decoration decoration decoration
decoration
leaf leaf leaf leaf leaf
decoration decoration

Kdy praskne realitní bublina? Těšme se na rok 2020

Domy, byty a nájmy jsou drahé, hypotéky obtížně dostupné a na stavební povolení musíme dlouho čekat. Kdy praskne realitní bublina, tedy pokud vůbec můžeme hovořit o dočasné cenové anomálii? A dojde ke zlomu v roce 2020, ať už díky novým stavebním projektům, deregulaci, nebo kvůli ekonomické krizi? Odpovědi na tyto otázky hledejme v reálných trendech, ačkoli budoucí vývoj můžeme samozřejmě (jako vždy) pouze odhadovat.

Kdy praskne realitní bublina?

Na úvod několik zásadních čísel

  • Globální poradenská společnost Deloitte zjistila, že Češi musejí na vlastní bydlení šetřit déle, než ostatní Evropané. Na standardní byt (70 m2) potřebujeme zhruba 11 průměrných hrubých ročních platů, zatímco uprostřed žebříčku jsou Italové a Maďaři, kterým stačí výdělky přibližně za 6 až 7 let.
  • Tuzemská Rada seniorů upozorňuje, že problémy mají také lidé ve zdánlivě levných regionech. Například penzista, osaměle žijící v Ústí nad Labem, dá za tržní pronájem garsonky více než 50 % průměrného důchodu.
  • Česká bankovní asociace konstatuje, že „trh s bydlením narazil na své hranice” a „řada domácností” kupuje byty „unáhleně”. Lze očekávat, že poptávka klesne a mimo regionální ekonomická centra ceny klesnou.
  • Česká národní banka spočítala, že ve druhé polovině roku 2018 byly rezidenční nemovitosti nadhodnoceny o 10 až 15 %, přičemž zohledňovala, zdali občané dokážou dlouhodobě splácet současné hypotéky a porovnávala různé investiční možnosti.
  • Česká národní banka na hypotečním trhu zavedla regulace, aby půjčku nedostávali lidé, kteří pravděpodobněji mohou v budoucnu trpět platební neschopností. Objem nových úvěrů na přelomu loňska a letoška meziročně klesl o více než 20 %, tento propad se však průběžně zmírňuje a měsíčně jde asi o 15 miliard Kč (asi 4 % tuzemského HDP).
  • Světová banka porovnává, že v České republice vyřizujeme stavební povolení obvykle 246 dnů, zatímco v celé Evropě (a části Asie) jde o 170 dnů.
  • Podle Českého statistického úřadu bylo za letošní první pololetí dostavěno 16 444 a rozestavěno dalších 19 102 bytů, což znamená meziroční nárůst o 10 a 15 %.

Očekávané události v roce 2020

Současná česká vláda (ANO a ČSSD) chce bytovou krizi řešit především tak, že dereguluje realitní trh. Připravuje novelu stavebního zákona, díky které mají schvalovací formality probíhat rychleji než doposud. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) věří, že ještě letos zavede takzvaný fiktivní souhlas: Pokud úředníci nerozhodnou do zákonné lhůty, žádost o stavební povolení bude automaticky schválena. Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová ovšem tuto automatizaci považuje za nezákonnou a snadno zrušitelnou, pokud jakýkoli oponent – například místní starousedlík nebo ochránce životního prostředí – podá odvolání.

Mezitím přicházejí špatné zprávy z Německa, evropského ekonomického motoru. Tamní hospodářství mělo letos růst o pouhé 1 %, tato predikce byla však dodatečně zredukována na 0,5 %. Když přičteme negativní důsledky případného brexitu (odchodu Spojeného království z Evropské unie) a obchodní války, kterými občas hrozí americký prezident Donald Trump, teoreticky máme na obzoru problémy. A během ekonomických krizí praskají všelijaké bubliny, včetně realitních. Ačkoli naposledy, na přelomu minulé a současné dekády, tuzemské byty zlevňovaly „jenom” o jednotky procent.

Takže, kdy praskne realitní bublina?

Během poslední ekonomické krize některá města, například americký Detroit, zkolabovala natolik, že řada tamních rodinných domů zůstala prázdná. Takhle vypadá opravdové splasknutí realitní bubliny, které ovšem České republice nepřejí nejspíše ani lidé, kteří tady bytovou krizí trpí.

Jinou koncepci představují aktivisté, sdružení v organizaci „Housing For All”, česky „Bydlení pro všechny”. Na otázku, kdy praskne realitní bublina, odpovídají zhruba tahle: Až důstojné bydlení nebude zbožím, nýbrž lidským právem. Chtějí uvolnit legislativu a veřejné finanční zdroje pro neziskové organizace i vybrané developery, kteří stavějí nebo rekonstruují cenově dostupné byty pro obyčejné občany (nikoli pro spekulanty). Svoje návrhy chtějí realizovat prostřednictvím Evropské unie, a proto hledají milion souhlasných podpisů, aby vrcholní politici museli jejich program zohlednit. Jako příklad má sloužit Vídeň, která provozuje 220 tisíc obecních bytů, kde žije 500 tisíc lidí (více než čtvrtina tamního obyvatelstva). Pro srovnání, o trochu menší Praha poskytuje kolem 30 tisíc obecních bytů.

Bude nový stavební zákon šitý na míru devoloperům?

Na návrh stavebního zákona, který má výrazně zkrátit povolování staveb, se snáší kritika z mnoha stran. Výstavba se prý zrychlí na úkor ochrany veřejného zájmu, potřeb obcí a menších stavebních firem. Na návrh nového stavebního zákona se ptá moderátorka Karolína Koubová náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Marcely Pavlové a ředitelky Svazu měst a obcí Radky Vladykové.

Další videa od Českého rozhlasu Plus:

Ochrana osobních údajů 2019: cookies apod.

My spotřebitelé jsme zároveň taky spotřebním zbožím. Majitelé bezplatných a levných médií prodávají naši pozornost dalším obchodníkům, abychom vnímali jejich reklamy, a následně kupovali jejich výrobky a služby. Inzerci dobře známe například z tiskovin, rádia, televize atd. Daleko sofistikovanější reklamní systémy však běží na Internetu: na celosvětové virtuální síti, která propojuje naše počítače, chytré telefony a další techniku, abychom mohli komunikovat přes e-maily a sociální sítě, pročítat zpravodajské servery a diskusní fóra. Vysvětlíme vám, co jsou takzvané cookies a jak tady – na webu KupníSíla.cz – funguje ochrana osobních údajů 2019.

Vaše chování měříme pomocí nástroje Google Analytics

Naše společnost Občanům s.r.o. provozuje tento internetový portál, aby pomáhala obyčejným lidem. Vaši (ne)přítomnost a (ne)spokojenost měříme pomocí analytického nástroje americké společnosti Google LLC, který se jmenuje Google Analytics. Tam pravidelně sledujeme, odkud lidé přicházejí na tento web (z vyhledávačů, ze sociálních sítí apod.), kolik máme návštěvníků, jaké stránky jsou nejčtenější, jak dlouho tam průměrný uživatel vydrží atd. Vyhodnocujeme pouze souhrnná anonymizovaná data, například: Naši návštěvníci mají zájem hlavně o platové tabulky, mnohem méně o horoskopy. Takže víme, která témata musíme popisovat, abychom upokojili masovou poptávku svého publika.

Dříve jste tady mohli vidět navíc ještě reklamy, zobrazované přes automatizovaný systém společnosti Google: takzvaný Google Ads. V tomto případě už nejde o nějaká souhrnná anonymizovaná data, nýbrž o cílenou individuální kampaň. Google sleduje chování konkrétního člověka, kterému potom zobrazuje takové reklamy, aby nabídkou trefil poptávku. Například: Kdo zadal do internetového vyhledávače sousloví „benzínová sekačka”, ten potom vídá reklamy na benzínové sekačky apod. Cílenou inzerci nyní už nepoužíváme, nadále však běží na mnoha jiných webech.

„Štěnice” zvané cookies a ochrana osobních údajů 2019

Žárlivci a diktátoři najímají soukromé detektivy nebo tajné policisty, aby nechali sledovat svoje potenciální oběti: Například prostřednictvím odposlouchávacího zařízení, kterému lidově říkáme „štěnice”. Něco velmi vzdáleně podobného najdeme ve většině internetových prohlížečů: anglicky cookies, česky koláčky (sušenky). Když prohlížíte a pročítáte Internet, navštívené servery posílají do vašeho počítače „hlášení” o vašem chování (co hledáte, kam klikáte atd.). A následně probíhá opačný proces, například: Reklamní systém Google Ads analyzuje vaši internetovou historii, aby vám nabízel inzerci, kterou pravděpodobněji oceníte (zboží, které jste hledali).

Zatímco „štěnice” obvykle nejsou morální ani legální, cookies mohou sloužit dobré věci a jsou povolené; ale pouze pod podmínkou, že víte o jejich přítomnosti, znáte jejich účel, jste vědomými a dobrovolnými adresáty cíleného internetového obsahu. Také proto vznikl tenhle osvětový text. Pokud souhlasíte s užíváním takzvaných cookies, klidně surfujte dále jako doposud. Pokud máte s touto marketingovou metodou problém, využijte blokační možnosti. V běžných internetových prohlížečích můžete „koláčky” zakázat: Chrome, Firefox, Explorer, Safari, Opera. A tamtéž lze nainstalovat doplňky blokující reklamu: Chrome, Firefox a další.

Niedermayer: Agrofert údajně platí více, než kolik dostává. Zábavná historka

Dotace a odvody Agrofertu

Čau lidi, a tuto zábavnou historku znáte? Agrofert argumentuje, že jeho celkové odvody do státního rozpočtu jsou prý vyšší než dotace, které dostává. Tahle sice nepřekonává myšlenku pana premiéra, že jeho vláda staví novou dálnici Praha – Brno (a Brno – Praha), která shodou okolností vede přesně tam, kde je ta stávající, ale je taky dobrá.

Máme nízké mzdy a vysokou cenu práce

Všechny firmy, které mají zaměstnance, za ně platí velmi vysoké odvody. Jejich výše, která činí naší zemi ekonomikou s poměrně nízkými mzdami, ale poměrně vysokou cenou práce (hlavně díky “neviditelným odvodům”, placených zaměstnavatelem), je ekonomický problém (neb lidem by měl patřit vyšší podíl na tom, kolik jejich práce stojí). A bohužel, vláda pana Babiše se jím nezabývá (neb snížení odvodů je drahé, a body za levnější vlaky jsou větší).

“Neférovost” této komunikace je v tom, že vysoké odvody platí všichni, a jen málo firem pobírá dotace. A tipuji, že jen naprosté minimum firem pobírá vyšší dotace, než jaké platí daně ze zisku. A jsem si skoro jistý, že žádná nepobírá tak obrovské dotace a platí v poměru k nim tak nízkou daň ze zisku. Plést do toho odvody nedává žádný smysl, spousta firem, kdyby dostávala podobné dotace, by totiž generovala jistě mnohem vyšší daně ze zisku.

Pan Babiš problém neřeší, Agrofert toho využívá

Je jistě pravda, že pozice pana premiéra poté, co vstoupil do politiky, neměla “úplně dobré řešení”. Ale během doby, kdy své firmy řídil, narostly o stovky milionů dotace, které pobírají a stejně tak objemy veřejných zakázek – což je pro mne těžko přijatelné. A znamená, že on se o snížení problému nepokusil, naopak, zdá se, že on nebo jeho management toho spíše využil.

Asi proto tamní PR mašinerie využije každou, ač věcně pochybnou cestu, jak část lidí o prospěšnosti “státo-holdingu” pro “všehomír” přesvědčit.

Redakční poznámka: Luděk Niedermayer svoje komentáře publikuje na svém facebookovém profilu, jejich přebírání nám laskavě povolil.

Další články od Luďka Niedermayera:

- PAGE 1 OF 8 -

Next Page ⇀

loading
×