles o 34,7 %. Spotřebitelské účty v České republice konečně klesnou.
Opatrná předpověď pro rok 2026
Čím dále hledíme do budoucnosti, tím křehčí jsou naše predikce. Do Europarlamentu a Evropské komise po letošních volbách pronikli noví, konzervativnější politici, kteří možná rozdají více emisních povolenek, aby zlevnili energie. Ale jistější jsou reálné uzavřené obchody, takže se držme burzovních trendů.
Prognóza vývoje ceny elektřiny 2026: MWh zlevní na 85,04 €, tedy meziročně o 6,2 %. Finální české ceny zůstanou víceméně beze změny, protože mezitím zdraží distribuční poplatky, které platíme za provoz elektrického vedení.
Rezervovaná prognóza pro rok 2027
Doufejme, že ruský diktátor Vladimir Putin prohraje a stáhne svou armádu z Ukrajiny, kde páchá válečné zločiny. Snad bude v Kremlu vystřídán někým příčetným, kdo upřednostní mezinárodní spolupráci před válkou. Ale nehledě na vývoj v Ruské federaci, MWh evropské elektřiny v roce 2027 pravděpodobně zlevní o 9 % na 77,36 €. Znovu lehce klesnou i finální české spotřebitelské ceny.
Kolik zaplatí čeští spotřebitelé
Naše národní vláda v letech 2022 a 2023 dotovala elektřinu, aby pomohla domácnostem v inflační krizi. Státní rozpočet však mezitím vykazoval hluboké deficity. Vláda proto v roce 2024 většinu energetických dotací zrušila, což jsme pocítili dalším zdražením. Stouply staré distribuční poplatky, do faktur se navíc vrátil povinný příspěvek na obnovitelné zdroje a nově financujeme ještě Elektroenergetické datové centrum.
Když sečteme všechny fakturační položky, typická česká domácnost v roce 2024 platila kolem 10 490 Kč/MWh. Od Nového roku 2025 zaplatí zhruba 10 090 Kč/MWh. Cena teprve v roce 2027 klesne pod 10 000 Kč/MWh. Záleží na spotřebě, distribuční sazbě a vybraném dodavateli. Málokdo se však znovu dostane na 6 000 Kč/MWh, což byla běžná cena ještě v roce 2021.
