Rozdíl mezi mzdou a platem? Nevíte!

Základní národohospodářské pojmy stále matou mnoho tazatelů v našich diskusních fórech. Podléhají platovým tabulkám pracovníci veřejnoprávních médií, zdravotních pojišťoven, soukromých nemocnic a církevních škol? A co takhle zaměstnanci České pošty a dalších státních podniků? Na obě předchozí otázky je záporná odpověď! Rozdíl mezi mzdou a platem definuje zákoník práce, což rozebereme podrobněji. Rovnou zdůrazněme, že nějaké tabulky minimálních odměn regulují celé tuzemské hospodářství, a zdaleka nejde jenom o takzvanou minimální mzdu.

• Rozdíl mezi mzdou a platem spočívá v tom, že zaměstnanci jsou odměňovaní z podnikového, anebo z veřejného rozpočtu.
• Veřejný sektor (například úřady obcí a krajů, příspěvkové organizace apod.) podléhá platovým tabulkám.
• Podnikatelský sektor (nejčastěji společnosti s.r.o. nebo a.s.) musí dodržovat aspoň sazby takzvaných zaručených mezd.

Mzda, plat a odměna z dohody podle § 109 zákoníku práce

Skoro všichni zaměstnanci dostávají odměnu za vykonanou práci stejnou, peněžní formou. Také zdanění a sociální odvody jsou počítané podle shodných pravidel. Rozdíl mezi mzdou a platem spočívá „pouze“ v tom, že výplata někdy pochází přímo z veřejného rozpočtu. Citujme a kurzívou vyznačme klíčový paragraf 109 zákoníku práce:

(1) Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak *.

(2) Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

(3) Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je
a) stát *,
b) územní samosprávný celek *,
c) státní fond *,
d) příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz * poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo
e) školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona *,
s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky.

(Rozdíl mezi mzdou a platem nejlépe vysvětluje předchozí odstavec, pozn. red.)

(4) Mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.

(5) Odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti *.

* Jako obvykle, zákon odkazuje na další místa Sbírky zákonů. Ale rozdíl mezi mzdou a platem je zřejmý. Tedy aspoň teoreticky, prakticky dělají publicisté a komentátoři chyby.

Rozdíl mezi mzdou a platem spočívá v definici podnikatelského sektoru

Deník MF Dnes tvrdí, že „český stát dnes platí celkem 1 100 000 státních zaměstnanců“. Institut Akademie věd ČR napočítal, že „státní rozpočet reguluje a hradí platy zhruba 420 000 osob“, přepočteno na plné úvazky. Někdo se mýlí, rozdíl mezi mzdou a platem evidentně ještě není jasný každému.

Z veřejných rozpočtů jsou financovaní úředníci ministerstev, krajských nebo obecních úřadů, dále zaměstnanci příspěvkových organizací (veřejných škol, nemocnic, poskytovatelů sociálních služeb apod.), vojáci, policisté atd. Nejlépe vysvětlí rozdíl mezi mzdou a platem největší státní podnik, který bývá mylně řazený pod veřejné rozpočty.

„Jsme podnikatelským subjektem, nedostáváme od státu dotace a tudíž se neřídíme ustavením zákoníku práce o platech, ale o mzdě,“ vysvětluje Matyáš Vitík, tiskový mluvčí státního podniku Česká pošta. Také on zkrátka žije z dobrovolně platících zákazníků (respektive z doručených balíků a dopisů), nikoli z povinných odvodů. Jako hraniční případ můžeme hodnotit Českou televizi a Český rozhlas, které také patří do mzdového sektoru, ačkoli profitují především z jakési „daně za televizní a rozhlasový přijímač“.