decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Máme 28 sociálních dávek. Potřebujeme revizi?

revize sociálních dávek

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) je tlačena do revize dávek, než bude vláda souhlasit s navýšením životního minima a případně též se zálohovaným výživným, jehož hlavní “nevýhodou” pro mnohé politiky je, že by mohlo jít o “další sociální dávku”, kterých máme v ČR “moc”.

V pozadí neutuchajícího volání po blíže neurčené revizi dávek je, že V SOCIÁLNÍCH DÁVKÁCH SE VĚTŠINA POLITIKŮ NEVYZNÁ. Nerozumí jejich zacílení, zdrojům ani jejich vzájemným vazbám. Dle projevů z Parlamentu nebo Hradu je zřejmé, že obecná představa o příliš štědrém sociálním systému a nehorázném objemu prostředků, které plynou “z daní nás všech” do kapes těm, kteří nechtějí pracovat, přešla postupem let plynule od hospodských pultů za pulty ve Sněmovně a Senátu, čemuž je nutno čelit osvětou.

Systém českých sociálních dávek v kostce

  • V Česku máme 28 sociálních dávek, z nichž 12 si občané “předplácejí” tím, že hradí sociální, zdravotní nebo nemocenské pojištění (pojistné sociální dávky) a zbylých 16 je hrazeno z daní nás všech (nepojistné sociální dávky). Míněno z daní všech lidí, kteří si někdy něco koupili, a naplnili tak hlavní zdroj příjmů státního rozpočtu, jímž je daň z přidané hodnoty – DPH.
  • Smyslem sociálních dávek je pomoc státu s řešením konkrétních ŽIVOTNÍCH SITUACÍ, které lze bez této pomoci zvládnout jen stěží. V IPSI jsme si dávky rozdělili podle 11 situací seřazených “od kolébky po hrob” – viz obrázek v komentáři pod tímto postem. Z přehledu je na první pohled zřejmé, že sociální dávky ani zdaleka neřeší jen to, že někdo nepracuje. A už vůbec nejde o “podporu v nezaměstnanosti”, jak dávkám souhrnně říká ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Ve skutečnosti je Podpora v nezaměstnanosti jen jednou z pojistných sociálních dávek, kterou si občané musí zasloužit 12 měsíci práce za poslední 2 roky předtím, než o ni požádají, za což se pak mohou “kochat” ani ne polovinou svého předchozího výdělku po dobu pouhých pěti měsíců.
  • Drtivá většina sociálních dávek řeší předvídatelné situace v různých fázích životního cyklu, které jsou důležité pro fungování společnosti jako celku. Například to, že se rodí děti, o něž je třeba pečovat, lidé občas onemocní, potřebují bydlet, zestárnou a nakonec zemřou. V Česku NEMÁME ŽÁDNÉ NEADRESNÉ DÁVKY. Každá ze sociálních dávek má popsán svůj účel, výši, nárok a další podmínky v příslušném zákoně, aby se dávky vzájemně nepřekrývaly a bylo jasné, která má před kterou přednost. Na obrázku lze napočítat 8 zákonů upravujících sociálních dávky v ČR. Šest z nich určuje způsob přiznávání a kontroly Úřadu práce ČR v oblasti převážně nepojistných sociálních dávek a dva stejnou činnost v oblasti dávek pojistných ze strany České správy sociálního zabezpečení.
  • CHUDOBU řeší (vzhledem k její výši však spíše neřeší) jediná sociální dávka – příspěvek na živobytí – která odpovídá částce životního minima, po půl roce u většiny lidí už jen minima existenčního. Nikdo si nemůže požádat o všechny dávky a očekávat, že si jejich nasčítáním zařídí snadný život. Na příspěvek na živobytí je nárok jen tehdy, pokud byly vyčerpány všechny ostatní možnosti podpory jinými dávkami, které mají přednost.
  • BYDLENÍ pro středně a nízkopříjmové domácnosti lze vyřešit jen tak, že budou k dispozici dostupné byty. Teprve tuto pomoc mají doplňovat sociální dávky určené pro překlenutí příjmové nouze. V Česku se však v důsledku neochoty všech popřevratových vlád přijmout zákon o sociálním bydlení vyvinul jen “dvojí metr” pomocí dvou různých sociálních dávek na bydlení. Příspěvek na bydlení je určen těm, kteří měli to štěstí, že se jim podařilo si byt odkoupit, zdědit či prostě udržet, a doplatek na bydlení je tu pro ty, kdo o takové bydlení přišli, žádný byt nikdy neměli nebo se rovnou do jiného prostředí narodili. Ze dvou dávek na bydlení půjde jednu udělat jen za předpokladu, že o nárok na tuto v Česku jedinou podporu bydlení pro lidi bez vil a hypoték nepřijdou ti, kteří nyní nebydlí ve vlastním, nájemním ani družstevním bydlení, ale přežívají v podnájmech, nebytových prostorech, na ubytovnách nebo v zahradních chatkách, případně pobývají v dětských domovech, léčebnách, ústavech a dalších zařízeních, které jednou opustí.

Důsledky škrtů známe z minulosti

Sloučení nebo rušení dávek bývalo mnoha politiky v minulosti chybně vydáváno za “revizi sociálního systému” a také současná vláda něco podobného avizuje v Plánu legislativních prací na březen a duben 2019. Z výše uvedeného je však zřejmé, že skutečná revize předpokládá především znalost fungování celého sociálního systému. Zůstaneme-li v oblasti dávek, pak konkrétně to, jakou sociální situace která dávka řeší. Před vyškrtnutím jedné dávky je nutno si vždy zodpovědět otázku, jak jinak bude daná situace řešena, a také zda se tak stane v plynulé návaznosti.

Příklady z historie, kdy se tak nestalo, jsou k mání. Někdejší dávka státní sociální podpory určená na pokrytí zvýšených výdajů nízkopříjmových rodin s dětmi, Sociální příplatek, byl zrušen ve dvou vlnách s účinností od roku 2011 a 2012. Běžné rodiny se tak hromadně propadly do hmotné nouze jen proto, že pečovaly o děti. Ty rodiny nikam nezmizely, zmizela jen sociální dávka řešící dočasně zvýšené náklady z přirozeného důvodu.

Chybí něco jako zálohované výživné

Nyní v systému citelně chybí dávka pro běžnou péči o vlastní děti, na niž se někdy nedostává. Podívejte se na řádek “Péče o ohrožené dítě” a najdete tam jen pěstounskou péči. Otázka do pranice je, jestli děti samoživitelů bez výživného nejsou náhodou také děti ohrožené, dosud nijak neřešené. Zálohované výživné by mohlo být (částečně návratnou) dávkou, která tento prostor po zrušeném sociálním příplatku vyplní.

Parodie na revizi sociálních dávek plánovaná předchozí ministryní Jaroslavou Němcovou (ANO) ztroskotala na tom, že žádné výše naznačené úvahy o vztahu mezi sociálními dávkami a situacemi, které řeší, vedeny nebyly. Doufáme, že se od Jany Maláčové něčeho takového nedočkáme. Naše doufání posiluje i to, že si současná ministryně evidentně uvědomuje, že sociální dávky samy o sobě ještě celý sociální systém netvoří. Dávky + služby + azyly (bydlení), říká teorie sociální politiky. Dávky + daňové úlevy + veřejné služby, říká vládní Koncepce rodinné politiky. Jen o dávkách tedy žádná revize sociálního systému není a samotnými škrty perem nelze vyřešit nic.

Další články od Institutu pro sociální inkluzi:

Institut pro sociální inkluzi
think tank
09. Led 2019   /   

Tags: rodina, sociální dávky

loading
×