decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Po přijetí eura už čeští politici nebudou moci manipulovat s kurzem

Původně jsem si myslel, že se se mnou o euru přijde pobavit jen pár skalních fanoušků a proti nim bude stát skupinka eurohejtrů. To jsem ale podcenil Budějovice, kde jsme se na debatě o společné měně potkali s více než sto padesáti lidmi, kterým jsem slíbil, že odpovědi na největší „špeky“ z otázek o euru dám i sem. Aby na to mohli odkazovat, když bude potřeba.

Po přijetí eura už čeští politici nebudou moci manipulovat s kurzem

Teta dostala před 5 lety 390 euro důchod. Je to smutné a strašně málo. Přinese euro zvýšení životní úrovně?

Výše důchodu číkoli tety a dalších členů rodiny nemá s eurem nic společného. Pokud měla teta nízký důchod před přijetím eura, těžko ho bude mít při zavádění eura úderem silvestrovské půlnoci vyšší. Díky euru ale poroste naše ekonomika rychleji, protože české firmy nebudou muset vyhazovat miliardy korun za jištění se proti riziku a místo poplatků bohatým bankám budou moci investovat do vlastního rozvoje, hledání nových trhů anebo i klidně zvýšit platy. Pokud to však vláda zazdí špatnou hospodářskou politikou, můžete dostávat důchod klidně v korunách, ale pořád to bude málo. Čím déle euro nemáme, tím déle se o růst okrádáme. A tím déle má vláda výmluvu, proč nedělat reformy, které potřebujeme.

Negativa přijetí? A buďte objektivní!

Pár jich bude, ale není to žádná tragédie, navíc to už spousta zemí udělala před námi, takže nemusíme znovu objevovat kolo. Firmy budou muset přenastavit účetnictví, každý z nás si bude zvykat na to, že stovka je hodně peněz a budeme se muset znovu učit, co kolik zhruba stojí. To ale národ, který je „geneticky určen k tomu, aby hrál větší roli“, přece hravě zvládne, ne? Hůř na tom budou naši politici. Bude jim totiž hodně chybět to, že se mohou vykašlat na modernizaci české ekonomiky a místo toho si kupovat čas manipulací s kursem koruny.

Kolik zaplatilo Slovensko za řecké dluhy (kolik peněz zaplatilo za řecké důchodce)?

Je to někde mezi nulou a nulou. Přesně :-). Slováci za Řecko nezaplatili nic. Představa, že Řecko odešlo v hospodě bez placení a nechalo Slováky, kteří zůstali u stolu poslední, celou tu legraci zaplatit, je blábol. Slovensko poskytlo peníze do společného balíku, ze kterého se Řecku poskytla půjčka, kterou řádně splácí. A slovenský podíl v celé sumě? Méně než jedno procento.

Další komentáře Tomáše Prouzy:

Každoročně musíme přidat dalších 7 miliard, aby důchody neklesly

důchodová reforma

Kdybych věděl jak na důchodovou reformu, udělím si ihned metál.

Situace je totiž dosti prekérní. Čísla statistického úřadu ukazují, že rok co rok klesá počet lidí v aktivním věku (15-65) o cca 30 000 a současně stoupá počet lidí v seniorském věku o 50 000. Tato čísla jsou pro příštích 20-30 let docela přesně předvídatelná i do budoucnosti, protože vycházejí z existující struktury populace, tzv. stromu života. Stále se zmenšující počet ekonomicky aktivních osob tak musí “živit” stále se zvětšující počet penzistů – tak tomu v průběžném systému je a vždy bude, pokud bude zachován.

Spočítejme si, kolik to bude stát – “každého z nás”. Pokud by byla konstantní výše důchodu (což není), znamenají demografické nůžky nárůst výdajů na penze rok co rok o 7 miliard, přičemž efekt se kumuluje: 7, za rok 14, za další 21… Na každého ekonomicky produktivního člověka pak připadá něco přes tisícovku za rok navíc, se započtením poklesu počtu plátců asi 1300 Kč. Takže 1300 letos, 2600 napřesrok, 4000 třetí rok… A to prosím bez navyšování důchodů.

Tento trend se dá vyvažovat – bez zvyšování daní – rychlým a trvalým růstem ekonomiky. Je to vidět v těchto letech: rychle rostoucí ekonomika těch sedm miliard navíc ročně (počítáno ve stálých cenách) vygeneruje celkem bez námahy. V okamžiku, kdy růst skončí a křivka se přehoupne do stagnace nebo sestupné fáze, nastane problém. Jev svírání nůžek bude pokračovat, ale zdroje nebudou.

Svírající se nůžky nevyřešíme spořícími pilíři

Než začneme vymýšlet důchodové modely a nabourávat současný průběžný, vězme, že jakmile do něj “hrábneme”, sníží se příjmy rozpočtu země. Pokud bychom ubrali deset procent ve prospěch různých typů dalších “pilířů”, tj. spoření, připravíme státní rozpočet rok co rok o 30 miliard. Jenomže protože aktuální systém JE průběžný, muselo by se tam na důchody těch 30 miliard přilít odjinud, tj. na každého ekonomicky aktivního by to dopadlo dalšími 4 500 korunami navíc. Nebo by o tohle museli mít současní důchodci méně (o 15 000 na každého a na rok!). Takže tohle asi ee.

Pokud ale nesáhneme na průběžný systém, možnosti se zužují. Různé typy dalších pilířů jsou samozřejmě možné, ale vždy to znamená, že daný člověk si spoří ze svého, “přispořuje si na stáří”. Spoření má výhody i nevýhody. Výhodou je, že lidé jsou vedení k určité zodpovědnosti za svůj osud; nevýhody pak jsou, že a) je nutné zabezpečit, aby naspořené peníze neztrácely na hodnotě, nečekaně velkou inflací či “defraudací” fondu, b) chudí lidé, kteří mají i tak šanci jen na malý důchod a jsou tedy nejohroženější, si nenaspoří nejspíš nic. Spořicí pilíře trochu pomohou, ale nemyslím si, že problém svírajících se nůžek vyřeší.

S ekonomickou krizí v Česku zase přibude nenávisti

Pak ještě můžeme různě machlovat s výší důchodů vůči mzdě – buď rovnější, tj. +- rovný důchod bez ohledu na mzdu, nebo zásluhovější, tedy výrazně vyšší mzda = výrazně vyšší důchod. Tím ale jen přerozdělujeme z jedné kapsy do druhé podle toho, jak moc levicoví či pravicoví jsme.

Jistě je možnost zvýšit daně, tj. více zatížit ekonomicky aktivní obyvatelstvo v duchu hesla Je vás méně a méně, musíte o to víc platit. Vtipné je, že přesně s tímhle bude muset přijít ministr financí krátce poté, co přijde krize (která navíc dopadne na obyvatelstvo v podobě nezaměstnanosti, kurzarbeitů atd.), pokud bude chtít udržet důchodový účet vyrovnaný. To bude zase v české kotlině nenávisti!

Dělníci bývají po 55 letech života zralí na odpočinek

A pak je zde posun odchodu do důchodu. Je to nástroj ze všeho nejmocnější: odchod o rok znamená, že vám ubude o cca 130 000 penzistů a přibude 130 000 pracujících, tedy celkový “efekt” rozdílu mezi pracujícími a nepracujícími je 260 000 osob. Finančně je ten efekt obří: okamžitý pokles nákladů na důchody o cca 4000 Kč na každého ekonomicky aktivního ročně, nebo, z druhého konce, o 12 000 ročně vyšší důchody při stejných odvodech.

Prodlužování odchodu do důchodu ale má také svá pro a proti. Především by muselo velmi silně zohlednit druh práce a nejspíš i fyzicko-duševní stav dotyčného nebo dotyčné. Lidé manuálně pracující, i když se dnes pracuje méně tvrdě než dříve, bývají po cca 55. roce už docela zhuntovaní; lidské tělo není stavěno na čtyřicet let fyzické námahy v režimu 8×5 (čest výjimkám). Vědí to samozřejmě i zaměstnavatelé, takže osob po šedesátce už fakt moc nezabírají. U lidí duševně pracujících – ale opět případ od případu – je naopak dnes plná duševní svěžest do pozdního věku častá, klesající energii vyvažují zkušenosti. Jak si ale s tímto poradit, není zřejmé. Tvrdá laťka odchodu do důchodu opravdu těžce dopadne na manuálně pracující či už jinak “opotřebované” lidi, systém výjimek či subjektivního vyhodnocování “máš-nemáš nárok” půjde jednak obcházet a jednak bude vlastně penalizací za to, že jste zdravý až do vysokého věku.

Se stoupajícím věkem snižovat pracovní dobu?

Nápovědu nám ani nedají další státy. Je zajímavé, jak moc se věk odchodu do důchodu liší i v Evropě: např. v Holandsku se jde v 68 (!), v Izraeli, Řecku, na Islandu a v Itálii v 67 (zajímavé je, jak vzájemně různorodé tyto země jsou), zatímco na Slovensku, v Japonsku, u nás či ve Finsku to je v 62-63 letech. Dáme-li pryč výjimky z trendu, pak v západní Evropě se chodí do důchodu později a směrem na východ pak dříve, a jakýsi zlatý střed je pak dnes na 65 letech. (Udávané hodnoty věku platí pro muže). Jako možné kompromisní řešení vidím prodloužení odchodu do důchodu se současným postupným zkracováním pracovní doby u vyššího věku, např. 30 hodin týdně u 60+, 20 hodin u 65+, atd. Tím by se též zmírnil ten skok z plného pracovního nasazení do plné penze.

Víc k tomu říci neumím a uvítám diskusi; posbíral jsem jen pár čísel a převedl je na částky “na každého z nás”, což je myslím užitečné a jinde jsem to takto publikované neviděl.

Redakční poznámka: Jiří Hlavenka svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Jiřího Hlavenky:

Předčasný starobní důchod od 1.1. 2019

Češi a Moravané se průměrně dožívají stále vyššího věku, teoreticky tedy můžeme cestovat a sportovat déle, než předchozí generace. Sice také později získáme nárok na penzi, ale existují výjimky. Prostudujme, za jakých podmínek dostaneme předčasný starobní důchod od 1.1. 2019! Podle zákona o důchodovém pojištění (č. 155/1995 Sb.) porovnáme standardní situace a alternativní scénáře, abychom maximálně využili svoje práva.

2 jednoduchá pravidla pro dřívější odchod do penze

Na starobní důchod máme nárok, jenom pokud jsme dostatečně dlouho platili sociální pojištění a dosáhneme určitého věku. Podmínky se ovšem zásadně liší podle stáří, pohlaví a počtu dětí konkrétního člověka. Každý odvedl dostatečně vysoké sociální pojištění, jestliže byl plátcem dohromady aspoň 35 let, ale někomu stačí pouze 15 let. Dnešní generace zasloužilých pracantů odchází do penze obvykle po šedesátce, dřívější odpočinek zasluhují jenom matky mnoha dětí (podrobnosti ZDE).

Předčasný starobní důchod od 1.1. 2019 vznikne:

  • nejvýše o 3 roky dříve, pokud by žadatel normálně šel do penze ještě před svými 63. narozeninami
  • nejvýše o 5 roků dříve, pokud by žadatel normálně šel do penze v 63 letech (nebo starší) a už dosáhl 60 let

Příklady, kdy (ne)bude předčasná penze přiznána:

  • 1. příklad: Muž narozený v roce 1960 půjde do normální penze teprve v 64 letech, přestože už dostatečně dlouho platil pojištění. Ani předčasný starobní důchod od 1.1. 2019 nedostane, musí ještě zhruba rok počkat na svoje šedesátiny.
  • 2. příklad: Žena narozená v roce 1960 vychovala 5 dětí. Navíc dlouho platila sociální pojištění, takže by šla do normální penze ještě před šedesátkou (před rokem 2020). Předčasný starobní důchod od 1.1. 2019 může dostat.

Ale pozor! “Starobní důchod (…) se přizná nejdříve ode dne podání žádosti o přiznání tohoto důchodu,” říká zákon. Takže jestli ve druhém uvedeném příkladu přijdeme na Okresní správu sociálního zabezpečení třeba teprve 1.7. 2019, penzi získáme nejdříve od července.

Výjimky, které také získají předčasný starobní důchod od 1.1. 2019

Dřívější penzi využívají většinou lidé, kteří mají v pokročilém věku zdravotní problémy, anebo dlouhodobě nemohou najít zaměstnání. Obvykle potom dostanou nižší důchod, protože odpracovali méně let. Ve zvláště citlivých případech, například pokud člověk pečoval o postižené dítě, lze požádat Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) o výjimku. Ministr potom rozhodne, jestli změkčí “tvrdost zákona” a chybějící sociální odvody “přikouzlí”.

Některým jedincům ovšem chybí potřebná doba pojištění, protože dobrovolně šli trochu jinou životní cestou než ostatní. Třeba příliš dlouho studovali, místo výdělečné činnosti “jenom” pečovali o domácnost, byli nezaměstnaní bez nároku na podporu, nebo prostě lelkovali a neřešili svoji budoucnost. Přitom se můžeme přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění, které ovšem lze bez uvedení důvodu využívat dohromady maximálně 15 let a zpětně smíme doplatit pouze 1 rok.

K TÉMATU:

Rusové už nechtějí Putina, poté co přitvrdil

Deník The Financial Times referuje, že rekordně poklesla důvěra Rusů ve Vladimíra Putina:

  • má podporu jen 33 % Rusů, nejméně za posledních třináct let
  • po anexi Krymu měl 63 %, takže opravdu strmý pád, ještě loni v době prezidentské kampaně 57 %
  • tato čísla jsou od státem vlastněné výzkumné agentury. Na státu nezávislá Levada Center uvádí, že poprvé v celých dějinách jeho vládnutí chce většina Rusů jeho odchod (53 %)

Starý Rus

Důvody jsou především ekonomické. Disponibilní příjem Rusů klesá čtyři roky po sobě. Prachy z nerostných surovin nedokáží pokrýt bídné fungování státu postaveného na korupci, masový únik mozků i peněz ze země, takže Putin musí utahovat opratě: zvýšení odchodu do důchodu, zvýšení DPH z 18 % na 20 %.

I v Rusku platí, že šidit lidi můžete jen nějakou dobu: předhodíte jim kořist v podobě anektovaného Krymu, uděláte ramena na Ukrajině, vydrží to ledva tři roky. It´s the economy, stupid. Krutý bonmot praví, že pro Rusy je politika prostor mezi televizí a ledničkou. I když to v televizi září a jásá, prázdnou ledničku neošidíš.

A je potřeba dodat podstatný kontext. Putin a jeho státostrana ovládá všechna masová média a valí z nich na lidi permanentní vládní propagandu. Politická opozice je zlikvidovaná, nezřídka i fyzicky – existuje jen “jakoby opozice”, podobně jako komunisti u nás povolili pár dalších poslušných stran. Putin nemá vyzývatele, oponenta a alternativu, protože nic z toho nepovolil: přesto si Rusové přejí jeho odchod.

Redakční poznámka: Jiří Hlavenka svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Jiřího Hlavenky:

- PAGE 1 OF 16 -

Next Page ⇀

loading
×