decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Ceny potravin: srovnání supermarketů

Zavřeme aspoň prozatím slevové letáky! Vyrazili jsme postupně do všech obchodních řetězců, a srovnali skutečné ceny potravin. Kdo má nejlevnější nabídku: Kaufland, Tesco, Albert, Penny Market, Coop, Globus, Lidl, Billa, nebo Interspar? Měřítkem byly ceny 18 základních potravin, a výsledné žebříčky potvrzují, že akční letáky mohou být matoucí.

Jídlo, pití, bydlení a energie znamenají většinu spotřebního koše. Jinými slovy, představují většinu typických rodinných výdajů. Přední obchodníci proto sázejí na nízké ceny potravin, které často prezentují slevovými letáky. Srovnejme tedy supermarkety podle nejprostšího kritéria, ačkoli pozornost zasluhuje také podíl tuzemských výrobků nebo společenská odpovědnost firem.

Kdo má nejnižší ceny potravin? Neexistuje jednoduchá odpověď

Cenovky ve skutečných obchodních regálech ukazují, že žádný obchodní řetězec není nejlevnější. Kdo má nejvýhodnější česnek, může předražit jablka. Kdo prodává levný med, prohrává třeba svou nabídkou cibule. Zákazník hledající jenom nejnižší ceny potravin musí oběhnout většinu obchodních řetězců, aby poskládal ideální nákup. Schválně postupně projděme oddělení ovoce a zeleniny, živočišných výrobků a dalších potravin.

OVOCE A ZELENINA

Ceny brambor, česneku, cibule, jablek, rajčat a mrkve jsou vyčíslené v českých korunách za kilogram (Kč/kg).

 BramboryČesnekCibuleJablkaRajčataMrkev
Kaufland10.9583.1311.912.4553.28.3
Tesco5.8299.911.915.929.912.9
Albert9.989.912.919.936.99.9
Penny Market9.917.911.924.934.99.9
COOP8817.9204012.1
Globus8.931.811.913.924.911.9
Lidl10.95174.56.9819.929.912.9
Billa24.944.921.929.937.916.9
Interspar5.999.914.917.934.912.9
Průměr10.5880.3312.4619.4235.8311.97

ŽIVOČIŠNÉ PRODUKTY

Ceny medu, másla a kuřecího masa jsou uvedené v Kč/kg, pouze pro mléko používáme jednotku Kč/litr a pro vajíčko Kč/kus.

 MedMlékoMásloKuřecíVajíčko
Kaufland143.418.9119.664.931.96
Tesco164.7818.9127.664.942.33
Albert155.4417.9119.684.832.83
Penny Market119.818.9119.664.932.99
COOP155.318.9135.6693.39
Globus143.312.9171.684.92.83
Lidl179.819.8119.649.92.83
Billa179.816.9119.659.93.29
Interspar113.818.9119.669.93
Průměr150.618128.0468.142.83

DALŠÍ POTRAVINY

Ceny cukru, chleba, mouky, kávy a soli jsou vyjádřené jednotkou Kč/kg, jenom pivo jednotkou Kč/půllitr a rohlík Kč/kus.

 CukrPivoChlebaMoukaKávaRohlíkSůl
Kaufland19.95.932.67.4129.81.53.9
Tesco20.96.521.5810.9114.91.53.9
Albert19.95.921.5812.91991.56.9
Penny Market15.95.921.5812.984.91.54.5
COOP19.97.926.312.9153.82.25.9
Globus13.94.527.812.91661.53.9
Lidl19.97.939.812.9159.61.54.5
Billa19.912.929.912.9191.61.97.5
Interspar13.95.924.9212.9149.91.75.9
Průměr18.237.0327.3412.07149.941.645.21

Metodika: Jak jsme srovnávali ceny potravin?

Výzkum proběhl ve 3. čtvrtletí roku 2014. Několikrát obešli největší obchodní řetězce Kaufland, Tesco, Albert, Penny Market, Coop, Globus, Lidl, Billa, Interspar, a to ve městech různých velikostí: hlavním, krajském a okresním. Tabulky shrnují nejnižší ceny potravin, za které bylo možné nakoupit uvedené zboží při každé návštěvě daného řetězce

Při monitoringu jsme neuznávali atraktivní cenovky nad regály, které zely prázdnotou anebo byly nepřístupně zatarasené jiným, právě přivezeným a ještě nerozbaleným zbožím. Zahrnuli jsme jenom ceny potravin, které nesly požadovaný název. Například máslo muselo být pojmenované máslo, nikoli roztíratelný rostlinný tuk, ačkoli ten může být levnější.

Kupní síla české populace v letech 1989 a 2014

Kolik stálo pivo za reálného socialismu? Trvá nám déle, než si vyděláme na chleba? Máme vyšší, nebo nižší kupní sílu, když jdeme pro rohlíky, vajíčka a kuřecí maso? Podobné otázky jsou pochopitelné. Před čtvrtstoletím neskončila jenom politická totalita, ale také centrálně plánovaná ekonomika a kromě svobody jsme chtěli materiální blahobyt. Úvodní otázky lehce zodpovíme, když porovnáme platy a ceny.

Český statistický úřad (ČSÚ) měří dřívější a současnou životní úroveň tuzemské populace prostřednictvím fiktivní postavy, které říká pan Průměrný. “Jednoduše se podělí průměrná hrubá měsíční mzda a cena zvoleného výrobku. Výsledek pak ukazuje, kolik kusů, litrů, kilogramů se dalo za danou mzdu koupit,” uvádí ČSÚ. Za tehdejší průměrnou mzdu šlo v roce 1989 pořídit například 720 kilogramů konzumního kmínového chleba. Nyní máme situaci složitější nebo výhodnější, záleží na úhlu pohledu. V tržní ekonomice soutěží o zákazníkovu přízeň obchodníci, kteří požadují různé ceny, i když někdy nabízejí stejné zboží.

Průměrná a střední mzda nyní pokryjí větší nákup

Během 3. kvartálu roku 2014 jsme několikrát obešli největší obchodní řetězce Kaufland, Tesco, Albert, Penny Market, Coop, Globus, Lidl, Billa, Interspar, a to ve městech různých velikostí: hlavním, krajském a okresním. Zajímaly nás nejnižší ceny, za které bylo možné nakoupit vybrané potraviny při každé návštěvě daného řetězce. Pan Průměrný nyní za svoji mzdu 25 500 Kč pořídí například 933 kilogramů kmínového chleba. Oproti komunistickému režimu si tedy polepšil. Také ceny dalších potravin ukazují, že kupní síla a životní úroveň pana Průměrného vzrostla.

Lze namítnout, že většina zaměstnanců má menší příjem. Posuďme tedy kupní sílu střední mzdy 21 385 Kč, která dělí zaměstnance na chudší a bohatší polovinu. Také tentokráte pořídíme více chleba, rohlíků, másla, lahvového piva, vajíček, kuřecího masa a cukru, než za průměrnou mzdu v centrálně plánované ekonomice. Výjimku mezi sledovanými potravinami představuje mléko, které i po zohlednění vyšších platů zdražilo. Ceny většiny potravin tedy nerostly tak rychle, jako příjmy většiny obyvatel.

KOLIK POTRAVIN šlo nakoupit za průměrnou mzdu v letech 1989 a 2014?
1989 2014 Rozdíl 2014 – střední mzda
Polotučné mléko (litr) 1585 1417 – 11 % 1188
Kmínový chléb (kg) 720 933 + 30 % 782
Pečivo pšeničné bílé (kg) 473 669 + 41 % 561
Máslo (kg) 79 199 + 152 % 167
Lahvové pivo (ks) 1268 3627 + 186 % 3042
1 slepičí vejce (ks) 2642 9011 + 241 % 7557
Celé kuchané kuře (kg) 106 374 + 253 % 314
Krystalový cukr (kg) 396 1399 + 253 % 1173

Pozn.: Cenou daného výrobku dělíme průměrnou hrubou měsíční mzdu ve stejném roce. Tuzemské ceny v roce 1989 sledoval Státní statistický úřad, jehož nástupcem je ČSÚ, ceny ve 3. kvartále roku 2014 sledoval magazín KupníSíla.cz. Průměrná hrubá měsíční mzda znamená podíl mzdových prostředků (včetně příplatků, odměn nebo náhrad) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Střední mzda (medián) znamená, že polovina zaměstnanců bere více, a polovina méně. Pro rok 2014 používáme průměrnou a střední hrubou mzdu za 2. kvartál (25 500 a 21 385 Kč) podle ČSÚ, protože novější data zatím nejsou zveřejněná.

Ceny energií a nájmy jsou nadále ovlivňované státem

Abychom naplnili většinu běžného spotřebního koše, museli bychom přidat ještě energie a náklady na bydlení. Tyto položky nadále podléhají výrazné státní regulaci anebo jsou ovlivňované sociální politikou. Cenu elektřiny můžeme sami upravit výběrem dodavatele jenom asi ze třetiny. Cena tepla z tepláren prochází vícestupňovým schvalovacím procesem, takže její konečná výše bývá Energetickým regulačním úřadem zveřejněná až ve druhé polovině následujícího roku.

Náklady na bydlení hradí slabším občanům stát, což někdy znamená ochranu před bezdomovectvím, jindy ale také zdražování ubytoven pro sociálně vyloučené skupiny. Navržené vládní nařízení pro rok 2015 přiznává samostatně žijícímu jedinci, který nemá žádný příjem, měsíční příspěvek na nájem 4 730 Kč až 7 623 Kč, podle velikosti obce. Pokud není starší 70 let nebo zdravotně postižený, může dávku pobírat maximálně 84 měsíců během posledních 10 kalendářních let.

České výrobky nejčastěji v Penny a Globusu

Milujeme vaši zemi a preferujeme místní produkty, hlásají mnozí prodejci, ačkoli centrálu mají často v zahraničí. České výrobky jsou v módě, ale podbízivé přísliby nemusejí odpovídat skutečnosti. Při průzkumu velkých obchodních řetězců jsme sledovali také původ potravin, a nyní můžeme sestavit žebříček. České výrobky jsme nejčastěji našli v supermarketech Penny Market a Globus. Domácí produkce převažovala také v nabídce řetězců Coop, Billa, Interspar, Kaufland, Albert a Lidl. Tuzemské potraviny naopak byly menšinou v Tescu.


Průzkum jsme provedli ve 3. čtvrtletí roku 2014. Namátkou vybrané pobočky každého řetězce jsme navštívili v hlavním, krajském a okresním městě. Započítali jsme vždycky nejlevnější alternativu brambor, česneku, cibule, jablek, rajčat, mrkve, medu, mléka, másla, kuřecího masa, vajíček, cukru, piva, chleba, mouky, kávy, rohlíků a soli. Vyloučili jsme tak případy, kdy prodejce sice vystavuje několik kousků tuzemských potravin, ale hned vedle nabízí pořádnou hromadu stejných zahraničních potravin, které zdobí vlastním logem a malinko levnější cenovkou. Podíl produktů, na kterých byl uvedený tuzemský výrobce, jsme zaokrouhlili na desítky procent, protože drobnější rozdíly mohly být náhodné.

Co jsou vlastně “české výrobky”?

Ideálně bychom mohli uvádět pouze kvalitní zboží, které bylo zhotovené v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku – zkrátka v České republice. Podobně chápou pojem české výrobky například projekty Klasa Ministerstva zemědělství, Český výrobek Potravinářské komory ČR, Český výrobek s.r.o., Náš grunt s.r.o. nebo Nadační fond Český výrobek, které místní tvorbu všelijak propagují a prodávají. Jenomže dnešní globální trh umožňuje, aby bylo zboží vyrobeno na opačném konci světa, upraveno jinde a teprve zabaleno tady.

Abychom situaci zjednodušili, započítáváme potraviny, jejichž oficiální výrobce má sídlo v České republice. Stejně široce interpretuje klíčový pojem zákon o ochraně spotřebitele. Výrobcem je podle našich legislativců “podnikatel, který zhotovil výrobek anebo jeho součást nebo poskytl služby, který vytěžil prvotní surovinu nebo ji dále zpracoval, anebo který se za výrobce označil”. Zdánlivě bezbřehá formulace má jistý smysl, neboť oficiálnímu producentovi vznikají vážné závazky. Výrobce se například “dopustí správního deliktu tím, že vyrábí výrobky nebezpečné svou zaměnitelností s potravinami”.

loading
×